Liberecký kraj – Malý brouk, ale velká škodná.
Hmyz, jehož velikost se počítá v milimetrech, láme vaz vysokým úředníkům a dělá vrásky nejen lesníkům na severní Moravě, kterou loni v říjnu nejvíc pustošil orkán Herwart. Před invazi kůrovce totiž nezůstávají uchráněny ani lesy na severu něny Čech.
Hajní teď šturmují, aby poškozené dřevo bylo z lesa co nejdřív pryč. Je totiž doslova živnou půdou pro jednoho z největších lesních škůdců. Podle revírníků přitom na likvidaci napadeného dřeva není už moc času. Dospělí brouci se začnou líhnout do měsíce, možná už za tři týdny. „Problém to je, a veliký," říká na téma kůrovcové kalamity ředitel Městských lesů Liberec Jiří Bliml, podle něhož se místy ještě stále potýkají s důsledky loňského orkánu.
Práce jim paradoxně ztěžuje to, že vichr na Liberecku nepoškodil dřeviny plošně. „Polomy se nacházejí jednotlivě, navíc po každé další vichřici se s pravidelností musíme vracet do těch samých oblastí. Některé úseky jsou přitom těžko dostupné, využíváme i koně. Tam, kam se už žádná technika nedostane, zbavujeme postižené stromy aspoň kůry, v níž se brouci usazují.
Problém je, že na to máme málo lidí," konstatoval Jiří Bliml.
Městské lesy Liberec obhospodařují celkem 600 hektarů lesních porostů, které obklopují krajské město od Ještědu přes Machnín, Lidové sady, Kunratice až po Vratislavice. Od loňska už vytěžily na 700 kubíků napadeného dřeva. Roční objem těžby je přitom běžně kolem 300 kubíků.
Napadené dřeviny jsou i v dalších částech kraje. „Naši revírníci zatím odhalili celkem asi 500 kubíků stojícího kůrovcového dřeva," potvrdil krajský ředitel Lesů ČR Ludvík Řičář.
Vytěžení napadeného dřeva je podle odborníků jedinou cestou, jak se nebezpečného škůdce zbavit. „To věděli už staří lesníci," dodává ředitel Městských lesů Liberec.
Problémem přitom není jen nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale také kapacita na pilách, které jsou podle něj přetížené a odmítají další dodávky dřeva. S tím ovšem polemizují majitelé menších pil. „Zpracovat kůrovcové dřevo třeba na palety by určitě nebyl problém, jenže s námi nikdo nejedná," shodují se oslovení majitelé. Zpracování dřeva je podle nich poté, co není součástí portfolia státních lesů, velký kšeft pro velké firmy.
ZÁCHRANA JE V BORECH A V LISTNÁČÍCH
V souvislosti s kůrovcovou kalamitou, která smetla současného ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda, se také mluvilo o nutnosti přehodnotit systém lesního hospodářství u nás. Zejména v souvislosti s výraznou změnou klimatických podmínek.
Kůrovec totiž nenapadá jen polomy, ale dobře mu dělají i stromy, které umírají v důsledku sucha.
Ohrožené jsou tak především smrky se svými mělkými kořeny. „To ale není žádná novinka. V některých revírech, třeba na Frýdlantsku, jsme se tím začali zabývat už před takovými 15 až 20 lety. Dávno před tím, než se začalo mluvit o ubývání vody v souvislosti s Turówem. Zhruba pětina už je obměněna," vysvětluje ředitel Řičář.
Smrky nahrazují v nižších polohách kupříkladu borovice. Ke slovu přijdou i duby. Na horách pak smrky střídají buky, javory nebo jeřáby.
