Vláda v říjnu schválila 640 milionů korun pro ministerstvo zemědělství na boj proti kůrovcové kalamitě. Zástupce odborů varoval, že je to jen zlomek peněz, které za boj s lesním škůdcem nakonec zaplatíme. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce by peníze měly jít hlavně na zalesnění holin.
Sucho stále sužuje českou krajinu. Zatím příliš nepomohly ani podzimní měsíce, které bývají obvykle na srážky bohatší. Jedním z problémů, který je s nedostatkem vláhy spojen, je kůrovcová kalamita. Stromy se proti napadení broukem brání pryskyřicí, pokud je ale sucho, mají mízy málo a kůrovec se tak může snadno šířit.
„Kůrovcová kalamita je bezprecedentní," řekl po jednání tripartity ministr životního prostředí Richard Brabec. Uvedl, že podle něj je situace vůbec nejhorší v historii. Kvůli invazi brouka čekají lesnictví ztráty v hodnotě desítek miliard korun. Problém je ale i ekologický, krajina se bude muset podle Brabce znovu zalesňovat.
Uvedl, že nejvíce peněz je potřeba na zalesnění holin, které už dneska pokrývají desítky tisíc hektarů. Kromě Moravskoslezského kraje je kalamitou nejhůře zasažená Vysočina, kde se těžba napadeného dříví zvýšila od minulého roku až na pětinásobek.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové se proti kůrovci na příští rok chystají opatření za 640 milionů korun. Balíček by měl pomoci při řešení aktuálního poškození lesů hmyzem. Ministerstvo zemědělství také upravilo dotační programy, které by měly podpořit investice do techniky, která pomáhá při obraně lesa.
Na dnešní tripartitě jsme se zabývali řešením kůrovcové kalamity, rozpočtem EU nebo digitální agendou. Proti kůrovci na příští rok chystáme opatření ve výši 640 mil. Kč. Dále jsme prodiskutovali i možnosti, jak účinně zabránit extrémnímu suchu.
„Je potřeba, aby vlastníci lesů plnili opatření, která mají ze zákona plnit," kritizoval Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Někteří majitelé podle něj své povinnost přehlížejí, ohrožují celé lesní hospodářství a snižují tak účinnost obraných prostředků.
„Dopady jsou na všechny vlastníky stejné, dřevní hmota je těžko prodejná," upozorňuje Wiesner. Podle něj je potřebná i obměna skladby dřevin a změna desetiletých plánů, podle nichž se vlastníci lesů musejí řídit. Zároveň zdůraznil, že je důležité, aby byla opatření připravena už na jaře. To je období, kdy se začíná kůrovec znovu líhnout.
Josef Středula, předseda Českomoravská konfederace odborových svazů ocenil, že se peníze na boj s kůrovcem podařilo najít, upozornil ale, že celkový účet bude daleko vyšší. „Myslím si, že je to jen zlomek toho, co bude ještě celá katastrofa obnášet," uvedl na tiskové konferenci.
Těžba dřeva byla v loňském roce rekordní. Lesníci vykáceli 19,4 milionů krychlových metrů lesních porostů, více než šedesát procent těžby přitom připadá na takzvanou těžbu nahodilou, která byla většinou zapříčiněna právě napadením hmyzem a přírodními pohromami.
Stát chystá v boji se suchem nové nástroje. Připravovaná novela vodního zákona počítá také s možností zákazu odběrů vody. Ministerstvo zemědělství chce sestavit speciální komisi, která by v krizových případech o těchto omezeních rozhodovala.
