logo Silvarium tisk

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem v Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Já vás vítám. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se budeme zabývat ledem i lesem a myslím, že přidáme k tomu i zamyšlení nad tím, čím nahradíme uhlí a jak jsme schopni prodloužit životnost jaderných elektráren. Nenechte si ujít pohled dnešního hosta. Odchytový tým v úterý odvezl z terénu klec na medvěda, která byla v lesích na Vsetínsku nastražena měsíc. Prohlédnout si ji přišlo zblízka asi všechna zvířata kromě medvěda. Šelma se do ní nechytila. Už tři týdny nezpůsobila žádné škody, no, a jen co je klec pryč, tak se objevil zřejmě jiný medvěd, nebo možná jde o stejného. Jaká bude letošní zima? Protože medvědi a další zvířata se budou pomalu ukládat k zimnímu spánku. To asi nikdo neví, nebo lze, pane Cílku, předpověď z něčeho odvodit?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já to beru napůl nevědecky a napůl empiricky, to znamená, když letošní jaro bylo extrémně studené, tak si říkal, kdo ví, jestli to nevykompezuje léto. Bohužel to léto vykompnezovalo, takže v létě jsem přemýšlel nad tím, jak tuhá bude tato zima, ono se na to totiž nedá normálním způsobem odpovědět. A mé podezření je takové, že bude docházet prostě k těm průnikům studeného vzduchu a zároveň, když je studená teďka vlastně jako začátek skoro vlastně jako prosince, tak skoro určitě budou teplý Vánoce teda, to jako takhle to bejvá. A jinak nevím. Jinak, jak byl ten vtip o ten indiánech, jak si chystají dříví na tu zimu, že jo. Tak já jsem to sledoval v Bulharsku a mohu potvrdit, že Bulhaři si doopravdy chystají dříví na zimu, takže zřejmě počítají s tím, že zima bude jako tuhá, respektive, že bude mít tuhá období možná v celkově mírném průměru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevíme ani, kolik bude třeba ledu, ale toho bylo málo už ve středověku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, vzhledem, to je vlastně jako hrozně zajímavá záležitost. Mě zajímají suroviny, které nějakým způsobem promění svět. Jo, třeba, kdyby nebylo železa, tak nejsou železný lodě a není železnice a Spojený státy americký by třeba nevznikly nebo mnohem pozdějc, protože prostě jít pěšky někam do Yorku a pak se na plachetnici trmácet do Ameriky, to by si běžný Středoevropan nebo Němec, že jo, tam bylo velký německý stěhovalectví, nemohl dovolit. Ale jakmile jdete na Masarykovo nádraží a sednete na železnici, odjedete do Hamburku, tam nasednete za železnou loď a za chvíli jste prostě v New Yorku, za 10 dnů, je to situace vlastně úplně jiná. A s ledem je to tak, že je to významná komodita někdy od renesance. Oni ti renesanční velmoži po asi vzoru antických velmožů si nechávali donášet led z Alp. Ono dokonce i v Indii, to je úplně jako absurdita, už někdy od sedmnáctého století si bohatí Indové si nechali donášet led z Himalájí. To znamená, někdo jde nějaký 3 neděle pěšky do hor, vytesá krychli ledu, snese ji dolů do údolí a pak buďto pěšky nebo na káře ji vezete dál a patrně prostě po železnici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ji udržel tu kostku ledu nebo tu krychli?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, musíte ji dobře zabalit a nejlépe se led balí do pilin a do sena. Ale takový ten začátek vlastně průmyslu ledařského začíná v Nové Anglii a později také v Norsku někdy po tom roce 1820, kdy se tam objevil ledový král, který měl vizi, že bude dovážet led nejdřív někam na Jamajku, tam se to nepodařilo, protože to nikdo nechtěl koupit. Potom na Kubu. Tam už žili ti zbohatlíci, který měli rádi ty studený nápoje. Mimochodem s tím souvisí koktejly. Ale on na tý Kubě neprodal všecko, takže mu ten led zbyl, tak mu napadlo, že prostě vezme tropický ovoce a dovoze ho nazpátek do Ameriky. A tím se začaly otevírat trhy pro tropický ovoce a je to začátek dlouhýho procesu, který pak vede ke vzniku těch banánových republik, které prostě jsou schopny exportovat banány. Ale vlastně oni v tom Bostonu si uvědomili, že můžou dovážet led do Indie, do Austrálie, takže prostě vypravili lodě, který tam pluly do tý Austrálie 115 dnů, jo, to je jako obrovská jako doba. A někdy od roku 1833 začala pravidelná doprava ledu z Nové Anglie do Madras, Bombej, Kalkaty. Ale teďka ten led umožnil další věc, teďka se bavíme spíš jako o zbohatlících. A vlastně na ten dovoz ledu třeba do tý Itálie vysvětluje to, proč v tom 19. století byli italští zmrzlináři. To je doopravdy tahle ta tradice. Ono vůbec naučit lidi jíst zmrzlinu trvalo nějakou dobu. To nebyla jako jednoduchá věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdy se poprvé setkáváme s ledovými sklepy v historii?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ledové sklepy v českém prostředí pravděpodobně začínají v okamžiku, kdy je první sklep. A u nás ten dovoz ledu a to je to, co umožnil ten led, je rybolov nebo rybolov v teplých mořích a v Čechách konkrétně na náměstí Republiky na několika místech byly odkryty polohy ústřic. Moc ne, několik desítek centimetrů, to znamená, těch ústřic tam byly kubíky a kubíky a společně s nima taky mořský ryby, ale ty byly buďto asi solený nebo uzený, ale ústřice ne, ty musíte dovážet čerstvý. Takže podle Zikmunda Wintera pravděpodobně z benátské oblasti v těch umělých ledárnách sem byly už asi od konce středověku prostě voženy ústřice a pravděpodobně ten led museli doplňovat v Alpách a na Šumavě. To znamená ten, jakmile jíte maso, jakmile existuje hospoda, vždycky musíte mít ledový sklep.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donutí nás třeba vlny veder vracet se k těm dřívějším technikám ochlazování? Čím vším se vůbec naši předci snažili vyzrát na vedra, na sucho?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, tahle ta věc je jako hrozně zajímavá a začíná být jako velice aktuální. Já, když jsem si načítal vlastně ty materiály o ledu, tak jsem si dával pozor, jakým způsobem se chladili třeba britští úředníci v Indii. A myslím si, že řada těch věcí je použitelná i pro nás, teda my se bavíme o tom horku teda chvíli, kdy udeřily mrazy, ale třeba se používaly deky, který se vymáchaly ve vodě a vlastně tím odpařováním té vody se ochlazovalo v místnostech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám pocit, že se to používá i dnes.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Málo lidí. To se jako zapomnělo, jo. Součástí tý orientální architektury byly lapače větru, který byly takový otočný dřevěný budky, leckde to v Káhiře uvidíte nebo jinde, a ty přiváděly vítr dolů do spodní místnosti, kde byla nádržka s vodou, a tam se zase, ono to moc neochladilo, ale přeci jenom to nějak ochladilo. A zdá se, že vůbec ty první techniky chlazení vymysleli Peršani a teprve od nich to převzali Římani a teprve od antických Římanů to pak převzala italská renesance a od italský renesance Němci, Francouzi a zejména teda jako Angličané. A v Persii vymysleli systém takzvaných jakčálů. To jsou domovitý stavby, který mají podzemní nádrž a tam dochází jednak k odparu, takže vlastně, to teplo se spotřebovává na odpar a jednak teda ta zima tam bejvá poměrně tuhá, takže se dělaly takový opatření, jak vytvářet led nebo spíš takovou jako ledovou kaši i na těhle těch místech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stane se led opět jednou komoditou, když se podíváme na ty přibývající výkyvy počasí a vedra, sucha?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, v takových těch různých příručkách jako o přežívání nebo o budoucích jako vlivech se vždycky říká, sklep je velké bohatství, starejte se o něj a já si umím představit úplně tu nejjednodušší věc, to je bramborovej sklep nebo oddělenej sklep prostě na jabka, protože ovoce jíst musíme a je nejjednodušší, ty jabka jsou čím dál tím víc chemický a čím dál tím víc dražší, tak je skoro jednodušší mít prostě vlastní jabka, dá to nějakou tu péči, že jo, není to jako hned, takže myslím, že dochází k pomalé renesanci sklepů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pracovníci Mendelovy univerzity v Brně se snaží pěstovat odolnější rostliny už v lesních školkách a dlouhodobě vysazují listnaté stromy a jedle. Smíšené lesy se s nepříznivými podmínkami totiž vyrovnávají lépe. Je hlavním opatřením proti suchu co nejpestřejší les, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Obecně bych řekl, že proti suchu nebo proti velkýmu suchu člověku nepomůže skoro nic. Můžeme to zmírnit, a protože klimatická situace je nepříznivá, tak to musíme zmírňovat. Těch možností, jak to zmirňovat, je celá řada. Prakticky všechny jsou pracný a dlouhodobý a neprojeví se hned. Nicméně český les nebo obecně les severní polokoule, pokud není zrovna na Sibiři, je zesláblý. Jo, já bych použil to, jako takový z tý lidský medicíny, že ztrácí kus svý imunity a začíná tohle to být jako obrovský problém a to sucho, bych řekl, to je jenom jedna část toho problému a zbylá část toho problému jsou většinou ty reakce v půdě, to znamená, buďto okyselení půd nebo nedostatek, nebo naopak nadbytek dusičnanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co způsobuje, že strom nemá prostě dostatek živin?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, to se taky jako ukazuje, protože vždycky se říkalo - ano, když je v atmosféře víc oxidu uhličitého, strom lépe roste. Stromy severní polokoule rostou déle, mají totiž delší vegetační období, ta zima je o něco kratší nebo je teplejší, to znamená, ten strom prostě žije déle a on to unese to teda na tom oxidu uhličitém, ale často to už neunese na vodě. Přeci jenom strom spotřebovává vodu a když je to les, tak ji vrací v tom malém koloběhu nazpátek, takže tamto jako moc nevadí, ale taky strom spotřebovává živiny. A proběhla teďka velká studie, zase desítky tisíc vzorků prostě z mnoha míst, který, která sledovala izotopy dusíku v listech a ukázalo se, že právě, říká se tomu oligotrofizace, takový jako zchudnutí hlubších partií půdy vede k tomu, že ten les zesláblý. Stromy ztrácí listy už v létě. Ono se to často nepozná, pokud ty listy jsou zelené, že jo, ty listy jsou jako silnější. Takže jeden z faktorů oslabení lesa je jednak nadbytek dusíku, který umožňuje růst parazitických hub na povrchu a jednak teda v hloubce nedostatek toho dusíku jak žije intenzivnějc a rychlejc, tak už na to nemá ty živiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S ochranou klimatu souvisí určitě i energetická politika. Diskutuje se neustále o budoucnosti energie, respektive o způsobu její výroby a využití. Jak rychle a za kolik stavět podle vás nové jaderné bloky? Vláda obdržela zprávu 11členné komise, která měla posoudit rizika a bezpečnostní zájmy při dostavbě elektrárny v Dukovanech?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Už jsme o tom se bavili několikrát, ale zopakujme si, že v roce 2022 mají Němci odstavit své jaderné elektrárny a my máme odstavit část kapacit výroby elektřiny z hnědého uhlí. Česká republika, ono je skoro absurdní a skoro nikdo se tím nechlubí. My jsme v první desítce světových exportérů elektřiny. To je něco jako doopravdy jako neobvyklýho. A ukazuje to zároveň, že vlastně těch exportérů, těch zemí, které mají nadbytek energie je poměrně jako málo a že je nutný vlastně a že jich bude ubejvat. No, a teďka jako čím to nahradí. Uhlí je nepopulární a ten odstup od toho uhlí je stále jako citelnější. To, co je teďka nejvíc jako mimochodem ve hře, je cena povolenek. Jo, povolenka říká, že můžete vypustit za, já nevím za takovou a takovou cenu, když koupíte tu povolenku, tunu CO2. Teďka to množství těch povolenek je omezený a dá se s nima obchodovat, a dokonce se to množství povolenek má snižovat, to znamená, oni začínají mít čím dál tím vyšší cenu a původně a ta cena byla, myslím, že 2,5 eura, dneska je to 20 euro, směřuje to ke 30 euro. Uvažuje se o 50 euro. A ty povolenky, ten trh s povolenkama vytváří tlak na ekologizaci elektráren všech prostě a Němci to hodně podporují. Jo, prostě energetici to někdy rádi vidí, často spíš jako neradi, protože máme pocit, že jsme zase pod tlakem prostě velký, velký energetický politiky sousedního Německa, která ale směřuje tím správným směrem vlastně k té ekologii. Takže suma sumárum je tam, že energie je stále méně, bude jí stále ještě míň a svět směřuje k odstavení fosilních paliv nebo k redukci fosilních paliv, aspoň Evropa. Takže za této situace zůstávají alternativy, které pravděpodobně v Čechách nikdy nepokryjí víc jak 30 %, dneska je to, myslím, že 11 nebo 12 % a je to hodně biomasa a z toho část biomasy je vyloženě škodlivá. To je ta biomasa pěstovaná na polích kvůli energetice a část biomasy je dobrá, a to je to dříví vlastně z lesa. No, takže jsme nuceni rozvíjet to, co máme a to, co můžeme, a to je v podstatě jenom ta jaderná energetika. Jak dlouho to bude trvat, to nevím, ale tušíme, že to bude hodně dlouhá doba, protože v tom roce 2035, to je to další datum, má dojít vlastně k odstavení Dukovan a zdá se, že je to objektivní. To znamená, že to není politická záležitost, že tam jsou doopravdy, já jsem tam nebyl a reaktor jsem neprohlížel, takže člověk je vždycky odkázanej na zprávy expertů a většina expertů je zaměstnanci nějaký organizace a ta organizace má nějaký cíl. Jo, to znamená, těžko v tom hledáte nějakou jako rovnováhu, ale většinou ten /nesrozumitelné/ byl jako v pohodě, takže tím chci říct, že výběr dodavatele pro Dukovany bude dílem politická záležitost, dílem technická a že to je prostě cesta, bez které se neobejdeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová říká, že elektráren, které slouží více než 50 let, dnes moc není a spoléhat se na to, že to zrovna u Dukovan půjde, může být riskantní. Jak to vnímáte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já jsem se s Danou Drábovou na tohle to téma bavil zhruba před rokem a Dana mi říkala, že doopravdy objektivně to množství těch mikroprasklinek se s tím stárnutím jako zvětšuje, jo, to znamená, je to doopravdy záležitost, řekl bych, skoro jako nepřekročitelná. Já mám pocit, že je to něco prostě jako stabilita mostu nebo něco takovýho, jako že tam je nutný doopravdy už bejt velmi velmi pozornej a velmi dobře zvažovat všechna možná řešení, že to není to politické rozhodnutí, ale že to je doopravdy únava materiálu a technická záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla také, že vlastně prodlužování životnosti finančně i regulačně je ošemetná věc, respektive to popisovala v jednom rozhovoru. Pracuje se vším, se všemi možnými riziky naše energetická koncepce tak, jak ji znáte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, všechny tyhle ty velký odvětví jako energetika a výroba potravin a já nevím zásobování vodou pochopitelně s sebou přináší rizika. Celá civilizace je prostě riziko a vy zvažujete negativní a pozitivní dopady. Pokud se nemýlím, tak celou záležitost vede inženýr Štuler, se kterým jsme kdysi spolupracovali na téma geologická bezpečnost jaderných elektráren a já z té doby na něj mám ty nejlepší vzpomínky jako doopravdy na člověka takovýho technickýho ražení, kterej si netroufne jít za určitý riziko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak lze, pane Cílku, poznat, že se blíží nějaký zlom, aniž bychom tedy byli příznivci různých spikleneckých a katastrofických teorií a scénářů?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobře, já vám řeknu svý velmi jako subjektivní pozorování, že jo. Byly před časem takový, ten ornitologický nepokoj okolo jako Čapího hnízda a na Václavském a na Staroměstském náměstí se shromáždilo velký množství lidí. Já teďka nehodlám hodnotit to, o čem tady probíhaj ty nekonečný diskuse, jak to s tím bylo, ale pohled prostě do duše davu, když to teda takhle řeknu. Jako velmi klidný, většinou jako velmi konstruktivní, ale už cejtíte, že někde doutná hněv. Už cejtíte, že ta ..., ne agresivního, ale že něco silovýho, že prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je v pohybu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je v pohybu ano, něco se prostě hejbe. A já jsem si tehdy říkal - ano, takhle začal Palachův týden. To znamená, prostě dojde k něčemu naprosto nečekaným vzepnutí velkýho množství lidí, pak to usne zdánlivě, ale ono to vlastně pokračuje dál a pak to zase se objeví v nějaký větší a větší prostě míře. To znamená já jsem ty nedávný manifestace vlastně na Staroměstským náměstí vnímám jako počátek dlouhodobýho procesu, který se občas objevuje a občas jako zmizí. Tak a teďka, já si to propojuju s teorií sekulárních cyklů. To je ten Peter Terčin a Kundratěv, původem oba Rusové, ale pracující jako na těch dobrejch americkejch univerzitách a ty vlastně na základě jako hodně exaktních kritérií ekonomických a tak dále, sledují otázky krátkodobých cyklů ve společnosti. A oni říkají - ano, Amerika se řídí nějakým padesátiletým cyklem 1870, 1920, 1970, 2020. Což je zrovna ten okamžik ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To budou volby.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To budou volby v Americe, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odvíjí se to od nějakých volebních cyklů?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle je právě jako zvláštní věc. Ještě, prosím vás, uvědomme, že ty nepokoje u nás, jo, okupace v roce 68, ale nepokoje v Americe v 69. a 70. roce, že to vypadá, že je synchronicita společnosti, nějaká, že to, co se prostě děje v jedný části společnosti, se děje i v druhý. A ten krátkodobý cyklus by znamenal ale to, že existuje nějaká vnitřní síla, která, kolektivní emoce, který se přetvářej, který, já to neumím pojmout, jo, a ono zřejmě to vysvětlení není dost jako dobře možný, ale že kromě toho, že existujou vnější příčiny, korupce, chudoba a já nevím co, že existuje taky nějaká kolektivní síla ve společnosti, která způsobuje dlouhodobý přílivy klidu, kreativity, ale i potom jako destruktivity a přitom ta destruktivita je často takzvaná kreativní, to znamená, nejdříve musíte něco zničit, přitom zničíte i hodně dobrýho vždycky teda jo, obtížně jako vybrat, a pak následuje prostě nová fáze. To znamená, podle mýho názoru se jak v Americe, tak v Český republice posouváme prostě k nějakému Terčinovu nebo Kondratěvu sekulárnímu cyklu, který by mohl vrcholit, ale nikdo to prosím vás okolo toho roku 2020.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čekala jsem, že tam bude, v našem případě, v případě České republiky třeba nějaká osmička nebo také devítka. Letos jsme hodně skloňovali osmičková výročí, příští rok budou devítková a bude jich opravdu hodně a budou nesmírně významná jak ta letošní.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, ono tyhle ty vnitřní vlastně emoce, já myslím, že emoce se neodehrávají podle hodinek nebo podle kalendářů a i kdyby nevolili rok 2020, tak můžou volit rok 2019 nebo prostě nějaké jiné, to má prostě rozmezí nějaký doby. Ale mnoho lidí kolem mě a já taky prostě cítíme, že se ocitáme na nějakém rozhraní a teďka to, co je důležitý, že když budou demonstrace a ty demonstrace budou třeba z dobrejch důvodů úplně jako pochopitelnejch a správnejch, tak už jsme v prostředí hybridních konfliktů, takže je velmi pravděpodobné, že nějaká síla se bude snažit zneužít tyhle ty demonstrace k nějakýmu drobnýmu násilí, jo, prostě nebo zapálení nějakýho automobilu, nebo prostě něčeho takovýho. To znamená, ta situace pro mě je taková jako obtížně řešitelná, protože člověk by se rád připojil k pozitivnímu protestu, ale zároveň víte, že ten pozitivní protest může bejt prostě zmařenej právě těmahle okrajovejma hybridníma konfliktama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, kdo kým hýbe, jestli my dějinami nebo dějiny s námi?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já u těch dějin někdy mám pocit prostě takový jako velryby, takovýho leviátána pod hladinou, která občas se občas k té hladině přiblíží, my to vidíme jako stín, a pak zase prostě prchne někam do hlubin a pak se zase jako objeví. V každým případě je dobrý uvažovat o tom, že nejsme jenom tvůrci dějin, ale že taky prostě podléháme nějakým zákonitostem, které neumíme v této chvíli dobře popsat, které prostě hýbou s náma a hýbou s náma jako s masou lidí, jako s propojeným velkým organismem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme konečně občanskou společnost, po které jsme tolik toužili, volali? Jak vnímáte obecně právě ten, vy jste to nazval ornitologický neklid.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, občanská společnost není něco, co se vytvoří a je. Občanská společnost je něco, co se vytváří postupně, co někde funguje, jinde funguje míň, jinde se to vlastně nevytvoří vůbec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vznikla u nás?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já si myslím, že asi jo, ale že to není dost tak jako, že to není tak úplně viditelný, protože větší část aktivit týhle tý občanský společnosti se právě odehrává na těch sociálních sítích a vždycky se to ukáže, má-li být demonstrace, tak najednou prost ty lidi se svolaj nebo něco podobnýho. Ona taky občanská společnost ale by měla být víc kreativní než destruktivní, to znamená, měla by mít víc pozitivních plánů než plánů to, co změnit a ještě bych jako řekl, že ten problém toho leviatána pod tou hladinou prostě tý sociální síly je větší než jeden politik nebo jeden člověk. To znamená, představa Američanů, že když vyměněj Trumpa, bude líp, nebo u nás představa Babiše, že ho vyměníme a bude líp, je iluzorní, protože ten problém je větší než Trump, jo, prostě je větší než naše vláda, je to čistota vody, je to stav půdy, je to ..., jsou to pesticidy prostě ve vodách, jsou to ty dlouhodobý mechanismy, který doopravdy formujou naše životy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co vy si konkrétně představujete pod občanskou společností? Co to vlastně je?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Občanskou společnost já si neumím představit na velkým městě, ale umím si ji představit na malým městě nebo na středně velkým. Středně velký město má dejme tomu muzeum, který pořádá přednášky. Má nějaký divadlo nebo prostě nebo někde prostě probíhá nějaká kultura. Lidi chodí na vernisáže nebo chodí na koncerty, baví se. Potkávají se s vedením města a říkají vedení městu, co se jim líbí nebo co se jim nelíbí. Stavba zdi pod Mělníkem nebo něco takovýho, takže tou interakcí těch úřednických oficiálních kruhů a tý elity toho města dochází ke vzniku občanské společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek a jeho názory. Děkuji vám za ně. Bylo mi potěšením. Na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pátečním hostem Vladimíra Kroce bude Tomáš Kraus z Federace židovských obcí. Příjemný den přeje Zita Senková.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě