Zdevastovaná půda, poškozené kořeny stromů, několikametrové jámy či dokonce odlesnění, to vše kvůli „honbě za diamantem", respektive za českým zeleným skvostem vltavínem. Nelegální hledači tektitu vstupují na Českobudějovicku na soukromou půdu, hloubí jámy a systematicky ničí lesy. Zákazy činnosti, přestupková a trestní řízení kopáče neodradí. Majitelé pozemků jsou nešťastní a v tamních lesích je tak téměř stejně vyhloubených jam jako stromů.
Podle Jiřího Vitovského z České inspekce životního prostředí problém s nelegálními kopáči vltavínů trvá v řádu desítek let, inspekce se touto činností intenzivně zabývá od roku 2015. Také policie přišla s několika zjištěními a poznatky. Společně vedou přestupková, správní či trestní řízení, hledače to však zřejmě neodrazuje. Lesy na Českobudějovicku jsou však nadále plné vyhloubených děr.
„V této věci ukládáme zákaz činnosti podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy ukládáme těmto osobám zákaz provádění terénních úprav a zákaz poškozování dřevin na pozemcích. Pokud to nerespektují, jsme schopni jim ukládat pokuty. Ve spolupráci s policií můžeme dané věci předávat na trestní řízení, ve kterém mohou být osoby řešeny za maření výkonu rozhodnutí," řekl Novinkám Vitovský.
V případě fyzických osob se může pokuta za ničení lesů vyšplhat až na sto tisíc korun. Ani pohrůžka vysoké pokuty ale některé neodradí od toho, aby po nocích vstupovali na soukromé pozemky a hloubili jámy, mnohdy až 8 metrů hluboké. Jejich motivací je nalezení vltavínu, tedy moldavitu, českého tektitu. Ten se nejčastěji nachází v oblasti jižních Čech a moravské části Českomoravské vysočiny, u Třebíče a kolem řeky Jihlavy. Cena jednoho kusu vltavínu je pohybuje kolem tisícikoruny.
Bohatství za bohatství
Nelegální hledači tak s vidinou zisku neváhají ničit přírodní bohatství českých lesů. Podle Vitovského pracují systematicky. Nejprve si mapují terén a hloubí sondy o velikosti přibližně jednoho metru čtverečního. Pokud najdou vhodný prostor, začnou zde hloubit jámu. Tím však mohou zničit celý les.
„Nejprve poškodí les tím, že zde vyhloubí díry, a pokud je ještě nad tím stojící lesní porost, tak dojde k poškození stromů, jejich kořenů a kořenových náběhů. Díky tomu jdou pak stromy náchylné na působení houbových chorob, v případě smrků jsou i náchylnější na působení kůrovce," řekl Vitovský.
Takové poškození přitom může mít katastrofální důsledky. Stromy, jejichž kořeny jsou poškozené, se stávají nestabilní, a při silném větru či sněhu se vyvrací. Může dokonce dojít i k odlesnění.
Majitelé pozemků jsou z kopáčů nešťastní. Pokud totiž hledači ve své činnosti nepřestanou ani po odlesnění, majitelům se již nepodaří porost obnovit. „I když sem zalesní nějaké stromky, tak je kopáči znovu vykopou a pozemek znovu rozkopou. Je to velmi složitá záležitost, víceméně je to nekonečný příběh," uzavřel Vitovský.
