Krkonoše oholené kůrovcem nepředpokládá Správa Krkonošského národního parku (KRNAP).
Ochranáři neplánují mimořádné uzavírky horských stezek vynucené likvidací lýkožrouta, jenž jinde představuje mediální evergreen. „Pokud někde dojde k omezení pro turisty, půjde o záležitost běžné těžby," potvrdil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Hrozba kůrovce vzrostla kvůli loňské vichřici Herwart, která spolu s ostatními větrnými smrštěmi smetla v zimních měsících v Krkonoších 30 tisíc kubíků stromů. Podíl dřeva napadeného kůrovcem letos narostl ze sedmi na osmnáct procent.
„Situaci zvládáme. Okolo třiceti tisíc kubíků kalamitního dřeva se podařilo zpracovat. Něco málo zbývá. Ploch na skladování vytěženého dřeva je dostatek a připraveny jsou další, pro krizovou variantu, jakmile zkolabuje obchod se dřevem," přiblížil náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansta.
Pokles zájmu trhu o smrkové dřevo lze kvůli rozsáhlým kalamitním těžbám především na severní a střední Moravě předpokládat. Přebytek dřeva stlačí i ceny, ačkoliv kůrovcem napadené stromy výrazně neutrpí na kvalitě. „Jako argument tlaku na snížení ceny to stačí," podotkl Jansta. Ruce na likvidaci poslední větrné kalamity v Krkonoších nescházejí.
„Nelze říci, že s tím nebojujeme. Dřevařů je akutní nedostatek. Máme na letošek uzavřené smlouvy s těžaři, kteří by naše požadavky měli pokrýt. Akutní nedostatek je loupačů," doplnil Jansta.
Rozdíl mezi Krkonošemi a severní Moravou spočívá v nadmořské výšce, v níž kůrovcová kalamita naplno propukla. „Na Moravě jde o střední polohy od 300 do 500 metrů, kde byl smrk, jakožto nepůvodní dřevina, vysazen. Zaúřadovalo sucho jako první spouštěč přemnožení kůrovce. Kdežto v Krkonoších rostou vesměs smrkové porosty od 600 metrů, kde panuje vyšší vlhkost i kratší vegetační období. Dole jsou z poloviny smíšené nebo bukové lesy. Tam vláhový deficit není tak razantní," vysvětlil Jansta.
Hráz kůrovci postavila před čtvrtstoletím v Krkonoších i nizozemská Nadace Face. Peníze evropských průmyslníků pomohly zalesnit imisní holiny nejen smrky, nýbrž i původními listnáči. „Stejný postup panuje dodnes," podotkl Jansta.
Ochranáři v nejvyšších českých horách každoročně věnují značnou pozornost prevenci proti drobnému broučku. Krkonoše přestály akutní hrozbu kůrovcové kalamity naposledy v roce 2017. Orgán Kyrill tehdy zdevastoval 72 tisíc kubíků horského lesa. To je pouze o osmnáct tisíc kubíků méně, než reprezentuje celoroční těžba.
Kalamitu se národnímu parku podařilo zklikvidovat do půl roku, než se kůrovec stačil na padlých stromech nebezpečně rozmnožit.
