Přihlásit

Jak byste bojovali proti suchu? (Mladá fronta DNES)

Vody v půdě postupně ubývá. Tato nelichotivá skutečnost začíná být v posledních letech, kdy jsou parná a suchá léta, stále znatelnější. Nejvíce za to může srážkový deficit.
Ten největší v poslední době nastal v roce 2015 a zatím se ho nepodařilo odstranit, byť konec letošního léta a začátek podzimu jsou poměrně deštivé.

Hladiny podzemních vod proto vzrostly a mnohé už nejsou pod hranicí sucha, z dlouhodobější perspektivy však není situace nejlepší. Aby se podzemní vody vrátily k normálu, muselo by v zimě hodně nasněžit a na jaře potom pozvolna tát, aby se voda vsákla do půdy. Ani to ale není definitivní řešení.

Odborníci upozorňují, že se klima mění a vláhy je a bude stále méně. Proto by podle nich člověk neměl jen čekat se založenýma rukama, ale měl by se pokusit také něco udělat pro to, aby voda zůstala v půdě a v krajině.

Redakce MF DNES krajským lídrům větších stran položila v rámci předvolební ankety otázku na téma: Jaké konkrétní opatření ve Zlínském kraji byste udělali, abychom v budoucnu mohli úspěšně čelit problému se suchem a úbytkem podzemních vod?

Jsme pro vytvoření systému poldrů

Kristýna Zelienková TOP 09

Zachycování dešťové vody, jak navrhuje ministerstvo životního prostředí, nestačí. Děláme to u nás od nepaměti a je to málo. Každým rokem se o krok blížíme stavu, kdy nám bude voda chybět. Nejsuššími místy v kraji byly okrajové části Kroměřížska a Slovácka. Musíme začít rychle jednat s Povodím Moravy a vytvořit systém poldrů, které by se v určité roční období uměle zaplavovaly. Voda se tak bude vsakovat do podzemí a nebude odtékat do moře. Takto si zajistíme aspoň v okolí Moravy dostatek spodních vod. Variant je ale mnohem víc. Hlavně však nesmíme dovolit těžařům, aby nám svojí činností znečišťovali zásoby pitných vod. Je také zapotřebí zvážit výstavbu přehrady na řece Bečvě. Ekologové doporučují levnější a pro životní prostředí šetrnější variantu právě poldrů, které budou zadržovat vodu v podzemí. Chce to konzultovat s odborníky, najít všechna pro a proti, pak se rozhodnout.

Řešením jsou remízky, meze a mokřady

Ondřej Benešík KDU-ČSL

Jsem velmi rád, že můj stranický kolega Marian Jurečka jako první ministr zemědělství začal tento problém systematicky řešit. Musíme především usilovat o změnu způsobu hospodaření s půdou, o používání vhodných technologických postupů nebo zatravňování. Další nutné opatření je obnovování nebo budování rybníků a další pozemkové úpravy, jako je budování remízků, mezí či mokřadů. Musíme se naučit lépe využívat dešťovou vodu, to je výzva především pro běžné domácnosti. Ovšem všechna tato opatření při dlouhotrvajícím suchu mohou být nedostatečná. Proto ministerstvo zemědělství vytipovalo nejvíce ohrožené oblasti, kde by mohly v budoucnu vzniknout nové přehrady. V našem kraji jde o přehradu u Vlachovic. Toto vše neuděláme za jedno volební období. Bude to úkol pro jednu celou generaci. Tu naši. Proto bude nutné, abychom táhli za jeden provaz. Boj proti suchu se musí stát naším národním zájmem.

Vybudujme podzemní zásobníky

Jaroslav Holík SPD

Sucho je v poslední době vážným tématem. Množství dopadajících srážek na naše území se nezměnilo. Jejich rozložení a charakter ano. Prší nárazově a na menších plochách. Voda z krátkodobých prudkých dešťů se nevsakuje, ale odtéká. Řešení vidím v budování drobných rybníčků, mokřadů a výsadbě remízků. Pokud například vysázíme na pole pás dřevin, při prudkém dešti z něj odteče o 78 procent méně vody. Nejúrodnější plochy, například povodí Dřevnice a Moravy, jsou zastavěny továrnami a supermarkety. Plochy kolem uvedených budov jsou pokryté asfaltem či betonem s nulovou retenční schopností. Je třeba vybudovat podzemní zásobníky, aby dešťovka zůstala na místě spadu. Ploché střechy uvedených budov pokrýt vrstvou zeminy s travním porostem, popřípadě fotovoltaickými panely, které nyní zabírají místo pro obilí a zeleninu.

Řešme návrat k lužnímu hospodářství

Giuseppe Maiello Pirátská strana

V České republice se hospodaří s povrchovou vodou neefektivně, dešťová voda teče do kanálů, urychluje se průtok vody krajinou a narůstá podíl zpevněných ploch. Řešením je navrácení vody do krajiny, úprava hospodaření s povrchovými vodami či úprava hospodaření v lesích, což znamená návrat k lužnímu hospodářství. Důležitá jsou taková pravidla, aby nedocházelo k systematické erozi půdy (střídání plodin, dodávání humusu do půdy). Tam, kde voda z polí rychle odtéká, musíme vytvořit remízky nebo se musí území zalesnit. Upřednostníme takzvaná měkká protipovodňová opatření, tedy opatření blízká přírodě. Jde například o lužní lesy a budování zasakovacích suchých poldrů. Cílem je zkapacitnění toků bez nutnosti výstavby velkých nádrží a zmírnění dopadů povodní. Taktéž rozšiřování zpevněných ploch na úkor zeleně ve městě, krajiny a zemědělské půdy je nutné řešit citlivě.

Pomohlo by rozšíření chovu skotu a pastvin

Radek Vondráček ANO

Naše země bude nebezpečí sucha čelit vždy, protože žijeme na „střeše Evropy", to znamená, že k nám nepřiteče ani kapka vody, máme jen tu, která u nás spadne a které se říká „nebeská voda". Se suchem můžeme bojovat tak, že začneme stavět vodní díla a s jejich pomocí pak budeme dotovat vodní toky. Konkrétním příkladem ve Zlínském kraji je plánovaná vodní nádrž Vlachovice. Taková opatření budou mít pozitivní dopad na životní prostředí, ale i na průmysl, a tedy na zaměstnanost. Vodu potřebují potravinářské, papírenské, textilní i chemické firmy a také zpracovatelský průmysl. Pokud je vody nedostatek, podniky musejí omezit výrobu a někdy i rušit pracovní místa. Dále je nezbytné rozšiřovat kapacity stávajících vodních děl. A jak vím od zemědělců, velmi účinným prostředkem proti erozi ornice by bylo rozšíření chovu skotu a pastvin, které lépe zadržují vodu.

Měli bychom zadržet vodu, která naprší

Vladimír Koníček KSČM

Co nejdéle zadržet vodu, která naprší, protože jiný zdroj nemáme. Ubývá orné půdy, musíme přestat zastavovat půdu, přes beton nebo asfalt voda nevsákne. Místo zabírání nové půdy je nutné lepší využití brownfieldů. Na nedostatku vody v půdě mají svou vinu také zemědělci, současná těžká technika půdu příliš udusává, voda místo vsakování jen stéká. Půdě chybí organická složka, už dlouho jsem neviděl po poli rozvážet hnůj. Takže bych podpořil rozvoj živočišné výroby, aby byl zdroj toho hnoje a aby se pěstovalo něco jiného než řepka, kukuřice nebo pšenice. Třeba jetel, vojtěška nebo cukrovka. Taková vojtěška prokypří půdu a voda se potom lépe vsakuje. Pomohla by i výstavba vodních nádrží, nejen velkých, pro které není v kraji moc vhodných míst. Na každém potoku by mohla být malá nádrž, případně by stačilo upravit při protipovodňových opatření místa na vsakování vody do půdy.

Musíme hlavně chránit podzemní vodní zdroje

Antonín Seďa ČSSD

Nejdůležitější je ochrana podzemních vodních zdrojů, proto jsem zásadně proti plánované těžbě štěrkopísku v Uherském Ostrohu či na území Moravského Písku. Také z pohledu obyvatel Zlínského kraje je důležité, aby obce a města držely své podíly ve vodárnách a kanalizacích a aby modernizovaly jejich infrastrukturu. Je třeba ukončit nesmyslný dlouhodobý pronájem zahraniční

Veolii ve VaK Zlín. Z pohledu zadržování vody v krajině jsou důležité nové vodohospodářské stavby: rybníky, zádržné nádrže i mokřady. Naši zemědělci by se měli vrátit k pěstování tradičních rostlin a také by se mělo podporovat zalesňování nevyužívaných luk a pastvin. Je důležité podpořit i šetření pitnou vodou, což současná vláda činí. Lidé by si měli uvědomit, že voda v krajině je to nejdůležitější, a proto by o ni měli náležitě pečovat. Nejde jen o studánky, potůčky, potoky, řeky, slepá ramena, ale i o jejich okolí.

Jsme pro funkční systém menších vodních nádrží

Petr Gazdík STAN

Chceme především podpořit principy „smart krajiny" finančně výrazně více než dosud. Nejsme pro budování přehrad, ale pro funkční systém velkého počtu menších a středních vodních nádrží – suché poldry, rybníky s retenčním prostorem, akumulační nebo závlahové nádrže. Tyto nádrže musejí umět zachytit vodu a ochránit území pod nimi v okamžiku přívalového

deště. A musíme vysvětlovat, že s pitnou vodou je prostě třeba šetřit. Je zapotřebí rovněž zdůraznit, že částky, které v poslední době naše země vydává na opatření proti suchu nebo povodním, jsou naprosto nedostatečné. Lze to doložit srovnáním se škodami, které oba extrémy dosud dokázaly napáchat, i studiemi, jež vyzývají k investicím mnohonásobně vyšším. Ochrana před suchem patří mezi urgentní opatření, která by se měla dostat na novou vládu už během prvního roku jejího působení.

Je třeba krajinu vrátit lidem i stavět přehrady

Stanislav Blaha ODS

Jednoznačně větší péčí o krajinu. Na rozdíl od západní Evropy u nás převažují velké lány. Čtvrtstoletí po revoluci tu máme pořád velké kolchozy, jen s jinou majetkovou strukturou. Malých zemědělských podniků či rodinných farem je pomálu. Podle nás to jde ze značné části na vrub i nedokončeným pozemkovým úpravám – lidé tak jen velmi nejasně tuší, kde jejich pozemek leží, nemají k němu ani žádný reálný přístup. Pokud se nám podaří vrátit krajinu lidem, uděláme nejlepší krok k její diverzifikaci, větší schopnosti zadržet vodu, lepší odolnosti proti erozi i k tomu, aby nás neobklopovaly jen obří žluté lány řepky. Do krajiny se vrátí polní cesty, zeleň, meze, remízky, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, mokřady. Dalším předpokladem, jak se do budoucna vyhnout problémům s nedostatkem vody, je výstavba vodních děl – od malých nádrží přes rybníky až po nové přehrady.

Komentáře   

+15 # Hroch 2017-10-10 18:45
Hlavní jsou zelené lesy!
Nikoli uschlé, nazvané,,divoči nou" !
Suchý les vodu v krajině nezadrží!!!

Tomu brabcovi na MŽP a levicovým extremistům v SZ a Pirátům to nevadí...ale normálním, myslícím lidem a všem ostatním tvorům to jedno není!
-10 # Pavel Boucký 2017-10-11 07:22
Je pravda, že suchý les vodu nezadrží. Ale jak má dnes vypadat ten "nesuchý" les? Příroda nám ukazuje, že naše dosavadní pojetí lesnictví je nanic. Posledních pár set let koncepce pěstování lesů během pár let vyústilo do slepé uličky. Jaký tedy má být les do budoucna?
+12 # Hroch 2017-10-11 17:48
Byl jste vůbec někdy v lese?
Co si mám(e) představit pod pojmem ,,posledních pár set let koncepce pěstování lesů"?
A co to, prosím, je v lesním ekosystému ta ,,slepá ulička"??

Já tedy možná o jedné vím a jsem ochoten Vám ji popsat.
Díky ,,zeleným" pomatencům se v ní totiž několik tis.ha. ploch ve vrcholových partiích Šumavy octlo.

V té souvislosti musím podotknout, že příroda nám zatím ukazuje, že je na nic především ta antikoncepce ,,zelených"

Také připomínám, že Národní parky jsou zakládány s tím, že musí být uchován tradiční ráz krajiny
0 # Pavel Boucký 2017-10-18 09:31
Pár set let je doba, odkdy jsme uměle z ekonomických důvodů změnili dřevinnou skladbu a narušili přirozený vývoj ekosystémů. Někde je to už od středověku a těžby dříví na tavení kovů, výrobu skla apod., někde je to až z doby novověku a prudké průmyslové revoluce, ale ty zásahy a změny byly většinou hodně razantní. Teď nás ale příroda díky klimatickým změnám (mimochodem taky asi ovlivněným lidským působením) hodně předběhla a dopad na lesy je jasně patrný. Slepá ulička je pak naše několik generací lesa trvající účelová modifikace lesních ekosystémů, která, jak je dnes vidět, není nějak kompatibilní s vývojem těch nejpodstatnější ch, hlavně klimatických faktorů.
Vrcholové partie Šumavy jsou specifický problém, neztotožňuji se se snahou ekologů o opakování sukcese v plném rozsahu. Na druhou stranu příčiny, které vedly k degradaci tamních lesních ekosystémů, jsou důsledkem mnoha faktorů včetně provenienčně ne zcela vhodné obnovy po kalamitách v druhé polovině 19. stol. a do značné míry jsou dány působením člověka. Správnější by bylo asi startu vývoje nových lesních společenství pomoci, otázkou pak vždy bude, do jaké míry a v jakém rozsahu.
+2 # Hroch 2017-10-19 17:51
Ano, pane Boucký.
To, co píšete je spíše důvod ten bezzásahový nesmysl raději dál neuplatňovat.
Rozumným hospodařením postupně navracet les do ,,přírodě blízkého stavu" ...až divočiny.
Divočina je krásná, ale ve formě hromad sluncem rozpáleného kamení je pro nás a v podstatě všechny živé tvory nežádoucí.

Musíme zachovat maximum živého lesního porostu.
A tudíž zastavit další šíření kůrovců, neboť suché szromy neplodí.
+2 # Pavel Boucký 2017-10-20 07:09
Šumava je poněkud specifická. Ale kůrovcová kalamita ve zbytku republiky je něco trochu jiného. Kůrovec není příčina, kůrovec je jen důsledek jiných prvotních příčin. Hlavně nevyrovnané vodní bilance, místy i dosažení hranice biologické životnosti stávajících porostů a spíše je otázka, zda vývoj klimatických podmínek je jen nějakým časově omezeným výkyvem, nebo značí setrvalejší vývoj. Potřeba živého lesa je jasná, jenom nevíme, jak bude vypadat. Jaká má být směs dřevin, jaká hustota lesa, jaká tvárnost či netvárnost jedinců z našeho dnešního pohledu. Určitě ale bude ten les na většině lokalit muset vypadat o hodně jinak, než jak ho dnes známe.
+3 # Máchal 2017-10-12 14:03
Pane Boucký, takhle napřímo se na silváriu mluvit nenosí. Přiznat, že něco není úplně na 1* by mohlo dát v něčem za pravdu "nepřátelským podvratným skupinám". ;) No a vedle toho jsou tu na lesnickém serveru i takoví, pro které les, lesnictví = první zóny NP, a vytahují to vždy i bez jakékoliv souvislosti, a vždy za to zaručeně sklidí potlesk, protože to je to co se nosí a hodí, tím se dá řeč otočit k horším známkám někoho jiného. To červenozelené "skóre" tomu jasně nasvědčuje, i když tam někde uvnitř všichni ví, že to se Šumavou prakticky nesouvisí, a taky že na tom všem tak trochu něco je, jinak to nepůjde a některé věci se prostě budou muset začít dělat trochu jinak.
+3 # Pavel Boucký 2017-10-18 09:40
Kdo viděl zbytky lesa po kalamitě na Bruntálsku a Opavsku a kdo si uvědomuje, jak vše postupuje dál do vnitrozemí, musí si nutně také uvědomit, že se věci budou muset dělat ne trochu, ale hodně, možná úplně, jinak. Veškeré klasifikace lesních porostů a lesního prostředí se dnes nějak začínají míjet s realitou. A pokud se naplní pesimistické předpovědi klimatologů, naše dnešní systematika cílových hospodářských souborů je reálně nenaplnitelná.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

S čím jdou politici do lesa - předvolební anketa časopisu Lesnická práce

S čím jdou politici do lesa - předvolební anketa časopisu Lesnická práce

Lesnictví

Chtějí-li lesníci při volebním rozhodování přihlédnout k politickým záměrům v oblasti lesnictví, přinášíme jim anketu Lesnické práce, kde odpovídali politici na témata přímo související s...

Čti dál
Lesnické firmy hodlají ukončit 76 % smluv komplexních a těžebních zakázek

Lesnické firmy hodlají ukončit 76 % smluv komplexních a těžebních zakázek

Lesnictví

Z celkem 127 dotčených územních jednotek ke konci letošního roku skončí smlouvy na 96. Státní podnik na jednotky s ukončenou smlouvou vypíše nové soutěže. Možnost...

Čti dál
Do tendrů LČR 2018+ se přihlásilo 31 firem, nejúspěšnější je UNILES

Do tendrů LČR 2018+ se přihlásilo 31 firem, nejúspěšnější je UNILES

Lesnictví

Do tendrů státního podniku Lesy ČR na lesnické práce a prodej dřeva v letech 2018 až 2022 podalo nabídky 31 subjektů. Tendry 2018+ jsou připraveny...

Čti dál
Za každý kus vyšetřený na Aujeszkyho chorobu dostanou lovci tisíc korun

Za každý kus vyšetřený na Aujeszkyho chorobu dostanou lovci tisíc korun

Myslivost

Státní veterinární správa (SVS) zahajuje monitoring Aujeszkyho choroby prasat u ulovených divočáků na území České republiky. Poslední dlouhodobý monitoring výskytu této nákazy v populaci prasete...

Čti dál

9°C

ČR - aktuální počasí

Přev.zataženo

Vlhkost: 99%

Vítr: 11.27 km/h

  • 20 Říj 2017 15°C 8°C
  • 21 Říj 2017 14°C 10°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC