Přibyslav – Hektary lesa po celé republice požírá kůrovec. Za několik málo let budou někde místo lesů jen holiny, nebo porosty suchých mrtvých stromů.
Myslí si to ředitel Lesního družstva obcí Přibyslavska Jiří Svoboda, který je zároveň členem republikového sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Podle něj bude mít současná kalamita zásadní dopad na stav podzemních vod a přeroste v ekologickou katastrofu.
VLASTNÍKŮM LESŮ HROZÍ KRACH
„Situace je v celé republice zoufalá," upozorňuje Svoboda.
„Dřevo se nedá prodat. Těžba kůrovcového dřeva se počítá v řádu desítek milionů kubíků. Odhady kůrovcové kalamity na Vysočině pro rok 2019 hovoří o 5 až 6 milionech, či dokonce 10 milionech kubíků kůrovcového dříví. To je objem, který nelze prodat, a co je horší, ani nakonec vytěžit a odstranit z lesa. Půlka nemocných suchých stromů zůstane v lese stát. Majitelé lesů čekají obrovské ztráty, a nakonec ekonomický krach," varuje.
Podle jeho názoru se holé planiny po pokácených stromech samy nezalesní náletovými sazenicemi. Naopak se z nich stane poušť, kde nevyroste už nic. Změní se tím klima v zemi. Sucho bude stále horší.
„Východisko z toho je jediné. Ministerstvo zemědělství najde rychle peníze, ale také cesty, jak zabránit ekonomickému kolapsu vlastníků lesů, a přiměje je k tomu, aby holé plochy znovu zalesnili, protože to stojí desítky tisíc korun," dodal Svoboda.
NEDOSTATEK SAZENIC
Další problém, který se rýsuje na obzoru, je nedostatek sazenic. Lesní školky totiž nejsou na kalamitu podobného rozsahu připravené. Nemají dost sazenic, nemají plochy, kde by se dalo sázet, a dokonce ani dostatek lidí, kteří by stromky sázeli.
„Kalamita je důkazem, jak dopadnou věci, když se řídíme striktně předpisy a vynecháme zdravý selský rozum," prohlásil starosta Přibyslavi Martin Kamarád.
„Rigidní přístup státu, respektive státní organizace, se podílel jak na vzniku této kalamity, tak na prohloubení špatné situace na trhu se dřevem," myslí si.
Podle Svobody z této katastrofální situace plyne do budoucna i poučení. „Nesázet monokulturní lesy, ale lesy smíšené. Takže je šance, že když jeden druh stromů napadne parazit, další přežijí," vysvětlil.
