logo Silvarium tisk

Přes padesát lidí se obrátilo na premiéra během pár hodin od spuštění výzvy Chceme zdravé lesy, pane Babiši [1]. Část lidí mu poslala i snímky nevhodně vysazených sazenic smrků. Výzva je součástí kampaně Zachraňme lesy, kterou již podpořilo od jara 16 800 lidí. Lidé žádají, aby přímo předseda vlády zajistil, že Ministerstvo zemědělství v právě projednávané vyhlášce konečně posílí povinnou výsadbu listnáčů a jedle a sníží podíl smrkových porostů nevhodně vysázených v nižších a středních polohách, které vedou ke kalamitám.

Ministr zemědělství Miroslav Toman zahájil svou funkci příslibem před poslanci a veřejností, že vrátí naše lesy do podoby "skladbou druhově pestrých lesů a plnících všechny funkce lesa, nejen tu produkční, půdoochrannou, vodoochrannou a rekreační" [2]. Na veletrhu Země živitelka ministr v sobotu 25. srpna 2018 dokonce přímo uvedl: "Chystáme lesnickou vyhlášku, v níž doporučujeme jinou strukturu lesa na úkor současného složení. To znamená, aby v lesích nebylo tolik smrků. Vrátit se k tomu původnímu různorodému složení." [3]

Avšak skutečnost je zcela jiná. Ministerstvo zemědělství dosud neupravilo vyhlášku podle připomínek Ministerstva životního prostředí, krajů a více než 1 200 občanů. Ti všichni odmítají nepochopitelný návrh Ministerstva zemědělství nezvyšovat povinný podíl listnáčů a jedle (který je nyní velmi malý - jen 5 až 30% podle daného místa) a znovu sázet až 75 % smrku i do nevhodných podmínek. V těchto místech smrkové monokultury způsobily dnešní kalamitu a plošně hynou nebo odborníci očekávají jejich rozpad v dohledné době [4].

Důsledky lesní kalamity již nyní zasahují přírodu, krajinu a obyvatele v sedmi krajích [5]. Premiér Andrej Babiš doposud komentoval především snahu řešit důsledky kalamity, jako je nákup vagónů na odvoz klád nebo absurdní spalování dřeva v elektrárnách. Lidé mu ale píší, aby urychleně dohlédl na zamezení příčin celého problému, které spočívají v monokulturním pěstování smrku.
Po červencovém jednání nové odborné platformy Ministerstva zemědělství, v níž je i zástupce Hnutí DUHA, poslala ekologická organizace ministerstvu deset zásadních připomínek k návrhu zalesňovací vyhlášky, jejichž zapracování považuje za zásadní. Ministerstvo však dosud nereagovalo ani dosud stále nepřijalo připomínky Ministerstva životního prostředí, které by dostatečnou ochranu lesů zajistily.

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl:
"Zvýšení povinné výsadby listnáčů a jedlí místo hynoucích smrků je klíčové pro budoucnost našich lesů. Proto premiéra vyzývají nejen vědci, lesníci a ekologické organizace, ale píší mu také stovky lidí. Napište mu prosím také vy."

"Ministr Toman slíbil, že bude řešit kalamitu v lesích a změní jejich druhovou skladbu. Přesto Ministerstvo zemědělství zatím nezměnilo svůj původní návrh vyhlášky, ve kterém zachovává nízké povinné podíly listnáčů a jedlí při obnově lesů a nadále umožňuje sázet převážně rizikový smrk i na místech, kde hromadně hyne. Není jasné, zda připomínky Ministerstva životního prostředí, které řeší samotné kořeny lesní krize, nezahodilo do koše."

Kontakty:
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 608 283 530, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Poznámky:
[1] https://www.zachranmelesy.cz/pane-babisi
[2] https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/016schuz/s016142.htm
[3] https://byznys.lidovky.cz/stat-v-minulosti-podcenil-boj-s-kurovcem-mini-babis-odstraneni-nasledku-potrva-az-20-let-g5f-/statni-pokladna.aspx?c=A180825_120914_statni-pokladna_ssu
[4] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu na http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:17f63f3c-1e0e-47a3-90ed-6c99df079585#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:9be3a97b-c491-11e7-a104-001b63bd97ba
Na straně 14 se uvádí: "Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste cca 80 % stávajících smrkových porostů. (...) Jde o podmínky s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a rizikem opakovaného odumírání smrku (...)."
[5] Jedná se o Moravskoslezký, Olomoucký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský, Zlínský kraj a kraj Vysočina.

Komentáře  

0 # Vladimír Pelíšek 2018-09-05 17:31
Otazky pro pana Klewara - k jinemu článku, ale z důvodu formátování se tam teď nedostanu:

- jak do svych modelu přirozených porostu zahrnuli Průša či Nozička antropogenní vlivy?

- nakolik zůstávají validni dobové vývody zejména pana Nožičky v podmínkách dnešní klimatické změny?

Děkuji za odpovědi.
+2 # najše 2018-09-06 06:43
Vladimíre, Vy si ze mě sice z největší pravděpodobnosti děláte pouze srandu, ale já na to v rámci ranní rozcvičky chvíli přistoupím. Včera jste chybně uváděl rozšíření smrku v ČR pouze na horách, viz "striktně vysokohorská dřevina", což jsme vyvrátili odkazy do příslušné literatury, kterou jste nakonec uznal, čímž jste přiznal svůj omyl. Pozor: já nejsem obhájce pěstování smrku v polohách buku, jedle, nebo dubu. Pouze odmítám Vaše až fašizující příspěvky o blbcích a univerzálním smrkoprasení. Jistě se to děje, ale tam kde to je pohánějte k zodpovědnosti místní správce a státní správu (se kterou dle Vašeho vyjádření spolupracujete) a přinuťte je tam a nedělejte ze všech ostatních pitomce.

Co se týče komentáře antropogenních vlivů zahrnutých do prací prof. E. Průši, kterého sám uvádíte jako odbornou autoritu, přikládám z Vámi uvedené knihy citaci, kde to najdete:

Přirozené lesy České republiky,od: "Eduard PrůšaTYPOLOGIE LESŮ, strana 23-24:
Lesnictví hlavně pro svůj dlouhodobý produk-ční charakter stávalo v popředí tehdejšího vě-deckého pokroku dlouho předtím, než byly vě-decky zkoumány problémy v zemědělství a průmyslu. V této souvislosti je účelné stále znovu upo-zorňovat na hluboké rozdíly mezi lesním hos-podářstvím a zemědělstvím: Zemědělství produkuje krátkodobě, na zá-kladě jasně stanovených a poznaných požadav-ků. Objektem biotechniky jsou vyšlechtěné kul-turní sorty rostlin, prostředkem pak vysoké na-sazení lidské pracovní síly (1 pracovník řádově na 7 ha ZPF) přímo i prostřednictvím mechani-začních a chemických prostředků. Produkční schopnost zemědělské půdy se udržuje zpraco-váním půdy a intenzívním hnojením. Lesní hospodářství produkuje v rozpětí ně-kolika lidských generací na základě nejistých prognostických předpokladů o cílových vlast-nostech lesa. Objektem biotechniky jsou pře-vážně spontánní populace dřevin, prostředkem relativně nízké nasazení lidské pracovní síly (1 pracovník na asi 45 ha lesní plochy). Produk-ční schopnost lesní půdy se udržuje převážně přírodními procesy. Pěstební činnost lesníka se zaměřuje na us-měrňování vývojových procesů lesa s minimál-ním vynaložením energií tak, aby byly uspoko-jovány jak okamžité, tak i v dlouhodobém vý-hledu předpokládané hmotné i nehmotné po-třeby společnosti. Mimořádná dlouhodobost produkce vyžaduje co nejodolnější společen-stva, schopná uchování a reprodukce bez ná-kladné intenzívní ochrany. Základem myšlení lesníka by proto neměly být produkční doby, přesahující délkou jeho vlastní život, ale trva-lost ekologických procesů a účinků. Proto je pěstování lesa srovnatelné spíše než s agro-technikou s užitou ekologií. Je třeba se zmínit též o České lesnické jed-notě, která konala již více než před sto lety od-borné lesnické exkurze a přednášky a pinila tak vlastně již tehdy poslání dnešních vědeckotech-nických společností. V duchu těchto tradic se
uplatnilo v pokrokovém lesnickém myšlení rozhodnutí, že již od šedesátých let se započalo se systematickým průzkumem přírodních pod-mínek lesů. Tomu posloužila typologie lesů, po-měrně mladá disciplína, která podává solidní základy pro zakládání, pěstování a obnovu le-sů. Z celkového pohledu na úroveň lesnických znalostí v polovině století lze lesnickou typolo-gii a její výsledky označit jako skutečnou vě-deckou revoluci v lesním hospodářství. Dřívější hospodáři měli možnost srovnávat na podkladě dlouhodobých empirických po-znatků prostředí a porostů a mohli tak zvolit i vyhovující způsob obhospodařování i volbu dřevin v nově zakládaných porostech. V poz-dější době jim sloužily obecné znalosti o ekolo-gických vlastnostech dřevin, zejména jejich ná-roky na světlo, vláhu a živiny. Dlouhodobou službou na témže polesí, kde často nastupovali jako lesní adjunkti a pak se stávali vedoucími provozu, staří lesníci tak důkladně poznali svě-řené polesí a mohli skutečně „na pařezu" dobře plánovat základní rozhodnutí na různých loka-litách. V období holosečného a monokulturního hospodářství jehličnanů jim však zbývala (a lze říci — zbývá) volba mezi smrkem a borovicí. I dnes vidíme, hlavně v pahorkatině, že diferen-ciaci těchto dvou dřevin lesníci dobře zvládli (borovice na sušší, teplejší polohy, smrk na svě-ží, chladné polohy). Větších chyb při této volbě je velmi málo. S přechodem na koncepci pěstování smíše-ných lesů, vyvolanou opakovanými kalamitami monokultur, však vznikla otázka, jak má vypa-dat optimální složení našich budoucích hospo-dářských lesů s poměrně bohatou škálou les-ních dřevin. Protože porostní poměry ve větši-ně oblastí byly silně pozměněny, bylo nutné vy-pracovat takovou metodiku, která by poskytla přijatelné výsledky i za tohoto stavu. Ve staré kulturní zemi s dlouhodobě zacho-vanými historickými doklady různého druhu bylo možné tyto záznamy studovat a třídit je z lesnického hlediska. Tak vznikl historický
průzkum lesů, který v archívních dokladech tří-dil a hodnotil všechny údaje o lesích — počína-je místními názvy (Bukový kopec, Jedlina, Dou-brava atd.) přes účty o výrobě, dopravě a pro-deji dříví až k hospodářským plánům, kde se někde dochovaly i porostní mapy a popisy po-rostů (zastoupení dřevin, jejich věk a hmota). Tak vzniklo zarámování hlavních dřevin v ob-lasti a někde i dosti detailně v konkrétních les-ních komplexech pro určité historické období. Tato metoda však dává podrobné informace jen pro krátké období asi 200 let existence de-tailní dokumentace lesního hospodářství. Další vědní disciplína — geobotaniky (fyto-cenologie — rostlinná sociologie) podala ná-vod, jak hodnotit lesní společenstva (ekosysté-my) a jejich vývoj. Byly převzaty stupnice pro hodnocení stromového, keřového i bylinného patra. Po soupisu všech rostlinných druhů na ploše asi 500 m2 byla hodnocena jejich pokryv-nost, četnost i vitalita; vlastní lesnická šetření prohloubila údaje o stromovém patru (věk, výš-ka a bonita dřevin atd.). Je však třeba říci, že přírodovědné cíle geobotaniky — poznání struktury a vývoje rostlinných společenstev —nemohou být identické s aplikovanou naukou, jejímž objektem je lesní ekosystém jako hos-podářský objekt. Pedologie sledovala půdní vlastnosti ve vy-kopaných půdních sondách na zkusných fyto-cenologických plochách. Byl popsán humus, je-ho forma, popsány jednotlivé půdní vrstvy (ho-rizonty), a to barva, zrnitost, konzistence, vlh-kost, podíl skeletu, prokořenění a odvozen půd-ní typ (hnědozem, podzol, glej apod.), a dolože-ny půdními rozbory. Vlastní syntézou byly vyhodnoceny tyto zna-ky a u porostů s přirozenou skladbou byl cha-rakterizován lesní typ, který vyjadřoval určité vlastnosti prostředí, které se od jiných podstat-ně lišily dřevinou, fytocenózou, 'půdou a pro-dukcí. V pozměněných porostních poměrech se změněnými rostlinnými společenstvy se musely při srovnávání více zdůraznit půdní podmínky. V bylinném patru se kladl důraz na indikační hodnotu jednotlivých druhů. Pod jehličnatými porosty vznikla obvykle zhoršená humusová forma s větším podílem drtě a plísní, menší pro-humóznění vrchní půdní vrstvy, úbytek nároč-ných rostlinných druhů. Přes půdní vlastnosti, podloží a reliéf byla vytvořena v rámci jednoho lesního typu stadia pod smrkem, borovicí, tzv. porostní stadia, která byla rovněž charakterizo-vána fytocenologicky.
Takto vypracované charakteristiky lesních typů byly podkladem pro typologické mapová-ní. Při něm se vlastně v terénu ohraničovaly okrsky víceméně stejného prostředí v určitém rozptylu, přijatelném pro praktické cíle lesního hospodářství, tj. plochy víceméně o stejné cílo-vé skladbě, dřevní produkci i vhodných způso-bech obhospodařování. Vlastní mapování v měřítku 1:10 000 vedle indikačních hodnot bylinného patra se stále ověřovalo zjišťováním půdních vlastností (son-dovací tyčí) a ostatních vlastností (reliéf, expo-zice, bonita dřevin). Tak vznikla vlastně rekonstrukční mapa při-rozených společenstev, někde dále podrobněji dělená na degradační stadia vzniklá špatným hospodařením (hlavně hrabáním steliva) a pro-jevující se poklesem produkce a zhoršením kvality půdy. Pro tyto jednotky (lesní typy) byly stanoveny „provozní cíle", to je žádoucí složení hospodář-ských porostů s dostatečnou příměsí „biologic-kých", tj. listnatých dřevin, a maximálně únos-ným zastoupením „hospodářských" dřevin, pře-devším jehličnanů. Podle výzkumu i empirie dosahuje příměs biologických dřevin 20-30 %. Pro vlastní plánování zásahů v porostech by-ly tyto lesní typy sdružovány do širších jedno-tek, které mají ještě stejné rámce hospodaření, tj. obnovní cíl, produkci, obmýtní a obnovní do-bu a způsob hospodaření včetně obnovy poros-tů (holoseč, clonná seč) — do tzv. hospodář-ských souborů, členěných podle porostních ty-pů (smrkové, borové, bukové porosty). Takto rozpracované rámcové směrnice jsou podkla-dem při obnově lesního hospodářského plánu (v 10Ietých cyklech) pro plánování všech lesnic-kých zásahů v porostech. Cílem jsou zdravé le-sy, biologicky vyrovnané s trvalou produkcí co nejvyššího množství kvalitního dříví. Výsledky typologického průzkumu lesů představují ohromné množství zápisového ma-teriálu pracně získaného vysoce kvalifikovaný-mi odborníky v terénu. V laboratořích se zpra-covalo značné množství podrobných půdních rozborů. Tyto podklady nebyly dosud souborně vyhodnoceny v širších oblastech. Rovněž grafický výsledek, tj. typologické mapy v měřítku 1:10 000 představují nesmírnou hodnotu a jejich využití jen pro lesnické pláno-vání je z celospolečenského hlediska plýtvá-ním. Všechny tyto výsledky je třeba využít a zhodnotit v dalších přírodovědných i jiných oborech.
"
0 # Vladimír Pelíšek 2018-09-06 09:03
Ne, nedělám si z Vás legraci. Vývody profesora Nožičky jsou jsou dobově poplatné, bagatelizují vliv smrku na půdu a ekosystém, nezahrnují poznatky, které byly získány v čase poté, tedy v desítkách a desítkách let poté.

Na mou otázku ohledně změny druhového složení, resp. "přirozenosti" porostního složení v závislosti na klimatické změně neodpovídáte ani vy, ani profesor Nožička. Nožičku omlouvám - v jeho době se o změnách klimatu nevědělo, žádné ani neprobíhaly, klima bylo i do budoucna predikováno jako "stabilní s výkyvy".

Jak ale víme oba dva, toto už neplatí. Z osmi měsíců roku 2018 bylo šest, včetně klíčových letních, teplotně nadprůměrných a srážkově podprůměrných. Jediná významnější zimní epizoda zimy 2017/2018 přišla na týden a půl, atypicky na přelomu února a března.

Opakuji, neviním ani Nožičku, ani Průšu, ani jiné ve své době autority, pracující s dobově omezenými poznatky. Viním dnešní lesníky, jejichž stav znalostí vhodných porostů ustrnul v době před desítkami let, jejíž reálie dnes už dávno neplatí.

Nejde o nic jiného, než o to, že smrk v chladnějších obdobích příměsově sestupoval do nižších poloh, aby byl v obdobích teplejších z nich zase vytlačen. Toto není důkaz vhodnosti pěstování smrku v nižších polohách, a to už vůbec ne dnes, kdy prožíváme období bezpochyby výrazně teplé!

Navíc - dokonce i Nožička férově přiznává, že v karpatské oblasti sestupování smrku z vysokých do nižších hor a pahorkatin zjištěno nebylo. Takže se ptám - podruhé: - na základě čeho byly i moravské oblasti vnějších západních Karpat zaneřáděny smrkem pahorkatiny a nižší horské polohy (Ždánické vrchy, Chřiby, Bílé Karpaty, Hostýnské a Vsetínské vrchy, Javorníky) stejně, jako v České kotlině?

Dokážete odpovědět??
-7 # Vladimír Pelíšek 2018-09-04 10:37
Je to výborná akce, protože to byla, je a bude VEŘEJNOST, kdo bude rozhodovat o podobě českých lesů, ne nějaké partičky dřevařů, školkařů či zadavatelů prací a samozřejmě managementu LČR.

Těžba dřeva představuje necelá 2% HDP a do budoucna bude tento podíl vzhledem k brutálnímu poklesu cen dřeva a změnám klimatu dále klesat.

Takže rozhodně není a nebude možné, aby nějaké zájmové skupiny s takto nicotným příspěvkem k HDP výlučně rozhodovaly o tom, jak bude vypadat více než třetina české krajiny, navíc za stavu, kdy je stále zřejmější, že les má podstatně významnější funkce, než produkci rovného smrkového dřeva, které pak naráz uschne a prodá se za pakatel.

A LČR musí a už i začíná reagovat - viz např. zde:

http://www.svetmyslivosti.cz/monitor-tisku/11441-lesy-cr-budou-na-vybranych-plochach-hospodarit-bez-pasek-ctk

V této chvíli v rámci uvedené akce po celé republice desítky lidí shromažďují informace o reálném, nikoliv nějakými úředníky z prstu účelově vycucaném lesním hospodaření. Fotografie, reálné způsoby obnovy a těžby, používané dřeviny a jejich zastoupení.

Tlak na ZÁSADNÍ změnu v lesním hospodaření roste a poroste nadále. MZe jakožto zřizovatel a nadřízený orgán LČR samozřejmě může reagovat pouze kosmetickými změnami - jak to ostatně dělali zatím pokaždé - ale tím situaci jenom zhorší - v neprospěch svůj a stran, jež zastupují, takže by bylo opravdu dobré postarat se, aby se "věci" začaly hýbat.
+2 # Rensa 2018-09-04 11:38
Českých lesů - myšleno lesů ve vlastnictví státu, resp. veřejném vlastnictví, nebo všech, tedy i soukromých?
-1 # Vladimír Pelíšek 2018-09-04 12:33
Myšleno lesů všech. LČR jsem vypíchnul proto, že se jedná o majoritního hospodáře. No a také z důvodu jeho hospodaření jako takového.
Nevím, odkud jste, ale doporučuji například prohlídku lesů v okolí Zlína. Jedná se o 3.LVS, na řadě míst dosud relativně zachované dubo-bukové porosty. Lesy ČR: - paseky i přes 2 ha, smrk (podíl v umělé obnově rozhodně nadpoloviční), sem tam dubová nebo buková oplocenka. Sousední lesy spravované Statutárním městem Zlín: - podíl umělé obnovy prakticky nula, vše se obnovuje clonnou sečí dubo-bukových porostů, všude mraky nádherné boučků, dubů, stačí si vybrat.
Stejná lokalita, stejná expozice, množství srážek atd., stejná půda, srovnatelné původní porosty.
+4 # Rensa 2018-09-04 15:17
A jak bude ona VEŘEJNOST rozhodovat o podobě mých, soukromých lesů?
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-09-04 15:39
Tak, že bude volit strany, politiky, kteří přislíbí (a samozřejmě dodrží) změnu stávajícího legislativního rámce.
Ten pak bude samozřejmě závazný pro všechny majitele / správce lesů, tedy od LČR až po Vás nebo mě, který má pouze několik hektarů.
Pokud politik selže, včetně například jmenování neschopného ředitele LČR, odskáče to nikoliv pouze on, ale i strana, která ho tam nominovala. Takže uvedená strana si pro příště rozmyslí jmenovat někoho, kdo bude jednat v rozporu se "společenskou poptávkou" na funkce lesů.
A ta poptávka je dnes jednoznačná, tedy naprosto odlišná, než byla v době krize z nedostatku dřevní hmoty před 100 - 200 lety.
Tedy funkce půdo-ochranná, vodohospodářská, dále ochrana a stabilizace klimatu, a samozřejmě rekreační.
Veřejnost nezajímají stěží 2% podíl na HDP za tržby za dřevo, ze kterého ona sama navíc nic nemá.
Veřejnost zajímá dostatek pitné vody, stabilizace klimatu, rekreace, vůbec existence lesa.
Ne holiny a paseky od obzoru k obzoru, erozní rýhy, uježděná zhutněná země, nekonečné třtinové paseky se smrčky v řadách jako vojáci.
Pokud budou tyto preference kodifikovány (což budou, můžeme pouze tipovat, jak dlouho to bude trvat), bude jejich dodržení právně závazné pro VŠECHNY vlastníky, tedy i Vás, i mě.
Klíčové je opravdu porozumět tomu, co tato společnost vyžaduje od funkcí lesa NYNÍ, resp. jak se její požadavky změnily od doby nástupu pasečného hospodaření.
A z čeho se to zaplatí?
Z tržeb za dřevo (LČR), z ušetření za přirozenou obnovu.
Kromě toho má státní rozpočet prostředky na řešení ekologických a dalších přírodních katastrof, což nynější kůrovcová megakalamita nepochybně je.
Jinak - představa, že by měly lesy být standardním "hospodářským statkem", je zcela mylná.
Protože nemůžete počítat "lesní ekonomiku" a zahrnout tam jen aktuální těžby za dřevo vs. náklady na pěstební činnost, zajištění, prořezávky atd.
Musíte zahrnout VŠECHNY náklady - tedy i zničenou půdu, splavenou půdu, povodně a sucha, čtyřicetileté i mladší usychající porosty atd,
A právě tyto komplexní výpočty u plantážníků jaksi veřejnost - aspoň tedy, co zjišťuji - silně postrádá.
+4 # Rensa 2018-09-04 15:51
Takže když ministr připraví vyhlášku pouze v intencích zmocnění zákona, tedy jako doporučující, ona VEŘENOST mu nebude nadávat, že umožňuje výsadbu smrku i v nižších polohách, disciplinovaně počká na předvolební kampaň, až při které bude agitovat pro stranu, která zajistí změnu zákona, který by to přikázal a současně našel způsob financování z veřejných zdrojů přeměnu nestátních lesů?
-1 # Vladimír Pelíšek 2018-09-05 10:26
Myslím, že na předvolební kampaň čekat veřejnost nemusí. Jsou "horká témata", která se řeší i mimo kampaň, a pokud existuje příslušný veřejný tlak, vede to např. k odvolání konkrétních ministrů. V LH tento tlak dosud nebyl, ale vytváří se. Opakuji se, ale odvětví, které nevytváří ani 2% HDP (z nichž mají občané země minimum) a přitom rozhoduje o podobě třetiny rozlohy státu (což se dotýká prakticky každého občana), nemůže očekávat, že mu do jeho činnosti nebude veřejnost promlouvat. Pokud by současné LH plnilo veřejnou objednávku, naslouchala by veřejnost jemu, ne Hnutí DUHA a lidem mimo LH.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě