České lesy v posledních letech potkává katastrofa za katastrofou. Letos je zasáhla obří kůrovcová kalamita, potýkají se také s nebývalým suchem. Hektary seschlých porostů na Jesenicku připomínaly apokalyptickou krajinu a leckdy ani nebylo poznat, že tam kdy les rostl.

Na vině je hned několik faktorů: globální proměna klimatu, dlouhodobý deficit vláhy v české krajině, ale také způsob, jak se s českými lesy hospodaří. Podle organizace Pro Silva mohou být lesy vůči kalamitám mnohem odolnější, když se k nim bude přistupovat v souladu s přírodou. V praxi se to organizace snaží ukázat v lesích kolem Žďáru nad Sázavou, které patří rodině Kinských.
„Našim cílem je vytvořit les, který bude vypadat jako přírodní, ale bude hospodářský," vysvětluje Milan Hron, šéf tuzemské organizace Pro Silva Bohemica, která se před pětadvaceti lety přidala ke stejnojmennému evropskému hnutí, při procházce lesním úvozem Kocanda.

„Jsou zde zastoupeny různé tloušťky, různé výšky a také různé dřeviny. Ten les není rovnoměrně hustý. Rozvíjíme zde pokus o diverzitu," dodává Hron a ukazuje přitom na pásy buků nebo jedlí, které zpestřují původně takřka výhradně smrkový les.
Pod nejvyšším patrem smrků pak vyrůstají další generace stromů, hospodářský les tak ztrácí svou uniformitu.

„Uniformita přináší nějaké výhody, třeba technologické. Můžete poslat chlapa nebo stroj s jasnými instrukcemi. Má to tu slabinu, že jakmile do uniformního porostu pustíte ten správný škodlivý prvek, má šanci celý porost zničit," popisuje Hron. „Pokud by přišla velká vichřice nebo kůrovcová kalamita sem, tak se to celé zaměří na horní korunovou úroveň. Možná by zaniklo celé horní patro, ale slabší stromy zůstanou. Přijdete sice o jednu složku, ale les tady zůstane," dodává.

I k udržování diverzity je však třeba řádná péče. Zejména je třeba chránit mladé listnaté stromy, protože je především vysoká zvěř poškozuje. „V tuto chvíli je vysoká zvěř pro mě škodná," tvrdí správce lesnického úseku Jiří Bína. Jednotlivé úseky musí oplocovat, aby stromy stihly nabrat dostatečnou sílu a zvěři pak odolaly.

I proto je třeba na péči o přírodě blízký les vynaložit víc peněz než při pěstování holosečí, tedy lesů, které se vždy jednorázově vykácejí. Vyšší výdaje se však podle sdružení vrací ve vyšší výnosnosti. „Krátkodobě se může stát, že se výnosnost sníží třeba o polovinu. Dlouhodobě se to však vyplatí. Je to klíč k dlouhodobému úspěchu v lesnictví. Nemusíte pak znovu obnovovat sazenice, používat lesní školky a podobně. Les to udělá za vás," dodává Bína.

V českých lesích dnes převažují smrky. Podle Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně tvoří tento jehličnan až 52 procent lesů, historicky přitom rostl pouze na zhruba 11 procentech území. Změna přišla koncem 18. století, kdy byla tato poměrně rychle rostoucí hospodářská dřevina masově vysazována. Tento trend trvá do současnosti. Podle Hrona mohou za narůstající problémy českých lesů i změny klimatu.

„Smrk má mělké kořeny, proto tyto porosty hůře odolávají větrům i působení těžkého sněhu. Stromy navíc nedosáhnou na podzemní vodu, takže hůře odolávají současným kalamitám," dodává Hron.
Přírodě blízký les začal na Žďársku pěstovat Radslav Kinský, potomek slavného šlechtického rodu, který pozemky dostal v 90. letech zpět v restituci. Teď v jeho úsilí pokračuje syn Constantin (na snímku).

„My se teď snažíme vrátit k prvotní myšlence, která vznikla původně ještě za doby mého dědečka. Lesy ovšem od té doby potkalo několik kalamit. Velká zimní vichřice v roce 1932 byla první kalamitou, druhá přišla s nucenou správou nacistů, třetí zase za komunismu," popisuje Kinský.

Lesnictví přirovnává k nemocniční péči. Les se podle něj dokáže zahojit sám, stejně jako tělo hojí rány. Je k tomu však třeba odborná lékařská pomoc, kterou v tomto případě poskytuje správce lesa.
Kinský „léčí" pomocí postupů, které jsou blízké přírodě. Například nechává v lese ležet alespoň část mrtvého dřeva, které pak pomáhá v růstu dalším generacím stromů.

To, že se dokáže příroda vypořádat s kůrovcem sama, tvrdí i Národní park Šumava, který před lety postila kalamita v podobě orkánu Kyrill, po němž přišla kůrovcová kalamita. Park od té doby deset let sledoval les zničený orkánem a kůrovcem a výsledky podle něj otřesou zažitými představami o tom, že se les, v němž odumřela většina stromů, bez pomoci člověka sám neobnoví.

„Zatímco na pasekách po těžbě nezbude ani jeden živý dospělý strom, v územích s ponechanými polomy zůstalo v průměru 20 živých dospělých stromů na jeden hektar lesa a v místech, kudy prošla kůrovcová gradace, přežije v průměru pět až osm dospělých stromů. Většina obnovy byla přítomna v porostech ještě před jejich odumřením, i tak jsou přeživší stromy zdrojem semen pro další obnovu lesa. Vzniká věkově i prostorově různorodý les," říká Jitka Zenáhlíková z NP Šumava.

A stejně to vidí i na Žďársku. Les by se podle nich neměl doplňovat hlavně novými sazenicemi, ale právě přirozenou obnovou. „Každý strom, který se tady narodí, je lepší než strom, který budeme importovat z nějaké školky," popisuje Constanin Kinský.
Podle zástupců sdružení Pro Silva by měla být legislativa k méně obvyklým způsobům pěstování vstřícnější. „Lesní zákon byl stavěn jednostranně a je poměrně letitý. Alternativnějšímu pěstování lesa se nevěnuje. V legislativě tak nejsou nástroje, které by postrkovaly lesníky na správnou cestu. Dokonce tam nejsou ani nástroje, které by je na ní udržovaly. A to je potřeba změnit," dodává Milan Hron.

Přesto se organizaci daří svůj přístup k lesům rozšiřovat. Lesy České republiky například ve spolupráci s Pro Silva Bohemica vybraly několik lesních ploch, kde se správnost tohoto přístupu pokusí ověřit v praxi. „Na 25 demonstračních objektech se ukáže, jestli nepasečné hospodaření skutečně zlepší zdravotní stav i stabilitu lesních porostů, jak lesníci předpokládají," uvedla v létě mluvčí Lesů ČR Věra Jouklouvá.

Lesníci ze sdružení Pro Silva však přiznávají, že výsledky budou patrné až za delší dobu. „Pětadvacet let, po které to tady děláme, je v životě lesa poměrně krátká doba. Chtěl bych však, aby našim potomkům zůstaly alespoň takové lesy, jaké máme my," uzavírá Kinský.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.