Délka kalamity, přímo úměrná zásobám smrku v nižších oblastech republiky«? Tedy kalamita trvající tak dlouho, až »zásoby smrku v nižších oblastech republiky vyhubí nadoraz? Takže nám nezbývá, než se složit na šamany, přivolávající »chladné a deštivé léto«? Klesli jsme skutečně – ve třetím tisíciletí - na úroveň afrických Zulukafrů?
Státní Lesy ČR vlastní polovinu českých lesů. Teď máme – vzkazuje jejich šéf – odepsat i jejich výnos. Následkem několikanásobně větší těžby, vynucené kůrovcové kalamitou, je totiž »cena dříví na historickém minimu«. Zato náklady »na výsadbu kůrovcem poničených ploch a vytvoření opravdu nového lesa s jinou druhovou skladbou dřevin šplhají vzhůru
«. Takže »při cenách dřeva kolem tisíce korun za kubík, kdy dříve jsme stejné sortimenty
prodávali i za skoro trojnásobnou cenu, nejsme schopni generovat zisk«. Jen v minulých pěti letech přitom státní kase vynesl skoro 40 miliard.
Les přitom není jen zdrojem dřevní hmoty. Je totiž – řečeno s H. Weidingerem z vídeňské lesní správy – »skutečným produkčním
zázrakem«. Komplex obecně prospěšných funkcí, které plní, není čím nahradit. To právě v lese máme »zelené plíce a skvělý regulátor klimatu«, který »ze vzduchu filtruje prach a škodlivé látky, zpomaluje proudění vzduchu a působí na vyrovnávání teploty«. Především »lesy jsou i pramenem čisté, pitné vody, hromadí a čistí velké množství srážek a regulují oběh vody i daleko za hranicemi svého vlastního ekosystému«. Dvojnásob u nás, na »střeše« mezi Baltem a Středomořím.
Celý článek najdete v Haló novinách.
