logo Silvarium tisk

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na to budeme skutečně muset počkat. Na to, jak se to prokáže, řekněme, na konci snažení německé politické reprezentace, ale teď do současnosti dnešních dní, kterak se globální změny klimatu promítají například do běžného života lidí v Česku. Podle údajů Akademie věd bývá v posledních letech období letních veder delší a intenzivnější, prší méně často, ale deště jsou často silnější a zasahují pouze lokální území, přičemž se také zkracuje doba, po kterou se i na horách udrží sníh. A tyto změny potom zvyšují riziko povodní, jsou příčinou sucha a viditelným důsledkem je stav českých lesů. Stromy oslabené nedostatkem vody nejsou schopny odolávat přemnoženým škůdcům, kůrovcová kalamita, která postihla velkou část Česka, je podle odborníků nejhorší za posledních 200 let.

Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /nestr. za ČSSD/
--------------------
V současnosti pokračuje naprosto bezprecedentní kůrovcová kalamita. V roce 2017 bylo vytěženo celkem 5,8 milionů kubíků kůrovcového dříví. V roce 2018 předpokládáme řádově 14 milionů kubíků. A v roce 2019 lze předpokládat další prohloubení této nepříznivé situace. Kalamitou jsou zasaženy prakticky všechny kraje.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Nejvýznamnější sucho novodobé historie meteorologové naměřili v roce 2003. Nedostatek srážek a ubývání spodních vod tehdy postihly především území západní Evropy. Česká republika ležela na okraji zasažené oblasti. Horké a suché počasí přesto poškodilo nejenom úrodu ovoce a obilí, ale významně klesla také hladina českých řek a rybníků. Rok 2008, ten lesům zasadil ránu v podobě orkánu Kyrill, protože vítr tehdy zničil kolem deseti milionů metrů krychlových dřeva. Šlo o dvě třetiny plánované těžby v předchozím roce. No a před třemi lety pak začal narůstat srážkový deficit. V srpnu roku 2015 dosáhl už 150 milimetrů. To vedlo k poklesu hladiny spodních vod a také k celkovému vysušení krajiny. S námi teď ve spojení, aspoň tedy po telefonu, ministr životního prostředí Richard Brabec. Vítejte. Dobrý večer.

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
Krásný večer vám i divákům.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pravda, začali jsme teď dopady sucha a vývojem sucha v České republice v čase, ale teď jsme tři čtvrtě hodiny před tím, než jste se k nám připojil, mluvili o emisích CO2 a o tom, kterak Česko naloží se svými emisemi a ukázali jsme také některé ne úplně lichotivé grafy. Tak možná ještě prosím příležitost pro vás se k tomu vyjádřit. Skutečně plníme to, co jsme si předsevzali? Uhelné elektrárny, které jsme tu ukázaly, nebudou do budoucna problémem i přesto, že stále stagnujeme, řekněme, v množství obnovitelných zdrojů, i přesto, že není rozhodnuto o výstavbě zdroje jaderného?

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
Tak to by bylo opravdu na dlouhé povídání.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pravda. Omlouvám se, v krátkosti pouze.

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
Tak určitě, to bude krátké. Především chci říct, že ta státní energetická koncepce, což je materiál schválený vládou, tak jasně říká, že dál bude výrazně klesat podíl uhlí, především teda samozřejmě hnědého uhlí na výrobě elektrické energie a samozřejmě i v teplárnách a v domácnostech. My jsme začínali s obrovským podílem samozřejmě jako velmi průmyslová země a dneska jsme zhruba na 47 procentech podílu uhlí a dostáváme se nebo chceme se dostat až někam k 10 procentům v roce 2040. Co to znamená? Budou se odstavovat po roce 2030 další hnědouhelné bloky, to znamená dále budeme velmi významně klesat s našimi emisemi CO2. Už to tady padlo. My jistě splníme náš cíl v roce 2030. Čtyřicet procent snížení, já si myslím, že to bude dokonce víc jak 40 procent snížení oproti roku 1990. Dneska možná nahlížíme až na 45 procent. Ale co je důležité, máme už naši zpracovanou politiku ochrany klimatu, která pracuje se scénáři, jak může Česká republika snížit o 80 až 95 procent emise CO2 do roku 2050. Tam už samozřejmě ty změny budou ve všech oblastech našeho života, nejenom v průmyslu, ale v zemědělství, v dopravě, v lesnictví, ve službách, prostě všude. To znamená co je opravdu podstatné, je, že samozřejmě když se podíváme na náš řekněme potenciál a tam od kolegů padala deba... nebo vedla se debata jaderná energetika ano či ne, ta státní energetická koncepce hovoří jasně. Prostě jaderná energetika bude jedním z těch hlavních pilířů, dokonce hlavním pilířem v těch dalších letech a postupně se bude zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů. To je jasné. Ale těžko lze úplně se srovnávat s Německem nebo s Dánskem, jak říkal pan profesor Moldan. Mimochodem pana profesora zdravím. On je i předseda mé vědecké rady, takže my spolu samozřejmě ty věci konzultujeme, byť na některé můžeme mít jiný názor, ale my prostě nemáme moře a to je... nejvíc těch větrníků samozřejmě je u moře, Severního moře v případě Německa. A samozřejmě jde i o to, že tady potenciál větrníků je v České republice teoreticky, ale problémem je, že většinou to narazí na nevůli nebo nějaký odpor nějaké nevládní organizace, nějakého sdružení nebo popřípadě obce a oni to prostě nechtějí ve svém okolí. Tomu se hezky česky říká "ano, ale ne na mém dvorku". A další velký potenciál tady byl v otázce solární energetiky, jenže, bohužel, tím strašně přestřeleným, tou strašně přestřelenou podporou, která nás stojí 50 miliard ročně jako daňové poplatníky a bude nás stát ještě takovouhle hroznou částku 15 let, tak se i vyčerpal potenciál nějakých rezerv pro další podporu. Ale třeba ministerstvo životního prostředí zásadně podporuje ty malé fotovoltaické elektrárničky na střechách a to my považujeme za budoucí trend. To znamená mít baterku...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá.

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
... mít fotovoltaické panely. Podporujeme tisíce projektů ročně. Chtěli bychom jich podporovat desítky tisíc a to je cesta.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane ministře, mockrát díky, mockrát díky. Já budu moc rád, když samozřejmě tu debatu budeme moct dokončit jindy o energetické koncepci a vlivu na životní prostředí.

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
Jasně. Budu taky rád.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A že přijmete naše pozvání k nějakému širšímu debatnímu formátu třeba někdy příště. Ale abychom nezamluvili úplně dopady sucha a to, co jsme dnes i slyšeli od šéfa Lesů České republiky, od ministra zemědělství, to poměrně dramatické číslo 19,4 milionu metrů krychlových vytěžených. Co to znamená pro vás jako ministra životního prostředí? Teď se nebavme o ekonomice. Teď se bavme skutečně o tom, kolik dřeva a kolik lesů kvůli tomu ubyde na českém území?

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
Je to nepochybně, a to nechci být, řekněme, patetický, ale tady budu, protože tohleto je největší katastrofa v oblasti lesního hospodářství a vlastně i ekologická katastrofa za posledních mnoho řekněme desítek let. V případě kůrovcové kalamity je to nepochybně největší katastrofa v dějinách vůbec českých zemí. Máte pravdu, tady se na to dívalo historicky hlavně z pohledu hospodářské funkce lesa, ale ten les má obrovské funkce ekologické, rekreační a další. To znamená tady bezpochyby přicházíme o... a přijdeme o stovky tisíc hektarů lesů a my dneska už musíme uvažovat a taky intenzivně uvažujeme, co bude po té válce, protože dneska je to válka s kůrovcem, kterou zatím prohráváme, a pokud by ten ráz počasí, suchého počasí vydrží, tak se těžko dá tomuhletomu čelit, i kdybychom na to měli desetkrát více lidí. Ale...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, mimochodem, když tedy mluvíte o těch funkcích lesa, tak jsme dnes slyšeli na tiskové konferenci i po tiskové konferenci šéfa Lesů České republiky, který jednak říká - primární funkce lesa je ta hospodářská a musí se otevřít debata, nakolik je důležité, aby lesy plnily třeba i společenskou funkci. Druhé silné vyjádření - proti kůrovci se dá bojovat jedině těžbou. To dnes zaznělo od pana ředitele. Je to tak?

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
Tak především proti kůrovci v tomto rozsahu se samozřejmě dá bojovat těžbou, to je pravda, ale v některých oblastech už se proti, proti němu vlastně ani bojovat nedá, proto myslím, že rozumně se navrhuje ta rajonizace území na ty, na ta územní, která už jsou natolik postižená, že ani nemá smysl kácet ty zasažené stromy.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Za malou chvíli to ukážeme, ano.

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
To už jsou takzvané /nesrozumitelné/ souše. A tam už není co zachraňovat. Pak je oblast ta nárazníková a tam určitě má smysl přesunout kapacity, které máme k dispozici. A pak je ta část málo zasažená, kterou prostě chceme ochránit. Ale já se vrátím k tomu hlavnímu a to je, že samozřejmě ty ekonomické dopady jsou obrovské. My jsme doplatili na to, že jsme v řadě případů neměli lesy, ale plantáže na dřevo, tedy obrovské smrkové monokultury, které v kombinaci s počasím, se suchem, horkem a tak dále, samozřejmě směřovaly někdy a muselo se to stát, k takovéhle katastrofě. Ale teď je hrozně důležité, abychom na to rychle reagovali a to si nové vedení českých lesů, já jsem za to velmi rád, a nejenom Lesů České republiky, ale i dalších uvědomuje a samozřejmě zalesňovali, intenzivně zalesňovali v jiné struktuře, aby ty holiny, které vznikají, a jsou to obrovské plochy, které jsou samozřejmě pak náchylné na erozi, a pak je složité, aby něco vůbec vyrostlo, tak aby se rychle zalesnily. Samozřejmě v řadě případů už se nebude sázet smrk, už se budou sázet prostě listnaté stromy, popřípadě se nechá prostor takzvaným pionýrským dřevinám, jako jsou břízy, osiky a další stromy, které vlastně poskytnou určitý pokryv na nějakou přechodnou dobu a dají potom prostor té cílové dřevině. Ale je velmi pravděpodobné...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane ministře, omlouvám se, teď možná už jenom v několika vteřinách, protože čas pomalu vypršel. Jenom ony úvahy, které se vedly i v případě národních parků, kterak se bude omezovat bezzásahové území, kde se zkrátka kácet nebude ani v případě, že ten porost bude napaden kůrovcem, tak mění se nějak, teď nemyslím legislativně, teď myslím jenom třeba i ve vaší hlavě, ten přístup k tomu, že Česká republika čelí takovéto katastrofě, co teď s přísně chráněnými územími?

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
Víte, co je absurdní na tom nebo paradoxní spíš, že relativně nejmenší problém s kůrovcem je dneska v národních parcích, i když i tam ta kůrovcová těžba samozřejmě vzrůstá nebo to ohrožení, ale jako se hodně hovořilo o tom, že největší problém je Šumava, tak v době, kdy se o tom hovořilo, tak ten kůrovec dávno už v tichosti, ale ono to tak v tichosti nebylo, žral hospodářské lesy, kde naopak proti kůrovci se zasahovat nejenom mohlo, ale dokonce muselo, a přesto se, řekněme, zasahovalo pomalu nebo nebo nedostatečně. To znamená já jsem absolutně přesvědčen, že lze ten princip bezzásahovosti na nějaké části národních parků, a to je i samozřejmě model, který, který vlastně přebíráme z Německa, tam je o 20 nebo 30 let samozřejmě delší ta zkušenost s tím, tak se nějakým způsobem, protože tam si ty lesy opravdu dovedou poradit v těch horních částech, horských částech lesů, například na Šumavě nebo i v Krkonoších. Samozřejmě mají více vláhy, dovedou si s tím kůrovcem lépe poradit. A my se soustřeďme z hlediska toho boje a toho zasahování především právě na ty oblasti středních poloh a na ty hospodářské lesy, kde, řekněme, je o co, je určitě prostě o co pečovat a tam to musí směřovat. Já jsem přesvědčen, že národní parky si poradí.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A to dnes slíbili i zástupci ministerstva a Lesů České republiky. Pane ministře Brabče, vám mockrát děkujeme, že jste si na nás udělal čas a mějte se hezky. Na shledanou.

Richard BRABEC, místopředseda vlády, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/
--------------------
Já moc děkuju za pozvání. Mějte se hezky a budu se těšit na nějaké další shledání. Hezký večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Bezpochyby. Ministra životního prostředí s námi v mezičase poslouchal náš další host Marek Turčáni z Fakulty lesní a dřevařské České zemědělské univerzity. Vítejte u nás, pane profesore. Dobrý večer.

Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Dobrý večer vám i divákům.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Shodujete se tedy s názorem, který dnes opakovaně zazněl, že hůře nebylo 200 let? To se dá takto určit?

Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Myslím, že se to dá tak říct. Musíme si ale uvědomit, že v současnosti máme za posledních 200 let nejvyšší zásoby smrku v porostech, takže je pochopitelný, že z toho obrovského množství smrku, který tady roste, tak i ta kalamita, když se, když začne se projevovat, tak samozřejmě ten kůrovec napadne, má šanci napadnout obrovská množství stromů. My jsme mohli už 10, možná 15 let si to všimnout, že k něčemu takovému se schyluje a my jsme už v roce 2006 začali upozorňovat na fakultě, začali jsme mít první projekty, kde jsme dělali první projekce. A shodou okolností ty naše mapy, které jsme už publikovali v roce 2009...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Se shodují s těmi, co jsme viděli dnes.

Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
... tak se shodují s tím, že na tý Moravě ta situace bude velice vážná. Na druhé straně musíme říct, že ten, že ta dynamika těch procesů nás hrozně překvapila, protože to, co jsme předpovídali, že se stane v roce 2025, tak se stalo už v roce 2015.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A promiňte, vy jste upozorňovali na to, že je tu zkrátka velká převaha monokultur a je potřeba vysazovat barevnější lesy, když to řeknu laicky?

Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
My jsme, my jsme upozorňovali na to, že může dojít v důsledku klimatické změny, o které tu mluvíme, může dojít k zvýšení počtu generací kůrovce, co znamená, že v průběhu roka nevznikne z jednoho jedince 50, ale vznikne 200. To je zásadní rozdíl, když to vypočítáme všema těma miliardama, tak je to, je to zásadní rozdíl. A já jsem v roce 2013 upozornil tehdejšího generálního ředitele Lesů České republiky, pana Szóráda, že velice brzy můžeme očekávat takovouhle pohromu a že bychom měli ustanovit odborné komise, které by velice pečlivě posoudily ten stav a velice pečlivě by zhodnotily, kde začne k těmto problémům docházet. Bohužel...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Co jste se dozvídal od politiků a od exponentů třeba státních lesů?

Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Bohužel, bohužel nebyl o to, nebyl o to moc zájem, protože se to zdálo tak neuvěřitelné, že všichni nám říkali to jsou jenom nějaké výmysly vás, vědců, nějaké pohádky, které nám tady vyprávíte, a já bohužel musím konstatovat, že hodně těch scénářů bylo ještě horších, než jsme v tom čase odhadovali.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Co to číslo znamená pro vás, pane profesore Moldane, ten velký úbytek dřeva, protože to je srovnatelné skutečně jenom s rokem 2008, kdy se odtěžovalo dřevo po orkánu Kyrill a je to dokonce ještě o něco vyšší.

Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
Já myslím, že pan profesor Turčáni to řekl velmi přesně a vidíme tady skutečně tu stopu té probíhající změny klimatu, která prostě těmto kalamitám jednoznačně nahrává. A jediné, co snad ještě nebylo zmíněno, je, že skutečně cestou, jak se z tohoto dalo by se říct bludného kruhu smrk - klima - teplo a tak dále dostat, je co možná nejrychlejší, a když říkám co možná nejrychlejší, tak nemyslím přes noc, změna skladby našich lesů. To je jediný, jediná cesta a pro to by se mělo udělat všechno, aby se přece jenom urychleně s tím nejenom začalo, ale pokračovalo velmi rychle. A když jak říkám urychleně, no tak samozřejmě všichni víme, že stromy rostou dost dlouho, takže...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
To je pravda.

Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
... to jaksi není nic, co bych si myslel, že by se dalo udělat, jak říkám, v krátké době, ale je třeba na tom velmi intenzivně pracovat a opravdu začít včera, bych řekl.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A co se podle vás stane s tím prvotním problémem, se suchem. Jaké jsou prognózy zrovna v našem regionu, protože když jsem se díval třeba právě do zprávy mezivládního panelu, která byla publikována v roce 2014, jestli se nepletu, tak tam se ještě operovalo s tím, že v našem regionu naopak by měly srážky narůstat, ale to jakoby se nepotvrdilo.

Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
No, tak je třeba říct, že ty modely klimatické nejsou ještě dostatečně propracovány, co se týče těch regionálních rozdílů, ale obecně se soudí, že u nás by nemělo docházet k nějakému výraznému snížení celkového množství srážek. Ovšem sucho zřejmě bude spíše pokračovat, protože celkově můžeme počítat s oteplením, to znamená s rychlejším vyšším výparem, to je jedna věc. A druhá věc je, že srážky nepochybně budou rozloženy v čase jinak. To znamená, že můžeme očekávat spíše koncentrované vysoké úhrny srážek, které rychle odtečou z krajiny, dokonce i z lesů. Nakonec máme řadu lesů odvodněných, takže už nepůsobí jako taková ta houba příslovečná. Takže cestou je, tedy pokud se týče lesů, je změna skladby. A co se týče celé krajiny, tak udělat všechno pro to, aby se ta voda v té krajině zadržela, to znamená změnit tu strukturu té zemědělské, zemědělské výroby, zemědělského obhospodařování a v té krajině ne zachovat, protože oni už tam nejsou, ale znova vytvořit takové ty prvky, jako jsou remízky, meze, občas nějaký mokřad, malé vodní nádrže a podobně. To je jednoznačný úkol. To se dá udělat rychleji než ta změna té druhové skladby, protože samozřejmě druhovou skladbu můžeme teď zasadit a bude to růst desítky let.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Déle, než se staví jaderná elektrárna kupříkladu, když už jsme /nesrozumitelné/.

Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, UK /TOP 09/
--------------------
No, tak to bych... Já bych tento...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá. To měl být částečně žert, tak za to se omlouvám. Ale, pane profesore Turčáni, slýcháme často i stížnosti soukromníků, kteří říkají - kůrovec napadl naše lesy, protože lesy státní v tomto ohledu nic nedělaly, neodvážely napadené dřevo, a potom kůrovec se přenesl i na naše pozemky, na naše majetky. To tak bývá, skutečně dá se teď říci stát v tomto případě selhal v minulých letech?

Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Já myslím, že to není úplně jednoduché takhle, takhle říct. My v současnosti právě na Šumavě pracujeme v rámci jednoho projektu, ke kterému nás vyzvala Správa Národního parku Šumava, protože víte, že Šumava sousedí s Rakouskem a lesníci v Rakousku obviňují Národní park Šumava, že jim posílá kůrovce přes hranice.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Přes hranici.

Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Takže vůbec není jednoduché to dokázat, protože jsou známé, známá, známé studie genetické, kde vlastně není možno ty populace nějakým způsobem jednoznačně rozlišit. Takže v současnosti tam máme vymyšlenou nějakou metodikou, kterou zkoušíme od tohoto roku, a ten projekt ještě dva roky bude pokračovat. My celkem jako přesně nevíme, jak kůrovec v těchto podmínkách se chová. Já sám jsem asi sedm let zpátky napsal článek, kde jsme zjistili, že v průběhu těch gradačních cyklů se ten kůrovec chová jinak a že když vlastně není dostatek vhodné potravy, tak on dokáže cestovat celkem masivně i na vzdálenost jeden a půl kilometru. Naopak, když ta potrava je všude velice vhodná, tak zůstává do sta metrů. Čili v tomto stavu, když stromy jsou velice oslabeny suchem a ten kůrovec má obrovskou zásobu všude, tak vlastně nepředpokládám, že by byla nějaká intenzivní migrace. Čili...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Že to není problém nechat kůrovcové dřevo v lese nebo to je mediální zkratka, že se to dělalo, a proto je to problém.

Marek TURČÁNI, Fakulta lesní a dřevařská, Česká zemědělská univerzita
--------------------
Samozřejmě je to obrovský problém, ale ten problém já vidím spíše jako globálně, protože narůstá celková populace. A když narůstá celková populace v kombinaci se zlým zdravotním... se špatným zdravotním stavem stromů, tak ta obrovská populace dokáže, už relativně málo brouků dokáže udolat jeden strom. To znamená, že ta obrovská populace ve velice krátkém čase dokáže, dokáže udolat obrovské množství stromů a zvýšit znova svoji četnost.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě