Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva po zhruba šesti milionech kubíků loni. Na Sněmu lesníků v Hradci Králové to uvedl náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) pro výzkum Petr Zahradník.
»Situace se permanentně zhoršuje, kromě sucha se projevují i další faktory jako nedostatek (těžařských) kapacit, špatný odbyt dřeva, snížená cena dřeva,« řekl Zahradník. Likvidace kalamity podle něj bude trvat roky a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější. Například proti stavu před rokem 1989 nyní nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali přes celou republiku do míst kalamity.
Pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu podle Zahradníka ztěžuje i stávající zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků.
Pro rychlejší zvládnutí kalamity by se podle něj dala použít takzvaná rajonizace lesů. Oblasti, které kůrovec zlikvidoval z 80 až 90 procent, by se nechaly být a těžařské kapacity z nich by se soustředily do míst, kde je ještě co zachránit. »Nejhorší situace je na severní Moravě, ve Slezsku, zhoršuje se situace na Vysočině a v jihozápadních Čechách,« řekl. Současná obří kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala již v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní kůrovec napadl přes 20 mil. kubíků dřeva. Kalamitu lze podle Zahradníka rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008 a nynější etapa začala v roce 2015 po abnormálním suchu.
Loni se v celé České republice vytěžilo 19,4 mil. kubíků dřeva. Letos očekávaných až 15 mil. kubíků dřeva napadených kůrovcem tak představuje přes 75 % loňské těžby. V objemu si lze 15 mil. kubíků dřeva představit jako vlak plně naložený dřevem dlouhý 5000 kilometrů. Kůrovcová kalamita způsobující přebytek dřeva na trhu a pád jeho cen se přímo dotýká výsledků největšího vlastníka lesů v zemi, státního podniku Lesy České republiky. Podnik v říjnu oznámil, že letos čeká propad zisku na 600 až 800 mil. Kč z 3,7 miliardy korun loni. Současně Lesy ČR nevyloučily, že by pro své budoucí financování mohly využít úvěr. Kalamitní těžby se u podniku projevily v meziročním zvýšení těžby dřeva, která za leden až červenec meziročně vzrostla o 21 % na 5,72 mil. kubíků.
Podle Jiřího Remeše z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity musí lesníci nové porosty založit tak, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. »Musíme vytvářet lesy více odolné s větší pestrostí v druhové skladbě a využívat i nepůvodních druhů dřevin, které vykazují vysoký potenciál adaptace,« uvedl Remeš. Jako příklad uvedl využití douglasky tisolisté, která se podle něj již vysazuje Německu či Francii.
Lesníci by však podle předsedy České lesnické společnosti Pavla Draštíka neměli rezignovat ani na vysazování smrku, který dokáže les ochránit před vyschnutím a úhynem lesních ekosystémů. »Potřebujeme důvěru veřejnosti v lesní odborníky,
kteří mají zájem předat porosty v co nejlepším stavu.
V minulosti se jim například podařilo dát do pořádku imisemi zdevastované lesy v Krušných horách či Krkonoších,«
