Současná kalamita v českých lesích je podle uznávaného lesnického ekologa Josefa Fanty způsobena nesprávnou lesnickou politikou. „Je načase, aby si politické vedení uvědomilo, že les tu není jen na dřevo," řekl včera Fanta. „V nových klimatických podmínkách budou mít sekvestrace uhlíku, retence vody, nabídka pracovních míst na venkově a další ekosystémové služby lesa větší hodnotu, než jaká se jim dosud přiznávala," dodal.
Podle něj je chybou například to, že se státní podnik Lesy ČR, který obhospodařovává bezmála polovinu lesů v zemi, v podstatě vzdal hospodaření ve vlastní režii a potřebné práce soutěží. „Něčeho podobného se nedopustila žádná jiná z evropských zemí mírného pásma," říká Fanta, který působil jako profesor na nizozemské Wageningen University.
Česko čelí největší kalamitě kůrovce vůbec. Loni se vytěžilo na 5,4 milionu kubíků kůrovcového dřeva, celková těžba přitom činila 17 milionů kubíků.
Ekologové, pod záštitou Hnutí Duha, kvůli špatnému stavu porostů vytvořili balíček opatření, která by podle nich stav lesů zlepšila. Navrhují například to, aby se změnila druhová skladba v lesích, ve kterých stále naprosto převládá smrk. „Zákon o lesích by měl stanovit povinnost obnovovat lesy v přírodě blízké druhové skladbě," uvádí materiál, který hnutí připravilo. Jednoduše řečeno, vrátit do lesů listnáče nebo třeba jedle, které na místech dříve rostly přirozeně.
Ministerstvo zemědělství už připravilo vyhlášku, která skladbu dřevin upravuje. Měly by se tak začít sázet víc například rychle rostoucí dřeviny – břízy, osiky nebo topoly.
Smrky jsou náchylnější na změnu klimatu, současné sucho jim nesvědčí. Oslabený strom je pak pro kůrovce atraktivnější.
Zvěř požírá mladé stromy
Ekologové nicméně podobu vyhlášky kritizují. Podle nich totiž nic nemění a dál se bude převážně vysazovat smrk. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka se ale například v nižších polohách bude moci smrk sázet už jen výjimečně.
Podle think tanku Czech Forest probíhá změna hospodaření už posledních 25 let, přičemž dochází k poklesu jehličnatých dřevin, naopak listnáčů přibývá. Upozorňuje také na to, že ročně mohou lesníci změnit druhovou skladbu zhruba procenta českých lesů.
Za další problém označili ekologové přemnoženou spárkatou zvěř, tedy divoká prasata, ale i jeleny. „Než dosáhneme pestrých a bohatých lesů, bude zapotřebí, aby měly mladé stromky čas vyrůst. Současné nadměrné počty zvěře neumožňují vrátit do lesů dostatek listnáčů a jedlí. Podle poslední inventarizace jich zvěř vážně poškodí nebo úmyslně spase 64 procent," uvádí ekologové. Je podle nich tak potřebná také úprava mysliveckého zákona.
Hledají se lidé i sklady
Ministerstvo zemědělství už kvůli kůrovcové kalamitě upravilo další vyhlášku, která umožňuje vyhlášení krizového stavu. K tomu ale zatím stát přistoupit nechce. V současnosti hledá primárně několik tisíc zaměstnanců, a to jak kvalifikovaných, tak nekvalifikovaných. Poptávat je chce v zahraničí, zejména na východě. Napadené stromy by se totiž měly co nejrychleji porazit.
Problémy jsou i s přepravou. Stát chce do konce roku navýšit kapacitu na železnici o 500 vagonů, hledat se budou také další skladovací prostory.
Pro vytěžené dřevo totiž není odbytiště. S nadbytkem dřeva se potýkají i okolní státy. Podle odhadů se letos nenajde zájemce až o dva a půl milionu kubíků dřeva. Musí se tak někde uskladnit, než krize přejde.
Kalamitou je nejvíce postižena oblast severní a střední Moravy a Slezska, jde přitom o celé kraje – Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. Zasažené jsou i okresy Třebíč, Znojmo, Jihlava nebo Jindřichův Hradec. Situace není dobrá ani v podhůří Šumavy a Českého lesa v Jihočeském a Plzeňském kraji. Další místa jsou ohrožena. Kůrovci navíc svědčí současné sucho. Očekává se, že letos by mohly být založeny až tři nové generace škůdce.
