Bolení svalů zažene tinktura z kaštanového květu, březová míza pomůže při revmatu, kašel vyléčí smrkový sirup. Že jsou to překvapivé informace? Výstava v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně je takových poznatků plná.
Zájemce provede nejen zajímavým světem pozoruhodných dřevin, ale naučí je, jak stromy, které rostou v okolí, vhodně využít.
„Řada lidí má přírodní medicínu spojenou především s bylinkami. Chtěli jsme ale ukázat, že odpradávna se využívaly i stromy," vysvětluje botanička Petra Hanáková, která je kurátorkou expozice ve 14 15 Baťově institutu.
To, že bývají stromy označovány za symbol života, podle ní není jen otřepaná fráze, ale existuje spousta odkazů, jak lidé ke stromům tíhli.
„Na výstavě máme například fotografii z počátku 20. století. Pochází z Vysokého Pole. Nemocní na stromu u studánky nechávali své prádlo, aby je očistili. Pod kůru se strkalo i oblečení či hadřík s krví nemocného, děti se zase protahovaly přirozenými dutinami ve stromech, aby se uzdravily," popisuje staré lidové zvyky Hanáková.
Na podzim kůra, zjara pupeny a květy
Výstava se však nezabývá jen rituály, ale především praktickým využitím stromů. Stromy se totiž využívají i ve farmacii, s trochou znalostí si je ale člověk může lehce zpracovat sám.
Na výstavě najde na panelech přehledně popsáno, k čemu je který strom dobrý, jaké jeho části se dají použít, a uvidí i konkrétní postupy a výsledné produkty. Lidé tu mají k dispozici i malou brožurku s nejrůznějšími recepty.
„Zpracování je opravdu bohaté. Stromy mají oproti bylinám tu výhodu, že je lze používat celoročně. Na podzim využijete kůru a mladé větvičky, na jaře pak pupeny, mladé listy, květy či plody," nastínila kurátorka.
Jak ale zpracovat takovou kůru? „Například dubová kůra je výborná na problémy se žaludkem, průjmy nebo třeba hemeroidy. Nejčastěji se z ní dělá odvar. Povaříte ji ve vodě a tu pak nalijete do koupele nebo v ní namočíte obklady. Další možností bylo udělat z kůry mast, kde se jako základ používá sádlo," líčí Petra Hanáková.
Je libo hlohovou marmeládu?
V rámci výstavy čas od času pořádá i komentované prohlídky, kde návštěvníkům vysvětluje, které stromy z okolí lze aktuálně k přírodní medicíně využít.
„Letošní jaro je specifické tím, že všechno rychle kvete a odkvétá, je tedy potřeba sběr květů pořádně načasovat. Upozorňuji teď například na hloh, který je dobrý na srdce. Lze z něj využít květy i plody, můžeme z něj vyrobit tinkturu, čaj, nebo dokonce marmeládu."
V tomto období lze sbírat třeba i listy břízy, jsou dobré na ledviny a močové cesty, nebo květy kaštanu na cévní systém.
V lese nebuďme „těžaři"
Podle Hanákové však nejde o to, aby se lidé vydali do přírody a snažili se ze stromů všechno „vytěžit". „Lidem to kladu na srdce. Pro vlastní potřebu toho stačí málo a můžeme sbírat i části stromů po vývratech či kácení. Přípravky mají stejně určitou trvanlivost a je lepší udělat si je jen na jednu sezonu," říká.
Prospěšná je navíc už samotná procházka lesem, parkem, sadem nebo třeba alejí. Jako rostlinná antibiotika totiž dřeviny pomáhají už ve chvíli, kdy je pouze „čicháme".
Ostatně lesní hrací koutek na výstavě dokazuje, že samotná přítomnost v lese může být například pro děti velkým zdrojem zábavy. Dospělí pak zase ocení část výstavy věnovanou umění, kde vytváří meditační atmosféru stromové mandaly. Expozice také upozorňuje na fenomén gemmoterapie – což je forma léčby pomocí pupenů a poupat stromů. „Těch metod je opravdu celá řada a je dobré, že dávají i jistou možnost lidem zaexperimentovat si," míní Hanáková. Zároveň ale varuje, že řada stromů či jejich částí je jedovatá a vhodná například jen k zevnímu použití. Bez jejich znalostí by tedy člověk rozhodně neměl plody či květy požívat.
Výstavu si lidé ve Zlíně mohou prohlédnout až do 8. července, na 7. a 21. června jsou přichystány komentované prohlídky.
