logo Silvarium tisk

Chomutovsko - Stovky "speciálních" stromů vysadí u Jirkova a Klášterce ještě letos. Měly by mít žádoucí gen, zpomalující chřadnutí.

"V jirkovských a kláštereckých lesích zapustí ještě letos kořeny populace zvlášť odolných stromů. Jde o stovky klonů smrku ztepilého, který přežil kalamity v sedmdesátých a osmdesátých letech. Vědci by ho totiž rádi vrátili do Krušných hor.
Na Svahové založí ve spolupráci s Lesy města Jirkova takzvanou ověřovací plochu, kam zasadí na pět set řízkovanců. Tedy sazenic, které nevyrostly ze semene, ale díky řízkům vypěstovaným z původních stromů, jež odolaly imisím. „Jedná se o klony, které se odebraly z nejodolnějších smrků ztepilých. Bylo to po kalamitách v osmdesátých letech, kdy zčervenala a zrezivěla většina smrků, přesto některé zůstaly krásně zelené," nastínil ředitel jirkovských lesů Jaromír Fiala.

„Zřejmě v sobě měly gen, který zpomaloval chřadnutí. Z těchto stromů se tehdy založily klonové archivy," vysvětlil koordinátor šlechtitelských výzkumných projektů Josef Frýdl, který pracuje pro Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Krušné hory. Foto: David Hampejs
Díky těmto archivům či klonovým sbírkám výzkumníci vypěstovali stovky přímých pokračovatelů silných krušnohorských jedinců a teď chtějí zjistit, jestli se jim podaří se ujmout. K tomu mají sloužit právě ověřovací plochy, kde je za plotem, avšak jinak v klasických lesních podmínkách, mohou vědci sledovat, zda rostou a sílí. Vypěstovat z matečnice odebrané z původního stromu řízkovanec totiž není vůbec snadné, protože se obvykle ujme jeden ze sta.
I proto mají pět set řízkovanců na Svahové zasadit až letos na podzim, ačkoli tam podle původního záměru měly kořenit už od loňského podzimu. Navíc jich měly být dva tisíce. Další siláci porostou v kláštereckých lesích, kde dostanou prostor matečnice.
Populace supersmrků
Nová populace krušnohorských „supersmrků" pomalu sílí i v lesích u Chomutova, kde loni výzkumníci ve spolupráci s lesy založili půlhektarovou ověřovací plochu a vedle toho také semenný sad. V létě tam provedou inventuru, aby zjistili, kolik stromků uhynulo a mohli je na podzim nahradit.
Do projektu, který se má pokusit vrátit odolný smrk do lesů, je zapojeno více organizací. Kromě Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti jsou to Městské lesy Chomutov, Lesy města Jirkova a Lesy Jáchymov. Mezi další účastníky patří Lesní správa Klášterec nad Ohří, ale i jihočeská školka Pexidr, kde vypěstované řízkovance a roubovance nabírají na síle, aby zvládly drsné podmínky v lesích Chomutovska.

Vývoji, studiu a řešení problémů spojených s obnovou imisemi poškozených ekosystémů v Krušnohoří odborníci věnují pozornost už od 20. let minulého století. Ve velkém tam stromy chřadly a odumíraly v 80. letech kvůli imisní zátěži, přesto se ale v porostech našli jedinci bez známek poškození. Snahou vědců i lesních správců je vrátit tyto stromy zpět. „Repatriace je v tomto případě vědecky odůvodněná, neboť ústup genotypů (jedinců smrku) nebyl způsoben přirozenými evolučními faktory, ale byl vyvolán uměle působením člověka," vysvětlil Frýdl."

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě