Přihlásit

Kůrovcová kalamita a budoucnost dřevních paliv (ČTK)

Důležitý kongres českých výrobců dřevních paliv a dalších příbuzných oborů se konal ve čtvrtek 24. října 2019 v obci Klášter Hradiště nad Jizerou (okres Mladá Boleslav). Výrobci dřevních paliv řešili, jak reagovat na aktuální přebytek smrkového dřeva v českých lesích a jak se naopak v budoucnu obejít bez smrku. Kongres zorganizovala Národní asociace Klastr Česká peleta. Diskuze se zúčastnilo přes šedesát zástupců všech relevantních oborů (zpracovatelé dřeva, majitelé pil, výrobci paliv, výrobci kotlů a kamen, topenáři, instalatéři, zkušebny i vysoké školy).

Nejdůležitější závěry a fakta:

- Palivové dřevo je kvůli kůrovcové kalamitě letos velmi levné, ceny klesly v některých krajích oproti loňskému roku o 30 - 40 %, cena za metr krychlový se pohybuje kolem 800 Kč. Kůrovec naopak cenově neovlivnil dřevěná paliva (pelety a brikety). Ty se totiž vyrábějí výhradně z piliny, která vznikne jako zbytková surovina na pilách. Domácí pily však byly díky poptávce ze stavebnictví plně vytíženy, ještě než se přemnožil kůrovec. Nejsou schopny nyní zvládnout více dřeva, přestože je ho v lesích přebytek.

- "Stavba nových pil, které by dokázaly kalamitní dřevo zpracovat, je otázkou několika let. A rozemlít na pilinu celé stromy, aby z nich mohly být vyrobeny pelety, to by bylo barbarské, energeticky náročné a ani finančně se to nevyplatí," vysvětluje Ing. Vladimír Stupavský z národní asociace Klastr Česká peleta. Konečnou cenu pelet navíc určuje především vývoj na celoevropském trhu, kde česká výroba tvoří méně než 3 % objemu. "Naše problémy s kůrovcem a přebytkem dřeva tedy evropskou cenotvorbu skoro neovlivní," říká Stupavský.

- Výrobce těchto dřevních paliv (pelet a briket) brzy čekají velké změny. Intenzivně se začínají zabývat vývojem technologií, které umožní zpracovávat i pilinu z buku, dubu, jedle nebo modřínu. Kůrovcová kalamita totiž přináší aktuálně přebytek smrkového dřeva, ale už za pár let bude smrk nedostatkovým zbožím. Čeští výrobci pelet a briket přitom dosud zpracovávali především smrk. Bukové, modřínové a další pelety zatím tvoří cca 10 % jejich výroby.

Co nás čeká do budoucna?

Stavba nových pil i peletáren

Domácí výroba pelet a briket zatím běží bez ohledu na kůrovce stejně jako doposud. V následujících letech se však předpokládá, že společně s novými pilami, které pomohou zpracovat kalamitní dřevo, vznikne i řada nových peletáren a briketáren. "Peletovací linky obvykle vznikají přímo v areálu pily, ušetří se náklady na převážení piliny a dřevozpracovatelské firmy nemusí řešit, kam se zbytky z výroby. Vyrábět pelety se jim vyplatí - roste po nich poptávka jak na domácím trhu, tak u sousedů, české pelety se vyvážejí do Rakouska, Německa i Itálie," uvádí Stupavský.

Pokud kůrovcová kalamita skutečně urychlí stavbu nových dřevozpracovatelských závodů, můžeme se těšit, že Česko přestane vyvážet tolik dřeva v nezpracované podobě. Aktuálně máme varovnou bilanci - až 40 % dřeva, které u nás těžíme, sami nezpracováváme. Otevírá se tedy obrovská šance začít se orientovat na vytváření přidané hodnoty na našem území a vyvážet výrobky ze dřeva, a to včetně dřevěných paliv, jako jsou pelety nebo brikety, které jsou na Západě tolik populární.

"Česko bylo největší exportér nezpracovaného dřeva v Evropě před kalamitou a nyní svůj podíl ještě zdvojnásobuje. Pokud by se toto dřevo u nás zpracovalo, byť jenom do výroby pelet, pak by se významně zvýšila vytvořená hodnota na 1 m3 surového dřeva, která je nyní jedna z nejnižších v Evropě," hodnotí Ing. Robert Babuka, viceprezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR. "Kůrovcová kalamita představuje zásadní zásah do budoucnosti oborů zpracování dřeva a jeho energetického využívání. Potvrdila se absence oborové hospodářské politiky, která by vytvářela podmínky pro růst kapacit na českém trhu. Na rozdíl od našich západních sousedů, naši zpracovatelé jsou zcela závislí na vnějších vlivech, které nemají pod kontrolou," dodává Babuka.

Příprava na léta bez smrku

Zatímco v krátkodobém horizontu se řeší především otázka, kde zpracovat kalamitní dřevo, aby nezůstávalo ležet v lese, v dlouhodobé perspektivě leží před českými dřevozpracovatelskými firmami i před výrobci dřevěných paliv jiná otázka. Jak se obejít bez smrku? Ať už se nyní podaří napadené smrky úspěšně vytěžit a zpracovat, nebo postupně uschnou, jedno je jisté - za pár let bude o smrk nouze. A na nových pilách se brzy budou místo smrku řezat buky, duby, jedly nebo modříny.

Kůrovcová kalamita navíc představuje bod zlomu v lesním hospodaření. Smrk má sice nejvyšší ekonomické výnosy, ale z dlouhodobého hlediska jsou monokultury pro lesníky riskantní. Chystá se tedy radikální proměna druhové skladby lesů, kdy smrky nahradí listnaté dřeviny a jedle, které jsou u nás původní.

V oboru výroby pelet se české závody dominantně orientovaly především na smrkové dřevo. Patří k nim i peletárna Waldera na Valašsku. "Smrkové dřevo jsme až doposud chápali jako jednoznačně nejvhodnější pro výrobu pelet. Za prvé má nejvyšší výhřevnost. Za druhé, bylo a pořád je v naší zemi nejdostupnější. Za třetí, lze ho dobře lisovat a peletové kotle jsou pro jeho spalování ideální," vysvětluje Marek Řebíček z Waldery. Očekávané vymizení smrku podle něj představuje obrovskou výzvu - výrobci pelet i briket budou muset najít náhradu za smrkovou pilinu. "My už nyní běžně vyrábíme oblíbené modřínové pelety a pilinu z buku, který se u nás na pile řeže, přimícháváme do smrkové. Musíme se ale naučit peletovat i borovicovou nebo dubovou pilinu, kterou nyní přehlížíme, za pár let to bez ní nepůjde."

Smrkové pelety zatím tvoří 90 % v Česku vyrobených pelet, zbývající desetina jsou pelety z piliny modřínové, bukové nebo z jiných listnatých dřevin. Se zpracováním bukové i borovicové piliny na pelety i brikety už mají zkušenosti ve firmě BIOMAC, se sídlem v Uničově. "V budoucnu se i u nás změní sortiment. Bude se zvedat podíl listnaté kulatiny. My máme už dnes v našem portfoliu čtyři druhy pelet a každý se vyrábí z jiné suroviny. Jsme schopni přestavět všechny naše technologie na výrobu pelet například z bukových nebo dubových pilin a hoblin. Na situaci a změnu na trhu budeme schopni reagovat velmi rychle," uvádí Ing. Martin Černý, jednatel firmy BIOMAC.

KONTAKT

Ing. Vladimír Stupavský

předseda Klastru Česká peleta

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

adresa: Česká peleta, z.s.p.o., Ruská 294, 252 29 Dobřichovice

web: www.ceska-peleta.cz

Komentáře   

+14 # sanjasin 2019-10-26 06:45
Když vidím, jakým fofrem v současnosti mizí lesy, tak mi přijde nereálný, že víc přiroste.

S výstavbou nových pil přichází 5 minut po dvanácté, kdyby je po revoluci nerušili, mohlo se spoustu dřeva zpracovat v ČR. Rakušáci jsou dneska vysmátí :).
+1 # schutzmeister@iex.cz 2019-10-25 11:49
Kolik že je aktuální zásoba SM ? 200 nebo 300 mil kubíků ?
Když to podělíte roční těžbou a přidáte etát, těžko někdo může mít strach, že nebudou piliny.
+2 # schutzmeister@iex.cz 2019-10-25 12:11
http://nil.uhul.cz/data/documents/vysledky_projektu_nil2/zasoba_drivi_lp_leden_2016.pdf
Jo, tak 500 mil, ale bude to víc.
Máme sice taky parky, ale tam se těží dnes víc jak za bolševika a lesních závodů.
A přírůst je ve skutečnosti řádově vyšší. Respektive by byl, kdyby se vytěžil.
Takže nějakých 50 mil dnešní kalamity se do 10 let srovná.
Nebo ne ?

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Úvahy osobností z lesnictví: Třicet let po sametové revoluci

Úvahy osobností z lesnictví: Třicet let po sametové revoluci

Lesnictví

Hlasujte v anketě uvnitř článku! 17. listopad 1989 odstartoval svobodný vývoj naší společnosti a změny se projevily všude, tedy i v lesním hospodářství. U příležitosti...

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Lesnictví

Novelu lesního zákona, která mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky soukromým vlastníkům na obnovu lesů, podepsal dne 14. 11. 2019 prezident Miloš Zeman, informoval...

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

Lesnictví

Aktualizováno 14. 11. Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku...

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

Lesnictví

Krkonošskému národnímu parku (KRNAP) letos kvůli propadu cen dřeva chybějí v rozpočtu desítky milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel parku proto KRNAP zvýší...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby