Přihlásit

Horská služba začínala s lesníky (5plus2)

JESENÍKY / Už sedm desítek let pomáhají horští záchranáři návštěvníkům Jeseníků. Zatímco základy české Horské služby (HS) byly položeny v Krkonoších už v roce 1934, v nejvyšších moravskoslezských horách vznikla teprve v roce 1948. Stalo se tak v květnu před 70 lety. Své kulatiny oslaví v září.
Vzniku jesenické záchranné horské služby předcházelo výrazné oživení turistiky v Jeseníkách – podle pamětníků tím ale stoupl také počet úrazů.

Zřídit záchranářskou partu chtěl velký patriot Jeseníků – Václav Myšák, který byl po válce nájemcem Barborky, jedné z nejznámějších horských chat v Jeseníkách a taky místa, kde HS Jeseníky nakonec vznikla. Když v roce 1946 začalo státní ústředí organizovat kurzy pro instruktory, byl mezi prvními přihlášenými i Václav Myšák. Svůj kurz zdárně absolvoval u záchranářů v Krkonoších.

Nejprve boj s úřady

Poté ovšem musel projevit i velkou vytrvalost v boji s úředním šimlem. Teprve na schůzce v roce 1948 se zástupci Horské záchranné služby Krkonoše, Okresního národního výboru Bruntál, posádkového velitelství, státních lesů a zástupci Sboru národní bezpečnosti rozhodli založit pobočku Horské záchranné služby v Jeseníkách. Právě Myšák se stal i prvním jejím náčelníkem.
„V místech s největší návštěvností vznikly okrsky horské služby. Přicházeli další a další dobrovolníci, kteří ve velmi skromných podmínkách začínali tvořit základy dnešní Horské služby. První členové se rekrutovali hlavně z řad lesníků, jejichž velkým přínosem byla především znalost místního terénu," říká současný náčelník Michal Klimeš.

Do Jeseníků ze Zlína

Jedním z prvních pomocníků horské služby v Jeseníkách se stal otec pozdějšího dlouholetého náčelníka jesenických záchranářů – Zdeňka Zerzáně. „Do Jeseníků jsme se dostali vlastně náhodou. Bydleli jsme ve Zlíně. Otec byl po válce vyslán na Chatu doktora Edvarda Beneše jako vedoucí. Já jsem v horách od té doby žil a vyrůstal," vypráví Zerzáň.
V dětství prochodil Jeseníky s kamarády, lyžoval všude, kde to šlo, takže se jako výborný lyžař stal ve svých osmnácti letech členem Horské služby. „Bylo to v roce 1955. Přijímal mě Vašek Myšák, který byl tehdy v Jeseníkách obrovskou personou," vzpomíná.

Začalo to ve vánici

Vstup mezi záchranáře byl velmi dramatický. „Kurz byl na Alfrédce, která pak vyhořela. Šel jsem tam s kouteckým hajným. Nedaleko Františkovy myslivny nás zastihla silná vánice. On měl klíče, tak jsme se tam schovali. A na Alfrédce už plánovali záchrannou akci, protože jsme nedorazili. Pak si řekli, že by v takové slotě stejně moc nezmohli a že se někde schováme," popisuje Zerzáň, který pamatuje „dřevní" doby jesenické služby. Od založení v roce 1948 se totiž dlouho nic neměnilo. „Roky jsme měli jen svoje vybavení. Dostávali jsme pouze zdravotnický materiál od Červeného kříže," vybavuje si.

V roce 1967, když Zerzáň nastupoval do funkce náčelníka, měla HZS Jeseníky jen tři ruční vysílačky a jednu nepojízdnou motorku. „Co se týká stanic, měli jsme deskobarák v Koutech a chatu s jednou místností na Červenohorském sedle. Řekl jsem si, že takhle dál nemůžeme fungovat," pamatuje si.

Zerzáň sháněl peníze, kde se dalo. „Když jsem získal větrovky a svetry, staly se terčem závisti jiných náčelníků," podotýká.
V Jeseníkách se postupně pustili i do výstavby stanic. „Za necelých dvacet let jsme postavili deset stanic a dům horské služby na Červenohorském sedle. To všechno sami," tvrdí Zerzáň. Ve funkci skončil v roce 1988.

Záchranářské akce

Jako člen HS i jako náčelník zažil Zerzáň mnohé. „Někdy v 70. letech dorazil na Skřítek autobus s lidmi z Pardubic – že na lyžích přejdou hřeben. Byla vánice, zákaz vstupu. Tak odjeli na Červenohorské sedlo, kde bylo trochu lepší počasí, ale s předpokladem, že se zhorší. Pět se jich přesto vydalo na hřebenovku. Když se stmívalo a parta nedorazila, vyrazili po jejich stopách další dva. Teprve v noci dostala horská služba zprávu, že je pryč sedm lidí. První jsme zachránili ty dva zachránce, potom tři další. Zbýval jen pár. Oba jsme našli zasypané sněhem. Přitiskli se k sobě. Bohužel byli mrtví," lituje Zerzáň.
Podle zápisu na chatě to byli manželé. „Jenže četníci se dozvěděli, že si ten muž vyjel s milenkou. Manželka byla doma," dodává Zerzáň.

Na horách jeho kolegové zažili samozřejmě i laviny. „Jednou spadla ve Velkém kotli. Byla to taková masa sněhu, že zasypaného turistu jsme nenašli. Jeho tělo se objevilo až při jarním tání," vybavuje si Zerzáň.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Kraj Vysočina dá na boj s kůrovcem 100 mil. Kč

Lesnictví

Kraj Vysočina hodlá letos dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou v lesích a suchem ze svých rezerv 100 milionů korun. Krajská rada 16. 4...

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

LOS: Situace s kůrovcem je extrémně složitá, rezignovat však nesmíme

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být...

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

KŮROVCOVÉ INFO pro rok 2019 spuštěno, přidejte se i vy!

Lesnictví

Sezóna aktivní ochrany proti kůrovcům a dalším hmyzím škůdcům právě začíná. Projekt KŮROVCOVÉ INFO (www.kurovcoveinfo.cz) vstupuje do čtvrtého roku provozu. Aplikace je již připravena na...

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Aktuální stav kůrovcové kalamity pohledem lesníků v regionech

Lesnictví

Aktualizováno. Jaro, jehož se letos většina lesníků obává, je na většině území Česka v plném proudu. Hrozba sucha je bohužel opět aktuální a rojení kůrovců...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby