Přihlásit

Jaromír Fiala: Žádný les v Krušných horách není ziskový (chomutovsky.denik.cz)

/ROZHOVOR/ Ředitel Lesů města Jirkov Jaromír Fiala si původně představoval, že bude myslivcem. „Jenže jsem zjistil, že mě neláká něco si střelit a pověsit to vycpané na zeď. V podstatě to nechápu," prozradil.

"Oblečení typické pro lesáky a zelená čepice. V ničem jiném snad Jaromíra Fialu ani není možné potkat. Jako lesní inženýr se více než třicet let snaží o udržení a zvelebení lesů v Krušných horách, poslední dekádu je ve vedení Lesů města Jirkova, které sídlí v Boleboři.

Jaký je stav jirkovských lesů?Není dobrý, to si můžeme říct na rovinu. Je to hlavně poslední dva tři roky. I předtím jsme měli problémy, ale nebyly tak devastující. Mívali jsme problém s kloubnatkou, což je parazitující houba, která napadala smrk pichlavý. Byl tu jako náhradní výsadba. V 70. až 80. letech se hledaly alternativy za usychající smrky ztepilé a smrk pichlavý se jevil jako jedna z nejodolnějších dřevin. Odolával daleko lépe kyselým dešťům. Jenže kloubnatka na pichláči našla ideálního nositele. V současnosti je většina jehličnatých stromů napadána kůrovcem.

Celý článek najdete zde.

Komentáře   

+15 # Lynx 2020-06-08 23:05
Člověk neznalý by ronil slzy.
není nad čím. jen se v praxi potvrzuje slepá monokulturní ulička a cílová skladba dosahovaná vždy - výsledkem je smrk s modřínem a opomenul jsem Pinus Sylvestris. Za chvíli to bude česká klasika, podobně jako vepřo-knedlo-zelo. Akorát to zelí není co bývalo, ani ty prasata ni ty knedlíky.
Jinak - nové monokultury Picea Abies jsou prožrané hnilobou od útlého věku, stabilita porostů je patrná po každém větru rychlejším než prd a degradace lesních půd zdárně pokračuje.

Les není zlatý důl, ani naleziště platiny, ani ložisko štěrkopísku. Les je les. Dodnes to idi.ti na MZe očividně nevědí.
-1 # Vladimír Pelíšek 2020-06-09 10:50
Ano, jak na potvoru jim z toho vždycky nakonec vyjde smrk s modřínem, a protože oni přece pěstují "smíšené lesy", tak někde i s borovicí ;-)
A protože se nebojí ani listnáčů, tak ty tam zastupuje bříza, jeřáb a jíva, přičemž biodiverzitu dotahuje keřové patro s černým bezem.
Rozmáchlé oplocenky, o které se nikdo nestará, takže z počáteční skladby 100% buku je za 30 let 10% buku, 80% nenápadně dosazeného smrku a 10% břízy. Vše ovšem vykázáno jako buk. Modřín, který všechno předroste, ovšem půdu okyselí tak, že pod ním zůstane už jen ten smrk. Výsadba na pláně stylem dva řádky smrk, jeden řádek buk, přičemž buk se jako méně přirůstavý do dvou dekád vyřeže. A poslední majstrštyk: smrk jako "přípravná dřevina". To je opravdu něco. A jak že se to dělá? To se nakoupí mraky dnes už téměř neprodejných smrčků, vždyť školkaři taky musí jíst a platit hypotéky. K tomu se alibisticky přisází pár listnáčů, jedlí. Potřebují ochranu přece! Za dvacet let si na to samozřejmě už nikdo nevzpomene, jedle a buky jsou v hluboké podúrovni, zůstane zase jen ten smrk a modřín.
Jak na potvoru :lol:
Máte pravdu, toto "vyspělé lesnictví" je dnes už všem pro smích. Pánové by udělali nejlíp, kdyby udělali výlet do bývalých smrkových nebo borových plantáží Saska, Polska. Podívat se, jak se tam hospodaří, jak se těží postupně a výběrně podle tlouštěk, a hlavně jak se průběžně PODSAZUJE.
Jenže to by jim musel tu cestu asi někdo zaplatit :lol: Jestli chcete jiné lesy, tak mi zaplaťte přece. Jen mi vrtá hlavou, kdo tedy platí těm německým nebo polským lesníkům, nemluvě o Rakušácích nebo Slovácích.
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-06-08 11:29
Uplynulá dvě staletí jsou ve střední Evropě založena na pěstování dřeviny, která byla považována za vysoce ziskovou. Najednou zjišťujeme, že stačí velice málo, a zisková není vůbec a v řadě případů je i prodělečná, a to nejsou započítány hůře vyčíslitelné a dlouhodobé např. ekologické dopady.
Další dopady, tentokrát ryze ekonomické, jsou v oblasti velmi obtížné, drahé a časově náročné zalesnitelnosti kalamitních holin vzniklých po jejím velkoplošném rozpadu.
Najednou tak zjišťujeme, že přeměna lesa na zemědělskou kulturu byl jeden obrovský, grandiózní omyl. Jako když si půjčíme obrovské množství peněz, které nám poskytnou iluzi, že jsme bohatí, a pak zjistíme, že nemáme na splátky.
Co když středoevropský les ani nemá a dlouhodobě nemůže být "ziskový" v pojetí, v jakém byly ta poslední dvě staletí prezentován?
+16 # najše 2020-06-08 15:23
pokud máte těžební kapacitu, pořezovou kapacitu a dodavatelskou kapacitu, tak je i "aktuální smrčina napadená broukem" zisková !!
Proč pak se asi již před sto lety vžilo označení ZLATÝ BROUČEK !

Selhává pouze stát !
Máte snad pocit, že by těžaři, dopravci, pilaři, stavebníci dřevostaveb hanili současnou situaci? To dělají pouze ti moudří, ale ti by asi nesouhlasili ani s Vámi, ani s vědci, kteří tvrdí, že "kůrovec je přítel lesa". Tím je to totiž datel :-)

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar !
Martin Klewar
+4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-08 20:31
Jenže to všechno platí teď a právě teď. Teď jsou ty subjekty takto vybavené v zisku za jakoukoliv cenu, ale co bude za 20, 30, 50 let? Minimálně nebudou mít k dispozici zdaleka tolik smrku, co dnes, to je dnes už jasné. Smrk je v zastoupeni, které pořad ještě máme, v lesích udržitelný jen za podmínky příznivého pro nej klimatu (do budoucna nepravděpodobné), nezhorsovani půdních podmínek (vyloučené) a pokračující vysoké míry umělých zásahu (technologicky i politicky nemožné). Když zdědite po bohatém stryckovi auto za tři miliony a prodate ho za padesát tisíc, pořad budete v zisku, ale je to opravdu zisk? A má to auto opravdu hodnotu, pokud se později ukáže, ze bylo kradené?
+3 # Starý 2020-06-09 09:37
Vlákno nám zavřeli:
Tak na vaši reakci, že veřejnost bude určovat komu bude dávat podporu:
Čekal jsem tuto vaši reakci a odpovím ač nerad otázkou a hlavně i poznatkem z praxe !!!
Kdo komu určuje, kdo půjde na houby, klest, dýchat zdravý vzduch a t.d.!!!???
Dělá lesník a nebo vlastník lesa něco proti veřejnému prospěchu z lesa-ů ???
Tak prosím vy "spravedlivý" najděte něco z argumentů.
Nebo dle vás celoročně hojně dotované plodiny na polích - celoročně čistí vzduch, vyrábí jej a t.p. !!!
Nebo vy snad dýcháte pouze 3-5 měsíců a pak se nadechnete až po zimním spánku, kdy hibernujete a co???
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-09 10:38
Veřejnost chce právě dýchat ten čistý vzduch, jet na houby atd. atd.
Nestojí ani o přehoustlé tmavé neprůchodné hustníky, ani o vyprahlé paseky, ani o vyvrácené pařezy.
Veřejnosti jsou úplně ukradené vaše
nebo moje zisky nebo prodělky, situace na trhu se
dřevem, prosperita nebo neprosperity pilařů, školkařů.
Veřejnost chce už 100 let to samé: místo k rekreaci, čistý vzduch, odpočinek v lesním stínu.
Vy jste asi zalezlý někde v noře, že jste neslyšel, jak si veřejnost neustále stěžuje, že nepoznává místa, která pro řadu lidí byla právě těmito místy a někdy i něčím mnohem víc.
Máte snad pocit, Starý, že kdyby někde ve střední poloze rostl v místech, kde vám právě uschl smrčák a vypasá to tam jak na Marsu, buk nebo doubrava, dopadly by stejně?
Už byl někdy ve střední Evropě zaznamenaný skutečný a trvalý plošný zánik bučiny, jedlobučiny, doubravy?!?
Holoseče zakázal už v r. 1928 ve svých lesích Tomáš Baťa, podnikatel a kapitalista každým coulem. Proč to asi udělal, co myslíte?
Proč by Vám měl někdo extra platit za to, že budete ty zděděné smrkové plantáže měnit na skutečný les? Když se já rozhodnu změnit starou zříceninu, které hrozí, že spadne, na hezký rodinný domek, taky by mi na to měl přispívat stát??
Proč?
Veřejnost není zvědavá ani na paseky, ani na holoseče. Veřejnost není ochotná chodit na desítky let do jiného lesa, než který má rád, jen proto, že se pár líných neinteligentů rozhodlo změnit tu lokalitu dočasně na měsíční krajinu.
Veřejnost volí politiky, vítězné strany sestavují vládu, ta jmenuje ministry a určuje lesnickou politiku. Představa, že by si proti této určující síle něco prolobovali Martanové či Vy se svým nyní zeleným, předtím neexistujícím, protože paseka a za třicet let v kamnech hořícím lesem, je směšná.
+3 # Starý 2020-06-09 11:04
Asi se nečtete.
Tak pro vás - cituji vače slova: "Vy jste asi zalezlý někde v noře, že jste neslyšel, jak si veřejnost neustále stěžuje, že nepoznává místa, která pro řadu lidí byla právě těmito místy a někdy i něčím mnohem víc."

A o jaké lesy šlo a jde? Když dle vašich tvrzení jsou to ty studené a vůbec špatné "smrkové plantáže". Ono nám právě to mizí!!!

Bohužel cituji "neprůchodné hustníky, ani o vyprahlé paseky, ani o vyvrácené pařezy" , jsou následkem těžby docela běžně a nemusí jít jen o kůrovce.

Kdo škodí lesům, emise, plyny a mohu jmenovat dál, což je veřejnost a její vývoj- tech. revoluce a pokrok, což nejde ruku v ruce.

Nerozumím vám ???

Nelobuji za politiku ale za zdravý rozum a podporu lesa, které se nedostává a měla by být a to plošná!!!
-5 # Vladimír Pelíšek 2020-06-09 11:57
Mizí, protože to jsou instabilni plantáže, ne lesy. Kdyby tam místo sm byl bk, tak by nemizely. To je cele.
+3 # Starý 2020-06-09 13:46
Celé je to, že po dvou letech mizí i ty buky a duby a zejména někde i u nejmenovaného státního podniku - koukněte někdy na skládky dřeva...že by kůrovec?

Vím o listnatých lesích, které stejně decimoval Kyrill, Ema, Ivan, Niklas, Herwart a další... a dnes tam všechny listnaté schnou a trpí houbami a jinými nemocemi....co až jich bude víc a přijde v dnešním "prosperujícím světě " příkladem Čínská houbička, ale i jiná, co pak.....
Nikdo neví....
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-09 14:06
Ale nemizi. Jediná situace, kdy zmizí i buky nebo duby, je ta, ze je někdo nasazi na vyprahlou holinu a ony se neujmou.
Jinak ne. V cele střední Evropě, opakuji CELE, nedošlo za posledních několik set let k jedinému případu plošného rozpadu bučiny nebo doubravy ve vzrostlem věku. Bylo x případu, kdy buk uprostřed léta začal suchem prosychat - vždy ale znovu obrazil, maximálně přišel o par větví. Totéž dub, jilm, dnes jasan, dříve jedle. Plošne se rozpadají pouze monocenozy BOREALNICH dřevin, takže přestante sázet jejich monokultury a přestává hrozit plošná ztráta lesů.
+7 # schutzmeister@iex.cz 2020-06-09 17:34
[quote name="Vladimír Pelíšek" V cele střední Evropě, opakuji CELE, nedošlo za posledních několik set let k jedinému případu plošného rozpadu bučiny nebo doubravy ve vzrostlem věku.
Jen bych k tomu rád dodal, že v šestaosmdesátém jsme si myslili, že dub končí, minimálně ve středních čechách. Mydlili ho co to šlo a stejně to nebralo konce.
Takže těch "sta let" bych neuváděl. To je mimchodem taky důvod, proč je dubu ve středních polohách minimum.
http://strednicechy.ochranaprirody.cz/res/archive/174/022576.pdf?seek=1404374741

a vícuc :
I když počasí nebylo právě příznivé pro rozvoj bělokaza dubového, jaro 1987 v
Čechách připomínalo počátek kalamitního hynutí dubů, k jakému došlo v roce 1981
na východním Slovensku, odkud postupovalo na západ. Souběžně se šířilo i v
Maďarsku s postupem do Rakouska. V roce 1986 dostalo hynutí dubů v Rakousku
podle prof. FÜHRERA z Vídně „dramatický spád",a proto byla v lednu 1987 na toto
téma svolána mezinárodní porada
-7 # Vladimír Pelíšek 2020-06-09 22:28
Docházelo k hynutí jednotlivých dubů, nikoliv k vymizení celých jejich lokálních populací.
Řada dubů regenerovala. Regeneroval někde už i nějaký smrk?
V srpnu 1992 začaly vlivem extrémního sucha opadávat buky v Chřibech. Cca 1/50 stromů uschla. Všechny ostatní regenerovaly. Umí to i smrk?
V současné době dochází k výraznému napadání jedlí jmelím. Jedle zejména v suchých podmínkách ztrácí postižené větve a v ojedinělých případech i hyne. Často ale postupně vyžene z kmene nové větve, ze spících oček. Umí to i smrk?
A takto by se dalo pokračovat. I já shrnu: to, že ten nebo onen stromový druh žije ve svých přirozených podmínkách, neznamená, že nemůže být napaden škůdci, či jimi dokonce zahuben.
Ale znamená to, že se s velkou pravděpodobností s nákazou vypořádá, minimálně do té míry, že z krajiny nevymizí, ale pouze částečně ustoupí.Příkladů jsou desítky, možná stovky.
Pokud ovšem pěstujete strom, jehož domovinou jsou polohy jen o chlup teplejší a vlídnější než subalpinská či arktická tundra, v teplých polohách mírného pásma s dlouhou vegetační sezónou, uvedený druh žádné mechanismy k dlouhodobému udržení se v konkurenci s domácími dřevinami nemá.
udrží se pouze jako zanedbatelná příměs, v polohách, které se co nejvíc blíží jeho přirozeným (studené inverzní strže, mrazové kotliny).
Všude jinde vymizí, a jestli tím primárním spouštěčem bude sucho či "zanedbání péče", je už nepodstatné.
A víte, proč dub vymizel na některých místech ze středních poloh? Protože ho tam převálcoval buk. Nikde tam, kde je ve středních polohách aspoň 600 mm ročních srážek a aspoň trochu vodu jímavá půda, nemá v dlouhodobém měřítku dub proti buku šanci, stejně jako za přirozených podmínek nemá v dlouhodobém zástinu lesa blížícího se klimaxovému šanci smrk proti jedli.
Jenže kde takový les v tom moři plantáží dnes najít?
0 # Starý 2020-06-10 07:27
Nikdy nepoučený stařec tu už dost tlachá, ale k věci.

Les a příroda mne i v mém věku vždy překvapí a tak musím říci, že i když jsem celý život neviděl regenerovat SM, tak se mi to už povedlo a byly to SM postižené suchem-opakuji suchem (NE KŮROVCI) a tito opravdu na jaře měli najednou přírůst, mám i foto, jelikož vlastník je jako postižené kůrovci začal kácet. Na podzim to byly prokazatelné souše-suchem!!!

Ještě k odlesnění, pro p. Pelíška, vy tvrdíte, že jsou všude holiny a pláně-jsou, ale po kůrovci a za pár let nebudou-alespoň tomu věřím!!
Ovšem na polích máte dotované pláně každý rok a nevadí a na ně platíte a platíte, ať v daních, tak v přidané hodnotě, tak inflací a pod.....
To vám nevadí??
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-10 09:51
Ano, máte bohužel pravdu, Vaše znalosti o ekologii stromů jsou téměř nulové, stejně jako těch zoufalců, kteří Vám je ještě plusují. A "toto" má právo nakládat s lesem! :eek:
Žádný, ještě žádný Picea abies nikdy nezregeneroval poté, co kompletně opadal suchem. Vy jste to viděl, ale jinak to neviděl jediný z tisíců výzkumníků, kteří se tím v lesnictví kdy zabývali.
Malému dítěti z prvního stupně základní školy by bylo jasné, že dřevina, jejíž kořenový systém sahá i v dospělém věku několik decimetrů pod zem, nemá v klimatu, kdy na několik měsíců při vysokých teplotách půdní profil zcela proschne a ona tudíž nemá odkud brát vodu, vůbec žádnou šanci dlouhodobě přežívat. Ne tak ovšem některým "zkušeným praktikům", kteří jsou navíc takoví zbabělci, že ani nemají odvahu otevřeně vystoupit a svůj názor obhájit, jen zbaběle mínusují.
Každé takové dítě, které má na základní škole přírodovědu, ví, že i za vysokých teplot musí smrk transpirovat (pro Vás: vylučovat vodu), a to dokonce ve větší mířem než za teplot nízkých. Každému takovému dítěti tudíž dojde, že pokud tu vodu nemá odkud brát, prostě se "upeče", uschne, zahyne, a kůrovec pouze jeho smrt urychlí. Smrk není agave nebo opuncie, aby si tu vodu udržel v tučných listech ;-)
Existují naprosto jasné a nevyvratilné evoluční danosti, proč například vývojově mladší krytosemenné rostliny (pro Vás: listnaté) vytlačily z řady míst nahosemenné (pro Vás: jehličnany). Člověk nemusí být žádným odborníkem, aby si všiml, jak na jarní omrznutí nebo okus reaguje jedle ve srovnání s bukem, aby si všiml, jak na sucho reaguje buk ve srovnání se smrkem, a tak dále a tak dále.
Díky lidem jako Vy, kterých je v Čechách patnáct do tuctu, je české lesnictví v takové mizérii, jaké je. Jak psal Lynx, smrk s modřínem se stává takovou srandovní českou specialitkou, jako třeba vepřo-knedlo-zelo nabo buřt guláš. Vy tu vaši specialitku nacpete kdykoliv kamkoliv a přírodní podmínky jsou vám přitom totálně ukradené, to jste prokázali a prokazujete neustále.
Skoro všude jinde v Evropě jsou už dál, jak jsem konstatoval už tolikrát. Saští lesníci, kteří k nám tu boreální hrůzu kdysi zavlekli, dnes ty své bory pilně podsazují dubem a bukem. Totéž dělají Bavoři, Poláci. Slováci mají svůj buk jako strom č.1 a tento buk dokážou obnovovat z drtivé části přirozenou obnovou, zvěř nezvěř. Švýcaři, Slovinci, Chorvati na řadě míst, hlavně s jedlí, už dávno holoseče zakázali, a představte si, taky pěstují lesy pro peníze, ne pro okrasu!
Prostě skanzen směšných názorů lidí, nul neschopných si je obhájit, ale o to více škodících a okopávajících kotníky. Tak si těch zbývajících "pár minut" slávy užijte, než budete odstaveni a dalšími generacemi ctěni asi jako socialističtí scelovači ze 70. let minulého století.
P.S.: to už jsem zabrousil do vašeho oblíbeného tématu zemědělských velkolánů. Vy asi musíte mít z toho zemědělství fakt slušný mindráček, když je bez ohledu na téma taháte do každé diskuse, že?
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-10 10:07
A ještě doplnění - opět jak pro malé děti, ale jinak to asi nejde: buk se v případě sucha povinnosti transpirovat vodu vyhne - shodí listy. Zatímco smrk ŽÁDNÝ TAKOVÝ MECHANISMUS REAKCE NA NEPŘÍZNIVÉ PODMÍNKY JAKO STÁLEZELENÁ DŘEVINA NEMÁ ZAKÓDOVÁN!!! I to je důvodem, proč buk může sucho přežít, zatímco pro smrk je to konečná!
A teď vesele do mínusování, hrdinové! Doporučuji zopakovat učivo přírodopisu ze základní školy.
+2 # Starý 2020-06-10 12:59
Vidíte a přesto -stalo se a stálo by to za úvahu proč a jak.
Také jsem prošel několika školami a školou života a kdybych to neviděl na vlastní oči, tak bych řekl že se někdo zbláznil.
V tom s vámi souhlasím, přestože vy souhlas s někým jen těžko nesete!!!
Ale ve vašem případě mi to opravdu nevadí.
Jen jsem rád, že u vás vede jen teorie současného poznání a vývoj a obranné mechanizmy rostlin a stromů neuznáváte.
Tak k čemu potom věda a vývoj, když už lidstvo a zejména Vy vše víte a na vašem poznání to zamrzlo a přes sto nejede vlak.

Neřežete si větev pod vlastním tělem, či už jste ji řízl a nemáte sebereflex....
0 # Starý 2020-06-09 11:07
Auto hodnotu skoro vždy ztrácí a dá jen majiteli prospěch a nebo i něco víc, ale pro veřejnost prospěch auta = 0.

Toto srovnáváte s lesem a kážete, že jej máte rád?

Auto již při výrobě (příkladem-emise z továren a výr. závodů) a dále působením v provozu les poškodilo. Copak mu vrátí?
Nebo máte jiné argumenty?
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-09 11:56
A vaše plantáže hodnotu neztrácí? Cena smrk 2012: 1800 Kč/kubik, cena 2020 jaro 500 Kč/Kubík
0 # Starý 2020-06-09 13:54
Jistě, to je ta smůla, není to jak na poli, kde se to za měsíc srovná, ale trvá to déle, toť vše.

Ale !!!! Les dává stále i ten co je zatím v pořádku, i ten smrkový, stejně jako další jistý společenský prospěch.

Jinak by po něm nebyla taková poptávka !!!!!

Však sucho nás snad naučí.

Odlesněte pohoří a ono se splaví a sesype....

Odlesněte ČR A SPLÁCHNE NÁS TO DO DUNAJE....

Copak asi zadrží kukuřičná a řepková pole?

V zimě holé obrovské lány nikomu nevadí?

Ještě dodám k tomu vámi srovnávanému autu-předpokládám, že platíte povinné ručení?
A to vám nevadí, že jej využívají jiné subjekty na reklamu, sponzoring. a další a pak se zdražuje a zdražuje....a stále nejsou peníze a výdělek, ten jde do zahraničí...…
Už jste viděl po vjetí auta po nehodě do lesa a škodě na lese úhradu vlastníku lesa za škůdnou událost.....já nikdy !!! To jen příkladem.
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-09 14:11
Já jsem jeden z posledních, kdo by akceptoval odlesneni ČR. Ale naprosto odmítám Vaši demagogii, ze odlesneni = zbaveni se smrku.
Smrk z větší části ČR zmizí, ať se Vám to líbí nebo ne. Může to trvat dlouho, pokud tomu budou lidé jako Vy bránit, nebo kratší dobu, pokud i lidé jako Vy dostanou rozum a smrk se bude sázet jen tam, kde má vhodne růstové podmínky a kam patří. Hlavně byste si měl uvědomit, ze pokud lidé jako Vy svůj postoj ke smrku neprehodnoti, stáváte se PŘÍMO ODPOVEDNYMI za případne odlesneni v takových místech, se všemi souvisejícími dopady

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ!

Lesnictví

Lesnická práce pořádá LETNÍ SOUTĚŽ! Zodpovězte správně otázky v soutěžním formuláři a budete zařazeni do slosování o spoustu zajímavých cen.Soutěžit můžete od 1. 7. do...

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Vláda schválila novelu zákona o myslivosti

Lesnictví

Aktualizováno. Úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvěře. Tuto povinnost, která ale zatím nezačala...

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Vláda schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR

Lesnictví

Na podporu lesního hospodářství by měl stát od příštího roku přispívat o 2,5 miliardy korun více než letos, kdy je to 1,15 miliardy korun. Peníze...

MZe: listnáčů se v roce 2019 vysadilo třikrát více než smrku

MZe: listnáčů se v roce 2019 vysadilo třikrát více než smrku

Lesnictví

Loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionů listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionů sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR DECATHLON

Naše další weby