Přihlásit

Jak zmírnit dopady krize na lesnicko-dřevařský sektor? (Lesnická práce 3/2009)

m_klady5.jpgPropad cen dříví, razantní snížení možností odbytu většiny sortimentů dříví a dřevařských výrobků, uzavírání provozů, propouštění zaměstnanců, neschopnost sektoru vytvořit společný protikrizový plán či alespoň jednotlivá opatření, tak lze ve stručnosti charakterizovat současnou situaci, která v novodobé historii nemá obdoby.

S vědomím toho, že nelze očekávat spásné a zachraňující návody, jsme v anketě Lesnické práce položili otázku: Jaká opatření mohou zmírnit dopady finanční a hospodářské krize na lesnicko-dřevařský sektor?

Roman Dudík, Zbyněk Šmída

Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky LDF MZLU v Brně

Odpověď na anketní otázku je na jedné straně velmi jednoduchá, na druhé straně velmi složitá, blížící se věštění z křišťálové koule. V každém případě se lesnicko-dřevařský sektor nachází ve stavu, který nikdo z nás nepamatuje, a z toho plyne naléhavost hledání řešení či východiska z dané situace. „Jednoduchost“ odpovědi na anketní otázku tkví v tom, že dnes již nikdo z nás nepochybuje o souvislostech ekonomických problémů v sektoru s ekonomickými problémy na globální úrovni. Z toho plyne jednoduchá úvaha o hledání řešení hospodářské recese na národní, resp. globální úrovni, přičemž zotavení jednotlivých národních ekonomik s sebou přinese i oživení do lesnicko-dřevařského sektoru nejen v naší zemi.

Jestliže však nechceme sedět a čekat, že naše problémy za nás vyřeší někdo jiný, nabízí se tedy otázka, co dělat? Předně je nutné si uvědomit některé skutečnosti a souvislosti:

  • velmi pravděpodobně ještě nebylo dosaženo dna hospodářské recese, a to jak v České republice, tak i v důležitých světových ekonomikách,

  • optimistické prognózy hovoří o období nejméně dvou let, než bude možné jednoznačně prokázat změnu současného negativního trendu globálního hospodářského vývoje, přičemž většina významných ekonomik již vyčerpala makroekonomické nástroje řešení současné krize,

  • tyto optimistické prognózy neuvažují s prasknutím tzv. dluhopisové bubliny, která pomalu začíná vznikat v jednotlivých státech, které se současnou situaci snaží řešit masivním přiléváním peněz do svých národních ekonomik, ať už tyto prostředky slouží k sanaci ztrát finančních institucí, financování ozdravných plánů velkých podniků (v konečném důsledku jde vlastně často o jejich znárodňování) nebo k nastartování prorůstových programů; např. v USA jde řádově o stovky miliard dolarů,

  • v prostředí České republiky nebyl doposud náš sektor vnímán jako důležitý; to se nepochybně promítne do pořadí našeho sektoru v rámci oblastí, kterým bude vláda chtít prioritně pomoci,

  • nejednotnost a názorová roztříštěnost sektoru, daná i relativně velkým počtem profesních organizací, často vystupujících proti sobě, dále umocňuje vnímání sektoru jako okrajového a „problémového“,

  • při současném podílu sektoru na tvorbě hrubého domácího produktu (případně i při podílu zaměstnanců sektoru na celkovém počtu zaměstnanců) nelze bohužel očekávat přímou finanční podporu jednotlivým podnikům sektoru ze strany státu.

Jaká by mohla tedy být funkční opatření, která by zmírnila dopady hospodářské recese na náš sektor? Důležitým opatřením je nepochybně podpora spotřeby dřevní suroviny a výrobků ze dřeva, se zaměřením na podporu, která by vedla k vyšší spotřebě jakostních, především pilařských sortimentů. Přestože se o této aktivitě mluví již dlouho, její výsledky dávají prostor pro další zlepšení. Přitom zvýšení spotřeby výrobků ze dřeva by bylo východiskem pro všechny subjekty, tzn. lesní majetky, lesnické firmy i zpracovatele dříví. Teoreticky nejjednodušším způsobem, jak toho dosáhnout, je snížení sazby DPH u výrobků ze dřeva tak, aby cena výrobků byla pro koncového zákazníka zajímavější. Důvodem pro snížení sazby DPH může být podpora většího využití obnovitelné suroviny. Byť toto řešení vypadá zdánlivě jednoduše, nepochybně zde bude odpor ze strany vlády, protože DPH, jako nepřímá daň, je významným zdrojem příjmů do státního rozpočtu. Navíc by snížení sazby DPH muselo projít schválením na úrovni příslušných orgánů Evropské unie.

Dalším možným zásahem státu ke zlepšení stávající situace je zkrácení doby odpisování dlouhodobého hmotného majetku, což opět vyžaduje obhájení otázky, proč právě u lesnicko-dřevařských firem.

Jiným možným řešením je např. významnější podpora výstavby staveb ze dřeva. Přičemž podpora by měla směřovat koncovým zákazníkům, nikoli výrobcům. Tato podpora by však pravděpodobně narazila na odpor výrobců jiných stavebních materiálů, kteří by se mohli cítit znevýhodněni.

Jedním z velkých problémů, kterému čelí subjekty v lesnicko-dřevařském sektoru, je bezesporu vztah Lesů ČR, s.p., a podnikatelských subjektů. Současný stav poukazuje na další slabiny nastavení současného systému získávání veřejných zakázek u státního podniku. Situaci dále komplikuje skutečnost, kdy firmy lesnicko-dřevařského sektoru nemají možnost získat kapitál pro zabezpečení provozních potřeb. To je zapříčiněno zvyšující se neochotou komerčních bank půjčovat finanční prostředky firmám v rámci sektoru. 

Závěrem tedy doporučujeme podporovat především kroky směřující k motivaci poptávky po dříví a výrobcích ze dřeva. To by mělo také pozitivní vliv na ceny dříví, což by pomohlo lesním majetkům. Snahy o cílení podpory zpracovatelům, nebo dokonce vybraným subjektům by se v konečném důsledku mohly ukázat jako neefektivní. Navíc, vzhledem k obecnému povědomí „důležitosti“ našeho sektoru ani nelze tento druh podpory ze strany vlády očekávat.

Petr Pražan

předseda Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR

Na mimořádné schůzi konané 21. 1. 2009 v Pelhřimově se členské firmy sdružené ve Společenstvu dřevozpracujících podniků ČR (SDP) dohodly oslovit zainteresované vládní, politické a ekonomické subjekty se žádostí o podporu a pomoc při řešení problémů, které vyvstaly v dřevozpracujícím průmyslu v souvislosti s postupující finanční a ekonomickou krizí.

SDP sdružuje okolo 80 subjektů s celkovou zpracovatelskou kapacitou blížící se 2 mil. m3 kulatiny, což představuje cca 7 000 pracovních míst. Tato pracovní místa jsou převážně v regionech s malou industrializací a tudíž s vyšší nezaměstnaností. Členské firmy SDP zaměstnávají pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří jsou krizí bezprostředně nejvíce ohroženi.

Hospodářská krize a z ní vyplývající recese vyžaduje rychlý a účinný zásah, a proto SDP navrhuje vytvořit pomocí vstřícné cenové politiky ze strany státu (LČR) pro naše členské firmy takové prostředí, aby jim bylo umožněno konkurovat cenami na světových trzích, protože bez intervence státu nedosáhneme srovnatelných cen, které by nám umožnily konkurovat velkým nadnárodním zpracovatelům, z nichž někteří vznikli za přímé podpory investičních pobídek ČR.

Z výše uvedených důvodů proběhlo dne 11. února 2009 jednání na nejvyšší úrovni za účasti zástupců SDP, LČR, s.p., a ministerstva zemědělství, pod záštitou předsedy podvýboru pro lesní a vodní hospodářství PS ČR, na kterém byl projednán „Návrh na řešení a snížení dopadu hospodářské krize na malé a střední podniky dřevozpracujícího průmyslu“, v následujících bodech:

  • Pomoc při překlenutí přechodného období hospodářské krize formou nepřímých dotací snížením cen vstupní suroviny (dříví) po dobu přetrvávající recese v oboru, s přihlédnutím ke specifikaci dřevozpracujícího průmyslu (podniky v oblastech s malou industrializací, zaměstnávání převážně pracovníků těžko uplatnitelných na trhu práce),

  • prodloužení splatnosti faktur za surovinu bez navýšení garance o 60–90 dnů,

  • zrušení dodatečné prémie za splnění každého čtvrtletí, případně přenesení platby této prémie na producenta dříví,

  • v případě nutnosti dočasného odstavení provozů – pomoc při náhradě mezd pracovníků,

  • připravit výběrové řízení pro lesnické zakázky, které umožní plynulé dodávání suroviny za reálné tržní ceny s pružným reagováním na trh se dřevem

  • podpora veřejných zakázek, na jejichž realizaci je třeba dřevní surovina

  • přímá podpora exportu produktů ze dřeva s vyšší přidanou hodnotou (takovým způsobem, jako je současná podpora jiných zemědělských výrobků),

  • odkup řeziva z prostředků intervenčních fondů do státních hmotných rezerv.

Ze strany MZe bylo přislíbeno zahrnout tyto podněty do celkové analýzy, která bude předložena vládě. Zástupci LČR na tomto jednání deklarovali vstřícnost při řešení problému v rámci jejich možností. Dále byl dohodnut termín dalšího jednání, které by mělo směřovat k dílčímu řešení dopadů krize na malé a střední firmy dřevozpracujícího průmyslu.

Závěrem je nutné podotknout, že některé z bodů vyžadují částečné legislativní změny a je tedy na politicích napříč politickým spektrem, aby dokázali najít společnou řeč při záchraně tohoto průmyslového odvětví.

Z naší strany budeme nadále vyvíjet soustředěný tlak na politické představitele směrem k rychlé a účinné pomoci a vyzýváme všechny dřevaře k široké a jednotné podpoře.

Tomáš Pařík

předseda představenstva Wood & Paper, a.s.

Obávám se, že neexistuje žádná zázračná rada pro vyhnutí se dopadům krize. Lesnicko-dřevařský komplex je obecně velmi globalizovaným odvětvím, i když se to možná některým vlastníkům lesa nezdá. Dokonce lze říci, že vzhledem k historicky silné podpoře exportu v minulosti (získávání deviz) je naše země daleko více vystavena dopadům krize. Česká společnost dřevo využívá prokazatelně méně než většina vyspělých států. Naší zvláštností posledních let je i komplikovanost správy státního lesního majetku, což bezpochyby dopady krize na naše odvětví umocňuje. Pokud bych se měl „dopustit“ nějakých rad, tak bych určitě hledal cesty pro zvýšení konkurenceschopnosti ve všech součástech sektoru. Jde tedy především o efektivní vynakládání nákladů na správu majetku, na služby či výrobu. Jde bezpochyby o snahu v hledání nových cest za pomoci výzkumu a vývoje. Mimochodem, jaké znáte novinky z lesnicko-dřevařského výzkumu ČR za poslední desetiletí? V současnosti nejdramatičtějším dopadem krize na náš sektor je pokles globální poptávky. Domácí poptávka prakticky neexistuje, resp. je z pohledu kapacit zpracování dřeva na našem území zanedbatelná. Zde by se určitě daly najít náměty na podporu domácí spotřeby. Vždyť i na budovách velkých vlastníků lesa jsou okna z plastu. Stavby ze dřeva byly zprofanované z minulosti neblaze proslulým projektem „okál“. Moderní technologie umožňují naprosto komfortní bydlení, kdy uživatel nemusí prakticky poznat, že bydlí v domě na bázi dřeva. Velké téma jsou energie. Nejenom ty vyrobené a spotřebované, ale v našich podmínkách především ty, které by se daly ušetřit větším využitím dřeva ve všech oborech činnosti, kde využíváme energeticky daleko náročnější materiály. V neposlední řadě jde jistě i o naši pozici v rámci EU, kde je třeba požadovat na našich představitelích, aby obhajovali podmínky pro existenci v rámci unie na stejné úrovni, jako mají ostatní členové. Jedním z negativních příkladů je skutečnost, že některé členské země přispívají na platy zaměstnanců např. i dřevařského průmyslu, kteří nemají práci, ale zůstávají ve stavu zaměstnance a jsou tedy kdykoliv schopni nastoupit do práce. V našich podmínkách musí podnikatel vyplatit takovému zaměstnanci zákonné odstupné a znovu ho najmout v případě, že se situace zlepší. Bohužel většina zmiňovaných opatření může přinést výsledky v delším časovém horizontu. O to však mohou být trvalejší. Každopádně nám všem pomůže zachovat chladnou hlavu, slušnost a zdravý selský rozum. 

Jan Machač
místopředseda představenstva Wotan Forest Service, a.s.

Na stránkách Lesnické práce byly již v minulých vydáních příčiny současného stavu v celém lesnicko-dřevařském komplexu popsány a bylo předloženo a publikováno mnoho návrhů na řešení. Nelze donekonečna vymýšlet další nová opatření a návrhy, pokud již k těm publikovaným nebylo zaujato žádné konečné stanovisko.

Tyto návrhy nebyly pouze publikovány tímto časopisem, ale byly řešeny přímo s vedením LČR a ministrem zemědělství na mnoha separátních schůzkách, a to jak ze strany jednotlivých podniků, tak jejich zákonných sdružení. Výsledek k dnešnímu není v konečné podobě žádný. Ba naopak, publikované výhrůžky s uplatněním sankcí ze strany LČR, pokud nebudeme plnit smluvní ujednání a neprodukovat další ekonomické ztráty až do úplné ekonomické likvidace našich podniků, měly posílit naše manažerské schopnosti překonat důsledky krize v tomto odvětví.

Pokud se politici i státní úředníci opravdu domnívají, že již nastal čas řešit důsledky celosvětové ekonomické a hospodářské krize na tomto poli podnikání i v Čechách, pak bychom doporučili:

  • umožnit ze strany LČR dohodou ukončit smluvní vztah na jednotkách vykazujících po předložení projektů na rok 2009 ekonomickou ztrátu (nebo realizovat jiné řešení eliminující vznik hospodářské ztráty při potřebě plnění smluvních výkonů i prodeje dřeva v současném smluvním vztahu (změna indexace, změna projektu, změna dalších ekonomických kriterií apod.), a to okamžitě.

  • v současné době trvání smluvních vztahů nelze aplikovat u smluvních lesních společností nejčastěji standardně používané krizové opatření, a to omezení výroby, snížení počtu pracovníků, zastavení všech neefektivních a neziskových činností, neprodukování neprodejných zásob, snižování potřeb provozního kapitálu při předpokládaném růstu prodlužování splatnosti závazků a možnosti vzniku druhotné platební neschopnosti v celém tomto komplexu apod.,

  • pro výše uvedené navržené řešení existuje dostatek ekonomických i právních argumentů dokumentujících, že tento postup povede ke snížení současných ztrát i následných škod u obou smluvních partnerů,

  • po dobu trvání krize doporučujeme řešit plnění úkolů souvisejících s hospodářsky efektivním vyžíváním lesa formou např. JŘBU, podlimitních zakázek, případně i formou VŘ podle zákona o veřejných zakázkách s použitím dynamických ekonomických kriterií okamžitě reagujících na výraznější pohyby cen na trhu a na celkové potřeby trhu v jednotlivých sortimentech (současný způsob indexace nákupních cen surového dřeva takovýto krizový pokles v cenách dřeva rozhodně nezachytil a stal se pro toto období pro existující smluvní vztahy s LČR nepoužitelným).

Tomáš Kimmer
ředitel LESS, a.s.

Opatření, která mohou zmírnit dopady současné recese na lesnicko-dřevařský sektor, bych rozdělil do dvou oblastí. Za prvé obecná opatření, která pomohou nejen našemu sektoru, ale celé ekonomice, a za druhé opatření specificky zacílená na lesnicko-dřevařský sektor. Obecnými opatřeními se zabývá Nezávislá ekonomická rada vlády, tzv. NERV. Myslím, že většina jejích návrhů je rozumná, byť s rozdílnou očekávanou účinností. U některých návrhů NERV je viditelný podtext zájmů daného navrhovatele či společnosti, kterou zastupuje.  
Z obecných opatření bych podtrhnul poskytování bankovních záruk za bankovní úvěry poskytnuté podnikatelům. V současné době nerozhýbe ekonomiku snižovaní úroků prováděné ze strany ČNB (ty jsou nyní na historickém minimu – 2T REPO sazba 1,75 % p.a.), ale snížení rizika vnímaného ze strany bank, které úvěry poskytují (nyní spíše podnikům úvěry berou). Program záruk státu za nové investiční a provozní úvěry by riziko na straně bank výrazně snížil a banky by tak byly více ochotné podnikům půjčovat. Tato podpora by neměla být směrována pouze na malé a střední podniky, ale na všechny podniky, samozřejmě za splnění předem daných, jasných pravidel omezujících podporu podnikům, kterým již není pomoci. Je škoda, že Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond zatím žádné záruky lesnickému sektoru neposkytuje, byť má tuto náplň přímo ve svém názvu.
Druhým obecným opatřením, které jsem mezi návrhy NERV neviděl, by měla být možnost zrychlených daňových oprávek pohledávek po splatnosti. Druhotná platební neschopnost se nyní výrazně zvyšuje (souvisí to s neochotou bank podnikům půjčovat) a firmám tak rostou pohledávky po splatnosti. Vzhledem k recesi a s tím zvýšenému počtu bankrotů se zvýší podíl pohledávek, které se z kategorie po splatnosti stanou zcela nedobytnými. Pokud nebude umožněno zrychlené daňové oprávkování pohledávek po splatnosti, firmy tak budou odvádět daně z virtuálních zisků.

Ze skupiny opatření, která by mohla pomoci specificky lesnicko-dřevařskému sektoru, mě napadají následující:

  • Podpora výrobků ze dřeva coby obnovitelného zdroje. V naší republice máme výrazně nižší spotřebu výrobků ze dřeva na jednoho obyvatele v porovnání se západní, natož pak severní Evropou. Podporou výrobků ze dřeva bychom „zabili dvě mouchy jednou ranou“, tj. podpořili užití obnovitelných materiálů a tím zároveň i firmy v celém jejich výrobním řetězci. Tato podpora může mít formu nižší DPH na výrobky z obnovitelných zdrojů.

  • Podpora dřevostaveb formou bezúročných půjček poskytovaných občanům na jejich výstavbu. Možnost podpory dřevostaveb i formou úplné vratky DPH. Jednalo by se o podobné opatření jako v předchozím bodě s multiplikačními efekty nejen v dřevozpracujícím, ale i stavebním průmyslu.

  • Současné nízké ceny dříví vedou ke skutečnosti, že na některých hůře přístupných lokalitách leží dříví po různých větrných kalamitách (náklady na vytěžení a přiblížení dříví jsou vyšší než jeho zpeněžení). Obecně je v současné době v lesích více nezpracovaného „odpadu“ než tomu bylo v minulosti. Z toho samozřejmě vyplývá riziko negativních dopadů na zdravotní stav lesa. Stát by mohl tento problém pomoci řešit podporou energetického využití těžebních zbytků, ať již formou dotací na techniku (štěpkovače, drtiče), nebo zvýšenými výkupy energetické štěpky ze strany státem kontrolované společnosti ČEZ. Tato podpora by nejen pomohla „vyčistit“ lesy, ale dala práci lidem v nich pracujícím. Obor energetické štěpky by se mohl podpořit i dotacemi na zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin.

  • Dalším projektem, který by pomohl podpořit ohroženou zaměstnanost v lesích, je rekonstrukce náhradních porostů v Krušných horách. Náhradní porosty budou muset být v této oblasti v budoucnosti rekonstruovány. Proč ne tedy právě teď? Za případné podpory dotací z EU by se tak mohl vyřešit problém z minulosti a podpořit zároveň aktuální zaměstnanost v lesnictví.


Podobných projektů by se našlo více. Při jejich posuzování je třeba pečlivě porovnat jejich pozitivní efekty s náklady tak, abychom po letech nezjistili, že jsme, obrazně řečeno, vystavěli lesní „hladové zdi“.

Na závěr bych řekl, že recese není žádná tragédie. V lese také známe malý a velký cyklus. Ekonomie je v mnoha ohledech podobná přírodním procesům. Tak jako organizmy v přírodě soutěží o omezené zdroje a hledají si své strategie a niky, tak obdobným způsobem fungují firmy v tržním hospodářství. Recese je z tohoto pohledu obdobou posledního stádia velkého cyklu. Je normální. Byť se nás často nepříjemně dotýká.

Co se týče doporučení jednotlivým subjektům, tak majitelům lesa bych, z čistě ekonomického pohledu, doporučoval nyní pokud možno netěžit (s výjimkou nahodilých a výchovných těžeb). Lesnické firmy a živnostníci budou muset hledat i jiné zdroje svých příjmů (možná i mimo les). Pokud se jim to nepodaří, budou muset jít po svých nákladech. Pokud výdaje dlouhodobě převyšují příjmy, vede tento stav k bankrotu. Zpracovatelé dříví budou hledat lék na slabou poptávku po řezivu v omezování výroby a snižování nákladů (včetně tlaku na nákupní cenu kulatiny). Zpracovatelům může pomoci aktuálně slabá koruna.

Petr Havel
zemědělský a lesnický analytik, spolupracovník Lesnické práce

V souvislosti s hospodářskou krizí ve světě, Evropě i ČR padají ze všech stran desítky návrhů na opatření, jak zmírnit její dopady do všech oblastí průmyslu či sociální sféry. Jako vždy v takových případech přitom v ČR platí, že z počtu návrhů není absolutně zřejmé, co vlastně kdo považuje za prioritu, a soubor návrhů je tak průsečíkem naivních dobře míněných návrhů a sofistikovaných lobbistických aktivit. Méně je ale v těchto případech vždy více, a to samé platí pro oblast těžby a zpracování dřeva. 
Ve své podstatě by ke zmírnění následků krize stačila tři systémová opatření, snad dočasně doplněna ještě o čtvrté, jediné, které by mělo přímou souvislost se všudypřítomnou krizí – totiž o účelnou podporu exportu. Zmíněná tři opatření přitom bezprostředně s krizí nesouvisí – přesto by sektoru významně pomohla. Jde o plošné ukončení současných střednědobých smluv, vyřešení vlastnictví HLDS a změny v podmínkách podpůrných programů v resortu zemědělství, zejména pak v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) tak, aby mohly programy fondu využívat i lesnické a těžařské firmy. Všechny uvedené změny by přitom byly fakticky průřezové, s pozitivním dopadem na celé spektrum zájmových skupin v oblasti lesního hospodářství, tedy na vlastníky, firmy, živnostníky, zpracovatele dřeva i stát.

Základním problémem k řešení je především ukončení současných střednědobých smluv, a to bez sankcí pro zúčastněné strany, případně se sankcemi ryze formálními, a vypsání nových tendrů podle sofistikované a již všeobecně odsouhlasené nové zadávací dokumentace, v souladu s termíny lesních hospodářských plánů. Klíčovou podmínkou k takovému kroku je přitom dohoda obou stran, což je, zdá se, problém především pro právníky LČR. Proto by bylo vhodné, aby do tohoto procesu vstoupilo aktivněji ministerstvo zemědělství, potažmo vláda ČR.

Druhým nezbytným krokem ke stabilizaci sektoru, především pak pro obchodování s dřevem, je změna manažersky nesmyslného vlastnictví HLDS. Stát – respektive LČR by se měly co nejdříve rozhodnout, zda tuto společnost koupí nebo prodají – a vyslat o tom veřejně příslušný signál. Výrazně by to napomohlo transparentnosti tuzemského obchodu s dřevem, zejména pak tvorbě jeho cen.

Třetím krokem je změna podmínek dotací z PGRLF. Ty současné totiž neumožňují (ačkoli má slovo „lesnický“ ve svém názvu) sektoru těžby a zpracování dřeva dosáhnout na vypsané či připravované programy fondu. Právě lesnické firmy by ale nejvíce z celé podnikatelské oblasti v gesci ministerstva zemědělství potřebovaly garance úvěrů, dotace úrokových sazeb, prostě obecně zpřístupnění provozního kapitálu. Je také zřejmé, že garance PGRLF by byly zapotřebí v případě zmíněného ukončení současných smluv pro smlouvy nové, aby tak byl bankovním domům vyslán signál o tom, kdo může být i přes ukončení lesnických zakázek pro stát a LČR věrohodný partner. Pokud bude možné do aktivit PGRLF lesnicko-dřevařský sektor zapojit, šlo by o značnou systémovou pomoc. Uvedená tři opatření, spolu s případnou podporou exportu, což je ovšem také jedna z možných aktivit PGRLF, by jako recept na zmírnění dopadů krize zcela stačila – již včera (24. 2., pozn. red.) ale bylo na jejich realizaci pozdě.

František Vomočil
jednatel Stora Enso Timber Ždírec s.r.o

Společnost Stora Enso Timber neočekává žádné zlepšení finanční a hospodářské krize v průběhu letošního roku.
Z tohoto důvodu realizujeme opatření především v oblasti pracovního kapitálu a velký důraz klademe na udržení a generování cash flow. V oblasti pracovního kapitálu je významným faktorem oblast zásob. Z tohoto důvodu je nutné přizpůsobit výrobní kapacity současnému stavu a udržovat výrobu a stav zaměstnanců na potřebné úrovní odpovídající stavu zakázek, které poklesly cca o 20–30 % oproti standardnímu prostředí. Samozřejmostí je tlak na veškeré nákladové položky, protože s poklesem zakázek dochází i k poklesu cen. Tento trend je patrný déle než rok.

Přizpůsobení se problémům s vytížeností výrobních kapacit, poklesem zakázek a trendu snižování cen je fakt, který by měl být základním principem současného řízení všech společností v lesnicko-dřevařském sektoru.


Odpovědi Svatopluka Sýkory, generálního ředitele Lesů ČR

- Jaká je aktuální finanční situace státního podniku Lesy ČR a jaký je finanční výhled do roku 2009?

Za rok 2008 podnik vytvořil podle předběžných výsledků tržby okolo osmi miliard korun a zisk před zdaněním 400 až 500 milionů korun. Konečné výsledky, včetně auditu, budeme mít k dispozici až za pár týdnů.

Jaká byla výše těžeb podniku v roce 2008?

V roce 2008 bylo vytěženo 8,3 milionu m3, z toho nahodilá těžba činila 64 procent.

- Jaký je stav těžeb v roce 2009?

Za leden bylo vytěženo 499 tisíc m3, což je pod obvyklým objemem těženým v lednu. Obvykle to je 600 až 700 tisíc m3. Celkový roční objem tedy logicky očekáváme nižší než v loňském roce. Ale výhled budeme postupně upravovat podle případného výskytu nahodilých těžeb a podle vývoje na trhu se dřívím.

- Jakým způsobem se Lesy ČR jako státní podnik pokusí omezit dopady hospodářské krize na své hospodaření?

Snažíme se, stejně jako každá jiná firma, zasáhnout do struktury nákladů.

- Pokusí se Lesy ČR přispět ke zmírnění dopadů na celý lesnicko-dřevařský sektor, např. snížením úmyslných těžeb, podporou jiných činností než těžby dříví či jinými opatřeními?

Ano, budeme lépe řídit těžbu dříví podle situace na trhu, abychom netěžili na sklad. Navíc se radíme s ministerstvem, jak dále pomoci. Smlouvy nemůžeme měnit. Ale můžeme například vymáhání sankcí za jejich nedodržení rozložit do několika let. Prakticky každý den vedeme řadu jednání, abychom lesníkům mohli pomoci.

- Vztah lesnických firem a Lesů ČR na lokalitě P je opakem zvažované státní podpory podnikatelskému sektoru. Jaké řešení této situace a v jakém časovém horizontu navrhujete?

Firmy pracují v lese na základě řádně vysoutěžených a právoplatně uzavřených smluv. Problém je, že si netvořily rezervy na horší časy, a zároveň je fakt, že nikdo nemohl předvídat, jak hluboká bude krize oboru. Státní podpora má řadu omezení. Přesto se snažíme najít cestu a sektoru pomoci.

- Lesy České republiky, s. p., podaly návrh na zahájení insolvenčního řízení na společnost CE WOOD. Znamená to, že firma CE WOOD je největším dlužníkem státního podniku? Jaká výše pohledávek (jaká další kriteria) determinují podání návrhu na insolvenční řízení vůči dlužným firmám a kterých se toto aktuálně týká?

CE WOOD nám přestal platit zhruba před rokem. Tehdy dlužil zhruba sto milionů korun. Až na základě předběžného opatření soudu zaplatil a na další částku sjednal splátkový kalendář. Ten ale od prvopočátku nedodržel. My se tedy musíme chovat jako řádní hospodáři a navrhnout insolvenční řízení. Soud by o tom měl rozhodovat 17. března. Jiného tak velkého dlužníka nemáme. Tam, kde firmy plní splátkový kalendář, jsme návrhy na insolvenci nedali. Návrh na insolvenční řízení CE WOOD je tedy v tuto chvíli jediný. Splátkové kalendáře s jinými firmami máme v jednotkách milionů korun a jsou řádně plněny. CE WOOD je největší dlužník a ujednání neplnil.

- Podle informací MZe připravují LČR nový informační systém. Jaké budou jeho základní komponenty, kdy bude vypsáno výběrové řízení a s jakou částkou na pořízení a provoz nového systému předběžně podnik Lesy ČR počítá?

Lesy ČR nutně potřebují moderní a kvalitní informační systém. Po prvních výběrových řízení na poskytovatele služeb IS/ICT a systémového integrátora, které podnik sám zrušil, se teprve připravuje nové zadání výběrového řízení.


Odpovědi Petra Kušnierze, náměstka MZe pro úsek ekonomický a správní

- Jaké je vaše konkrétní zadání pro generálního ředitele LČR Svatopluka Sýkoru?

Na základě informací, které ministerstvo zemědělství má, by prvořadými úkoly nového generálního ředitele Lesů České republiky, s.p., měly být:
- prověrka hospodárnosti podniku v oblasti režijních nákladů,
- provedení personálního auditu pracovníků státního podniku,
- ekonomické posouzení navýšení podílu vlastních prací v lesnické výrobě.

- Hospodářská krize dopadá na většinu majitelů lesů, jaké jsou dopady na státní podnik Lesy ČR? V jaké finanční situaci se podnik nachází?

Státní podnik je finančně stabilizovanou organizací. I přes tuto skutečnost bude mít snížení tržních cen dřeva, spojené se sníženou poptávkou, dopad do tvorby finančních zdrojů podniku. V rámci vnitřních opatření podniku, ale i přehodnocením využívání smluvních dodávek lesnických prací, je v silách podniku se s touto obtížnou situací vyrovnat.

- Ministerstvo zemědělství má efektivní možnost korigovat dopady hospodářské krize na lesnicko-dřevařský sektor také prostřednictvím dominantního státního podniku, který přímo ovlivňuje tok více než poloviny dříví v ČR. Využijete tu možnost? Pokud ano, jakým způsobem?

Je třeba si uvědomit, že dominantní postavení státního podniku je pouze relativní. Obchod se dřevem je na vysoké mezinárodní úrovni, a tak v žádném případě nelze hovořit o dominantním postavení. Dřevařské společnosti musí rovněž tuto situaci respektovat a v období recese, případně krize nemohou počítat s větší ziskovostí své produkce.

- Jaký je váš postoj k případnému prodeji významné části státních lesů?

Zde se nejedná o rozhodnutí, které by mělo být ovlivněno současnou ekonomickou krizí. Jedná se nejenom o ekonomické rozhodnutí, ale o rozhodnutí s celospolečenským dosahem. V případě, že bude uvažováno s prodejem, je nutno najít společnou vůli celého společenského a politického spektra.


Boj s krizí ve znamení nedostatku odvahy a koncepce
komentář lesníka Jiřího Boudy

Prakticky celý svět hledá lék na krizi. Takový lék, jehož účinky budou co nejméně bolestné a co nejrychlejší. Stát, který byl ještě před rokem často obviňován za přílišnou regulaci takřka čehokoli, je dnes těmi samými vyzýván k masivní podpoře podniků, které často kvůli svému dlouhodobě špatnému hospodaření bez vytváření rezerv nemají šanci na přežití.

Situace připomíná léčbu antibiotiky. Jejich takřka zázračnou účinnost v boji s bakteriemi začala postupem času vyspělá civilizace nadužívat. Dnešní výzkumy upozorňují na více než 50 % zbytečně předepsaných antibiotik – někdy na banální onemocnění, s kterými se člověk vypořádá sám, a často na virová onemocnění, na něž antibiotika z podstaty nezabírají. Pacient se jich však ve vidině co nejrychlejšího a bezbolestného uzdravení domáhá. Důsledkem tohoto stavu je rychle se zvyšující počet resistentních bakterií, proti kterým neumí farmaceuti účinně bojovat...

Masivní podpora státu směřovaná do soukromého sektoru s odůvodněním snížení dopadů krize, sociálními aspekty atd. má něco společného s nadužíváním antibiotik. Lidská pohodlnost, strach z překonávání obtíží může přivést společnost do větších nesnází, než ve kterých se nyní nachází.

Příčina řešením, tak lze zjednodušeně označit přístup států, které se rozhodly pumpovat do problematických podniků a odvětví obvykle půjčené prostředky. Vždyť právě neuvážené poskytování hypoték – půjčování neperspektivním klientům – odstartovalo současnou hospodářskou krizi.

Nebylo by lepší si tu nepříjemnou a vleklou chřipku odstonat a posílit tak vlastní obranyschopnost? A finance určené pro podporu krachujících subjektů směřovat do sociální oblasti, kde budou tak jako tak potřeba?

Nejčastěji zmiňovaným opatřením lesnicko-dřevařského sektoru ke snížení následků hospodářské krize je podpora výrobků ze dřeva – dřevostaveb. Otázkou je, na koho v této situaci, kdy silně klesá poptávka po bydlení, propagaci směřovat. Navíc na hřišti, kde se pohybuje mnoho silných hráčů tradičního stavebnictví, konkurenci s otevřenou náručí nikdo vítat nebude. Slova o propagaci výrobků ze dřeva s vyhlídkou zlepšení současné situace jsou alibismem manažerů velkých firem i státního sektoru, kteří v době, kdy sektor prosperoval a generoval zisky, neměli dlouhodobé vize a dostatek odvahy, aby vytvořili společnou efektivní propagační kampaň směřující ke zvýšení využívání dřeva u nás. Podobná kampaň bude prospěšná i dnes, ale výsledky se projeví, až krize odezní.

Druhým často zmiňovaným opatřením je podpora využívání dříví pro energetické účely. Při pohledu na kouřící a páchnoucí komíny vedoucí od zastaralých kotlů spalujících takřka cokoli se nabízí řešení ve stylu „několik much jednou ranou“. Rozšířit avizovanou rozsáhlou podporu výměny zdrojů tepla o spolupráci MŽP, MZe (LČR), na jejímž základě by byla poskytována podpora palivového dříví pro majitele moderních spalovacích zařízení. Např. každý majitel ekologického kotle (kamen) by měl v závislosti na výkonu nárok na určité množství dříví za zvýhodněnou cenu, nebo i zdarma. Rozhodně je to smysluplnější, i když podstatně pracnější postup než podpora dosavadního spoluspalování biomasy s hnědým uhlím s minimální účinností a nulovým přínosem pro ovzduší.

Toto opatření by vedlo ke zvýšení spotřeby dříví a zlepšení kvality ovzduší na venkově i podpoře zpracování a využívání dřeva z lesa. V případě, že by se poptávka po dříví začala zvedat, podporu by bylo možné plynule přesměrovat na palivové dříví pěstované na plantážích rychle rostoucích dřevin v delším obmýtí.

Naštěstí existují mezi lesníky i v objektivně složité situaci „optimisté“. Tím největším je zřejmě Lubomír Šálek z pražské lesnické fakulty. Pro ekonomický týdeník EURO současný stav označil za zcela normální vývoj a odůvodnil to rekordní celkovou výší těžby v minulých letech. Zcela opominul, jakou část v celkové těžbě tvořila nahodilá těžba, jejíž výše k současné krizi výrazně přispěla. 
Snad podobně retardovaný a oboru i renomé fakulty škodící názor nesdílí více akademických pracovníků izolovaných od aktuální ekonomické situace v LH. Kdyby bylo školství více provázáno s praxí, a bylo alespoň částečně závislé na produkční funkci lesa, nemuselo by k podobným excesům docházet a možná by nemuselo docházet ani k občasnému využívání fakult jako odkladiště. 

Pro řešení krize si přejme klidnou hlavu, odborníky s pragmatickými názory vycházejícími ze znalosti situace a ochotu sektoru ke společným protikrizovým opatřením.

Jiří Bouda
lesník



Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

MZe rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře

Lesnictví

Hlasujte v anketě! MZe připravilo vyhlášku, kterou prodlužuje doby lovu u vybraných druhů zvěře. Rozšíření doby lovu, které začne platit od 1. ledna 2020, by...

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

MZe spustilo příjem žádostí o finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity

Lesnictví

Celkem 2,5 miliardy korun dostanou podle Ministerstva zemědělství letos a v příštím roce nestátní vlastníci lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Žádosti o podporu se...

Podzimní aktualizace kůrovcové mapy zveřejněna

Podzimní aktualizace kůrovcové mapy zveřejněna

Lesnictví

Na základě analýzy satelitních dat Planet ze září 2019 byla pracovištěm Dálkového průzkumu země ÚHÚL provedena detekce jehličnatých těžeb za rozdílové období září 2018 až...

Lesy ČR dostaly výjimku ke kůrovcové těžbě v Boubínském pralese

Lesy ČR dostaly výjimku ke kůrovcové těžbě v Boubínském pralese

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby