logo Silvarium tisk

Domažlicko – Stovky tisíc kubických metrů dřeva´pokácel´ v našem regionu v noci ze čtvrtka na pátek 19. ledna 2007 orkán Kyrill. Prohnal se celým Českem a také na Domažlicku způsobil vlastníkům lesních porostů obrovské škody.
S Kyrillem byl tehdy spojen i zákaz vstupu do lesů plných padlých, rozštípaných či vyvrácením hrozících stromů. majitelé lesů bezprostředně po řádění orkánu nedokázali odhadnout, jak dlouho jim likvidace polomů bude trvat.
Pohled na nevídanou spoušť vháněl do očí slzy tvrdým chlapům, na leccos zvyklým správcům lesů.
„Kyrillnám'pokácel' téměř jeden roční úkol těžby, což je v našem případě 23 100 kubických metrů dřeva. Zasáhl starší smrkové porosty. Kalamita ovšem zvyšuje náklady na zpracování o 40 %," uvedl tehdy Deníku ředitel Domažlických městských lesů Jan Benda.
Co se týče škod, podstatně hůře na tom byly Lesy České republiky. Vůbec největší škody zaznamenala jejich domažlická správa, kalamitu odhadla přibližně na 90 tisíc kubíků dřeva.
O něco méně pak škodil Kyrill na Horšovskotýnsku, kde správa Lesů ČR odhadla oběť orkánu na zhruba 75 000 m3.
Na jedné straně měli správci lesů snahu co nejdříve porosty vyčistit, aby v nich nedošlo ke kalamitě další, a to kůrovcové. Na druhé straně museli počítat s tím, že kalamitního dříví bude kvůli Kyrillu v republice nadbytek, bude oproti klasické těžbě nevalné kvality. Obojí se nepříznivě odrazí jeho na beztoho již nízké ceně.

Kyrill se vyřádil v roce 2007 i v menších lesích, řada obcí zůstala při jeho ´návštěvě´ bez elektrického proudu.
„Bez proudu jsme byli přesně čtyřiadvacet hodin. Naštěstí fungoval alespoň obecní vodovod s dostatečnou rezervou v nádrži," sdělil nám tehdy starosta Mezholez u Kdyně Václav Němeček, jenž takovou kalamitu, jakou orkán způsobil v obecních lesích, nepamatoval. V Krchlebech nemohli péct koláče. „Zrovna v pátek bylo nejvíc zakázek a my byli bez elektřiny," popsala problémy Helena Konopíková s tím, že zklamali i svatebčany, kterým nemohli připravit výslužku.
Ve městech Kyrill ohýbal informační tabule, shazoval tašky ze střech, a dokázal dokonce 'položit' i sloupy veřejného osvětlení.
V zámeckém parku v Horšovském Týně povalil orkán několik vzrostlých stromů. Listnáče ale padaly i na silnice. „Jeden spadl přímo před linkový autobus. Naštěstí se nikomu nic nestalo," připomínáme vyjádření starosty tamních dobrovolných hasičů Petra Lahody.
Kolovečtí raději po vichřici, která ulomila vršek jednoho z mohutných smrků na náměstí, odstranili i další jehličnany. „Rostly v těsné blízkosti domů, nechtěli jsme riskovat," prohlásil poté starosta Václav Pergl.

Osm let a měsíc po orkánu Kyrill

Majitelé lesů i příroda se snažili za uplynulých 97 měsíců s následky orkánu vyrovnat. Přesto je jeho řádění v místech, kudy se prohnal, stále znát.
„Měli jsme to štěstí, že jsme hned zpočátku nasadili při odstraňování kalamity tři harvestory. De facto se nám díky nim podařilo do konce třetího čtvrtletí téhož roku kalamitní dříví zpracovat. Především se jednalo o již narušené smrkové porosty Na Kočárku a dále i stromy v lesích mezi Babylonem a Českou Kubicí. V roce 2008 se nám tyto plochy podařilo i zalesnit. Samozřejmě už jsme vysazovali smíšený les, který je vůči podobným vlivům odolnější, tedy značnou část bukové výsadby, a také jsme plochy doplnili jedlí bělokorou," uvedl tento týden Deníku ředitel DML Benda. Doplnil, že kalamit, zejména sněhových, zažil za svého profesního života několik, dokonce i větších, ale Kyrill způsobil největší kalamitu za posledních 20 let.
Na výsadbu smíšených porostů vsadily i Lesy ČR. Na Horšovskotýnsku dosázely lesy jehličnany i listnáči tak, jak určuje lesní zákon, který určuje minimální podíl tzv. melioračních a zpevňujících dřevin v lesních porostech.
„Na kubíky to bylo hodně dříví, ale naštěstí to v našich lesích nenadělalo velké holiny, protože poškozené stromy byly porůznu roztroušené. Přesto se kalamitu podařilo včas zvládnout, aby se nenamnožil kůrovec. Stromy, které porazil Kyrill, jsme urychleně nahradili smíšeným porostem, aby byl odolnější proti podobným nepřízním počasí," konstatoval lesní správce z domažlické správy Lesů ČR Jaromír Kugel.

Komentáře  

+4 # harvi 2015-02-21 07:53
trošku ta debata tady ztrácí úroveň. Když vidím, že nejhůř je na tom někdo kdo se chtěl dozvědět jen názory druhých o problému a místo toho dostává mínusy? To už sem neumíme napsat i opačný názor a spokojíme se jen se záporným bodováním? A nebo tu už reálný stav byl popsán akorát se nám opravdu nehodí o tomto problému mluvit nahlas? Dočká se teď kolega Straka odpovědi za co jsou ty mínusy?
+4 # pkarm 2015-02-21 09:40
Tak já ti řeknu, proč jsem dal Lynxovi mínus. Už víc jak dvacet let sázím MZD hodně nad rámec zákona. Když píšu hodně, tak je to přes 60 procent. Kde jsem zasázel MZD, vylepšuju MZD. Ve výchově upřednostňuju listnáče i v jehl. porostech. Už si pochopil můj mínus?
+4 # harvi 2015-02-21 10:06
A jaký je po dvaceti letech výsledek? Není to nic proti tobě, jen mě to zajímá. Já osobně listnáče taky upřednostňuji, na vlastním dávám bukové podsadby, duby do pasek hloučkovitě, vylepšení listnáčem s ovčí vlnou, trochu se starám. Ale vidím a obhospodařuji paseky SM/BK nebo DB v poměru řad 2/1 nebo dokonce 1/1 a to od čerstvé výsadby do třicetiletého porostu a listnáč? o dvě třetiny nižší, totál zahlušen nebo ožrán sežrán (česká bonsai), ukousán kmínek. A ptám se, kde jsou ty procenta? Rozhodně nemám nic proti všem a patrně ani Lynx nenarážel na tvoji práci a má podobné poznatky jako já, dokážu uznat a ocenit pěstařinu, ale kvalitní pěstařina je u nás něco co se moc nenosí.
+2 # Lynx 2015-02-19 11:14
Ovšem, vysázejí se MZD podle zákona (v téhle zemi není nad zákon :-)), akorát už nikdo nezkontroluje, jak ty porosty a % počtu MZD v nich vypadají za 10-20let.
Ovšem zákonu bylo učiněno zadost.
Že v porostu za 20 let téměř žádná MZD není, to je vedlejší. Obdivuji tu nebetyčnou drzost odpovědných se takhle vyjadřovat.
+1 # Straka 2015-02-19 18:45
Souhlasím. Nerozumím těm minusům. Může mi to někdo vysvětlit ?
+3 # harvi 2015-02-19 19:43
Ty jsou za to, že trefil hřebíček na hlavičku a k tomu přišlápl někomu kuří oko. Tahle pravda se nám do českého lesnictví moc nehodí, proto ten mínus. O tomto problému se tu dají popsat stránky, ale není v našem zájmu tuto problematiku hlouběji rozebírat. Problém, který se dá najít snad v každém lese, krom těch pasek hned u cesty, tam to musí být na oko na 100% a dál, dál se kontrola nedostane. A ona vlastně velká část lesů připadá nám státu no a úředník je vlastně taky státní a stát státnímu přec nebude dělat problém, on problém znamená řešení a prácu a to se nenosí. Jsem zvědav jak tohle budou tolerovat restituentům.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě