logo Silvarium tisk

/ANKETA/ Na otázku Deníku, zda by se měla více omezit výsadba smrků, odpovídal odborník Hnutí Duha Jan Skalík a úředníkem sekce lesního hospodářství ministerstva zemědělství Václav Tomášek.

ANO: JAN SKALÍK (odborníkem Hnutí Duha)
Kde je kůrovec, musí smrků ubýt

Mohlo za povodně u nás to, že voda teče z kopce dolů? Mohl za finanční krizi fakt, že bezcenné cenné papíry nikdo nechce? Mohla za migrační krizi neochota civilistů zůstávat na bojišti?
Pokud za příčinu známých průšvihů uvedeme banální pravdu, jsme pro smích. U krize smrkových plantáží se ale obecně známá pravda o suchu a změně klimatu opakuje každodenně.
Jsme-li v pořádné bryndě, je dobré odlišit příčiny, které můžeme bezprostředně ovlivnit. Oteplování v blízkých letech nezastavíme, byť dlouhodobě je to náš zásadní úkol.

Změnit se nedají přírodní nebo společenské zákonitosti, ale jednotlivá konkrétní rozhodnutí: třeba postavit si v zátopové zóně dům, investovat do neprůhledných fondů nebo exportovat zbraně. Je-li příčinou odumírání lesů masivní vysazování smrků, můžeme opakování krize jednoduše zabránit. Prostě jej tam, kde bude hynout, budeme sázet už dál jen jako šafránu. Daří se mu totiž jen na horách.

Kdyby vlastníci uhynulých smrčin nepodsazovaných listnáči dostali od státu náhradu ušlých zisků a smrk znovu sázeli, bylo by to podobné jako chránit před bankrotem banky počínající si tím nejrizikovějším způsobem.
A přesto ministerstvo zemědělství nechce v aktuálně projednávané zalesňovací vyhlášce zvýšit povinný podíl listnáčů a jedle při výsadbách na úroveň blízkou přírodě. Znamenalo by to další rozsáhlé a marné sázení smrků. Lidem ale na zdraví lesů záleží. Už 17 000 se jich připojilo k výzvě Zachraňme lesy. Můžete být mezi nimi i vy!

NE: VÁCLAV TOMÁŠEK (úředníkem sekce lesního hospodářství ministerstva zemědělství)
Smrky jsou nepostradatelné

Současný podíl zastoupení listnáčů při obnově lesů činí 62 %, naproti tomu podíl zastoupení smrku je pouze 33 %. Lesníci tedy již sází téměř 2x více listnáčů ve srovnání se smrkem. V polohách do 400 m n. m. dosahuje podíl smrku na obnově dokonce jen 12 % a v potenciálně ohrožených polohách 400 až 700 m n. m. pak cca 36 %.

Současná výsadba smrku se omezuje pouze na ekologicky vhodná stanoviště a odpovídá odborným znalostem o jeho pěstování a je zřejmé, že současná hysterie okolo jeho údajné nadměrné výsadby je uměle vyvolaným problémem. Ani probíhající kůrovcovou kalamitu nelze spojovat se současným pěstováním smrku. Kalamita je důsledkem zakládání čistě smrkových, stejnověkých, plošně rozsáhlých porostů zhruba před 80 až 120 lety. Dnešní způsob pěstování smrku ve směsích s ostatními dřevinami při důsledném zohlednění jeho stanovištních nároků nepředstavuje pro naše lesy hrozbu, a naopak přispívá k vyšší biodiverzitě našich lesů.

Smrk z pohledu produkce dřeva jakožto trvale obnovitelné a ekologicky příznivé suroviny je z celospolečenského hlediska nepostradatelný a je nutné zabezpečit jeho přiměřenou produkci i pro budoucí generace. Ministerstvo si je vědomo rizik spojených s pěstováním smrkových monokultur, a proto finančně motivuje vlastníky lesů k pěstování listnáčů v co největším zastoupení, a naopak vůbec nepodporuje výsadbu smrku na nevhodných stanovištích. O tom, že se jedná o velice účinný nástroj, svědčí výše uvedené pozitivní údaje.

Komentáře  

+11 # Hroch 2018-09-24 20:30
Žvanil z Hnití DUHA není seriozní partner k takovéto diskuzi/anketě.

Lži, i tisíckrát opakované, jsou prostě k ničemu.

V první řadě by se měla omezit, resp. zastavit jakákoli další činnost prolhaných niemandů z neziskovek!
Už toho zničili nebo pomohli zničit dost.

Těch 16,5 milionu ročně, co dostává jenom tahle banda,
by pomohlo při obnově lesů!
-17 # Vladimír Pelíšek 2018-09-24 10:41
S plným vědomím toho, co říkám, konstatuji, že Václav Tomášek sprostě lže. Lež je téměř v každé větě, kterou v tomto Duelu vyslovil.

Pro toto tvrzení mám praktické důkazy z terénu, detailní fotodokumentaci.

1) Podíl smrku na obnově pod 400 metrů rozhodně není 12%, ale nejméně 40-50 %, a jedná se o státní podnik LČR.

2) Současná výsadba smrku se neomezuje pouze na ekologicky vhodná stanoviště, protože nadále pokračuje přeměna listnatých a smíšených lesů na smrčiny, a to i v polohách 4. a dokonce 3.LVS. Kromě toho, současná výsadba smrku zcela ignoruje scénáře pravděpodobné změny klimatu, tedy předpokládaný další nárůst teplot a pokles množství srážek ve vegetační době.

3) Pro koho? je smrk nenahraditelný? Pro pilaře, kteří neumí zpracovat jiné dřevo. Pro školkaře, kteří neumí pořádně žádné jiné sazenice vypěstovat, a pro lesní technokraty, kteří neumí nic než holiny a paseky! Pro všechny ostatní je smrk naprosto nahraditelný, a to celým spektrem dřevin s podstatně pozitivnějšími dopady na životní prostředí v této republice.

DUHA má k dispozici nejen ode mě, ale i od dalších dobrovolníků, detailní fotodokumentaci, která tato slova dokazuje. Veřejnost, která si volí své politické představitele, kteří pak sestavují vládu, jejíž ministr zemědělství pak jmenuje či odvolává, přímo či nepřímo, i tyto na teplém místečku hnijící úředníky, se už rozhodne sama, jestli chce mít na těchto pozicích sprosté lháře a fabulátory, nebo čestné lidi, kterým jde opravdu o les, ne pouze o teplá korýtka někde v závětří.

Je vidět i zde na diskusi - argumenty nejsou, ale jsou nahrazovány drze opakovanými lžemi a mínusy tam, kde říct pravdu by znamenalo ztrapnit se. Ale jen si to užijte, pánové - dokud můžete!
+11 # Rensa 2018-09-24 22:03
Myslíte, že výsledky již druhé inventarizace lesů jsou zcela chybné? Ve všem, nebo alespoň v něčem, třeba zrovna v onom podílu dřevin v obnově?
Takže se i tady lže? Tabulka č. 8, http://nil.uhul.cz/data/documents/vysledky_projektu_nil2/obnova_lp_zari_2016.pdf

Jsou náklady na inventarizaci lesů vyhozené peníze? Zcela či alespoň z části?
-5 # Vladimír Pelíšek 2018-09-25 09:18
Nevím, zda zcela, protože nejsem schopen posoudit situaci v krajích, které neznám. Pokud jde však o kraj Zlínský a části krajů Moravskoslezského a Brněnského, potom tvrdím jednoznačně, že údaje uváděné v rámci druhé lesní inventarizace jsou nepravdivé, resp. lživé.

Podíl smrku v obnově ve Zlínském kraji rozhodně nečiní 17,6%. Podíl obnovy všemi jehličnany tamtéž rozhodně nečiní 20%. Prošel jsem lesy od Javorníků po Chřiby a od Beskyd po Vizovické vrchy a realita je zcela jiná:

- např. v okolí Zlína (300 m.n.m.) je podíl smrku v obnově na pozemcích spravovaných LČR cca 55-60%

- v Hostýnských vrších, většinou 4. LVS, polohy kolem 500 metrů nad mořem, probíhá umělá obnova téměř výlučně smrkem.

- smrk se i nadále vysazuje monokulturně v polohách 220 - 250 metrů nad mořem.

- v Chřibech. převážně 3. LVS, se podíl smrku na obnově pohybuje okolo 30 - 40%.

Další podstatnou nepravdou je konstatování ÚHÚL, že LČR využívá k obnově listnáče a jedli více než drobní, resp. ostatní vlastníci. To je zkrátka lež, protože už z pouhé logiky věci, která říká, že řada drobných vlastníků na umělou obnovu rezignuje a nechá tam růst "nepořádek" (což ale často bývají z nemalé části stanovišti odpovídající listnáče), plyne něco jiného.

Jak jsem také zmínil, situace ohledně jedle je ryzím výsměchem. Jednak ani data ÚHÚLu nepodporují tvrzení o "navracení jedle do lesů", protože čísla okolo 1% obnovy pouze kopírují dnešní zastoupení jedle a jsou na hony vzdálená cílovému stavu 4,4%, druhak celá řada oplocenek i jedlových náletů se neudržuje, takže koncové zastoupení jedle bude ještě dále výrazně nižší.

Co se změnilo v poslední dekádě k lepšímu, je to, že se mnohem častěji ponechává hlavně bukový nálet - ovšem ten se pak "vylepšuje" opět převážně smrkem. V nastálé kompetici smrk - buk je pak vysekáván převážně buk.

Čímž jsem "naťukl" další důležitou kapitolu, a sice že jedna věc jsou plocha obnovy tou či onou dřevinou, ale jiná věc je následná výchova porostu, která je buďto zanedbaná, nebo prováděná ve prospěch zcela jiných dřevin, než jaké byly při výsadbě / obnově deklarovány.

Nic si nevymýšlím, vše mám fotograficky zdokumentováno. Na daná místa se může kdokoliv kdykoliv přijít podívat a přesvědčit se na vlastní oči. LČR vysazují smrk monokulturně v okolí Zlína dosud i pod 300 metrů nad mořem, přičemž na smrčiny přeměňují i do té doby listnaté či smíšené porosty - jako za Husáka. To víte, někde na své nové sídlo krajského ředitelství peníze nabrat musely. Doporučuji přesvědčit se přímo na místech, která uvádím.
-11 # Vladimír Pelíšek 2018-09-25 09:53
Opravdu, velice by mě zajímaly myšlenkové pochody lidí mínusující nikoliv domněnky, ale tvrdá data z terénu.
Lidí zbabělců a chudáků, kteří oč jsou neschopnější věcné polemiky, o to raději si aspoň "ňafnou" nějakým chudáckým mínusem, jako ratlík, dost "odvážný", aby přiskočil a kousnul zezadu, ze zálohy, ale přitom zbabělý, aby se postavil svým protiargumentem tváří v tvář!

Opravdu - mimořádně ubohé!

Nemám žádné krásné excelovské tabulky, ani nádherné článečky v barvách - mám fotodokumentaci z uvedených míst, která dokazuje, kde je pravda.

A pravda je příliš zásadní věcí na to, aby ji mohla umlčet nějaká potěmkinovská tabulka z ÚHÚLu, milí ratlíčkové.
+4 # Máchal 2018-09-26 10:21
Mě by spíš zajímalo, jak je možné že dva zdroje v rezortu MZe se v této jedné otázce tak liší. Už jsme to tu probírali, doztracena, a tak to asi zůstane i tentokrát. Přesto tu otázku položím ještě jednou. Jak je možné, že se údaje z té NIL liší o desítky % od údajů, uvedených v Zelených zprávách o stavu lesů? Není to divné?
+8 # Rensa 2018-09-26 17:47
Vysvětlení je jednoduché - podkladem pro Zelenou zprávu jsou údaje LHP a LHO, jak jsou v datovém skladu UHUL, a statistická hlášení lesních majetků nad 200 ha (tuším, nepředkládám statistické výkazy).
Výsledky NIL jsou ze skutečného šetření a měření v lesích na trvalé měřické síti (tuším 2x2 km, přesně je to popsáno v NIL).
Co je skutečně v lesích, o tom daleko lépe a s daleko větší přesností vypovídá NIL. Stejně tak, co z lesů zmizelo (bylo ukradeno či nebylo evidováno).
-7 # Vladimír Pelíšek 2018-09-26 23:27
V tom případě ovšem NIL prokazatelně uvádí nepravdivé údaje - záměrně nebo chybou?
+8 # Bondy 2018-09-27 08:13
Vladimíre, nelže. Jen je třeba si uvědomit, na jaká data se díváte a jaký mají "rozměr". Doporučuju ve volných chvílích prostudovat na této stránce:

http://nil.uhul.cz/ke-stazeni

Pracovní postupy NIL2/pp_nil2_2_2013. pdf , minimálně základní pojmy.

Výše uváděné údaje se vztahují k celé ČR, čili jsou s Vašimi lokálními fotkami a poznatky v zásadě neporovnatelné. NIL2 ovšem "umí" s velmi solidní přesností poskytnout data až na geografickou úroveň NUTS3, tedy okresy. Tam by poté čísla pro Vámi uvedená místa vypadala zcela jinak. Když najdu trochu času, tak Vám tato čísla poskytnu (v zásadě to není těžké, jen toho času není). V tomto směru musím z vlastní zkušenosti bohužel konstatovat, že "nelže" NIL2, ale sami vlastníci lesů (obecně všichni) při vyplňování povinných údajů pro LHE v návaznosti na LHP a LHO jak bylo uvedeno výše. Otázkou je, zda nevědomou chybou, či "úmyslně".........
+6 # Lynx 2018-09-27 05:13
Jedná se stále o zastoupení dřevin v obnově a toto nevypovídá o cílovém stavu.
Mnohdy zásadním způsobem se pak projeví vliv zvířátek...
+2 # Máchal 2018-09-27 08:37
Statistické výkazy předkládá přece každý, ke konci března na OSSL. U tvorby Zelené zprávy jsem nebyl, ale předpokládám že zdrojová data jsou právě odtud, ne z LHP/O, a odrážejí realitu. Nakonec bývají tam i jiná data, třeba podíl nahodilé těžby, to z LHP nevyčtete.

Jestli má daleko větší vypovídací hodnotu NIL (nesdílím Váš názor), proč nepoužívá MZe při veřejné argumentaci k této problematice data z NIL? Aktuálně viz např. zde http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zdravymi-lesy-proti-suchu-ministerstvo-pripravuje-nova-pravidla-jedle-a-listnace-by-mely-tvorit-az-40-procent-lesa-ihned-cz publikovaná infografika.
Kolik měřících ploch NIL spadá do právě obnovovaných porostů, aby to mělo statistickou váhu, převažující LHE?
+5 # Bondy 2018-09-27 15:47
Ano, ano, špatně jsem to popsal - myslel jsem přesně to, co jste jmenoval Vy. Statistiky LHE, které se odevzdávají na OSSL, v podstatě vychází z LHO/LHP, ale můžou se dost výrazně lišit. A v tom je ten potíž, čím podobnější jsou plánu, tím méně potíží s OSSL (tedy ne ve všech směrech), proto jsou dle mého názoru velmi často "ohnuté". Nikdy a nikdo totož nespecifikoval jejich přesnost.

MZe je totiž v tomto dosti dinosaurus a faktem taky je, že počítá pouze a jen s PUPFL. NIL má trochu širší definici lesa a jejím úkolem není hodnotit vývoj v ročním horizontu, tudíž výraz "právě obnované porosty" ani znát nemůže (při legislativním omezení obnovy - zalesnění - na 2 roky). Nu a pokud jde o pojem statistická váha ve spojitosti s LHE, tak tam bych byl velmi opatrný, protože není plošně garantována kvalita pořízených dat, tedy jejich vypovídací hodnota.
0 # Máchal 2018-10-02 08:47
No to s Vámi souhlasím, že je třeba být opatrný a brát data s rezervou. Jenže z něčeho se takový přehled sestavit musí. A i kdyby někdy ty MZD do LHE nadhodnocoval (těžko to bude někdo záměrně podhodnocovat), je divné, že to vychází MÍŇ, než z NIL.

Jinak proti NIL vůbec nic nemám, aby to nějak blbě nevyznívalo. Jen si myslím, že zrovna v tomhle ohledu to moc vypovídat nebude. Z principu, ne kvůli ohýbání dat. Já bych zkrátka z pozice ministerstva byl s šermováním těchto dat byl zdrženlivější, i když zrovna tahle čísla zní mnohem líp. Jenže ono méně je někdy více, a i těch nadstandartních 40 % zní líp, když je ta informace v médiích pak aspoň konzistentní a furt stejná...
+3 # Rensa 2018-09-29 14:18
To, co se odevzdává do konce března na OSSL, nejsou statistické výkazy.
Statistická šetření jsou pro majetky 200 ha a více nebo 20 zaměstnanců a více.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě