logo Silvarium tisk

Entomolog Petr Doležal upozorňuje, že v Česku žije až 115 druhů lýkožrouta.
Podle jeho posledního výzkumu obývá jeden napadený strom až 75 tisíc kůrovců.

Kvůli suchému a teplému počasí nabrala kůrovcová kalamita na mimořádné intenzitě a lesníci napínají všechny síly, aby co nejvíce zmírnili její následky. Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích má ve své laboratoři několik desítek tisíc lýkožroutů. Zkoumá jejich chování během zimy.

„Snažíme se pak výsledky předávat lesníkům, aby se podle nich mohli dále řídit. Zjistili jsme, že na sklonku srpna už nemá smysl měnit návnady pastí pro kůrovce, protože tou dobou už je brouk v klidovém režimu. Tím se ušetří spousta peněz, které je pak možné použít tam, kde jich je třeba daleko více," vysvětluje čtyřicetiletý entomolog.

* Když se řekne kůrovec, nejen lesníci se otřesou hrůzou. Je to katastrofa jen pro lesní hospodáře, nebo i pro naši přírodu?

Záleží, jak to vnímáte. Pokud necháme kůrovce svému osudu v chráněném území kvůli sledování přirozeného vývoje, tak to velká katastrofa není. V hospodářském lese je ale takový stav skutečnou pohromou.

* Bavíme se o nějaké anomálii, nebo je současný stav běžným přírodním procesem?

Takové věci se dějí normálně, ale musí se přihlédnout k tomu, o jakém druhu kůrovce je řeč. V případě lýkožrouta smrkového známe taková přemnožení z historie. Existují ale druhy, které se dříve za škůdce nepovažovaly a nyní se přemnožují vlivem změny klimatu. A to se nebavíme jen o kůrovcích.

* Potýkáme se tedy i s jinými druhy lýkožrouta?

Ano, v Moravskoslezském kraji byl donedávna problém s lýkožroutem severským, jehož přemnožení byla popsána v Mongolsku a Číně, ale zde byl jeho výskyt dlouhou dobu v normálu. Mezi takzvané kalamitní druhy v Česku řadíme ještě lýkožrouta lesklého. Jinak existuje celá řada dalších druhů napadajících modříny, borovice, ale i listnaté stromy, v poslední době například jasany. Jen v České republice máme okolo 115 druhů kůrovců.

* Jak významnou hrozbou je pro lesníky lýkožrout lesklý?

Jeho doménou jsou korunové části stromů a silnější větve. Poměrně hodně se vyskytoval v okolí Hluboké nad Vltavou a následky jeho přítomnosti jsou vidět ještě dnes. Díky tomu, že se stahuje do špičky stromu, odumírá pouze tato část, zatímco zbytek stromu roste dál. S tím souvisí také to, že se pouští do mladých a drobnějších stromků.

Celý článek najdete v MF Dnes.

Komentáře  

-15 # Josef Knap 2020-02-03 11:50
Tak tomu říkám mnoho povyku pro nic neb douglaska je rychlým vývojem klimatické změny dnes v ČR prakticky out. Třeba já už douglasku tisolistou v mém arboretu cca 20let neudržím a výsadby učiněné někdy kolem roku 1995 mi odešly během pár let a to teplem. Ty cedry viz fota na odkazu v mém arboretu mají cca 20-40let. Kdy již přírodovědci botanici akademici dostanou rozum a zkusí v našich lesích po jejich rozvalu vysazovat cedry, které nejsou severoamerického původu, ale dokonce EU původu neb rostou svým druhem Cedrus brevifolia i na Kypru!!! Zde jejich fota v mém arboretu po 40letech pěstování z malinkých 3letých semenáčků: https://www.facebook.com/knap.josef/posts/10215956411371661 ,,, Toho mnoho povyku pro nic páchá naše akademická obec, za kterou se proto hluboce stydím - zde: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-prach-vyjadreni-ceske-botanicke-spolecnosti-k-probihajici-diskusi-zda-vysazovat-douglasku ,,,
-16 # Vladimír Pelíšek 2020-02-03 10:39
Pan entomolog vylezl na pár chvil z přítmí svého ústavu, aby si prožil několik minut relativizující slávy.
Kteří kůrovcovití a v jak masovém měřítku napadají buk, jedli nebo třeba dub zimní?
Kde a kdy v ČR bylo zaznamenáno odumírání bučin, které by bylo třeba jen z jedné desetiny srovnatelné s odumíráním nepůvodních smrkových plantáží?
Ale jinak jistěěěě, kůrovec napadá samozřejmě i původní dřeviny, tak teď už jen počkat, až se toho chytne nějaký smrkosoudruh a s vítězným rykem: vidíte, vždyť i listnáče jsou v ohrožení! začne vychvalovat výsadbu "stanovištně vhodných" a samozřejmě "původních", nejlépe ovšem "chlumních" smrků.
+5 # Máchal 2020-02-04 09:14
Nic takového tam pan Doležal netvrdí, problém bude spíš v tom rádobysenzačním zavádějícím titulku. Třeba zrovna na iDnes jsou na tenhle nešvar opravdu kanóni, někdy mám pocit, že na to mají mezi sebou vypsanou soutěž.
Jinak mi přijde zajímavé a přínosné, když ještě dneska někdo něco nového o biologii tohohle dlouhodobě hospodářsky zájmového brouka zjistí.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě