TŘEBÍČSKO – „České a slovenské lesy postihla pravděpodobně nejhorší katastrofa od časů Marie Terezie v podobě kůrovcové kalamity. Lesy oslabené emisemi, houbami, globálním oteplováním a dalšími extrémními výkyvy počasí jsou, také s ohledem na požadavky zástupců ochrany přírody a s tím souvisejícími hospodářskými omezeními, lehkou kořistí kůrovce. Je tedy pravděpodobné, že velká část lesů se v současné podobě nezachová," píše se ve společném prohlášení českých a slovenských lesníků ke 100. výročí vzniku Československa.
Z krásného lesnického povolání se tak stal těžký úděl. „Trefilo to naši generaci a musíme se s tím porvat," konstatoval již letos v květnu vedoucí lesní správy státních lesů na Třebíčsku Aleš Rusek. O probíhajícím boji s kůrovcovou kalamitou na Třebíčsku i obyvatelům měst leccos naznačuje hustý provoz nákladních aut, odvážejících z lesů obrovské množství vytěženého dříví. Ke zvládnutí krizové situace tak vlastně čeští a slovenští lesníci svým prohlášením požádali o významnou podporu veřejnosti i státních orgánů.
Podle hnutí DUHA však krizová situace, do které se české lesy dostaly, není zapříčiněna neočekávaným výkyvem počasí. Monokulturně pěstované lesy se rozpadají v celé Evropě již dvě desetiletí a lesnictví v Rakousku, Německu či například Švýcarsku se na to již dlouho připravuje.
Český stát zaspal?
I českou vládu na potřebu přizpůsobit se měnícím se podmínkám upozornil mimo jiné odborně diskutovaný Národní lesnický program, stanovisko 240 vědců a odborníků z roku 2006 a nově i výzva akademiků z Platformy pro krajinu. Přesto podle hnutí DUHA český stát se změnami zákonů, vyhlášek a dalších pravidel zaspal. Důsledkem toho je zdravotní stav našich jehličnatých lesů výrazně nejhorší v celé Evropě a během čtyř následujících desetiletí hrozí rozvrat naprosté většině smrkových porostů, tedy až dvěma pětinám všech českých lesů. Hnutí DUHA proto vybídlo vládu a Parlament České republiky k úpravám ve čtyřech zásadních oblastech: v oblasti legislativy, certifikace lesů, dotační podpory a politiky Ministerstva zemědělství.
Vláda hledí k roku 2030
Česká vláda na svém jednání 17. října projednala a schválila plnění hlavních cílů, které si Česká republika stanovila pro rok 2030. Své místo v této agendě pro udržitelný rozvoj mají i lesy. Implementační plán strategického rámce, který tyto cíle obsahuje, uvádí, že „druhová skladba vysazovaných lesních porostů odpovídá stanovištním poměrům a brání další degradaci lesních půd." Právě tímto úkolem se už pět měsíců zabývá Ministerstvo zemědělství v zalesňovací vyhlášce. „A za celostátními cíli přitom kulhá daleko pozadu," tvrdí hnutí DUHA.
Rozpad smrkových lesů
DUHA kritizuje fakt, že Ministerstvo zemědělství mimo jiné odmítá dostatečně zvýšit povinný podíl listnáčů a jedle ve středních polohách a pahorkatinách. Umožňuje tam tak dál sázet převážně smrky. Právě smrk bude mít ale podle akademiků i praktických hospodářů výrazné problémy ještě před rokem 2030. Už příští rok se očekává rozpad 50 milionů m3 převážně smrkových lesů.
Jak na lesní krizi
Hnutí DUHA proto předalo vládě již v červnu tohoto roku balíček řešení „Co dělat, abychom zachránili české lesy". Podporu těmto návrhům dosud vyjádřilo asi 18 000 lidí. Je třeba se také smířit s tím, že z přeměny lesa z monokultury na listnatý budou hospodářsky profitovat až další generace. Například duby, které jsou nyní sázeny, bude někdo jako kvalitní dřevo na nábytek či parkety moci pokácet až za sto padesát let.
