Kůrovcové kalamitě se nadále věnuje i hejtmanství. V rozpočtu vyhradilo sto milionů, které ale nebudou stačit.
„Předpokládám, že bychom v příštím roce podpořili školky, které plně nevyužívají kapacitu, aby byly motivovány k přípravám pěstebního materiálu," uvedl radní Martin Hyský. Zdůraznil, že očekává pomoc od státu, ta by měla být v řádech miliard korun. „Kraj Vysočina nebude na tomto poli činit sám, budou to jen dodatečné finance ke státní podpoře," potvrdil radní. O dotacích na pomoc lesníkům se prý aktuálně jedná i v Bruselu.
VÍCE TECHNIKY
Meziroční nárůst výskytu kůrovce byl prý čtyřnásobný až pětinásobný a nejčernější scénáře hovoří o deseti milionech kubíků napadeného dříví jen na Vysočině. Na druhou stranu je již nyní na trhu více harvestorů a další techniky, která může s likvidací kalamitního stavu pomoci.
Hyský dále prozradil, že Ministerstvo zemědělství už připravuje rozdělení Česka do tří zón, klíčem bude výskyt kůrovce. „V bezzásahové zóně si vlastník sám rozhodne, zda bude zasahovat, nebo ne. To je oblast, kde kůrovec již les zničil a zůstaly souše bez aktivního kůrovce. Je zbytečné je těžit a plýtvat technikou, která může být nasazena jinde," vysvětlil Hyský.
Další problém je, že o vytěžené dřevo není zájem. S kůrovcem bojují i v okolních státech, a tak se pokácené stromy vozí třeba i do Číny.
Ke slovu by mohlo přijít i štěpkování, jde ale o vytloukání klínu klínem. „Když spálíme toto dříví, nebudeme pálit klestí, které je svým způsobem také rizikové," upozornil Hyský.
A problémy jsou i s transportem dřeva. „Narážíme na kapacitu dopravy, starostové si oprávněně stěžují, že jsou ničeny místní komunikace, což pro ně bude do budoucna problém. Silnice druhé a třetí třídy budou vyžadovat také velké investice. Až to budeme mít spočítané, půjdeme zřejmě za státem," plánuje radní.
MARTIN SINGR
