LIBERECKÝ KRAJ Od roku 2000 nechřadly smrkové lesy nikdy tak hodně jako letos. Úmorné letní a podzimní sucho nadopované extrémně vysokými teplotami otevřelo totiž dveře dokořán pro lýkožrouta smrkového - tedy nejběžnějšího kůrovce.
Na území libereckého krajského ředitelství Lesů České republiky, kam patří také Hořicko a Královédvorsko, se letos vytěžilo přes 130 tisíc metrů krychlových smrkového dřeva napadeného kůrovcem. Což odpovídá více než 100 tisícům vzrostlých stromů.
Loni šlo ani ne o 30 tisíc metrů krychlových.
„Na vině je jednoznačně letošní obrovské sucho," říká Libor Dostál, zástupce krajského ředitele Lesů České republiky. „Rašeliniště v Jizerských horách, kam se člověk běžně propadal, jste mohli ještě v první polovině podzimu přejít v polobotkách. Přes třicet let sleduji v Jizerských horách studánky a některé z nich letos vůbec poprvé vyschly." Zatímco do konce června v Libereckém kraji ještě jakžtakž pršelo, v dalších čtyřech měsících nastalo období s nebývalým nedostatkem deště. Sucho a horko se na smrcích podepsalo už v srpnu. „Ve srovnání s červnem i s červencem se takzvané kůrovcové těžby mnohonásobně zvýšily," upozorňuje Ludvík Řičář, liberecký ředitel Lesů České republiky. „Od jara jsme netěžili nic jiného než smrky napadané kůrovcem. Až nedávno jsme začali s těžbou listnatých stromů, abychom uspokojili poptávku po tvrdém dřevě. Potřebují ho například nábytkáři, využívá se také jako palivo. Půjde jen o několik tisíc metrů krychlových."
Neobyčejné sucho a horko dopadlo na Liberecký kraj také v roce 2015. Pamětníci o něm hovořili jako o nejhorším za posledních třicet let. O tom, oč horší sucho uhodilo letos, svědčí čísla o kůrovcových těžbách.
Před třemi lety dosáhly zhruba 18 tisíc metrů krychlových, letos se pohybují kolem 45 tisíc metrů krychlových. Na Hořicku stouply kůrovcové těžby dokonce více než dvacetkrát - na letošních 65 tisíc metrů krychlových. Na Královédvorsku čtyřikrát.
Prudký nárůst zaznamenaly rovněž lesní správy Ještěd a Česká Lípa. Kůrovcové těžby tam stouply oproti suchému a horkému roku 2015 třiapůlkrát a šestkrát.
„Na Hořicku letos v létě odpovídalo podnebí jižnímu Maďarsku," poznamenal Dostál. „Český ráj nebo rovinaté oblasti Českolipska se od Hořicka příliš nelišily. Naši předci označovali smrk za dřevinu chladných horských mlh. Do podhorských oblastí se vysazoval v podstatně deštivějších a chladnějších dobách. V současném horkém a suchém klimatu tak však strádá." Od roku 2000 se lesníkům v Libereckém kraji dařilo udržet kůrovce vždy na uzdě. Na boj proti lýkožroutům jim stačily lapáky a lapače. Lapače jsou pasti na odchyt kůrovců s umělým feromonem, který láká samičky a samce škodlivého brouka. Jako lapáky slouží pokácené kmeny smrků, na něž kůrovec nalétává.
„Zdravý smrk nestresovaný suchem a horkem si s kůrovci poradí sám. Zalije je smůlou a zahubí," tvrdí Řičář. „Pokud ale smrky oslabí sucho, nedokážou se lýkožroutům ubránit," podotýká Dostál. „První brouk vyvrtá v kůře snubní komůrku a ostatní už jen pozve k hostině." Kůrovci měli letos v létě v Libereckém kraji kvůli suchu tisíce lapáků. Ale ne úmyslně pokácených, nýbrž stojících. Byly jimi oslabené smrky. „Jehličí ale usychalo i na smrcích nenapadených kůrovcem," konstatoval Dostál. „Smrky se řadí mezi stromy s kořeny sahajícími do hloubky okolo třiceti centimetrů, kde jim chyběla jakákoliv vláha. Půda vyschla mnohem hlouběji a při občasných deštích voda pronikla jen několik centimetrů pod povrch země."
Minulý týden se po dlouhé době spustil v Libereckém kraji vydatnější déšť. Na hřebenech Jizerských hor a Krkonoš napršelo někde během 24 hodin i přes třicet litrů vody na metr čtverečných. Tedy víc než v suchých oblastech kraje za celý srpen nebo září.
„My bychom ale potřebovali, aby takhle pršelo alespoň deset dní v jednom kuse. Voda by se pak dostala i do hloubky, kde se nacházejí jemné kořínky, kterými proudí do smrků živiny," řekl Řičář. „Smrky i další stromy by pak dostaly šanci zotavit se z dlouhého sucha. Ale sami zatím nedokážeme říci, v jakém stavu budou v příštím roce."
Po velmi suchém roce 2015 následovaly v Libereckém kraji dva obstojně deštivé roky, kdy smrky nechřadly. Lesníci se ale chystají i na katastrofický scénář, že by se sucho z letoška mohlo opakovat i napřesrok. „Je ale otázkou, jestli bychom na kůrovcovou těžbu měli dost techniky a lidí," prohlásil Řičář.
V době, kdy se otepluje celá planeta, představuje pro české lesy jedinou šanci co největší druhová pestrost a odklon od smrků v níže položených oblastech. „Třeba na severu Frýdlantska smrky nevysazujeme už dvacet let," doplnil Dostál. „Když budoucí les vzejde z pěti dřevin a dvě z nich zahynou například kvůli suchu, les zůstane zachován a stále bude v krajině plnit své funkce."
