logo Silvarium tisk

Podíl buků, dubů, jedlí a javorů má v nové výsadbě činit 40 procent. Je to příliš málo, namítají odborníci. Za sázení listnáčů dostanou jejich vlastníci víc peněz.

Podobu českých lesů ovlivní vyhláška, jejíž vydání ministerstvo zemědělství plánuje na říjen. Na jejím základě se budou zalesňovat holiny vzniklé po vykácení porostů zasažených kůrovcem, hlavně smrkových monokultur.

Ochránci přírody i odborníci se bojí, že lesníci budou mít nadále možnost vysazovat choulostivé smrky ve větší míře, než je pro zdejší klima vhodné.
Přirozené prostředí mají ve výškách nad 900 metrů.
Masivní výsadba v nižších polohách tak může být prvním krokem k příští kalamitě.

„Je zarážející, že ministerstvo trvá na dominantním podílu smrku v polohách středních a nižších, kde nyní dochází k plošnému rozpadu jeho porostů," řekl lesnický analytik Aleš Erber.
Podíly druhů na výsadbě vyhláška přímo nestanoví. Určí je navazující plány rozvoje lesů, z nichž vlastníci vycházejí.

„Vyhláška doporučuje minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, který v novém návrhu navyšuje až na průměrných 40 procent," řekl Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Jsou to hlavně buk, dub, jedle, lípa, javor či jasan, za něž dostanou vlastníci vyšší příspěvek.

„Jde o velmi efektivní a fungující způsob," pochvaluje si Bílý. Podíl listnáčů a jedle na obnově lesů tak podle něj činí již 62 procent.
I podle ekologů se smrků v našich lesích sází příliš mnoho. Vědci čekají, že za pár desítek let je už nebude možné v Česku pěstovat jinde než na vrcholových partiích hor.

„Hospodářství orientované na bezprostřední zisk tak jako dnes v českých lesích nebude do budoucna možné," dodal Jan Skalík z Hnutí Duha.

Komentáře  

+7 # Pavel Boucký 2018-09-24 07:59
Nechci být kverulantem, ale kdo viděl ty obrovské holiny třeba na Bruntálsku zblízka? Zvláště v letošním parném létě? Tam jen tak snadno neporoste ani smrk, ani buk, tím méně jedle. Tam se ani borovici dařit nebude. Jde o to, vymyslet celkový dlouhodobý koncept obnovy takových lokalit přes přípravné dřeviny, pro zadržení vody a alespoň minimální přistínění vzít na milost i křovité nárosty a jinak opovrhovanou buřeň, nebo aspoň její část. Cílový les je nesmírně daleko, tady je třeba rychle vyřešit, jak optimálně vůbec začít.
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-09-24 09:27
No vidíte, a Klewarové budou právě na základě vzniku takových stohektarových holin dokládat, že Vy je nebudete se svými zkušenostmi z pozemků stokrát menších poučovat o tom, co a jak mají pěstovat.

Že tyto holiny vznikly jen proto, že kdysi kdosi vysázel kamsi naprosto nevhodnou dřevinnou skladbu, že kdysi kdosi vnutil lokalitám středoevropského smíšeného lesa charakter boreálu, už samozřejmě nezmíní.

Jak říkáte, na tak obrovských plochách může lesní prostředí jako takové zaniknout na desítky let. Do dvou let tam bude třtina, ve které neporoste ani ta bříza.

Kdo tam ale takové prostředí svou hloupostí vytvořil? Kdo vytvořil podmínky pro pozdější vznik stohektarových holin? Kdo dodnes přeměňuje listnaté a smíšené porosty na smrčiny, protože mu to umožňuje platný LHP?

Duha?
+7 # Lynx 2018-09-23 00:59
Smrk jako vtroušená dřevina i na stanovištích "nesmrkových", ale lokálně příhodných (terénní deprese s dostatkem vody, stanoviště kolem potůčků apod.) stanovištích nebude nejspíš mít problém.
Spíše se usmívám závěru "lesnického analytika" o jasanu, který plošně decimuje Chalara fraxinea a na který ministerští "odborníci" vypisují vyšší příspěvek.
Na všetko nám treba špecialistov, Kefalín... :-)
Vítejte v ČEZku.
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-09-24 09:34
Právěže takový smrk má často problém největší. Už Veškrna dokumentuje, že smrky na stanovišti ovlivněném spodní vodou podléhají po jejím výrazném poklesu (v jím uváděném případě šlo o husákovskou melioraci) kůrovci často jako první.
Podobné případy jsem zaznamenal letos i já, smrky u potůčků v jindy podmáčené půdě odcházely nejdříve.
Smrk umí skvěle mást. Přežije uprostřed olivovníkových hájů střední Itálie, rozmáchle osidluje opuštěné louky ve 4.LVS - jenže nevydrží. Je to dřevina naprogramovaná na plošnou obnovu a plošný rozpad (minimálně stromového patra), tedy ryzí boreál či strom patřící pod horní hranici lesa. My ovšem nejsme severní Skandinávie ani Nízké Tatry. Jeďte se podívat na jihovýchodní Vysočinu, jak si kůrovec dokáže vyhledat a zničit i sebemenší skupinky smrku v porostech borovice nebo dubu - stovky metrů od sebe...
+6 # najše 2018-09-21 09:03
z letošních jarních výsadeb uschla většina jedle, buku i borovice. Jediný chudák smrk celkem prosperuje. Jak tohle vysvětlí odborníci z Duhy nebo pan Pelíšek, to je ve hvězdách.
Osijeme břízou??? Hahaha, bříza sama poroste jen tam, kde bude sama chtít. Kam jí vysejeme, tam se jí nechce :cry: Nakonec využijeme smrk, byť by to mělo být jako přípravná dřevina.
-9 # Vladimír Pelíšek 2018-09-21 11:42
Kleware, Kleware, Vy to bez toho lhaní a vymýšlení opravdu neumíte, že? A čím větší blbost, tím větší i míra samozřejmosti, s níž lžete. Zřejmě se řídíte slovy Jana Wericha, který při shlédnutí čehosi duchaplného jednou prohlásil: - jó, to je tak blbý, to se bude určitě líbit!

Jedli letos v dubnu sázel soused, oplocenka čtvrt hektaru, ujalo se mu 70-75% sazenic.
Další soused, takový nepříliš bystrý tlouštík (tak nějak si představuju Hrocha), sázel hektar smrku, ujala se mu necelá polovina.
Já jsem letos ještě nesázel nic, ale loni v říjnu jsem sázel buk, ujalo se mi 90%.

Ale řeknu Vám sladké tajemství. V ujímavosti do suché půdy je je celkem jedno, jestli sázíte mělce kořenící smrk nebo hluboko kořenící jedli, když oba stromy mají max 20 cm hluboký kořínek a půda je vyschlá jak na Sicílii.

Bříza se vysévá nejlépe na sníh a pak vyklíčí všude. Přežije ovšem jen tam, kde není její extrémně mělký kořenový systém zabitý suchem.

Jen pokračujte v blamáži, daří se Vám výborně. Měli jsme na střední jednoho takového kamaráda, pořád si namlouval nějaké holky, které se líbily i nám ostatním - prostě lezl nám do zelí. Nejdřív jsme na něho měli vztek, ale když jsme pak zjistili, že jde o totální motovidlo, tak jsme začali být rádi - protože když jsme pak nastoupili "do akce" po něm, vypadali i ti nejprůměrnější z nás jako mistři světa:-)
+11 # najše 2018-09-21 17:41
Kdybys Vladimíre vylezl ze svojí anonymity Vševěda do nějaké odpovědné funkce, kde bys blábolil Ty svoje nesmysly, tak by Ti potom, co uschnou kvanta drahého buku a jedle, jednoduše urazili palici ! Protože jsi ale soukromý kibic bez jakékoliv odpovědnosti, můžeš žvanit vesele dál a maximálně skončíš v blázinci.
Pohádka o vzešlé bříze na podušce sněhu jsou Tvoje zbožná přání, která bříza pravidelně ignoruje.

Ono totiž sázet jedličku do malého koutíčku je něco jiného, než zalesňovat stohektarové holiny, za které může více než lesnická parta to Tvoje bratrstvo "Uctívačů Brouka"!
-6 # Vladimír Pelíšek 2018-09-21 20:07
Stohektarove holiny jsou TVA vizitka, vizitka tebe a vsech možných guruů Nozicku, ne moje.
Řeknu ti další sladké tajemství. Buk se na stohektarove holiny nevysazuje. Co ty na to? Ze ti nic jiného nezbyva? Souhlasím, nezbyva. A proč? Protoze tví lesnictví guruove hospodařili v minulých generacích tak idiotsky, ze tu dnes ty holiny mas.
Ale ty namísto toho, abys o tom aspoň přemýšlel, tyto své Nozicky jeste velebis. Jsi jako senilní dědeček, jemuž nekdo zapálil dum, ale on nenadava tomu zhari, co jeste běhá kolem s prázdným kanystrem od benzinu, ale hasičům, ze používají špatne hasivo.
Co to je? Deficit intelektu? Neschopnost sebereflexe? Těžko rict. Jiste je jen jedno: kdejaký redaktor České televize je dnes blíž pochopeni toho, co se skutecne v lesích odehrává, nez tri čtvrtiny Hrochu, Klewaru a dalších ropaku.
+4 # Lynx 2018-09-22 23:14
Kdo trochu sleduje počasí, tak upouští od jarních výsadeb.
Raději vše dám do země na podzim a trochu později, protože je mnohem větší pravděpodobnost, že v zimě napadne pár cm sněhu anebo bude teplá zima s deštěm, než spoléhat na milostivé deštivé jaro a kalkulovat s technokratickými termíny výsadeb do konce května.
Zalesňuji od roku 2000 pouze na podzim s úspěšností 98-100%.
Umělé výsadbě jedle se po zkušenostech spíš směji. Raději volím ochranu přirozené obnovy.
Využít smrk jako přípravnou dřevinu? Proč ne, když jsme jej téměř geneticky zplundrovali a udělali z něj skoro pionýra.
Bříza je kapitola sama pro sebe, o ní zase příště 8)
0 # Vladimír Pelíšek 2018-09-24 09:37
Ano, se vším souhlasím. A k tomu smrku jako přípravné dřevině - Vy tomu věříte? Já ne.
Příklad z praxe. Holina, na ní dva řádky smrku střídané vždy řádkem buku. Výsledek po 15 letech: smrk v nadúrovni, buk zcela potlačený, takže odejde buďto sám, nebo je vyřezáván.
Ovšem při výsadbě byl minimální podíl MZD krásně splněn, tak co tady vlastně vůbec řeším, že?
Pouze pár nadšenců bude využívat smrk jako přípravnou dřevinu, Ostatní pojedou, jak jsou zvyklí, jinak to ani neumí.
+6 # Hroch 2018-09-20 22:26
Bláboly pomatenců z Hnití DUHA nejsou vůbec podstatné.
-17 # Vladimír Pelíšek 2018-09-21 11:48
Ale nějak těm blábolům z Hnutí DUHA naslouchá čím dál větší část veřejnosti, zatímco moudra lesních plantážníků dnes už kromě nich nebere vážně skoro nikdo. Čímpak to asi je? Kdepak udělali pěstitelé kukuřice, pardon smrku, asi chybu?

A nezapomeňte mé příspěvky zase mínusovat. Zbabělci, kteří se bojí vést diskusi v argumentační rovině. Ubožáčci, kteří jedno mínus pošlou z mobilu bez přihlášení, druhé z mobilu po přihlášení třetí z jednoho počítače, čtvrté z dalšího počítače - aby to vypadalo, že je jich hodně.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě