Přihlásit

Kůrovec: vláda zvažuje stav nouze (Týden)

Kůrovcová kalamita v Česku pokračuje. Ministerstvo zemědělství kvůli tomu dokonce žádá vyhlášení stavu nouze, což by umožnilo zapojení hasičů nebo nábor dělníků ze zahraničí. Politici se mezitím hádají, kdo za pohromu může.

První „lidskou obětí" kůrovce se stal ředitel státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád. Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) ho odvolal, protože jako manažer údajně podcenil nebezpečí kalamity, a nepřímo tím přispěl k jejímu rozšíření.
Lýkožrout smrkový, lidově zvaný kůrovec, totiž masivně ničí smrkové lesy zejména na severovýchodní Moravě, kde už přestávají být veškerá preventivní opatření účinná. A kalamita se masivně šíří i v některých dalších částech republiky. Bývalý ředitel Lesů ČR se ale hájí, že ji nezpůsobila manažerská chyba, ale obecně chřadnutí smrkových porostů postižených klimatickými změnami a suchem. „Důkazem může být fakt, že situace ve státních lesích je shodná nebo velmi podobná jako u jiných vlastníků," uvedl Szórád.

Babiš vs. Jurečka

Jenže za svého ministra se postavil i předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO). Také on se domnívá, že kalamitě bylo možné zabránit nebo ji alespoň zmírnit. Podle Babiše „zaspalo" především minulé vedení ministerstva zemědělství. To v čele s lidovcem Marianem Jurečkou údajně nedokázalo účinnými opatřeními zabránit rozšiřování kůrovce a zároveň podcenilo likvidaci následků. Podniku Lesy ČR, který spravuje takřka polovina všech lesů v republice, mimo jiné aktuálně chybí přes čtyři tisíce zaměstnanců schopných pracovat v postižených oblastech.
„Odborníci se nám snaží namluvit, že tím, že máme sucho, máme ten problém. Já jako laik si myslím, že to není úplně tak, že se to mělo řešit mnohem dříve," uvedl Babiš. Exministr Jurečka žádnou vinu nepřiznává a naopak obvinil Babiše, že zneužívá přírodní katastrofy k politickým výpadům. „Dělali jsme dost opatření – v rámci legislativy a personálního obsazení jsme dělali maximum možného," hájí se Jurečka, v současnosti první místopředseda lidovců.
Zatímco se politici hádají o příčiny kalamity, otázkou zůstává její řešení. Současné vedení ministerstva zemědělství navrhuje vyhlášení nouzového stavu. To by umožnilo zavést podobná opatření jako třeba při povodních. Podle ministra Milka by například mohla s likvidací škod pomáhat i hasičská technika. Ministerstvo dopravy by povolilo, aby dřevo z lesů vozily po silnicích dočasně kamiony s vyšší tonáží a rozšířenou dobou jízdy. České dráhy by dostaly za úkol zvýšení kapacity pro přepravu dřeva. Ministerstvo zahraničí by zprostředkovalo příchod tisíců zahraničních pracovníků chybějících na domácím trhu. Resort zemědělství zároveň jedná se zpracovateli dřeva o rozšíření možností pro dlouhodobé skladování vytěžené hmoty, která dnes není na trhu uplatnitelná. A ceny kvůli převisu nabídky nad poptávkou padají dolů.
„Kalamita je tak rozsáhlá, že bez zapojení ostatních resortů již není možné ji zvládnout. Domluvili jsme se na setkání se všemi zainteresovanými skupinami a budeme problém dál intenzivně řešit," řekl Milek. Zda bude nouzový stav v českých lesích skutečně vyhlášen, není jisté. Babiš mu ještě minulý týden nebyl nakloněn. Jediní, u koho může současný politický spor vyvolávat určitý pocit zadostiučinění, jsou někteří ekologičtí aktivisté a vědci. Podle nich je totiž kalamita jednoznačným důkazem jejich dlouhodobého tvrzení. Tedy že neplatí léta prosazovaná lesnická zásada, podle níž lze smrkový les jako celek ochránit při dodržování pravidel, jejichž součástí je výběrová těžba jednotlivých napadených stromů.

Triumf ekologů

Brouk totiž dnes masivně likviduje lesy nejen v národních parcích, které jsou ponechány přírodním procesům, ale rovněž tam, kde se běžně hospodaří. Příkladem může být právě severovýchodní Morava. Výběrová těžba a lapače nestačily. Dřevorubci museli a nadále musejí kácet stovky hektarů lesa až na úplnou holinu.
„Doktríně o tom, jak člověk dokáže lesnickými zásahy donekonečna udržovat smrkové porosty ve výborné kondici, snad dnes už nemůže uvěřit vůbec nikdo," řekl TÝDNU Jaromír Bláha z hnutí Duha. Stále častěji se totiž ukazuje, že smrkové monokultury uměle vytvářené i v nižších polohách kvůli těžbě relativně levného, a přitom kvalitního dřeva nejsou dlouhodobě životaschopné. A jejich zkázu navíc urychluje i sucho a klimatické změny.
„Neděje se to jen ve státních lesích, ale i v porostech Vojenských lesů nebo soukromých vlastníků. U nás i v zahraničí," uvedl Bláha. Podobné nebo shodné problémy hlásí také Rakousko, Německo nebo Polsko.
Podle Bláhy by se stát neměl zabývat jen rychlou likvidací kalamity, ale rovněž prevencí v dosud zdravých porostech. A to především změnou v druhové skladbě lesů. „Je nutné podsazovat listnáče s předstihem i tam, kde zatím problémy s kůrovcem nejsou," říká Bláha.
Jenže i nové vedení ministerstva podle něho počítá s tím, že na některých postižených místech mohou správci lesa nadále dosazovat až z pětasedmdesáti procent znovu smrk. „A to opět zadělává na problémy v budoucnu," tvrdí Bláha.
Na druhou stranu chválí plán ministerstva počítající se změnou zákona, podle níž by lesníci dostali na obnovení vytěžených holin více času než doposud. To znamená, že by větší prostor mohla dostat přirozená obnova doprovázená nejprve náletem či sadbou některých pionýrských a zpevňujících dřevin, například břízy. Teprve po nich by po několika letech následovaly takzvané hospodářské dřeviny jako buk, dub či smrk. Podobně postupuje i sama příroda.

Zlatý brouček

Současná pohroma je podle Richarda Brabce (ANO), ministra životního prostředí v demisi, nejhorší od dob Marie Terezie. Pokud by to byla pravda, překonala by i velké kůrovcové kalamity na Šumavě z druhé poloviny 19. století popsané v dílech spisovatele Karla Klostermanna. Série vichřic v několika po sobě jdoucích letech tehdy způsobila polomy. Následně se prakticky na celou Šumavu rozšířil kůrovec a zničil tisíce hektarů hvozdů. Na druhou stranu ale lýkožrout získal přezdívku „zlatý brouček", protože mnoha lidem přinesl práci a peníze.
Podobně jako dnes však vlastníci lesů museli najímat dělníky ze zahraničí. Místo zpustošených a vykácených šumavských lesů se začaly dosazovat většinou rychle rostoucí smrky, což přispělo i k dnešním problémům.
Aktuální řešení tedy bude mít zásadní vliv na podobu české krajiny i po sto letech. A zjevně ovlivní i ekonomiku lesního hospodářství dosud založeného především na dostatku smrkového dřeva. Ani ti největší skeptici snad neočekávají, že by se opakoval scénář popsaný v jedné z Klostermannových povídek: „Lidé si zvykli na bujné veselí, o nedělích a svátcích rozhazovali oběma rukama. Ale když se dříví zpracovalo, odvezlo a splavilo, příliv peněz ustal a všem přišlo zatěžko se vrátit k dřívějšímu životu. Lesy byly zpustošené a neposkytovaly žádný užitek. A tak obyvatelé začali dlužit peníze v záložnách a u lichvářů. Dostavila se kocovina, usedlost za usedlostí přicházela na buben, rostl počet ožebračených a rozmáhalo se vystěhovalectví..."

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

Lesnictví

Nová anketa! Ministr zemědělství Miroslav Toman 12. 9. prohlásil, že MZe zvažuje plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb jako opatření podporující rychlejší zpracování kůrovcové kalamity. Jak uvádí...

Čti dál
Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Lesnictví

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce...

Čti dál
Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Lesnictví

Na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 12. 9. 2018, ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na...

Čti dál
Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Lesnictví

V aktuální fotoreportáži přináší redakce Silvaria fotografie z rekognoskačního letu nad lesními porosty vybraných krajů. Trasa letu z velké části kopírovala oblasti šíření kůrovcové kalamity...

Čti dál

20°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 64%

Vítr: 11.27 km/h

  • 19 Zář 2018 27°C 15°C
  • 20 Zář 2018 28°C 13°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby