Přihlásit

Jaromír Bláha: Hysterie kolem douglasky? Paragrafy navržené ministerstvem jsou neúprosně děsivé (ekolist.cz)

S údivem jsem četl reakci Jiřího Nováka na můj komentář Českým lesům hrozí možnost pěstování monokultur nepůvodní douglasky tisolisté a výzvu Hnutí DUHA CHCEME ZDRAVÉ LESY, NE PLANTÁŽE, PANE MINISTŘE. Obvinil nás z hysterie a manipulace. Nevěřícně jsem nad jeho textem kroutil hlavou. Evidentně se míjí jak s realitou návrhu legislativní změny, tak i pochopením toho, jak si nakládání s douglaskou v našich lesích představujeme.

Jiří Novák, který se ve VÚLHM douglaskou zabýval, odkazuje na doporučení, která k jejímu pěstování vydal. Mimo jiné v nich uvádí: „Pro velký vliv douglasky na složení rostlinných společenstev (a předpokládaný vliv na jiná společenstva v ekosystému) by nemělo být uvažováno s pěstováním čistých porostů douglasky, ale pouze s její příměsí v porostech domácích dřevin – jejich přítomnost má zásadní vliv na druhové složení celého rostlinného společenstva". A přesně o to jde i nám.

Na webové stránce naší výzvy uvádíme: „JAK TEDY S DOUGLASKOU? S douglaskou tedy opatrně! Pouze jako příměs (do 10 %) do pestrých lesů složených ze směsi ostatních domácích dřevin. Dosud to hlídalo závaznými stanovisky k lesnickým plánům Ministerstvo životního prostředí a státní správa ochrany přírody. Jenže novela tento dohled všude mimo chráněná území ruší".

Příměsí do 10 % přitom myslíme maximální cílový podíl, který by vzhledem k vysokému riziku invazního chování douglasky neměl být nikde překročen. Na typech stanovišť, kde již své invazní chování ukázala, bychom ji neměli používat vůbec.

Jiří Novák nás ale obviňováním nešetří, napsal doslova: „Mezi nejhorší manipulace ve výzvě lze zařadit tvrzení o chystaném velkoplošném sázení plantáží – monokultur douglasky v našich lesích. Ve výše zmíněných doporučeních není nikde uvedeno, aby byla douglaska vysazována ve velkých skupinách a celoplošně. Naopak, na základě exaktních výsledků a zkušeností praxe byly sestaveny postupy (Novák et al. 2018b) pro tvorbu pestrých směsí douglasky a domácích dřevin". Rozumím tomu tak, že Jiří Novák si myslí, že lesnický provoz se jeho doporučeními bude řídit. Věřím tomu, že část ano. Ale také z mnoha stran od lesníků (např. SVOL) slyšíme, jak je třeba smrk nahradit douglaskou.

Podobně v padesátých letech minulého století varoval před vysazováním smrkových monokultur předchůdce Jiřího Nováka - zakladatel Výzkumné stanice v Opočně Hugo Konias a další moudří představitelé tehdejší lesnické vědy.

Ale většina lesníků sázela dál smrkové monokultury ještě dalších 40 let – mnozí pod taktovkou pozdějšího komunistického ministra Hrůzíka a mnozí protože byli přesvědčení, že je to tak správně. A stejně tak dnes mnozí vidí šanci na zachování maximální produkce dřeva v náhradě smrku douglaskou.

Pojistkou proti výsadbě monokultur douglasky nebo porostů s jejím vyšším zastoupením jsou ustanovení zákona o ochraně přírody a lesního zákona, podle kterých orgány ochrany přírody vydávají závazná stanoviska k lesním hospodářským plánům a oblastním plánům rozvoje lesů, ve kterých mohou omezit výsadbu geograficky nepůvodních dřevin.

Jenže Ministerstvo životního prostředí při jednání o tzv. „invazní novele" ustoupilo požadavku Ministerstva zemědělství a souhlasilo, že tato závazná stanoviska se nebudou týkat právě douglasky.

Když bude novela takto schválená, pojistka zmizí a kdo zabrání tomu, aby někteří zaslepení vlastníci vysázeli monokultury douglasek? Že by to chtěly řešit orgány státní správy lesa, nemůžeme mít ani iluzi. Jiří Novák rozptyluje obavy argumentem, že dosud se douglasky v našich lesích vysázelo málo. To se ale může během pěti let úplně změnit.

Jiří Novák nás také viní z toho, že zamlčujeme výsledky studií našich lesnických pracovišť. Ty sice zmiňují rizika, ale jejich interpretace a z nich dovozená doporučení jsou k douglasce optimistická.

I námi citované zahraniční studie uvádějí řadu pozitiv. Ale cílem mého článku, ani výzvy nebylo hodnotit kladné a záporné stránky pěstování douglasky. Cílem bylo výslovně vyjmenovat rizika, o kterých již dnes víme, a kvůli kterým bychom neměli připustit odstranění legislativní pojistky, která brání výsadbě douglaskových monokultur nebo porostů s jejím příliš vysokým zastoupením. Asi kdybychom ta rizika citovali z prací Jiřího Nováka a jeho kolegů, ušetřili bychom si část kritiky.

Jaromír Bláha

Komentáře   

+9 # schutzmeister@iex.cz 2019-12-25 11:45
Nezdá se, že by v německu doporučovali směsi.
http://www.wald-prinz.de/aufforstung-anpflanzung-mit-douglasien-jungpflanzen/2477
Příklad jedle Douglas: Série testů s počátečním počtem stromů 500, 1000, 2000 a 4000 jedlí Douglasu na hektar ukázaly, že na pozadí celkového růstu, dosažitelných ztenčování a silných větví zbývajících jedlí Douglas, je optimální počet rostlin 2 200 až 3 300 na ha .
Doporučený počet rostlin vede k asociaci výsadby 2,5 x 2,0 m nebo 2,0 x 2,0 m nebo 2,0 x 1,5 m .

Tady v pošumaví taky už nějaké stojí. Ty sazené na půl se SM jsou v 80 letech bez smrku, ty napůl s bukem v 50 letech BK předrostou, BK je ryze palivo a DG se silnýma větvema. Čistá DG ve 40 letech super, problém je jen nízký předpis probírky.
Aktuálně se tady sází cca 30% do SM a BK - takže v obojím zůstane do budoucna víceméně čistá DG. A v buku to bude výsledovně KPZ. To vyvětvování fakt vázne.
+5 # Starý 2019-12-27 07:13
U douglasky vidím problém trochu někde jinde a to zejména v tom, jak při našich "skutečných" počtech (mysli x násobek, někde myslivecká statistika x 2-5), dochází k jejímu výraznému poškozování, zejména v mládí.
Douglaska je schopná toho dost ustát, ale jaký to bude mít a má dopad na budoucí les???
No hodnotit budou naši předci....
Osobně lehce srovnám u nás v příměsi nádherné stromy, které ustojí kde co. V době výsadby stavy srnčí na cca 1 desetině počtu dnešních stavů, černá skoro žádná, ale dnes stav ve stovkách kůsů a daňčí, jelení, mufloní zvěř v jejich období výsadby nebylo vůbec, dnes jsou ve stavu jak při intenzívním chovu v 20 arové oboře u zámku, kde nezbyla mladá haluz.
No tak uvidíme jaký má potenciál, ale pokud se nesníží stavy zvěře, tak si tu může kdokoli malovat jakákoli čísla, ale potenciál bude i dále nejspíše v setinkách procent a to nechci hodnotit ten kdy se jedná o zdravé a silné stromy či jedince.
+3 # schutzmeister@iex.cz 2019-12-27 11:48
Cituji Starý:
U douglasky vidím problém trochu někde jinde a to zejména ve výrazném poškozování zvěří, zejména v mládí.
.

Tady se zdá, že to závisí v poměru sežratelných sazenic ku zvěři.
DG u nás už několik let odrůstá bez plotu i v podsadbě bez nátěru. Jenže je už jí tu tolik a k tomu hektary bukových náletů uvolněných kůrovcem, že by na to muselo být stádo zubrů, aby to stíhali sežrat.
Prakticky už ožírají jen jedli, té je sice v náletech dost, ale stále nemá šanci, ani s mizerným nátěrem.
+3 # Starý 2019-12-27 12:17
No děkujte u vás myslivcům, asi mají i své lesy a jsou soudní.
No jsou oblasti, kde ani ten proklatý smrk není schopen odrůstat.
Ale snad se blýská na lepší časy.
Ale jak jsem již psal, obětuji klidně i vám část lesa a zkuste si to i jinde mimo vaši oblast !!!
Zdání není vždy jen zdání.
+6 # Vladimír Pelíšek 2019-12-27 20:26
Pokud mate do 10 ha, vyřeší to několik oplocenek. Pokud je u vás situace tak strašná, pak Vám při známe moudrosti lidových myslivců a jejich schopnosti a ochotě se domluvit stejně nic jiného nezbývá.
+6 # Vladimír Pelíšek 2019-12-27 20:23
Já jedlove nálety natiram už cca 20 let, několik tisíc rostlin ročně vždy. Rovněž v oblasti, kde bk nálety dorůstají spontánně dobre. Co myslíte tím mizerným nátěrem? Já používám Stopkus - ten staci na jedli dobre, poškození terminálu do 10%. Predtim jsem používal od stejného výrobce Aversol - výsledky opravdu mizerné. Podle me zkušenosti pokud ve svém “revíru” (do 5 km2) zajistíte existenci několika tisíc jedinců v kobercovych jedlovych náletech, nemáte už zvěř (pokud nežijete někde v oboře) důvod se při aspoň průměrně kvalitním nátěru se o jedle bát. Navíc pokud mate hustotu jedli 2-3 na m2, není případný okus jedné, ale někdy i dvou z nich nutne tragédie.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Jak bojovat s kůrovcem v zimě - nové video na NEKRMBROUKA.cz

Jak bojovat s kůrovcem v zimě - nové video na NEKRMBROUKA.cz

Lesnictví

Jako poznat kůrovcem napadený strom v zimním období, jak odlišit sterilní kůrovcové souše a aktivní kůrovcové stromy nebo kolik jedinců lýkožrouta smrkového se může nacházet...

ALSOL letos předpokládají kvůli kalamitě těžbu ve výši  900 000 kubíků

ALSOL letos předpokládají kvůli kalamitě těžbu ve výši 900 000 kubíků

Lesnictví

Rekordních 900 000 metrů krychlových dřeva letos kvůli kůrovcové kalamitě a suchu plánují vytěžit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), které hospodaří v Olomouckém a...

Novoroční anketa Lesnické práce: kalamita přerostla v celorepublikový problém

Novoroční anketa Lesnické práce: kalamita přerostla v celorepublikový problém

Lesnictví

V roce 2019 se naplno ukázaly limity dosavadního samofinancování péče o lesní ekosystémy, nepřipravenost lesního hospodářství a České republiky na celoplošné katastrofy, ale také obrovská...

Lesy ČR zveřejnily Strategii rozvoje 2019-2024, z jednání vlády byla stažena

Lesy ČR zveřejnily Strategii rozvoje 2019-2024, z jednání vlády byla stažena

Lesnictví

Strategii rozvoje Lesů České republiky od 1. září 2019 do 31. prosince 2024 zveřejnil 6. 1. státní podnik na svých webových stránkách. Dokument stanovuje základní...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby