Právě zveřejněné Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR vyzývá k přijetí nového zákona o lesích, který "by měl k lesům přistupovat nikoli jako ke zdroji hospodářského zisku (...) ale jako k součásti životního prostředí, která má (vedle funkcí hospodářských) nenahraditelné funkce ekologické, sociální, estetické a v neposlední řadě i zdravotní".
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky.
A OLH nemá vůbec žádnou pravomoc cosi ukládat, povolovat či zakazovat - pokud tak činí, jedná svévolně nad rámec zákona (neplést si s nutností souhlasu s těžbou).
Takže zapomeňte na to, že výběrným způsobem zachráníte les před jeho případnou exploatací, nebo zvýšíte jeho biodiverzitu - jiná bude pouze textura - vše ostatní je spekulace. Bylo by to hezké, ale pravda to není. V jistém nadhledu totiž můžete les věkových stupňů s minimalizovanou velikostí porostních skupin vydávat za výběrný les a naopak.
Jinak by tomu bylo, kdyby byla kontrolním mechanismem hektarová zásoba biomasy, což ale také není možné paušalizovat vzhledem k rozdílné trofnosti stanovišť.
Prostě řečeno, prostorová úprava lesa je mnohem víc otázka těžebních technologií, než otázka biodiverzity a hodnoty. Pokud přiznáme hospodářskému lesu biologickou hodnotu (kterou má!) tak z tohoto pekla války ochránco-lesníků vybředneme.
A to prosím pěkně říkám nikoliv jako milovník věkových stupňů a odpůrce výběrového lesa (nebo naopak jak chcete) ale pouze jako milovník lesa samého.
Deklarace o stavu lesů ze strany Hnutí Duha a dokonce i části AV (dtto prof. Fanta a kol.) je prostě nutné odmítnout, protože jsou to aktivistické výkřiky bez detailní znalosti situace !
Je to tragicky smutné, že Akademie věd má tak málo erudice o lesnictví a o to víc arogance, když pořádá semináře a neobtěžuje se pozvat do organizace nikoho z MZE, VÚLHM, ÚHÚL, LČR; kouká tomu sláma z bot v duchu hesla "děláme svatou věc a protože jsme akademici a aktivisti musíme mít pravdu - vy jste póvl z rukama od smůly, kterej houby rozumí lesu!"
Nemám rád tyhle akademické teoretiky, kteří mají pouze zlé sny, nemají ruce od smůly a neznají historii. Mluví úplně jak malá děcka když to bude hodně veliké a bude tam hodně pařezů smrku, tak je to určitě špatné, ale pozor, když to bude plné souší nebo vyvrácených pařezů, tak se honem musím podívat do mapy, nebo na ceduli, jestli náhodnou nejsem v národním parku, protože to je něco úplně jiného - to je ta slavná disturbance, kterou je třeba chránit. A hlavně se držet hesla - smrk je nejhorší dřevina českých zemí - to je něco jako cholera, ten jak se rozmnoží (nebo ho ti obskurní lesníci vysází v pruzích) a je všechno v háji.
Jak daleko od těchto Vašich úvah je vnímání lesa jako biopumpy, která vyvolává déšť, že? Nebo vyšší intercepce jehličnanů, to Vás asi musí dráždit, protože to by Vás mohlo vést ke změně názoru na zastoupení smrku v nižších polohách. Nebo schopnost smrkové sazenice vegetovat jako pionýrská dřevina (čti přípravná dřevina), která si vystačí s rosou v období sucha stejně dobře jako osika či bříza a často i lépe než borovice. Do takového smrkového houští potom ve 20 letech udělat malinkou oplocenku pro jedli a paráda!
I já ti můžu uvést příklady směšně se chovajících "ekologů" či "ochranářů". Skutečně existují, stejně, jako existují "ochranáři" moudří a znalí, stejně, jako existují hloupí a neznalí lesníci, nebo naopak lesníci moudří a přírodě prospěšní.
Už jsem tě opakovaně upozornil na některé omyly, které hlásáš. Teze o biopumpě není principiálně nesprávná, ale takový efekt je pouze pomocný, například v případě slabých studených front nebo mělkých tlakových níží, protože o tom, jestli bude vegetační sezóna ve střední Evropě vlhká nebo suchá, rozhoduje rozložení tlakových útvarů nad kontinentem.
Totéž intercepce - má opět pomocný efekt. Kolik může přidat srážek, jsme už rozebírali. Pokud nastane dlouhé období sucha, pomůže tento jev možná ujmutí smrkových sazenic, ale těžko zachrání před uhynutím dospělý smrkový les, potřebující k přežití násobně více vody. Pokud se nepletu, tak smrk s kůlovým kořenem, který během tříměsíčního letního sucha dosáhne ke spodní vodě, zatím vyselektován nebyl - nebo už byl?
Pěstuj si smrku, kolik chceš, budou to lesy pod tvou kuratelou, nikoliv pod mojí, které budou muset být za několik dekád skáceny na palivo. Smrk do některých nižších poloh patřil, dokud byly v nižších polohách relativně rovnoměrné letní srážky a nižší teploty, při nichž se tyto srážky nadměrně nevypařovaly. Pokud by tam tyto podmínky trvaly i dnes, bylo by snad možné tam i dnes nadále smrk pěstovat. Takový stav už ale delší dobu nepanuje.
Namísto kritiky mnou uvedených ekologických vlastností lesa v systému Země-voda, byste mohl uvést nějaké jiné, když máte tak hluboké znalosti. Nevěřím Vám ale, že nějaké znáte, to je vidět z toho, že vlastně žádné neočekáváte a řekl bych že sedí úsloví "kdo hledá - najde". Ale buďte tak laskav a uvádějte ověřená fakta-nikoliv Vaše smyšlenky - díky.
Palčivý problém dnešní doby není obava o znovuzalesnění smrkem - díky Bohu, když tam vůbec něco poroste. Problém je v tom, jak to probíhá a že se nedělá, co by se dělat mělo a stále MOHLO !!
Přejete si uvádět přesné citace, a to z oborů mimo rámec "aktivistické literatury" - proč ne?
http://www.vulhm.cz/sites/File/vydavatelska_cinnost/lesnicky_pruvodce/LP_8_2011.pdf
Nevím, co všechno dokáže smrk za věci, protože se jeho pěstování vzhledem k tomu, že mám porosty v oblasti, kde prokazatelně není původní, zásadně nezabývám, ale fytotoxicita hliníku pro kořeny lesních stromů je dnes už široce studovaný fenomén, a jak uvádí mnou přiložená citace hned zkraje, smrk má přitom větší problémy, než většina ostatních lesních dřevin.
Nárůst "zmrtvění" českých lesních půd v posledních dekádách je dnes už jevem všeobecně známým. Mechanismus je široce známý a dobře popsaný také:
1) Vysoké depozice síry (oxid siřičitý - kyselina siřičitá - kyselina sírová - pokles pH kritický zejména v inherentně kyselých půdách Hercynika (Krkonoše, Orlické hory, Jizerské hory až k hodnotám pH = 3)) v období cca 1955 - 1990. Další polutanty z tohoto období: N, F, Hg, Cd, Pb, Al
2) Další okyselení půd odběrem bazických sloučenin a prvků při zejména holosečné těžbě + jejich smyvem
3) Po roce 1990 radikální pokles depozice S, ale mírný nárůst depozice N (automobilismus).
Zbytek už jsem popsal. Vápnění (mnohokrát diskutované i na stránkách LP) není systémovým řešením, protože nestačí a obsahuje pouze některé prvky.
Podtrženo a sečteno: - to poslední, co si nějaké kyselé hercynské horské smrčiny (zejména ty severní) mohou dnes dovolit, je odvážení zbytků bazických sloučenin po holosečích jako za císařpána.
Já se Vás ptám, co je podle Vás ta důležitá funkce lesa, kterou prý já nechci pochopit a Vy stále neodpovídáte. Mnou uvedené funkce pokládáte za okrajové, tak se Vás ptám, která je ta zásadní, kterou já neznám. O té bych se chtěl něco dozvědět. Děkuji !
Jinak také děkuji za odkaz na metodiku, shodou okolností mám u oponenta zkoušku z Ekologie - rád se podívám.
Bylo by nádherné (a já sám bych si to velice přál), kdyby si stromy dokázaly vyčesáváním vody z mlh zachovat život či vitalitu. Totéž platí o biopumpě, či jak tento efekt popisujete. Tyto zdroje vody opravdu pomáhají, ale jen to a bohužel nic víc. Za situací, které nastaly toto léto, kdy se v teplém vzduchu nad střední Evropou znovu a znovu obnovovaly anticyklóny, tady bylo minimum vlhkostí a prakticky žádné mlhy. Nedostaly se sem téměř žádné frontální poruchy, lesy neměly vodu kde brát. Pokud máme v normálním roce někde v 500 m.n.m. průměrnou teplotu nejteplejšího měsíce 18 st.C a k tomu od června do srpna v sumě 250 mm srážek, může to být ok, ale pokud máte 20-22 st.C a to měsíce hned tři, přičemž za toto období nespadne dohromady ani tolik, jako jindy za jediný měsíc, tak prostě tyto pomocné efekty nestačí. Mělce kořenící dřeviny nemají šanci. Případ nejen smrku, ale i borovice, břízy. Nemůžete rostlinám vnutit, aby tolerovaly podmínky, pro které nebyly přírodou vybaveny.
Je třeba ustoupit od holosečí, protože je to nutnost k zachování právě toho "trvale zeleného" lesa, po kterém voláte. Nemůžeme (jakékoliv) lesní dřeviny obnovovat v troudu vyprahlých pasek, na jalových půdách, z nichž náhodná průtrž spláchla tenkou vrstvičku zbývající půdy obsahující živiny. Nebo můžeme - ale s jakým výsledkem?
Jsou k dispozici studie hodnotící např. hydrické či klimaticko-stabiliza ční dopady chybně obnovovaných smrčin v nevhodných podmínkách? Po kalamitě v 90.letech byly jen na východní Moravě obnoveny tisíce hektarů smrčin, které dnes - dvacetileté - umírají. Je do výpočtů "půdoochranné funkce" zahrnuta i tato eventualita, kdy se mi fáze "holé půdy k zalesnění" v případě nesprávně zvolené obnovní dřeviny během obmýtí vyskytne nikoliv jednou, ale třeba hned čtyřikrát? A pokud ano, stále platí, že i tato varianta je k lesní půdě šetrnější, než pomalá a zdlouhavá, zato ale trvalá, obnova z přirozených náletů, třeba i s přechodným využitím měkkých dřevin, jak dnes vehementně prosazují např. lesníci z Jeseníků?
Co budeme dělat s lesní půdou, podzolizovanou, vyprahlou, udusanou, okyselenou a zbavenou živin? Budeme ji orat, jako lesníci na jižní Moravě? Budeme ke každé sazeničce přidávat tabletu či dvě Silvamixu? Budeme jezdit po lese s cisternou a zalévat?
Podle mého názoru neexistuje způsob, jak ve středoevropském lese opravdu trvale udržitelně hospodařit s holinami, holosečemi a boreálními dřevinami. Samozřejmě, kdyby teď spadly průměrné roční teploty o 5 stupňů a srážky narostly o 50%, byli bychom někde úplně jinde. Ale to je silně nepravděpodobné.
A v takové chvíli musí ze svých zabetonovaných pozic ustoupit i někteří ortodoxní ochranáři. Proč ne - někde - douglaska či cedr? Proč ne dub cer? Zkušenosti existují, a vůbec ne marné.
Jak vidíte, vede mě stejná snaha, jako Vás - udržet, zachovat, zmnožit zdravý, silný a trvale vitální zelený les. Jen je třeba respektovat u toho přírodní danosti, protože ty nikdo z nás nezmění.