JESENÍKY Proti řádění kůrovce nezůstávají imunní ani horské oblasti Jeseníků, kam se dříve škůdce dostal jenom minimálně. Jenže nyní vinou dlouhodobého sucha a nadprůměrného tepla ničí i smrkové porosty v národní přírodní rezervaci Rejvíz a jejím okolí. Zatímco v roce 2017 zde kůrovec napadl čtyři sta stromů, letos už jich ochranáři ze Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky (Správa CHKOJ) „identifikovali" téměř dva tisíce.
„S vlastníky lesa řešíme doslova každý strom, aby byl dopad na zdejší přírodu co nejmenší. V rezervaci kombinujeme různé postupy," uvedl vedoucí Správy CHKOJ Petr Šaj.
Podle něj se nechávají stát stromy, ze kterých už kůrovec vyletěl. Jiné je to s napadenými smrky. „V místech s přirozeným charakterem smrčin se čerstvě napadené stromy, které jsou pro les důležité, odkorňují na stojato. Slabší stromy se kácí a ošetřují proti kůrovci chemickým postřikem," popisuje Šaj a zdůrazňuje, že zásadním hlediskem je také bezpečnost návštěvníků. Stromy podél stezek se postupně kácí a nechávají se takzvaná torza, což jsou části kmenů vysoké většinou od dvou do tří metrů. „Stejně jako slabší stromy se pokácené části ošetřují chemicky. Bezpečnost návštěvníků je pro nás prioritní," řekl.
Právě na ni musí brát zvláštní ohled, protože turistické trasy na Rejvízu patří zásluhou atraktivních mechových jezírek k nejnavštěvovanějším v Jeseníkách. S ohledem na velké množství poškozených stromů, které mohou být nebezpečné, uvažují ochranáři, že některé stezky nyní částečně uzavřou.
„Jde o úseky v části rezervace od Jestřábské cesty po žluté turistické značce a potom je to úsek vedoucí od Velkého mechového jezírka směrem na Vrchovištní potok. Napadených stromů je hodně, ale věříme, že se nám jich před hlavní turistickou sezonou v příštím roce podaří maximum odstranit, abychom nebezpečí minimalizovali," řekl Šaj.
Je však jisté, že do zimy vše nemohou stihnout. „Zimní návštěvnost je však výrazně nižší. Na okrajích všech vstupů do rezervace jsme proto umístili výstražné cedule upozorňující na nebezpečí. Nicméně ještě do zimy jsme schopni několik těch nejnebezpečnějších souší odstranit," podotkl Šaj.
„Bez chemie to nejde"
Proti používání chemie při likvidaci kůrovce v národní přírodní rezervaci v posledních týdnech kriticky vystoupili ochranáři z nestátních organizací. „Správa CHKOJ by měla chránit přírodu, ale přitom povolila těžbu kůrovcového dřeva a používání jedovaté chemie v národní přírodní rezervaci Rejvíz, kde může mít pro vzácnou flóru a faunu nedozírné následky," uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Správa CHKOJ se ale hájí, že zcela bez chemických postřiků se při likvidaci kůrovce nedá obejít ani v rezervaci. „Použití chemie vždy pečlivě zvažujeme. Základní předpoklad je použití tam, kde nehrozí kontaminace vody, takže chemii zásadně nepoužíváme na rašeliništích," ujistil Petr Šaj.
Přípravek podle něj působí po aplikaci na strom několik hodin. Proti kůrovci funguje ještě zhruba pět šest týdnů. „Vedle toho je potřeba dát důraz na to, že ležící strom tady bude padesát šedesát let dělat kulisu pro návštěvníka, ale hlavně vytvářet biologicky příznivé prostředí pro nejrůznější organismy a rostliny. Smyslem je zajistit, abychom mohli ponechat strom v kůře a mohl v ekosystému fungovat další desítky let. Navíc ten přípravek se velmi rychle rozkládá," vysvětlil.
Organizmy osídlují také torza stromů ponechaná při kácení. „Tato torza mají stejně jako ponechané stromy význam pro přírodu, protože se stávají domovem hub, plísní a hmyzu, na který jsou vázány ptačí druhy," řekl Šaj.
V souvislosti s likvidací napadených smrků čelí i v okolí Rejvízu otázce druhové skladby lesů a její změny. „V okrajových částech rezervace, kde převládá smrk a víme, že tam patří i další dřeviny, sázíme jedle, buky a javory. V místech nedaleko rašeliniště s vysokou hladinou podzemní vody jsou však smrky původní, takže se tam druhová struktura nebude měnit," doplnil zástupce vedoucího Správy CHKOJ Jindřich Chlapek.
