V západní až severozápadní části kraje lze již hovořit o kalamitním stavu. Odborníci navíc upozorňují, že v příštím roce může být poškození lesů několikanásobné. Vedení kraje se proto rozhodlo pomoci. Na příští rok připravuje nový dotační program. V něm by mělo být pro začátek alokováno 10 miliónů korun s možností dalšího navýšení podle vývoje kalamity.
„Kraj nebude nahrazovat ztráty z hospodářské činnosti ani likvidaci kůrovcových souší. Hodlá ale ocenit včasnou likvidaci kůrovcového dříví u malých vlastníků, a navázat tak na sanační opatření, která podporuje stát. Zachování struktury živého lesa je tím nejlepším, co můžeme v prvním kroku pro krajinu udělat," vysvětlil radní Karel Klíma (KDU-ČSL).
Jedním z rizik, která ovlivňují šíření kalamity, je velké množství vlastníků malých výměr. Majitelů lesa s výměrou do 50 hektarů je v kraji 17 tisíc a hospodaří s pozemky o celkové výměře 17 242 hektarů. Nečinnost kteréhokoliv z nich je hrozbou pro sousední porosty.
Základem ochrany má být aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, tedy stromů lýkožroutem napadených, ale ještě neopuštěných a jejich včasná a účinná asanace. Těžbu a přiblížení kůrovcových stromů k asanaci je kraj připraven podpořit částkou 150 korun za kubický metr. Žádosti se budou podávat zpětně po dokončení asanace kůrovcového dříví až do 31. října příštího roku.
Druhým cílem této podpory je uvolnit plochy k včasnému zalesnění. „Kraj sleduje ještě třetí cíl. Tím je založení nových lesních porostů s vyšší druhovou diverzitou, jež budou odolnější vůči klimatickým změnám i hmyzím škůdcům. Chystaný dotační program proto má podpořit ochranu nové výsadby zpevňujících dřevin proti spárkaté zvěři oplocenkami, a to až do výše 70 korun za metr," dodal radní Klíma.
Na území hradeckého kraje je 145 tisíc hektarů lesa, což představuje 30,5 procenta jeho rozlohy. Celých 74 procent lesů je tvořeno jehličnany, především smrkem. Ten roste na více než 83 tisících hektarů.
