logo Silvarium tisk

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka 
Až rok srážek chybí podle Českého hydrometeorologického ústavu na některých místech jižní Moravy a to i přes to, že květen je co do množství deště zatím průměrný. Problém ale je, že voda se v krajině dlouhodobě neudrží. Vláha tak chybí třeba stromům. Bojovat se s tím snaží soukromníci a teď i Lesy České republiky. 

Veronika VÁCHOVÁ, redaktorka 
1600 hektarů lesů a luk v soukromé oboře Radějov na Hodonínsku. V minulých dnech ji sice pokropil déšť, pomoc pro stromy a živočichy je to ale krátkodobá, tu dlouhodobou tady majitel buduje už 10 let. 

Leoš NOVOTNÝ, majitel obory 
Řádově, teďka už mám 100 mokřadů udělaných. 

Veronika VÁCHOVÁ, redaktorka 
Proč právě mokřady? 

Leoš NOVOTNÝ, majitel obory 
No, mokřady jsou důležitý v krajině pro to, aby zadržovali vláhu. 

Veronika VÁCHOVÁ, redaktorka 
Funguje to? 

Leoš NOVOTNÝ, majitel obory 
Vidíte, že prostě ty třtiny, které indikují, že tady to je podmočené tahle louka, tady vidíte rákos. 

Veronika VÁCHOVÁ, redaktorka 
Život je patrný i pod hladinou. A přes to, že ta v létě klesá i v mokřadech, nikdy se neztratila úplně. Vybudování nové vodní plochy zabere až čtyři roky práce. 

Leoš NOVOTNÝ, majitel obory 
Od schválení Chráněnou krajinnou oblastí, přes projekt, přes územní řízení a stavební řízení, tak to je řádově 20 razítek. Ten jeden mokřad, to je někdy mezi 20 až 100 tisíci. Velká část je a to musím přiznat, poslední roky s pomocí dotací. 

Lucie KUČEROVÁ, redaktorka 
Zadržovat vodu v krajině chtějí taky Lesy České republiky. Na obnovu a výstavbu mokřadů, potoků a vodních nádrží vyčlenili víc než miliardu. 51 milionů korun už zamířilo na jižní a východní Moravu. Ve Zlínském kraji třeba upravili potok zvaný Nedašovka, v Jihomoravském kraji se pak jedná o opravy nebo budování vodních nádrží především na Znojemsku. Jednou z nich je tato, nedaleko obce Šumná. Historicky tu byla od 60 let, postupně ale zanikla. Lesníci teď prostor nádrže odbahnili a budují hráz. Celkové náklady se šplhají k 10 milionům.v 

Pavel HOPJAN, Lesy České republiky Jihomoravský kraj 
Jsou zde hotový i tůně, který jsou i pod stálou hladinou vody, takže už jsou funkční. 

Veronika VÁCHOVÁ, redaktorka 
Proč právě tady? 

Pavel HOPJAN, Lesy České republiky Jihomoravský kraj 
Jedná se o oblast, kde počítáme nebo kde je sledováno největší sucho. 

Pavel PAŘIL, hydrobiolog, Masarykova univerzita 
Nějak lokálně to mírně tu situaci určitě může vylepšovat, ty rybníky nevyřeší problém sucha jako takový. Tam je zapotřebí největší asi sílu napnout do opatření v krajině. 

Veronika VÁCHOVÁ, redaktorka 
Třeba navracet potoky a řeky do původních nenapřímených koryt nebo víc rozčlenit zemědělskou půdu. Veronika Váchová, Česká televize. 

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka 
Zemědělská krajina by totiž mohla zadržet dokonce o 40 % víc vody. Podle údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy se v Česku uchová 5 miliard kubíků vody. Při správném hospodaření by to mohlo být 8 miliard. Na vině je nadměrné utužení, malý obsah humusu a taky eroze. Půda v dobré kondici tlumí dopady povodní i sucha. 

Lucie KUČEROVÁ, redaktorka 
Kdyby Josefu Procházkovi někdo před pěti lety řekl, že se stane zemědělcem, vysmál by se mu. Dnes obdělává 7 hektarů. Bez chemie a navíc tak, aby z pole neztekla ani kapka deště. 

Josef PROCHÁZKA, podnikatel, zemědělský hospodář 
Před dvěma lety to byl součást velkého lánu, používaly se tam pesticidy, herbicidy, fugnicidy. Tím pádem to pole pod povrchem bylo, mělo poměrně málo života. Cílem je vrátit život do té půdy. 

Lucie KUČEROVÁ, redaktorka 
Takzvaný swail se vyměřuje pomocí jednoduchého trojúhelníku a vodováhy. Těchto příkopů má pan procházka na poli 800 metrů, vedou přísně po vrstevnici, aby voda nestekla pryč, ale vsákla se. Při jarním tání i po dešti. 

Josef PROCHÁZKA, podnikatel, zemědělský hospodář 
Tohle je jedno z těch míst kamenitějších, kde vlastně jsou ty rozorané meze, takže se nám tady objevil heřmánek. 

Lucie KUČEROVÁ, redaktorka 
Pana Procházku zemědělství neživí a hospodaření bere jako investici do budoucích generací. Z místa, které v létě připomíná savanu, chce mít za 10 let oázu stíněnou vysokokmeny ovocných stromů. Hospodařit v souladu s přírodou se snaží i rodina Dvořáčkových z Kochova. Na stále větší ploše proto pěstuje například jetel, ten dokáže zadržet vodu i při přívalových deštích. Zatím malé rostlinky by už letos v létě měly tvořit hustý pokryv půdy. A další pole, ještě do nedávna tady obvyklým způsobem hospodařilo místní zemědělské družstvo. Mladý farmář pozemek dočasně osel trávou. 

Vojtěch DVOŘÁČEK, zemědělec 
Je to pole de facto zcela vyčerpané a než si, kdybych tam zasel nějakou kulturní plodinu, tak by tam takřka nechtěla růst, proto jsem zvolil tuto metodu, abych navrátil jeho půdní úrodnost a pole si trochu odpočalo. 

Lucie KUČEROVÁ, redaktorka 
Cíle obou hospodářů jsou stejné, dokázat pěstovat plodiny pro lidi i zvířata v době klimatických změn, kdy klidně celé měsíce nezaprší. Lucie Kučerová, Česká televize. 

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka 
Pojďme se teď podívat, jak vypadá mapa. Příliš optimisticky, podle Interstucha stále trpí 10 % území České republiky extrémním suchem, tedy tím nejhorším stupněm. Na 6 % území přetrvává výjimečné sucho. Zatím, co na Moravě se situace v posledních dnech částečně zlepšila, nedostatek vody mají například v Ústeckém, Plzeňském a Pardubickém kraji. Na mapě teď ještě můžeme vidět, jak konkrétně situace vypadá v našem regionu, tedy v Jihomoravském a Zlínském kraji. Tmavě červená místa znázorňují oblasti s extrémním suchem, žluté plochy jsou území, kde je suché mírné a bílá místa jsou pak ta, kde je zatím vláhy dost. No a jak to bude s počasím, tedy i vývojem sucha dál, o tom teď s meteoroložkou České televize Taťánou Míkovou. Taťáno, jaký je tedy výhled, bude dál pršet? 

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka České televize 
Tak musím říct, že pršet bude, ale déšť nebude úplně na celém území rozložený rovnoměrně. V následujících dvou dnech to vypadá, že nejvíc bude pršet na severovýchodě země, kde ty srážky můžou být až extrémní, až kolem sta litrů na metr čtvereční, zatímco třeba jižní Morava se může spolehnout na to, že ty úhrny budou nejčastěji tak do 20 litrů na metr čtvereční. 

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka 
V těch některých regionech se právě objevují varování proti povodním, znamená to tedy, i v souvislosti s těmi úhrny, že v Jihomoravském a Zlínském kraji to nehrozí? 

Taťána MÍKOVÁ, meteoroložka České televize 
Tak musím říct, že v severních cípech toho, té jižní Moravy, to znamená Jihomoravský kraj někde Blanensko, Boskovicko, vlastně bych řekla severně od Brna, se může stát, že jednak na Blanensku trochu víc naprší, tam by ty úhrny měly být vyšší a jednak, že tam doteče Svratkou a Svitavou voda, která bude padat na Vysočině a v oblasti severní Moravy. Takže je pravděpodobné, že i tam může dojít k dosažení prvních stupňů povodňové aktivity. Velice podobné je to na Vsetínsku a taky kolem Rožnova nebo Valašského Meziříčí, tam všude v té severní části Zlínského kraje může pršet, řekněme kolem těch 40, 50 litrů na metr čtvereční a ještě tam může přitéct voda ze severu, takže tyhle kraje jsou nebo tyhle okresy jsou zatím v té výstraze, kde by mohlo docházet k vzestupům hladin na první stupně povodňové aktivity, spíš ale upozorním na to, že na severu ta situace bude horší, budou tam možná i druhé stupně povodňové aktivity, ta oblast jižní Moravy ve svém severním cípu bude zůstávat vlastně v tom mírném riziku, kterému meteorologové říkají nízký stupeň nebezpečí. 

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka 
Taťána Míková zprostředkovala předpověď počasí, děkujeme za to.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě