Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, to se teď děje. A my se možná pojďme podívat na to, proč se to děje. Rychlý nástup jara, nedostatek srážek. To totiž všechno vede ke zhoršování kůrovcové kalamity v Česku. Státní lesy do konce října evidují 14 milionů kubíků dřeva napadeného kůrovcem. Odhadují, že do konce roku by se toto množství mohlo vyšplhat na 20 milionů. Oproti loňsku je to mimochodem a je to tady velmi dobře vidět, víc než trojnásobek. Nejvíce postižené jsou oblasti severní a střední Moravy. Letos už zasahuje kůrovcové pole dokonce až na Vysočinu a nebo dokonce i do Jihomoravského kraje. Státní lesy proto rozdělily území Česka na tři hlavní oblasti. Podle toho, jak silně
jsou kůrovcem napadeny.
Patrik MLYNÁŘ, náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství
--------------------
Proč to děláme? Chceme ušetřit těžební kapacity, které přesuneme do těch nárazníkových zón. Kde chceme aktivně bojovat s kůrovcem a chceme pomoci odbytu se dřívím. Ten důvod je takový, že chceme zpomalit grdaci kůrovcové kalamity a řešit její následky. To znajmená rychlá obnova lesa na kalamitních holinách je také naší priorotiou. Pro vylepšení zóny bbudeme přijímat odpovídající mimořádná opatření. V návaznosti na změnu legislativy.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A to jsou ony, ty červené zóny, představují přibližně 120 000 hektarů lesa. Až 80 % stromů v těchto oblastech už je mrtvých a i podle představitelů Lesů České republiky a ministerstva životního prostředí nemá smysl je přednostně kácet, protože kůrovec z nich už vyletěl. To oranžové pásmo, to je takzvanou nárazníkovou zónou, kterou chtějí lesníci, ve které chtějí lesníci porosty zachraňovat a bránit tomu, aby se škůdce dál šířil do zelených oblastí. Těžit proto hodlají vlastními silami, protože výběrová řízení zásah proti kůrovci zpožďují.
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy ČR
--------------------
Kůrovec se dá zastavit jediným způsobem, a to je těžbou aktivních nalétnutých stromů. Čímž se zabrání jeho dalšímu šíření. Následně je nutné tuto dříví asanovat a dostat včas z lesa. To znamená, není možné čekat na to, až si tato hmota najde svého kupce.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
To je ten výrok, o kterém jsem mluvil před malou chvílí. V rozhovoru s ministrem životního prostředí. Pane profesore Moldane, jak se vám to poslouchá? Jediný způsob jak zamezit šíření kůrovce je těžba. To by z laického pohledu jakoby šlo proti tomu, o čem se diskutovalo v případě národních parků dlouhá léta.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
Tak rozhodně hospodářské lesy nejsou lesy v Národním parku. To je ten základní rozdíl.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A to proč? Protože tam jsou lesy přirozené a lesy hospodářské přirozené nejsou?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
Rozhodně nejsou. Hospodářské lesy nejsou přirozené. Nemohou být přirozené, protože už mnoho desítek, vlastně stovek let je lidé obhospodařují. Spíše bychom to mohli nazvat lesními plantážemi. Což lesníci sice nemají rádi tento termín, ale ve skutečnosti tomu tak je. Jde o to, aby ty, řekněme v uvozovkách, ty plantáže byly pěstovány takovým způsobem, aby to bylo způsob přírodě blízký. To znamená nikoliv tedy napříč nějakým prostě přírodním jevům. Jako je třeba změna klimatu.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rozumím. Slyšeli jsme o tom, kterak naložit ekonomicky se dřevem, které se teď už těží a těžit ještě bude. Co se stane, které dřevo teď bude zlevňovat? O tom se hovoří už dlouho. Ale nezlevňuje ani stavební dřevo, nezlevňuje příliš palivové dřevo. To se změní?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Já bych možná ještě na chvíli se vrátil k tý mapě, protože my jsme byli před třema měsícemio osloveni, abychom připravili nějakou prognózu. Ta prognóza měla několik variant. My jsme modelovali určitým způsobem, jak vlastně se to bude vyvíjet. To je hrozně důležité. Abychom ministerstvu sdělili, co si myslíme o tom, jaký to bude...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takže ten strašidelný černý sloupec, to je vaše prognóza.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
To je naše prognóza. Ona vlastně pro další roky může mít různý průběh. Podle toho, jakým způsobem se k tý problematice a k tomu problému postavíme. Začaly se ozývat hlasy, že už se s tím nic nedá dělat. Vykašleme se na to. Budeme se starat, aby tam vznikaly zdravější lesy. Ale já nejsem přesvědčenej, že to je úplně správný způsob. Samozřejmě my máme zájem, aby vznikaly bohatší lesy druhově bohatší lesy. Ale v současnosti je strašně důležité abychiom zpomalili tu kůrovcovou kalamitu, protože kidyž počítáme, tak České republice v současnosti máme 350 milionů kubíků dřeva, které ještě může být napadeno kůrovcem. Když si to vydělíme nějakou extrémní hodnotou 35 milionů ročně, tak tady ještě máme potenciál na 10 let kůrovcové kalamity. Co úžasným způsobem palperizuje lesníky, vlastníky lesa i ty státní lesy a nakonec i náš jako občany, a proto je důležité jako udělat tu strategii tak, abychom zastavili tu kůrovcovou
kalamitu, případně jí zpomalili. A pak předpokládáme, že v průběhu dvou let může docházet k poklesu.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ten hlavní krok je vytěžit a odvézt.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Ten hlavní krok je právě to, co jste z mínil. Ten hlavní krok je rozčlenit to území České republiky.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ano a potom ty nemocné stromy vytěžit.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Vytipovat oblasti tam, kde je převážná většina těch stromů mrtvých. Protože ty už vlastně nejsou nebezpečné a když tam je kůrovec vyletí, tak v dosahu už je strašně málo živých stromů. Ale jsou oblasti, kde je těch živých stromů v dosahu je obrovské množství. Takže ta filozofie je podle mě správná. Soustředíme kapacity tam, kde vlastně můžeme snížit počet napadených stromů. Za dva roky, když to budeme dělat velice pečlivě, povede se to i u státních i nestátních vlastníků aplikovat, tuhle filozofii, tak to může vést k tomu úspěchu.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A v těch červených oblastech uže jen vysadit a čekat?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
A v těch červených oblastech, tak tam se můžeme o tom začít bavit, protože momentálně my jsme totiž spočítali, že když bude ten pesimistický scénář naplněn dostaneme se k těm číslům 35 milionů ročně, tal nemáme vůbec kapacity na to, abychom to zpracovali. Nemáme vůbec kapacity, abychom to odvezli. Celý systém by byl velice blízko k zhroucení. Takže proto vlastně ta velká snaha zmírnit tu vlnu.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Systém míněno ekosystém nebo systém míněno systém obchodu se dřevem?
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Systém lesního hospodářství a zpracování dřeva. Takže, ptal jste se, co se stane s tím dřevem, když tam zůstane. My víme, že pravděpodobně do půl roku to dřevo nějak výrazně neztratí kvalitu. Ale už dřevaři ho nechtějí na ty nejkvalitnější produkty. My můžeme nějakým způsobem přemýšlet, jak to dřevo využít. Byl tady návrh, že bychom část toho nekvalitního dřeva spálili.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Energeticky ho využití.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Energeticky ho využít. Já jenom, protože se neustále bavíme o klimatické změně. My vlastně ten CO2, který v tom dřevě je, tak ho tím spálením vrátíme znovu do atmosféry. Na fakultě jsme postavili nádherný dřevařský pavilon, kde vytváříme metodiky na využití toho dřeva. Na netypické způsoby. Chtěli bychom, aby to dřevo, které z toho lesa dostaneme, tak abychom ho nespálili. Abychom z něho něco vyrobili. A to dřevo, aby zůstalo na 50 let vázáno ve výrobcích. To je to úžasný, jak vlastně s dřevem naložit.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já jsem se na to právě chtěl zeptat pana profesora Moldana. Když hovoříme někdy kolem roku 2050 o uhlíkově neutrální ekonomice. Tedy to, co se vyprodukuje, tak by ideálně se mělo zase ztratit, ať už jakýmkoliv způsobem. Třeba právě výsadbou lesů. Tak do jaké míry, pokud by přišel ten katastrofický scénář, tak by bylo toto datum ohroženo? Nechci, abyste to počítal teď z hlavy samozřejmě, ale jenom jestli je to marginálie nebo není.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
Já jsem přesvědčen, že tohle to s tou uhlíkovou neutralitou nějak zvlášť nezamává. My se musíme snažit, aby se skutečně odstoupilo ve zvýšené míře a dá se říct potom v plném rozsahu od těch fosilních paliv. K tomu samozřejmě to energetické využití biomasy pomáhá. Je to rozumný způsob. Pokud se to nepřehání.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Mě šlo spíše o to, když lesy zmizí, tak tím pádem nemá CO2 kdo zachytávat. Pokud to bude člověk dělat technologií.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
Musí se potom vysadit nové lesy. Já bych se dokonce ani nebránil tomu, že by se na určité části vysadily nějaké rychle rostoucí dřeviny, které samozřejmě toho CO2 zachytí poměrně hodně. Poměrně v krátké době. Takže to tomu může svým způsobem pomoci.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tomu by se možná nebránili ani dřevaři ani lesníci. Je to tak, pane ...
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Já myslím, že tady je veliký tlak, abychom tu krajinu využívali rozumně, protože zatím s tím nepracujeme. Já si myslím, že tak jak jsme teď rozdělili a kategorizovali nějak to území směrem ke kůrovcovi a k managementu kůrovce, tak bychom mohli to takhle udělat i s ohledem na to, jaké typy lesů chceme v kterých oblastech mít a k čemu mají sloužit. A tady se zase dostáváme i k tomu, co zmiňoval pan náměstek ministra zemědělství, že vlatně chceme určitým způsobem kvantifikovat o to, co lesy přinášejí společnosti mimo toho dřeva. Protože lesníci a obecně a hlavně vlastníci lesů mají ten problém, že v současnosti dokážou prodat jenom dřevo. Nedokážou prodat dobrý pocit z lesa, nedokážou prodat turistiku, nedokážou prodat to, že les poskytuje čistý vzduch a vodu. A tohle společnost přijímá jako fakt, ale vlastně ten vlastník lesa žije jenom z prodeje dříví. Čili on je bytostně závislý na tom, aby produkoval dříví. Když se ten systém nastaví trošičku jinak, a on bude dostávat možná nějaké benefity i za to, že vyprodukuje les, který produkuje krásnou čistou vodu nebo způsobuje dobrý pocit u lidí, je prokázáno, že lidi, kteří chodí do lesa, tak snědí mnohem méně prášků na bolení hlavy. To se možná jako neví...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Farmaceutické firmy zase neradi ...
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Farmaceutické firmy, já asi nebudu oblíbený, ale já myslím, že dostávat do sebe chemii není to úplně optimální.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Určitě, tak tato debata bude určitě zajímavá i do budoucích ...
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
Můžu něco říct. Já bych ...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Velmi krátce už.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
Ano, s tím bych velmi souhlasil. Snad je tady ještě jedna výrazná funkce, která nebyla zmíněna. To znamená, že je to ochrana a záchrana biodeverzity, biologického bohatství. To je také velmi důležitá funkce. A já jsem naproto přesvědčen tak, jak to naznačoval pan profesor Turčáni, že tohle ty služby, my tomu říkáme ekosystémové služby. A ty ekosystémové služby by se měly rozhodně i ekonomicky ocenit. To znamená, že ti lesníci a nemusí to být jenom lesníci, prostě obecně správci krajiny, to znamená také zemědělci by měli být i ekonomicky ohodnoceni za to, že prostě se chovají tak, že ty ekologické služby jsou na určité úrovni poskytovány a budou i do budoucna poskytovány. Čili to je určitá cesta.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
V tuto chvíli co se ekonomiky týče, tak víme, že vláda bude jednat o třech miliardách jako podporu pro soukromníky, kteří utrpěli ztrátu kůrovcovou kalamitou. Uvidíme, jak to dopadne a uvidíme, jak se ta debata bude vyvíjet dál. Marek Turčáni a Bedřich Moldan byli s námi ve studiu Devadesátky. Páni profesoři, mockrát díky za to vše. Na shledanou.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Na shledanou.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
Děkuji za pozvání.
Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Děkujeme za pozvání a já si dovolím popřát všem krásné Vánoce.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Nápodobně.
