Přihlásit

Hnutí DUHA: Premiér dal za pravdu Ministerstvu životního prostředí a občanům (ekolist.cz)

Hnutí DUHA: Premiér dal za pravdu Ministerstvu životního prostředí a občanům - razantní zvýšení podílu výsadby listnáčů a jedle ve vyhlášce je nutné, aby se neopakoval plošný rozpad lesů

Premiér Andrej Babiš odpovídá na dopisy, které mu k nevyhovujícímu návrhu vyhlášky zákona o lesích zasílají lidé z celé republiky. V oficiální odpovědi - na kterou Hnutí DUHA upozornila podporovatelka kampaně Zachraňme lesy - premiér ohledně připomínek Ministerstva životního prostředí napsal: „V současné situaci s velkoplošným rozpadem lesů na celém území ČR jsou naprosto nezbytným předpokladem k tomu, aby se v budoucnosti tato situace neopakovala a aby bylo zajištěno trvalé poskytování ekosystémových funkcí a služeb lesů pro společnost." [1] A dává tak Ministerstvu životního prostředí i lidem za pravdu.

Připomínky Ministerstva životního prostředí jsou klíčové pro naplnění zadání a významu vyhlášky, která má mimo jiné stanovit minimální podíl listnáčů a jedle při výsadbách ke zvýšení odolnosti lesů. [2] To je zásadní zejména na stanovištích ve středních polohách a pahorkatinách [3], jež celkem představují více než polovinu všech českých lesů. Vzhledem k vysokému zastoupení smrku, který zde nemá vhodné podmínky k životu, jsou tato stanoviště zároveň nejohroženější, jak dokládá rozpad smrkových monokultur na severní Moravě a letos už i na Třebíčsku, v okolí Jihlavy a na mnoha dalších místech kraje Vysočina i dalších šesti krajů.

Dle návrhu Ministerstva životního prostředí by na tato stanoviště bylo nadále možné průměrně sázet až 41,6 % smrku, což Hnutí DUHA považuje za stále ještě rizikové. Ovšem návrh Ministerstva zemědělství by umožnil plošnou výsadbu průměrně až 66,1 % smrku. [4] Zatímco výsadba porostů, v nichž smrk není dominantní, zabraňuje nezvladatelně rychlému šíření kůrovce [5], při dvoutřetinovém zastoupení smrku by se nadále budoucí smrkové porosty plošně rozpadaly.

Na premiéra Andreje Babiše i ministra Miroslava Tomana (MZe) a Richarda Brabce (MŽP) se obrátilo svým připojením k výzvě Zachraňme lesy dosud více jak 17 600 lidí. [6] Jelikož Ministerstvo zemědělství celé léto odkládá přijetí pro osud lesů zásadních připomínek Ministerstva životního prostředí, začali lidé v minulých týdnech žádat o vyřešení sporu ministerstev přímo premiéra. [7] Z jeho reakce jasně vyplývá, že je přesvědčen o tom, že pokud by nyní nebyly připomínky Ministerstva životního prostředí přijaté, bude docházet k opakovanému plošnému rozpadu lesů a odkazuje přitom na to, že vláda ČR chce dostát svému programovému prohlášení. [1]

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, uvádí:
„Premiér dal za pravdu tisícům lidí, kteří apelují na Ministerstvo zemědělství, že pokud nepřijme připomínky Ministerstva životního prostředí k lesní vyhlášce, potká české lesy plošný rozpad i v budoucnu."
„Bezpečný podíl smrku je maximálně o deset procent vyšší než je jeho přirozené zastoupení. Ve středních polohách by například smrk přirozeně rostl velmi omezeně jen ve studených údolích, na podmáčených a jiných specifických stanovištích."

Kontakt:
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 608 283 530, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Poznámky:
[1] Odpověď premiéra zveřejnila uživatelka účtu sociální sítě Facebook: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10214797621068746&set=a.2096466765899&type=3&theater
[2] Význam novelizace vyhlášky je uvedený v důvodové zprávě k jejímu předložení, kde se uvádí: „Návrh vyhlášky aktivně reaguje na aktuální potřeby lesnického hospodaření v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku avizované klimatické změny a potřebou implementace adaptačních opatření vyplývajících z usnesení vlády ze dne 16. ledna 2017 č. 34 o Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu." https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNAYSBTNV
[3] Jedná se o stanoviště středních poloh a pahorkatin označená jako cílové hospodářské soubory číslo 43, 45, 53 a 55.
[4] Průměr je vypočten na základě reálné rozlohy souborů lesních typů (SLT) na zmíněných stanovištích (data: ÚHÚL. Lesní hospodářské plány a osnovy: 2017. Dostupné online na http://eagri.cz/public/app/uhul/SIL/sil-d3.cshtml), návrhů novelizace vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Ministerstvem zemědělství (https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNAYSBTNVP) a připomínek Ministerstva životního prostředí k tomuto návrhu (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNAZNC8S4K).
[5] „Při přepočtu na 1 ha docházíme k závěru, že 32?36 listnatých stromů s vyvinutou korunou a výškou 10?30m, prostorově náhodně roztroušených (nikoliv nahloučených) dokáže prokazatelně významně snížit hustotu napadených smrků I. typographus. Podobný trend je zřejmý i pro listnáče s výškou nad 30m." Vrška, T. 2015. Certifikovaná metodika - Doporučené formy porostních směsí a způsoby jejich obhospodařování v ochranných pásmech ZCHÚ ponechaných samovolnému vývoji v v 5.-7. lesním vegetačním stupni. VÚKOZ. str. 11. Dostupné na http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/LP_10_2015.pdf
[6] https://zachranmelesy.cz/
[7] https://zachranmelesy.cz/pane-babisi

Komentáře   

-18 # celem 2018-10-02 10:57
tolik energie musí někteří přispěvatelé vložit do svých komentářů, že je až zarážející jejich podobnost s kočárovými koňmi s Blinkersy u očí :-(
-13 # Vladimír Pelíšek 2018-10-02 11:44
Tak tak. A pak jsou ještě jiní přispěvatelé, kteří nenapíší zhola nic, pouze kádrují ty, co do svých příspěvků vkládají tu energii, již zmiňujete. Co je lepší a co je horší, co myslíte, Blinkersi?
+13 # Hroch 2018-10-01 20:01
Co říká Hnutí DUHA není vůbec podstatné, stejně jako slova toho podvodníka.
Důležité jsou znalosti a zkušenosti lesníků a snaha všech racionálně myslících bytostí zachovat lesní porosty živé.

Jenže - v této zemi vítězí hloupá ideologie, podpořená tupou nenávistí...
-18 # Vladimír Pelíšek 2018-10-02 09:36
V této zemi vítězí probuzení občané, kteří se nechali desítky let chlácholit lžemi plantážních lesníků o tom, jak "trvale udržitelným" způsobem údajně hospodaří. Dnes tu trvalou udržitelnost těch nádherně živých lesních porostů názorně vidíme, když schnou lesy od Jablunkova po Třeboň.
Jejda, to se vám to lhalo! 90. léta, první polistopadová kůrovcová kalamita většího rozsahu po velice teplém a suchém létě 1992. Musíme radikálně změnit dřevinnou skladbu, neblahé to dědictví po Husákovi, hřímala tehdejší vláda. Nezměnilo se nic. Nárůst podílu MZD je i po bezmála 25 letech kosmetický, mraky oplocenek sice dnes jsou listnaté, ale nikoliv bukem či dubem, ale jívou a břízou, nebo naopak krásně jehličnaté, ale nikoliv jedlí, ale přezalesněným smrkem.

Lesní sektor obelhal veřejnost. Skutečné změny nenastaly. Prozíraví lesníci typu Košuličů byli marginalizováni, umlčováni. Místo investic do skutečné přeměny dřevinné skladby se lhalo o tom, že to musí trvat stovky let (jinými slovy, po nás to nechtějte), místo pěstování výběrného lesa se investovalo do propagačních goebbelsovských tabulí a PR.

A dnes? Dnes se žadoní: - óóó, hrůza, megakalamita, my to sami nezvládneme! Občané, dejte nám peníze, ať můžeme zachránit lesy! Ať můžeme znovu vysázet všude možně ty milióny smrčků, na které jste si zvykli a které pod naším laskavým vedením tak milujete, ať máme za co vytvářet megaholiny, rozrývat těžkou technikou lesní půdu, měnit zbylé listnaté porosty na monokultury! Ó, milí občané, zachraňte nás, ať si máme z čeho i nadále vyplácet tučné bonusy a stavět předražená sídla!

Vždyť o co jde? Když nám pomůžete, milí občané, a nám se skutečně podaří kalamitu zastavit, tak tady třeba dalších dvacet let žádná další nebude! My si mezitím v klidu doplatíme hypotéky, vyděláme na slušný životní standard, odejdeme do důchodu a vše se bude znovu opakovat. Nová veřejnost se bude hádat s novými lesoplantážníky, znovu úplně od začátku.

A právě s tím my počítáme, milí občané! Tak nám přispějte na tu naši vždyzelenou činnost, vždyť kdybyste to nevěděli, tak ty plantáže jsou příroda, kterou my pro vás zachraňujeme!
-35 # Vladimír Pelíšek 2018-10-01 12:25
Takový je názor veřejnosti, kterým se zabývá už i premiér. Jde o fakta, která si může ověřit v lesích každý, zcela zdarma, s i bez příslušného lesnického vzdělání. Nejde o zfalšovaná data, z nichž vychází národní inventarizace, která - jak zde i někteří diskutující připouštějí - není schopna rozlišit data nesprávně cíleně zadávaná, data zadávaná nesprávně omylem, data týkající se prvotního zalesnění či data zahrnující přezalesnění.
Navíc je zde řada logických lapsů, protimluvů, jež buďto příslušným orgánům typu ÚHÚL nedocházejí, nebo je ve své bohorovnosti přehlížejí.
Smrku se dle údajů NILS vysazuje už nyní pouze 20%, nicméně v připravované Vyhlášce se autoři bijí v prsa, jak mohutně zvýší zastoupení MZD až k nějakým "neskutečným" 40%. Co z toho vyplývá? Sází-li se dnes skutečně 20% smrku a nějakých 20% MZD, máme tady 60% pro jiné dřeviny, z čehož plyne, že asi mluvíme o nějaké jiné zemi, kde je převládající dřevinou něco ještě zcela jiného, než smrk. Co by to tak mohlo asi být? Že by eukalypty? Nebo jedlovec kanadský, onehdá mistrně vyvedený na propagačním letáčku LČR?
Nemám rád křesťanské příměry, ale tyto fatální chyby jen potvrzují dojem, jenž veřejnost ze současného českého lesnictví už delší dobu má - zatuchlý Augiášův chlév, stát ve státě prolezlý starými mafiánskými strukturami, s hrabivým polokomunistickým managementem plánujícím obnovu porostů s osmdesátiletým či delším obmýtím s ohledem na měřítko pouhých několika let, kdy mají být oni pánové ve funkcích - než budou zase odvoláni, jak už bývá dobrým zvykem, že?
Toto se změní. Nemluvíte za lesy, nemluvíte za jejich potřeby, ochranu, trvale udržitelné pěstování ani prosperitu. Mluvíte pouze za sebe, za své zájmy, za sobě spřátelené a s těmi vašimi ekonomicky provázané firmy. Mluvíte za jedno procento českého HDP, na základě kterého rozhodujete o tváři neskutečných 30% české krajiny. Nebudete-li respektovat zájmy veřejnosti této země, nebude ona veřejnost ochotna respektovat zájmy vaše. A nečekejte, že se opět za něco "schováte", že opět vše shodíte na své předchůdce, jako to dělali už předchůdci vaši a předtím zase předchůdci jejich. To už prostě nebude dále možné, milí plantážníci.
+17 # najše 2018-10-01 20:58
Nikomu nevadí, že se budou sázet listnáče nebo jedle, mě potom nevadí ani sázení smrku, protože jeho podíl je opodstatněný a přirozený. Hlavně, aby se vůbec něco vysázelo !!
Tristní je, jak zástupný problém zcela zakryje katastrofu, během které tisíce obyčejných lidí přicházejí o milióny korun, aniž by pro ně stát hnul zadnicí. Pokud ale šílenci bombardují MZe denně nesmyslnými dotazy, které si mohou pohodlně vygúglit, tak mě to utvrzuje v přesvědčení, že na tom někdo nechutně vydělává a jsou to přesně takoví lidé, jako tito elitní k.o.k.oti, z nichž jeden je "expert na ochranu stromů" a druhý "nikdy nebyl v StBé". Prostě jsou domluveni.
A co na to Jan Tleskač?? A co na to Vladimír Pelíšek , který se přiznal k babišovskému kultu? :-)
-24 # Vladimír Pelíšek 2018-10-02 09:17
Kdyby byla vyhlášena soutěž o největšího lháře a fabulátora na této diskusi, a zároveň v ní znemožněno hlasování lidem neschopným zformulovat argument a tudíž pouze plusujícím, nepochybně bys vyhrál.

1) Podíl smrku NENÍ opodstatněný. Smrk dnes nepatří nikde níže než 700 - 800 metrů. Nožičkovské vývody o přirozeném areálu smrku, i kdyby byly pravdivé a nezakládaly se z nemalé části na jeho pozdně středověké sukcesi na druhotně nelesní stanoviště, jsou v podmínkách měnícího se klimatu stejně "cenné", jako analýza přirozeného rozšíření dubu šípáku v posledním interglaciálu. Smrk vysazovaný dnes do 500 metrů nad mořem bude za 90 let (v ideálním případě, který nenastane) sklízen v podmínkách dnešních 300 metrů nad mořem. Tmářská ignorace tvrdých vědeckých poznatků nikdy nic dobrého nepřinesla, a nepřinese nic ani vám lesním plantážníkům.

2) Sází se a sázet se bude, samozřejmě s různým úspěchem, protože pokud někde vznikne po předchozí smrkoplantáži stohektarová holina, je to úplně jiný problém než zalesňovat izolované kůrovcové kolo o ploše 1000 m2, že? Právě tímto přicházejí ty tisíce obyčejných lidí o milióny korun, protože budou i nadále dotovat plantáže, které po několika desetiletích skončí na řadě míst jako palivové dříví.

3) Kdo na tom prosím tě vydělává, ty brebto? Bláha, který kdyby neveterinařil, tak ho příspěvky veřejnosti na lesní program Hnutí DUHA ani neuživí? Pelíšek, který pracuje v úplně jiném oboru? Nebo dinosauři typu LČR, kteří si za peníze ušetřené smrkem a holinama stavějí sídla krajských ředitelství v ceně desítek miliónů Kč?

Vladimír Pelíšek byl jedním z těch, co se obrátili na Babiše a reakce premiéra byla kladná. A pravděpodobný důvod? Do hlavy premiérovi nevidím, ale můžu ti zopakovat sladké tajemství. Podobu třetiny rozlohy této země nebude určovat pár provázaných partiček, které jeden rok generují ohromující 1% HDP a další rok žebroní o miliardové dotace. Tato země patří jejím obyvatelům, ti si volí své zástupce, ti pak vládu včetně Babiše či Tomana. Ta vláda zodpovídá občanům, ne dřevařským partičkám. A občané chtějí ZDRAVÉ A TRVALE UDRŽITELNÉ LESY, kam budou chodit maminky s kočárky, rodiny na houby, na výšlapy, na kolo. Ne holiny od obzoru k obzoru rozryté lesní technikou, aby si pár nenažranců mohlo vyplatit bonusy a po nás potopa.

Je to takový test inteligence a znalosti reálií, ve kterém - bohům žel - vy husákovští lesníci propadáte. Kdyby šlo jen o vás, tak budiž - ale tady jde o lesy pro naše potomky, takže se nediv, že se děje, co se děje.

A nezapomeň jako vždy zburcovat další lháře a sraby bez argumentů, abyste to tomu Pelíškovi zase mohli nandat aspoň přes mínusy tady v diskusi, když už na skutečné argumenty prostě nemáte!
+22 # vesničan 2018-10-02 09:39
Zdá se mi, že tomu děsivým způsobem rozumíte. Rozhodně nepatřím jaksi do provázané partičky. Ale měl byste zodpovědět taky, kam budeme jezdit pro dřevo smrkové, které k životu důležitě potřebujeme. . Pokud si pamatuji a pamatuji již si hodně, tak maminky s kočárky,lidi na houby a výšlapy chodili i do smrkových lesů. Jejich problém(těch lesů) ovšem nastal až potom, co se vytratila jakákoliv agrotechnika z polí, dnes není pole, které by zadrželo vodu a tím krajina o jakoukoliv vodu přišla. To škodí lesům nejvíc. A je s podivem, že i toto někteří vědci obhajují. Tu agrotechniku vymysleli naši předci, pro udržení vody v půdě. Dnes se toto vědecky zavrhuje.
-18 # Vladimír Pelíšek 2018-10-02 11:42
K životu toho potřebujeme hodně. Třeba jižní ovoce v zimě, když venku mrzne. Jsme ale schopni si ho u nás mimo skleníky vypěstovat?
Proč nepřijmete fakt, že u nás jsou pro smrk vhodné podmínky k pěstování na mnohem menší ploše, než jak bylo dříve deklarováno? Že je smrkové lesní hospodářství dnešního typu prostě neudržitelné, pro přírodu škodlivé, odsouzené k zániku?
Smrkové dřevo je navíc nahraditelné, například jedlovým.
-21 # Vladimír Pelíšek 2018-10-02 09:44
A malý dovětek, či spíše prosba, pro administrátora: - proč, když klikám pod nějakým příspěvkem na červené mínus, vyskočí to tam jako hlas plusový, tedy stejně, jako bych klikal na zelené tlačítko?

Takto je tedy zajištěno, že sebehloupější příspěvky různých tlustokožců získávají nejvíce plusových bodů?

Solidní diskuse rovněž umožní, aby bylo vidět, kdo plusoval a kdo mínusoval.

A také zajistí, aby nemohl plusovat či mínusovat nikdo nepřihlášený, či tentýž člověk z více IP adres, či několikrát s odstupem x dnů.

To je mafie, přátelé. Mafie spolu-placená z peněz českých občanů. Pak se ovšem nedivte, že to zajímá i premiéra:-)
+10 # najše 2018-10-02 14:05
Silvarium je zaplaťpánBůh stále ještě fórem, kde mohou lidé svobodně vyjadřovat svoje názory.
Někdo si třeba myslí, že mu premiér naslouchá proto, že mluví moudře a nikoliv proto, že si onen chce zajistit klid pro svoje agrofertizační choutky třeba s kravínem u nás za lesem. Potom mu tenhle premiér ulomí kus z vybraných daní, aby ho učinil spokojeným (čti zaplaceným).
A k tomu pár užitečných i.d.i.o.tů jako Vladimír, kteří odvrhli všechny kulturně náboženské (zejména žido-křesťanské) kořeny, shlédli se v animalismu a uctívají jakési přírodní síly, kterým rozumí jen oni sami. Jakékoliv seriózní výzkumy a publikace třeba na téma "Původní výskyt smrku v českých zemí " od Dr. J.Nožičky potom tito "probuzení proroci" pošlapou , protože přece taky mají doktorát, ikdyž jenom z PVC (jó a Mengele byl taky doktor a dokonce prý dvojitý :-) ).
Co jiného čekat ve světě, kde je přiléhavý výraz "hospodářský les" považován za nadávku.
Na to nepomůže ani demokratické hlasování, protože většina populace dlí ve městech, kde se věří na to, že mlíko dává fialová kráva, les se vysází sám a plastové materiály zachrání budoucnost.
Já teda na to se zadostiučiněním kašlu a jsem rád, že je nás víc. A Vy pane doktore Pelíšku neodpovídejte, protože Vám toto nepíšu :-)
-17 # Vladimír Pelíšek 2018-10-02 14:44
Budu odpovídat, na co uznám za vhodné.

Židokřesťanské kořeny jsem odvrhl dávno, protože jsou vylhané, vykradené z buddhismu, hinduismu, účelově adaptované na za tímto účelem upravené dějiny Židů, vynucené násilím a potoky krve nevinných. Bible není žádné Boží slovo, ale účelový kompilát sledující cíl duchovního i ekonomického zotročení národů.
Slovo animalismus jsem jaktěživ neslyšel, ale pokud vím, jste to vy židokřesťané, kdo si libuje v prolévání krve věřících i nevěřících. Třeba američtí indiáni nebo polabští Slované by mohli vyprávět, že?

Tyto polemiky ovšem nepatří na lesnický server, a je pouze dalším z důkazů tvé argumentační deficience, že tato témata znovu a znovu zoufale otevíráš...

Publikace Nožičky, jediného autora, kterého zřejmě znáš a tedy neustále skloňuješ, je science fiction popisující nikdy neexistující stav v nikdy neexistující době, s danostmi a zejména budoucími trendy naprosto odlišnými, než jsou ty dnešní.

Je-li hospodářský les synonymem plantáže smrku ztepilého, potom to skutečně nadávka je. Kdo mu ovšem dal v očích veřejnosti právě tento význam? Technologové lesa, pletoucí si pole smrku s polem kukuřice.

Jinak - milí spoluobčané, dobře si pročtěte, co ve vás vidí "kovaný lesník" za hlupáky. Jste prý tak hloupí, že věříte, že mléko dává fialová kráva atd. - viz příspěvek, na nějž reaguju. Najdete jen málo tak silných dokladů arogance lesního technologa, jako zde. Počtěte si - ať víte, s jakými nabubřelci a sebestřednými nafoukanci máte tu čest! Ať víte, jaký je rozhled a lidské kvality těch, jimž věříte, že jsou těmi kompetentními k péči o naše lesy.

Ano, je vás víc, Kleware. Několik tisíc je vás podobného smýšlení - a bohužel i pravomocí. Kolik je ale těch opačného smýšlení, co myslíš?

Doporučil jsem tyto stránky už mnoha lidem. Píšu hodně, ale jsem vždycky rád, když má slova takto kouzlem nechtěného podporují i ti, na které takto reaguju.
+13 # najše 2018-10-02 15:39
Víš chlapče, pokud střílíš od boku moudra typu, že Augiáš patří do žido-křesťanské literatury (kterou jsi uvědoměle odmítl), těžko s Tebou vést debatu na závažnější téma než je funkce mužského šourku :-) .
Stejně tak Ti uniká smysl pojmu animalismus, ale pro Tvou potěchu jej zde uvedu:
"animalismus - představuje zobrazení zvířat v raných obdobích uměleckého vývoje; člověk–lovec k nim měl mimořádně těsný vztah determinovaný existenčními zájmy. Důležitost zvířete pro lidskou sebezáchovu v této vývojové fázi (mladší doba kamenná, společnost lovců) se odrazila v identifikaci (ztotožnění) člověka se zvířetem, jeho silou a schopnostmi, v magických praktikách majících zajistit úspěšný lov (jeskynní malby), v kultu zvířat (totemismus)."


a pro po: výskyt smrku ztepilého Picea abies je v českých zemích vědecky doložen mj. také p.Plívou, na kterého jsi se ještě před měsícem odkazoval, jako na svého učitele ! Velkou výhodou smrku (na rozdíl od listnáčů i jedle) je schopnost intercepce, tedy zachytávání horizontálních srážek a jejich infiltrace do půdy - z těchto důvodů je rovněž ekologicky jeho pěstování prospěšné - světe, div se !
+10 # Hroch 2018-10-02 18:22
Blahopřeju Vám k trpělivosti, pane ,,Najše".
Diskutovat s ultralevičáckými fanatiky jí vyžaduje mnoho a mnoho...

Je strašné, že tyto bezcharakterní kreatury dokázaly pomaloučku, postupně a nenápadně prolézt do všech institucí a nyní provádějí svou revoluci...

Jenže - na tomto světě trvá vše pouze do času...
Základním faktem, který jejich pomatené mozečky nevnímají je ten, že každá revoluce požírá své děti...
-8 # Vladimír Pelíšek 2018-10-02 20:51
Právě ta revoluce požírá tebe, tlusťochu. Pozor, ať u toho omylem nešlápneš na nějakou naši ultralevičáckou, nešikovně odhozenou injekční stříkačku, nebo se nezamotáš do řetězu zapomenutého z přivazování na Šumavě. Tví pobratimové by v tobě ztratili šéfideologa, výkonný mozek, a dosud zelené lesy by se změnily v hnědošedou pustinu bez života. Doplň mě, pokud jsem na něco zapomněl.
-12 # Vladimír Pelíšek 2018-10-02 20:39
Bohům žel už nejsem chlapec, Kleware, a i kdybych jím byl, tak ne pro tebe, rozumíme si?

Doufám, že ano.

Budu reagovat pouze na věci týkající se lesnictví, protože sice chápu, že k němu nemáš co moc sdělit z důvodu, že kromě plantážnictví nic moc neovládáš, nicméně předpokládám, že lidé sem chodí kvůli lesnické problematice, ne aby pročítali moudra nějakého stárnoucího židokřesťana.

Plívu jsem nikdy nikde nezmiňoval. Budu ti proto vděčen, Kleware, pokud své tvrzení o mém odkazování se na něj doložíš. Určitě to pro tebe nebude problém, že ne?

Intercepce - ach jo! Víš, už na střední škole se učí rozložení srážek během roku. Kdybys tam tehdy dával pozor a nedělal bůhvíco, dozvěděl by ses, že většina mlh se vyskytuje během stacionárních tlakových výší v chladné, tedy na srážky výrazně chudší polovině roku, zatímco většina vody bývá dřevinami spotřebována během poloviny roku teplejší.

Co z toho plyne? Že těch pár mm srážek, které nějaký smrk v zimě vyčeše někde na hřebenu na Vysočině, není minimálně pro něj téměř k ničemu. Protože dávno předtím, než začne vegetační sezóna, tak ty srážky zmizí v hlubších částech půdního profilu - nebo se jednoduše vypaří, popřípadě zmrznou a vysublimují. Během léta mlhy téměř nejsou, nemá co z čeho vyčesávat, půdní profil v celých 60 cm, kam stoletý smrk dosahuje kořeny, vyschne, a milý smrk má jedinou možnost. Chceš vědět jakou? Zajeď se podívat na tu Vysočinu, najdeš tam takových smrků teď tisíce. Můžeš si dokonce vybrat - třeba uschlý smrk v monokultuře - nebo uschlý smrk v hloučku v boru - uschlý smrk v remízku v polích - uschlý smrk v hluboké strži - uschlý smrk na hřebenu. Zajeď si tam, trochu pocestuj, třeba přijdeš na jiné myšlenky!

Ekologicky prospěšné pěstování smrku - kde??? Na místě čeho? I kdybych se držel té tvé vyčesávací marginality při zimních inverzích - myslíš, že jedle, co tam rostly předtím, to nezvládaly?

Víš o ekologii asi tolik, jako můj desetiletý syn o důchodovém pojištění. On ovšem nemá tu drzost hrát si na něco, co není - aspoň tedy pokud jde o tu ekologii.
+8 # najše 2018-10-02 21:38
jo uznávám, nebyl to Plíva, ale Průša - záměna vznikla tím, že v práci používám rekonstruovanou dřevinnou skladbu Plíva+Průša a tyhle dva kolegové mi splývají. Pokud tedy Plívu neznáš, doplň si vzdělání, např.: "Typologické podklady pěstování lesů" vyšla v roce 1969 z pera autorů K. Plívy a E. Průši.

Jinak chlapcem zůstaneš vzdor postupujícímu věku až do té doby, než opustíš svojí dětinskost a jí vlastní bublání nenávisti a střežení báboviček - takovou Tvojí bábovičkou je např. lež o smrku, který přirozeně nerostl v chlumních oblastech - už Ti to bylo vícekrát vyvráceno a stejně to omíláš dál.

Krátce k intercepci: horizontální srážky tvoří na horách až 1000 mm/rok (výrok roku 2017 ředitele Národního parku Bavorský les Jorga Mullera), zde se jedná o návětrné strany hor. U nás je to méně, ale na horách zcela běžně 400 mm/rok; v pahorkatinách nebo nížinách méně, přesto i např. 100 mm například v oblasti Třeboňska je velmi dobré.

Takže Tvoje slova (Ty Tvoje nesmysly "těch pár mm srážek, které nějaký smrk v zimě vyčeše někde na hřebenu na Vysočině" dotvrzují to, že mi sice obstojně dokážeš spílat, ale jsi vedle, jak chudák jedle, která vzhledem k charakteru ochvojení tolik mlhy jako smrk vyčesat nemůže.
Trochu Tě omlouvá to, že o horizontálních srážkách toho lidé obecně moc nevědí a ani například ČHMÚř standardně "vodu z mlhy" neměří, pouze na zvláštních, experimentech stanicích, jako je třeba ta na Churáňově.

Kdybys tedy chlapče sugestivně stále nemlel Ty svoje štvavé h.o.v.a.d.i.n.y, tak by se žilo lépe. A k tomu, proč Tě nazývám chlapcem: psycholog Dr. Jankovský tvrdí, že někteří muži za celý svůj život nedospějí vůbec - ve svém animalismu a průdérství jseš Ty také jedním takovým zastydlým pubescentem.

PS: Hrochu díky !!
+8 # Máchal 2018-10-03 09:01
Tu rekonstruovanou dřevinnou skladbu Plívy a Průši používám taky dost často. Jestli ji Najše taky opravdu používáte, a berete za hodnověrný zdroj - o čemž nepochybuji - měl byste spíš dát Vladimírovi za pravdu. Smrk se v ní níže než v 5. LVS vyskytuje opravdu velmi výjimečně, a i na většině azonálních stanovišť spíš jako příměs. Můžete uvést konkrétní příklady těch chlumních LVS, kde se podle tohoto zdroje v podstatnějším, nebo vůbec nějakém zastoupení vyskytuje?
+4 # najše 2018-10-03 15:17
Pane Máchale, nevím, ale podle mne nejsou tzv. chlumní oblasti jednotkou typologie - jedná se spíše o historicky doložené autochtonní výskyty, které do systému (který je jako každý vymyšlený systém pouze snahou o vystižení skutečnosti) zapadat nemusí.
Pokud tedy máte stejný typologický systém a rekonstruovanou dřevinnou skladbu, jedná se o LVS: 2 T, 3 L, 3 U, 3 R, 3G, 4 R, což je vlastně zonální výskyt. Dále jsou historicky doložené místní výskyty na 3-4.K a 3-4. S - např. Strakonicko-Kbelnice , Poněšice (zde donedávna genová základna SM) a další četné výskyty popsané nejlépe, co znám, právě u pana Dr. Nožičky, který poctivě prošel archívy s cílem nikoliv plantážničit smrkem, ale být objektivní. Práce navíc konzultoval se soudobými ekology jako Dr. Samek, což vůbec nebyl smrkofil, ale přesně naopak.

a navíc: já taky nejsem žádný smrkofil, pouze je mi odporná Pelíškovo demagogie.
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-10-03 17:14
Výborně. A teď bych tedy poprosil (asi už popáté) o informaci, nakolik tato data ospravedlňují zasmrčování podhůří, pahorkatin a zčásti dokonce nížin na opačném konci republiky, v oblasti nikoliv hercynské, ale karpatské, klimaticky zcela odlišné?

Co na to Nožička? Zatím jsem se dozvěděl jen to, že ani on přirozeně se vyskytující smrk v těchto polohách "jižně od Tater" nepotvrdil.

Takže kdo ho tedy pro ty oblasti potvrdil a na základě kterých konkrétních dat?
+6 # najše 2018-10-03 21:35
Kdyby sis toho Nožičku alespoň přečetl :sad:
+13 # Máchal 2018-10-04 09:24
To se ale jedná už o ta stanoviště ovlivněná vodou, přičemž významné zastoupení má pouze u těch R, přímo na rašeliništích. U všech těch ostatních Ing. Průša uvádí pouze SM+. na 3-4 K a S neuvádí SM vůbec. To neznamená, že tam vůbec nemůže být, nějaká příměs nebo místní výskyt proč ne. Těžiště masivního pěstování smrku je ale přece v reálu jinde než na R, T, G, L, U.

O čem se to tady ale vlastně bavíme? Je snad známá věc, že smrk má širokou ekologickou amplitůdu, a že roste a prospívá leckde, i tam kde ho přirozeně kompetičně vytlačí jiné dřeviny (hlavně buk). To nám ostatně smrk už tady dokazuje v několikátém obmýtí. Taky nám už ale stejně dlouho ukazuje, jak je hloupé ho pěstovat v nesmíšených monokulturách, a realita postupně tak nějak ukazuje, že ani těch 25 % na eliminaci rizik spojených s labilitou proti větru, šířením škůdců nebo degradací půd asi stačit nebude. A taky to, že jeho růstové optimum sice nekopíruje "přirozený výskyt," ale že to na druhou stranu neznamená, že poroste úspěšně všude. Jak se ale v praxi leckde nějaká typologie stanovišť zcela bohorovně ignorovala a prostě se to zkusilo. A to je to, na co Vladimír hlavně nadává, jestli tomu teda správně rozumím. Vy s ním snad jako odborník z ÚHÚL a nesmrkofil v tomhle v jádru nesouhlasíte, a považujete takové hospodaření za ok?

Takže s ohledem na jeho provozní a ekonomické přednosti je asi nesmyslné vyčítat generacím lesníků, že jeho zastoupení nedrží na "historicky potenciálních" 11 %, tj. jak se někdy zjednodušuje "pěstování pralesů". Úplně stejně nefér je ale se urážet a označovat každého, kdo poukazuje na nesmyslnost pěstování smrku na určitých stanovištích, kam prostě a jednoduše nepatří, za zelené demagogy a jít do nich osobně. A kdo poukazuje na to, že na x dalších stanovištích by ho pěstovat šlo, ale v jiné podobě a ve směsi s jinými dřevinami, které budou tlumit ta negativa. Tedy v podstatně jiném složení, ne jen kosmetickém, aby se dostálo papírům (to je ta změna podílu MZD.)
Je několikátá suchá sezóna, a smrk to prostě na těch stanovištích nedal, a nedává to ani na stanovištích běžně celkem vhodných, protože mu to z toho růstového optima už prostě vyklouzlo. A tam kde by ještě dal, ho decimuje kůrovec, který se geometricky množí kvůli tomu pěstování v příliš velkém měřítku. A jsou tu prognózy, že se to bude opakovat, a třeba se ty LVS i šoupnou nahoru.
To vše se v reálu stále úspěšně ignoruje, až teď nám prasknul pytel a řešíme co s tím. Posledních 15 let, jak se holedbá ministerstvo, se to řeší tak akorát maximálně hubou. Jinak by nebyly takové problémy se sadebním materiálem jiným než smrk. Protože ohnout data z NIL tak, aby to vypadalo že půlka provozu sadebního materiálu už jsou 15 let listnáče, realitu samotnou nezmění a **vulgarismus** nevyřeší.
A zatímco aktivista typu Vladimíra si trochu toho, čemu říkáte demagogie může dovolit, u ministerstva by se nám něco takového stávat nemělo.
Já už jsem to psal jinde http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zdravymi-lesy-proti-suchu-ministerstvo-pripravuje-nova-pravidla-jedle-a-listnace-by-mely-tvorit-az-40-procent-lesa-ihned-cz, a jak se dalo čekat, nikdo k tomu nereagoval. V souvislosti s tou chystanou vyhláškou a plánované revoluce sázet 40 % MZD. Tak do toho poreju znova:

- Kde je ta zlomová revoluční změna, když dneska je povinný podíl řádově 25-30 %?

- Proč je kolem toho takový humbuk, a vůbec se to řeší, když už se podle toho tedy vlastně dávno jede - viz graf MZe, s hodnotami za posledních 15 let mezi 36-43 %? Proč zavádět něco, co je zavedeno?

- Jak je možné, že v jiných "mediálních produktech," článcích, rozhovorech a duelech argumentují i sami ministerští úředníci tím, že současný podíl obnovy listnáčů je 62 %, a už kolik let podobný?

Není to náhodou všechno v realitě tak trošinku jinak?
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-10-04 11:14
Pane Máchale,
máte můj hluboký obdiv za skutečně precizní shrnutí současného stavu, i velmi přesný popis na první pohled zřejmých lží ohledně zastoupení MZD v obnově.

Vždyť kdo normální toto může tvrdit či obhajovat? Stačí si vyjít, vyjet jen v podstatě kamkoliv na Moravě, aby i nejposlednějšímu laikovi došlo, že ÚHÚL deklarovaný podíl smrku v obnově 20% je cokoliv, jen ne pravda.

Klíč u smrku podle mě leží v zásadním nepochopení lesních technologů, o jakou dřevinu se vůbec jedná. V rámci tohoto nepochopení pracují u této dřeviny pouze se selektivními fakty, zatímco fakta jiná, o nic méně podstatná, zcela ignorují. Smrk je zarytý boreál a nikdy nebude nic jiného! Je doma na půdách, které nejsou nikdy suché, protože krátké,chladné a deštivé léto to nedovolí. Je doma v oblastech, kam běžně i v červnu přichází nad ránem mrazík, který spolehlivě odstraní konkurenci jedle a buku.
Neumí si poradit se zcela vyschlým půdním profilem. Jeho klimaxový typ vždycky podlehne jedli, jejíž jehličí pojme díky větší ploše více světla, což je přesně tou hranicí mezi stoletým tři metry vysokým suchým smrkem v hluboce stinném porostu a stoletou tři metry vysokou plně vitální jedlí tamtéž.
Jako boreál se umí spontánně zmlazovat během krátké chvíle na obrovských, třeba i jinak nevhodných plochách - ale jako boreál na nich také umí během stejně krátké chvíle odumřít, a to až na pár semenáčků a menších smrčků prakticky zcela. Růstové optimum - nerůstové optimum.

Celá ta myšlenka smrkového hospodaření v podmínkách středoevropských listnatých a smíšených lesů s jedlí je od začátku fatálně chybná. Na stanovištích bohatých lesů mírného pásma se pěstuje les severský s mnohem menšími nároky. Nejdřív je to nádhera, protože tisíce hektarů opuštěných pastvin, jejichž hospodáře vyhnala průmyslová revoluce do manufaktur, se bukojedlový porost obnovuje opravdu těžko. No a když do toho zároveň spadne chladnější a deštivější perioda malé doby ledové, vypadá to skoro už jako zázrak!

Jenže ten zázrak nemá dlouhého trvání. Klima se opět oteplí a vysuší směrem k převažujícímu normálu, jak tomu bylo i po většinu středověku, u nás až prakticky do 16. století. Smrk nedokáže v těchto podmínkách konkurovat bez lidských zásahů nejen buku, ale ani jedli, o kompetici dubu a habru níže nemluvě. Za podmínek výrazně suchých období nastupují obří kalamity kůrovce, které nejsou zvládnutelné žádnými technickými prostředky mimo oblast science fiction.

Těm lidem to stále nedochází. Ignorují tvrdá vědecká fakta, odmítají připustit změnu klimatu, jejich myšlení sahá k podmínkám umělé obnovy letos nebo příští rok, ale ne podmínkám plánované těžby v roce 2100.

Příjde čas, pane Máchale, kdy jejich postoje budou stejně tak směšné, jako by dnes někdo žádal o dotace na vývoj nového ruchadla nebo na trojpolní hospodaření. Oni si tím procesem prozření musí projít, což je jasné a budiž jim to přáno. Co je už horší, že si přitom s sebou zbytečně vezmou i tisíce hektarů porostů, které nejsou jejich a jejichž zničení nebude mít dopady pouze na ně, ale na celou společnost - tedy i tu její část, která na rozdíl od nich už ví a uvědomuje si, oč tu běží.
+2 # Máchal 2018-10-05 09:33
Nevím, možná to jen špatně čtu, ale přijde mi že byste nejradši veškerý smrk vymýtil, resp. vytlačil do vysokých poloh, kam byl přirozeně vytlačený konkurenceschopnější mi dřevinami. Mluvíte o tom, že by proti jedli nebo buku neměl normálně šanci. Jenže. Lesní hospodářství je z principu založené přece právě na tom, že člověk do těchto přirozených vztahů, procesů a těch kompeticí zasahuje ve svůj prospěch. Hlavně kvůli tomu, aby získal co nejužitečnější dřevní hmotu. Tak to je, a s tím nic neuděláte. Jde jen o to, dělat to tak, aby zůstala zachovaná nějaká pestrost lesa, úživnost pro zvěř, biologická rozmanitost, stabilita porostů, jejich odolnost vůči plošným kalamitním napadením "škůdci", vodohospodářské funkce atd. jak to všichni známe. A to s pěstováním smrku není neslučitelné. Jde jen o to nesnažit se s co nejmenší pracností nahamtat maximum, bez ohledu na to ostatní, v monokultuře nebo s nějakým "odpustkem" ve formě pár % MZD. Ale pěstovat ho třeba v nějaké té hercynské směsi, a to na stanovištích, která jsou pro něj vhodná. A těch je pořád docela dost, to plošné odumírání souvisí podle mě hlavně s tou neúnosnou mírou pěstování v příliš velkém zastoupení a i na blbých stanovištích, pak to jede jako lavina a smete to i porosty, ve kterých by jinak ani ten smrk nevymíral.
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-10-05 09:47
Ano, to je opět výborný postřeh, a protože já - což na rovinu přiznávám - nemám třeba na rozdíl od Vás tu schopnost vystihnout tvrdou pravdu pouze několika slovy či větami - napíšu to trochu obšírněji, ale podobně.

Ano, je to lavina. Nejsem broukař, ale existuje určitý počet lýkožroutů na smrk určité velikosti a jednotku času, který smrk zahubí, i kdyby byl sebezdravější. Smrk zkrátka nebude mít tolik smůly, aby dokázal kůrovce v takto vysokém počtu zasmolit, a zahyne.

A to jen ten hlavní důvod, proč největším nepřítelem smrku samotného jsou smrkové monokultury. Bylo to už před lety na Šumavě, kde kůrovci podlehly původně i velmi vitální, zcela autochtonní trojmezenské a další smrky, protože na ně nalétl z okolních plantáží v počtech, jimž se nedokázaly ubránit. Podobné je to i dnes např. v Beskydech, kdy zejména jejich východní část byla letošním velmi suchým létem zasažena snad nejméně z celé ČR (doporučuji mapky monitoringu sucha např. na stránkách ČHMU), ale přesto se tam kůrovec mohutně šíří, a to od západu, z moře smrkových monokultur, kde se v teple a suchu namnožil do apokalyptických rozměrů.

Z důvodu pěstování smrkových monokultur tedy nakonec mnohde podlehne i ten sebezdravější smrk, jako onemocní tuberkulózou a zemře i ten sebezdravější neočkovaný člověk, pohybuje-li se trvale v prostředí touto nemocí promořeném. Tyto a další souvislosti ovšem plantážnickému "lesnictví" zcela unikají, a potom se pouze diví, že je musí zmiňovat a prosazovat odborně "nekvalifikovaná" veřejnost!
+2 # najše 2018-10-04 16:24
Já vám klidně dám plus, protože s tím souhlasím, ale s tou výhradou, že někomu dovolujete trochu demagogie, z jakých důvodů má někdo nárok na jakýkoliv podíl demagogie?
+2 # Máchal 2018-10-05 09:20
Psal jsem něco jiného, bylo tam "trochu toho, čemu říkáte demagogie". Našel jsem pěknou definici toho slova:

Demagog je člověk, který hlásá věci, o nichž ví, že nejsou pravda, a to lidem, o nichž ví, že jsou hlupáci.

Nemyslím si, že je to případ pana Vladimíra. Pouze má jiné názory než Vy a nedá si je vymluvit. Možná jen používáte při pokusech o to špatné prostředky. Chtělo by to víc věcně a tvrdými fakty vyvracet jeho argumenty. Místo toho se to tu zvrhává v hospodskou rvačku kombinovanou s náboženskými disputacemi.
Vykopírovaný text Dr. Nožičky je jistě zajímavý argument a díky za něj, ale neznamená to, že ho musíme všichni přijmout jako jedinou pravdu a nesmí se s tím polemizovat. Taky se mi v tom textu pár věcí hrubě nezdálo, třeba právě hodnocení příměsí ve smrkových porostech - závěry jaksi směřovaly k udržení smrkové mánie.
+2 # Rensa 2018-10-04 21:00
"Kde je ta zlomová revoluční změna, když dneska je povinný podíl řádově 25-30 %?"

Se omlouvám, ale kde jste to vzal, že těch 25 - 30% je to povinnost? Ptám se už dvacet let, ale nikdo mi zatím nedokázal odpovědět.
+2 # Máchal 2018-10-05 09:09
Víte přece mnohem líp než já, kde.

zákon 289/1995 § 24 Lesní hospodářské plány
(2) Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu...
upřesňuje vyhláška 84/1996 § 10 Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
(1) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin se jako závazné ustanovení plánu stanoví pro všechny porosty (porostní skupiny, etáže) starší 80 let a porostní skupiny mladší, pokud do nich plán umísťuje obnovu nebo tam obnovu připouští.
konkrétní ve vyhlášce 83/1996
+9 # IPS 2018-10-05 11:36
Problém je, že MZD a jeho podíl se stávají závaznými až po jeho stanovení pro jednotlivé etáže a schválení LHP OSSL, nebo protokolárním převzetí LHO vlastníkem lesa (majetek nad 3 ha). Procentické podíly ve vyhlášce mají jen doporučující charakter a slouží jako platforma k diskuzi nad LHP v rámci schvalování. Existují taxátoři a vlastníci lesů, kteří si umí vyřvat a vydupat nulové podíly MZD i v případech, kdy by vnášení MZD do porostů bylo vhodné a z hlediska druhové diverzity porostů i prospěšné. SSL z obavy z dlouhého odvolacího řízení resp. soudního sporu raději ustoupí... Bohužel... Je to také otázka dohody, zdravého přístupu a profesní cti. To mnohdy chybí.
+6 # Rensa 2018-10-05 18:39
To není o tom, že vyřvat a vydupat. Ale že státní správa nakonec ví, že v odvolacím řízení by nemohla uspět, protože v zákoně není žádná povinnost vysazovat MZD nebo je plánovat.
-12 # Vladimír Pelíšek 2018-10-03 09:14
A můžeš tedy vysvětlit, jaké jsou dopady rekonstruované dřevinné skladby sestavené z údajů starých desítky let a popisujících podmínky, které dávno nejsou v platnosti, v podmínkách klimatické změny?

Nebo tu změnu popíráš?

To byla pouze jedna z otázek, na které dluží moudrý velkopanský lesník nezralému chlapci odpovědi.

Jinak, se vší možnou slušností, Kleware, pokud už chceš lhát a nebýt u toho znovu a znovu usvědčován, musíš to dělat chytřeji.

Pokud by totiž smrk vyčesal 400 mm srážek za rok, pak by ve srážkově nejbohatších horské lokalitách v naší zemi připadalo nějakých 1000 mm "běžných" srážek, zatímco na nížinné polohy (opět po odečtění vyčesávání z mlh) by to bylo jen o nějakých 20 - 30 % méně, což je v totálním rozporu s veškerými dostupnými meteorologickými údaji. Platilo by totiž, že přirozené, tedy nevyčesávané srážky jsou téměř stejné na návětrných svazích hor jako v pahorkatinách, což lehce vyvrátí každý, kdo si pořídí meteorologický srážkoměrný válec a vydrží aspoň rok ty srážky měřit.

Pokud jde o rozdíly intercepce smrk vs. jedle, tak tě omlouvá asi jen to, že v Čechách, kde žiješ, už jste téměř veškerou jedli odborně vysápali, protože pro pěstování na pasekách a la měsíční krajina se nehodí. Pravdou ovšem je, že jedle vytváří na exponovaných hřebenech téměř totožné vlajkové tvary korun, kdy i odborník často rozezná námrazou pokrytou jedli od námrazou pokrytého smrku až teprve ze vzdálenosti několika metrů, zejména v mlze.

Chlumní smrk je totální pitomina, nemožnost typu psa se dvěma hlavami nebo mňoukajícího telete. Je to přání, jež se stalo otcem myšlenky. Pár smrků přeživších v ultrainverzních polohách někde u Hřenska nedělá pravidlo existence modifikace smrku pro nížiny, obzvlášť pokud ani tento smrk není schopen té nejzákladnější změny, která je pro přežití v suchých a horkých létech nížin potřebná, a to je změny kořenového systému z plochého talířovítého na hlubší kůlový.

Dělat z marginalit pravidla, to vy plantážníci umíte skvěle. Horší už to máte s odpovídáním na konkrétní, zcela věcné otázky, že? Nebo máš po ruce i nějakého jiného Nožičku, který to vzal pro změnu z opačného konce a na základě kuriózního prosperujícího dubu zimního někde na hřebenu v 1000 m.n.m. prosazoval jeho plošnézavedení v monokulturách na horách??

Že se vůbec ptám, že?
+6 # najše 2018-10-03 15:01
Milý chlapče, stále jsi nepochopil, jak fungují horizontální srážky a jak fungují srážkoměry. Do srážkoměru totiž nespadne ani milimetr, zatímco strom - smrk zachytí klidně hned několik. Pokud dáváš dohromady data, měl bys vědět jaký mají charakter.

Pokud věříš tomu, že horizontální srážky srážkoměry zachytí, jseš vedle, jak jedle.

Jinak Ti prozradím, že jsem byl dneska v nádherném lese, kde bylo kromě krásných buků a jedlí také velmi krásných smrků - čněli z patra žloutnoucích buků - podzim jak se patří, místy to byla bučina, místy jedlina, ale místy, opravdu krásná smrčina. Nadmořská výška 450 m.n.m. a nikde žádný kůrovec ani žádný Pelíšek. Ty bys tam už asi šílel vzteky, protože toho smrku tam bylo docela hodně a byl fakt krásný. A nikde žádná drtinka, ani opadávající kůra. Čím to asi je, nevíš rozumbrado???
-10 # Vladimír Pelíšek 2018-10-03 17:07
Ale pochopil, Kleware, pochopil. Už se nám do těch lží začínáš nějak zamotávat, hochu. Nejdřív tady uvedeš výčet, kolik z celkového ročního úhrnu srážek tvoří ty vyčesané smrkem. Když ti pak začne argumentačně téct do bot (což je u tebe doslova symptomatická situace, viz celý ten dlouhý výčet naprosto triviálních otázek, na které nejsi naprosto schopen odpovědět), tak najednou tady máme zvlášť srážky ve srážkoměru (což bude asi ten údaj publikovaný pro tu či onu lokalitu institucí typu ČHMU), a zvlášť ty vyčesané smrkem, smrkem a jenom smrkem, protože žádná jiná dřevina to nedokáže, žeano. My si ten smrk prostě obhájíme čímkoliv, ať to stojí, co to stojí, a basta!

Realita je ovšem taková, že smrk nemá ani jednu jedinou schopnost cennou pro přirozený ekosystém, v němž roste, kterou by tam automaticky neměla i opět přirozeně rostoucí jedle. Smrk je okrajová boreální dřevina, souputník jeřábu a zakrslého buku, vylepšená verze kleče, dřevina, po které v podmínkách už jen o dva chlupy horších následuje subalpinský les a tedy smrt lesního ekosystému z důvodu pro jakýkoliv les nevyhovujících podmínek. Samozřejmě, kdybych se tě zeptal, ČÍM KONKRÉTNĚ SMRK VYČESÁVÁ VODU Z MLH LÉPE NEŽ VE STEJNÉ LOKALITĚ ROSTOUCÍ A STEJNOU VLAJKOVOU KORUNOU SE VYZNAČUJÍCÍ JEDLE, mlčel bys jako jehně před zaříznutím na "počest" toho vašeho krvežíznivého chtonického židovského bůžka podstrčeného věřícím jakožto tzv. Bůh Otec. Proto tě žádám: - uveď konkrétní prvky smrkové koruny, jehličí apod., na nichž dokážeš tuto z prstu vycucanou informaci.

Ten les ti milerád věřím. Taky mám na jeden takový vzpomínku. Jako malý kluk jsem v něm sbíral krásné hřiby "kaštaňáky", šlo tehdy o smrkové pole cca 70leté, které ovšem z hlediska výčetních tlouštěk vypadalo jako stoleté - prostě lokalita jako víno, což bylo o to překvapivější, že šlo o lokalitu nikoliv na nějakých hlubokých živných půdách dole v údolí, ale na bočním karpatském hřebenu. A i nadmořská výška by se ti líbila - 550 metrů!

No a pak jednou z jara, bylo to v dubnu 1996, jsem tam zase šel a co nevidím - mohutné kmeny pokácené křížem krážem na zemi, na jednom úctyhodném pařezu sedí majitel a ztěžka polyká chleba se salámem, lkaje: - všechno je pryč! Kůrovec! A takový to byl krásný les!

No jak se to jen mohlo stát, co myslíš? Ten les vypadal ještě koncem jara předtím naprosto zdravě. A byl izolovaný. Z jedné strany habřina s jedlí, z druhé mladý smrkový hustník, z třetí půlkilometrová louka, ze čtvrté pár chalup a pole.

No nebudu tě trápit - ten člověk naštěstí zažil rozumu a udělal tam nádhernou, skoro hektarovou jedlovou oplocenku. Dnes mají ty největší jedle přes osm metrů.

Byly tam úctyhodné smrky - teď jsou tam úctyhodné jedle. Nožička by na ty jedle nečekal a slavnostně by prohlásil něco o fenomenální vitalitě a vhodnosti smrku pro to místo. Já jsem si počkal, takže jsem měl dost času poznat, jaká je skutečná pravda.

Smrk nemá JEDINOU dobrou vlastnost, kterou by zároveň neměla stejně dobrou nebo i lepší jedle bělokorá.

Jenže co s tím, když nám ta jedle prostě na těch desetihektarových pasekách nejede, bez oplocení skoro neodrůstá a přitom hypotéky se platit musí, manželky a milenky taky něco stojí a co bude za sto let, zajímá jenom veterináře a chemiky, že?

Na závěr ti dám užitečnou radu. Když už se vyhýbáš odpovědím, které nejsi schopen poskytnout, když už permanentně lžeš a vkládáš druhým do úst něco, co nikdy neřekli, zkus být aspoň konzistentní, pokud jde o pohrdání veřejností a druhými lidmi vůbec. Protože pokud v jednom příspěvku lituješ chudáky lidi, co budou muset kvůli tuposti Pelíšků a dalších ekofanatiků platit ze svého kůrovcovou škodu, aby ses hned v příspěvku téměř následujícím odkopal tvrzeními ve stylu, že veřejnost je v podstatě hloupá, lesům nerozumí a nezajímá se o ně a tudíž do nich nebude mluvit, tak tím sám svému PR děláš vskutku medvědí službu:-( Chápu, že tě těm lžím a manipulacím učí tvůj vylhaný bůh, ale jestli chceš působit věrohodně, zkus to aspoň navenek a aspoň trochu nějak omezit.
+6 # najše 2018-10-03 21:31
Ty si ale ukecanej, jak stará baba, než se vymáčkneš, tak to trvá tak dlouho, že už ztrácím trpělivost to číst, ačkoliv svoji roli terapeuta jinak beru docela vážně.

Možná bys mohl zkusit také terapii hudbou, a tím nemyslím plácaní do bubnu vyrobeného ze smrku poškozeného Heterobasidion annosus, Almilaria ostoyae či Stereum sanquinolentum, ale například klasickou hudbu hranou na akustické pianino Petrof vyrobené z rezonančního smrku; teda nic proti jedli, ale s té se vyrábějí například kanalizační výpustě, což je asi místo, kde jsi došel svého osvícení.
Jedle je teda taky super - třeba terpentýnový olej destilovaný z jejich semen je super rozpouštědlo na včelí vosk coby politura na smrkové dřevo, že?
Chudák jedle, že má za milence takového vzteklouna jako jsi Ty.

Jinak k Tvým animalistickým výpadům proti Hospodinu mám od něj pro Tebe tento šifrovaný vzkaz:
:D :lol: :-) ;-) :P :zzz
-12 # Vladimír Pelíšek 2018-10-04 08:44
Hochu, hochu. Když pominu, že jsi poměrně hloupý (za což nemůžeš, protože je to právě hloupost a stádnost, kterou tvůj třetiřadý pouštní bůžek Jahve u svých oveček preferuje, aby se mu lépe ovládaly), tak jsi taky totálně neznalý.

Až tak, že by se chtělo zvolat: - jak mohlo TOTO obdržet vysokoškolský titul v oboru lesnictví? Jak mohla TOMUTO být svěřena péče o les?

Jedle měla vždy ceněnější dřevo, než smrk. Své by o tom mohli vyprávět němečtí kolonisté zvaní královskými Přemyslovci do pohraničních českých hvozdů, kteří si své chaloupky ze smrku začali dělat teprve až ve chvíli, kdy jim ta jedle došla. Své by mohly říct tradiční vesnice v podstatě kdekoliv v podhorské a horské střední Evropě, které ze smrku shnily za tři dekády, ale z voděodolné jedle vydržely i staletí. Své by mohla říct právě probíhající rekonstrukce beskydských klenotů Maměnky a Libušína, na které se musela těžit beskydská jedle té nejvyšší kvality, ne nějaké předloužené smrkové sirky z bažinatých jižních Čech.

Jedle mi za život prošlo víc rukama, než jsi viděl ty na obrázcích.

A pokud jde o animalismus, nic o něm nevím. Jak vidíš, ani jsem ten pojem neznal. Znám jen toho tvého uprskaného třetiřadého Jahveho, pomstychtivého démona starozákonních Židů, kterému stačilo k vyhlazení města včetně kojenců a dokonce hospodářských zvířat jen to, že se mu místní neklaněli. Tvůj Bůh je ve skutečnosti ďáblem prvotních křesťanů a celého původního indoevropského duchovna, nicméně nedělám si iluze, že by to mohlo katolíkovi čecháčkovského střihu 21. století, jehož polemika se Systémem končí u pravidelného každovečerního popíjení lihovin, vůbec kdy dojít.
+6 # najše 2018-10-04 16:00
Ano, ano, a přesně takto se projevuje řada dalších lidí, kteří by chtěli být považováni za ekology. Nenávist, drzost, omezenost, ale hlavně úpornost a utkvělé selektivní představy. Není divu, že nedokážeš napsat hodnotnější literaturu, než komentář na fóru !

I.d.i.o.t., který si nevidí na špičku nosu, klade nesmyslné otázky, na které nelze odpovědět, což činí proto, aby získal pomyslné vítězství v diskusi; sám zároveň na nic rozporného nereaguje jinak, než že odbočí jinam.

Takovým lidem dám s chutí do huby. Seženeme boxerský ring a nezbytného doktora, podepíšeme souhlas se zdravotními riziky plynoucími ze zápasu (Ty se určitě můžeš výhodně pojistit na zdravotní rizika) a jdeme na to, co říkáš Pelíšku??
-8 # Vladimír Pelíšek 2018-10-05 09:29
Opět lžeš a vymýšlíš si, Kleware, odkážu tě na dva ze svých publikačních výstupů, a sice článek v LP tuším z jara 2002, kde popisuji metodiku převodu smrkové plantáže na přírodě blízký les, a potom např. reportáž České televize, pořad Nedej se, říjen 2008.
Od té doby jsem nic nepublikoval, to je pravda, ale co není, může být.
Kromě toho: - samotný fakt publikování nemusí nutně nic znamenat. Už jsi s tímto pseudoargumentem narazil u pana Máchala, a jak je vidět, úporně se ho držíš. Něco si o tom jako člověk s vědeckým titulem, byť v jiném oboru, troufám vědět. Ve zkratce: - některá fakta nejsou v periodiku XY publikována, protože nejsou v souladu se zaměřením a/nebo názory členů redakce uvedeného periodika. Můžeš si to ověřit a požádat například některé z Bakalových periodik, aby ti vydaly článek odmítající činnost politických neziskovek, nebo můžeš třeba na protimigrantské alternativě zkusit prorazit s článkem o prospěšnosti vítání ekonomických migrantů z Afriky.
Neuspěješ.
Už jsem si zvykl, že jakožto typickému židokřesťanovi ti unikají základní souvislosti, v jejichž rámci nejsi tedy schopen uvažovat. Tvrdou pravdu, která je uváděna vehementně a kterou nejsi schopen popřít fakty, nálepkuješ jako fanatismus, čímž doufáš, že takto nutnosti argumentace unikneš.
Jenže to se mýlíš. O LH se nebude rozhodovat na základě tendenčně podsouvaných podprahových emocí, ale na základě tvrdých faktů - a ta lidem tvého ražení zcela chybí.
-3 # Vladimír Pelíšek 2018-10-05 09:37
Položil jsem ti OPAKOVANĚ KONKRÉTNÍ a slušně formulované otázky. Otázky logické. Nazýváš je ovšem nesmyslnými, a to jen proto, že TY OSOBNĚ na ně neumíš odpovědět. Zřejmě jsi tedy bůh, že máš tu drzost rozdělovat otázky na smysluplné a nesmyslné jen podle toho, zda na ně ty osobně znáš či neznáš odpovědi.

Na tomto webu získáváš x plusů, přičemž ale názory shodné s tvými publikuje většinou pouze jakýsi Hroch, jehož představy o plantážnické opozici končí u archetypu narkomana ze seriálu 30 případů majora Zemana.

Říkám to proto, že takové je celé působení vaší plantážnické kliky. Falešné, utajené, skryté, nepřiznané, pouze mínusující názory těch, kdo se je nebojí vyslovovat.

Divíš se potom, že to projíždíte?
+3 # najše 2018-10-05 07:12
z toho plyne, že pokud člověk vysází jedlinu, je to přírodní les a pokud vysází smrčinu, je to nepůvodní kultura - to je dost bizarní !!!
-1 # Vladimír Pelíšek 2018-10-05 09:20
Pokud jde o jedlinu versus smrčinu, lze použít tu samou logiku, jakou používáš, když se neustále oháníš Nožičkou.

1) Je-li jedle původní na těch a těch stanovištích, což skutečně je a množství těchto stanovišť je NÁSOBKEM původních stanovišť smrku, je její vysazování v monokultuře na těchto stanovištích stejně oprávněné, jako vysazování smrku

2) Většina čistých jedlin (bohům žel je jich jen hrstka), která se do cca poloviny 20. století v ČR dochovala, je podobně antropicky podmíněná, jako příměsový "přirozený" výskyt smrku. Zatímco u smrku byl důvodem jeho "přirozeného" výskytu nálet na pozdně středověké / novověké paseky a pastviny ze semen tam druhotně vysetých či ze stromů tam druhotně vysázených, čisté nesmíšené jedliny vycházejí z tzv. selských lesů, kde docházelo k postupnému nárůstu podílu jedle z důvodu striktně výběrného způsobu, jímž se v nich hospodařilo.

3) Čisté jedliny, jakkoliv u nás přirozeně vzácné z důvodu nepříznivé kombinace nízké srážky / pozdní mrazíky / kompetice buku, jsou pro lesní prostředí v každém případě násobně menším zlem než čisté smrčiny, protože jednak neničí lesní půdu a jednak se jedle, jakožto dřevina s optimem v horských polohách severního mediteránu a tedy zcela mimo boreál, nikdy nebude plošně rozpadat, jako je tomu typicky u smrku.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

KŮROVCOVÁ MAPA - podívejte se, kde u vás hrozí šíření kůrovců

Lesnictví

Kůrovcová mapa představuje zcela nový způsob využití satelitních snímků v boji s kůrovcovou kalamitou. Na portálu www.kurovcovamapa.cz, určeném zejména lesnickému provozu, jsou zobrazeny plochy, kde...

Předplatné Lesnické práce a Světa myslivosti

Předplatné Lesnické práce a Světa myslivosti

Lesnictví

Udělejte sobě nebo svým blízkým o Vánocích radost celoročním předplatným časopisu Lesnická práce nebo Svět myslivosti. Dárkové certifikáty rozesíláme elektronicky – dárek tedy můžete vyřešit...

Agrofert prodal podíl v Unilesu dřevařské firmě Wood & Paper

Agrofert prodal podíl v Unilesu dřevařské firmě Wood & Paper

Dřevařství

Aktualizováno. Agrofert Holding prodal téměř čtvrtinový podíl ve své firmě Uniles. Podíl za 50 milionů korun koupil zpracovatel dřeva Wood & Paper vlastněný trojicí velkých...

Část poslanců žádá navýšení podpory pro LH o 5,8 mld. Kč

Část poslanců žádá navýšení podpory pro LH o 5,8 mld. Kč

Lesnictví

Ve čtvrtek 5. prosince projednala Poslanecká sněmovna ve druhém čtení vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Poslanec Stanislav Blaha předložil pozměňovací návrh...

0°C

ČR - aktuální počasí

Přev.zataženo

Vlhkost: 74%

Vítr: 19.31 km/h

  • 13 Pro 2018 1°C -3°C
  • 14 Pro 2018 0°C -3°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby