logo Silvarium tisk

Nejenom lesy na Vysočině trpí pod kůrovcovou kalamitou. Agresivní drobný brouček, který se živí lýkem a dřevem převážně smrků, napadl i stromy přímo v Jihlavě. Krajské město proto čeká v nejbližší době masivní kácení stovek dřevin. Lidé z toho viní i velký dřevozpracující závod.

„Kácet ve velkém budeme na Velkém Heulose a na krematoriu, kde kvůli kůrovci uschly stovky smrků. Bude to i jinde po Jihlavě v menších množstvích, ale jaké bude konečné číslo, nevíme, protože se pořád objevují nové napadené stromy," konstatovala vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Katarína Ruschková.

Podle ní musí kůrovci čelit všechny druhy, kultivary a věkové skupiny smrků.

„Nejpostiženější jsou ty lokality, kde je velká koncentrace především smrků ztepilých, na které kůrovec nejvíc útočí. To je už zmiňovaný lesopark Velký Heulos, krematorium, lesík v ulici Kainarova... Ale stromy napadené kůrovcem se vyskytují v parcích i na sídlištích po celé Jihlavě. Někde se jedná o jednotlivce, někde jsou napadeny celé skupiny," poznamenala.

Tím ovšem výčet míst, kde se bude kácet, nekončí. Nemocné stromy půjdou k zemi například také v Mateřské škole Demlova a v Okružní ulici. Sedm smrků v minulých dnech už například padlo u Základní školy Kollárova.
„Je těžké si na to zvyknout, když celý život kolem těch stromů chodíte," posteskla si žena, která vedla děti do školy.
Stromy oslabilo sucho a nedostatek srážek, který trvá už tři roky.

„U jehličnatých stromů je to o to horší, protože potřebují vodu i v zimním období, jelikož jim většinou na zimu jehlice neopadávají, a tak vodu vydávají výparem a dýcháním po celý rok. Listnaté stromy alespoň v zimě takové nároky nemají," doplnila Ruschková.
Kvůli tomuto oslabení nejsou stromy schopné se kůrovci přirozeně bránit. Pokud by byly v kondici, strom by zalil lýkožrouta pryskyřicí a tím mu znemožnil vyvrtat chodbičky a naklást vajíčka.

„Zároveň je tu obrovský tlak tohoto škůdce, který se přemnožil v lesích," připomenula vedoucí magistrátního odboru životního prostředí. Vysočina má výhodu, že tu jsme, odmítá výhrady Kronospan

Lidé na sociálních sítích viní i dřevozpracující podnik Kronospan, sídlící v Jihlavě, který ve výrobě kůrovcové dřevo využívá. Do Jihlavy ho ve velkém dováží po železnici, nákladními auty a pak ho zde i skladuje. Podle některých brouk z poškozených kmenů vylétává a následně napadá stromy v okolí.

Podle vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu nelze takový názor potvrdit ani vyvrátit. Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Z aut projíždějících přes Jihlavu, která vezou dřevo stromů napadených kůrovcem, může dojít k výletu kůrovce a k napadení stromů rostoucích v blízkosti komunikace. Stejně tak může vítr přinést brouky z lesů v blízkosti Jihlavy nebo ze skládky dřeva. V tuto chvíli už je vlastně úplně jedno, odkud brouk je. Především je potřeba zamezit tomu, aby se množil, a co nejvíc zlepšit životní podmínky stromů, aby byly v dobré kondici a dokázaly odolávat."

Spojitost kalamity s firmou Kronospan odmítá firemní ekolog Rostislav Habán. „Žádné mně známé analýzy nenaznačují, že by zdrojem šíření kůrovce byla místa podél pevně vytyčených tras, po kterých se přepravuje kůrovcem zasažené dřevo," tvrdí.
To samé podle něho platí o místu skladování dřeva. Závod firmy Kronospan je podle něj v dostatečně velké vzdálenosti od nejbližšího lesního porostu, než aby se do něj kůrovec z uskladněného dřeva dostal.

„Vysočina má naopak velkou výhodu, že je zde společnost Kronospan, která je schopna velkou část kůrovcového dřeva zpracovat, což významně přispívá ke zvládnutí kůrovcové kalamity," myslí si Habán. Pomoci mají lapače a větší druhová pestrost
Magistrát už přijal některá opatření pro boj s kůrovcem. Například v lesoparku Heulos byly za účelem zpomalení postupu kůrovce instalovány feromonové lapače.

„Snažíme se také vysazovat různé druhy a věkové skupiny listnatých i jehličnatých stromů tak, aby v případě přemnožení škůdce nebo výskytu choroby nedošlo k úplnému vymizení stromů v lokalitě tak, jako se to děje u lesních monokultur," řekla Ruschková.
Do nové výsadby se také doplňují druhy, které lépe snáší sucho. „Dále se snažíme mladé stromy zalívat. Nově využíváme zálivkové vaky, které dodají vláhu přímo ke kořenům a snižují výpar a odtok zálivkové vody," poznamenala vedoucí odboru životního prostředí.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě