logo Silvarium tisk

Pokud se někde přemnoží kůrovec, myšleno lýkožrout smrkový, mluvíme obvykle o kalamitě, kterou je nutno okamžitě řešit. To, co se děje několik posledních let v naší zemi, není kalamita, ale katastrofa!

Nezbytná opatření pro rok 2019 k zabránění nedozírným následkům

Pokud se někde přemnoží kůrovec, myšleno lýkožrout smrkový, mluvíme obvykle o kalamitě, kterou je nutno okamžitě řešit. To, co se děje několik posledních let v naší zemi, není kalamita, ale katastrofa! Tu nezpůsobili lesníci, ale současný systém, vládní ustanovení, směrnice, příkazy, nařízení, zákony – které sice vypadají, že nemají nic společného s katastrofálním namnožením kůrovců, ovšem pouze navenek. K tomu všemu přispívá absurdně daný vůdčí prostor naprosto nevzdělaných „aktivistů" (např. DUHA) bez odpovědnosti , kteří se nedokáží orientovat a neznají veškeré vazby v přírodě a ohánějí se často nepotvrzenými výzkumy. Stejně tak nelze veškerý vědecký výzkum aplikovat v lesním prostředí. Od podobně zavedeného systému totiž všechno začíná a bude-li pokračovat, ve velice krátké době 5 – 10 let se můžeme rozloučit s převážnou částí starých a vysokých lesů v naší vlasti.

V průběhu roku 2018 se nic důležitého pro zastavení gradace katastrofálně namnoženého lýkožrouta v naší republice neučinilo, přijatá opatření z hlediska ministerstev byla zcela neúčinná a naprosto nedostatečná. Proto rok 2018 znamenal další navýšení jeho stavů! Navíc – v roce 2018 proběhl semenný rok smrků, dřeviny jsou oslabené a v roce 2019 budou mnohem atraktivnější pro napadení lýkožroutem než v letech předchozích. Pokud včas neučiníme efektivní a rychlá opatření, nepřipravíme se pořádně na příští sezónu, přijde obrovská devastace lesů v naší vlasti. Z tohoto důvodu je nutné pečlivě se na nástup roku 2019 připravit. Aktivitu lýkožrouta smrkového uvažujme obecně v rozmezí duben – září (období aktivity kůrovce). Nelze se vymlouvat na oteplení, na přísušky – ty také v předchozí historii byly, a mnohem větší, např. roky 1946 – 1947, kdy ani obilí nenarostlo.

Důležitá a nezbytná opatření od srpna 2018 do dubna 2019:

&*216; Okamžitý nábor vlastních zaměstnanců – a to jak kvalifikovaných pracovníků (dělníci v těžbě a přibližování dřeva), tak i nekvalifikované pracovní síly s možností proškolení (dělníci provádějící postřiky insekticidem nebo odkornění). Bez vlastních zaměstnanců není možné okamžité operativní jednání při zjištění kůrovcového stromu během aktivity kůrovce.

&*216; Zvážit zcela chybnou a škodlivou transformaci lesního hospodářství v naší vlasti, která je jednou z hlavních příčin dnešní katastrofy. Vraťme nazpět strukturu, kterou měly státní lesy před r.1989! Tehdy se o všechny lesy na území naší republiky starali pouze odborníci – i o majetky lesů jiných vlastníků v působnosti jednotlivých lesních správ - a říkalo se tomu Odborná správa lesů. Existoval jednotný systém v hospodaření i ochraně lesa. Nelze uvažovat při boji proti kalamitním škůdcům, že bude existovat deset organizací a každá si bude dělat, co chce! Pokud není politická vůle návratu k tomuto osvědčenému systému, najděme jiný, ale stejně jednotný, stejně hodnotný a účinný.

- Nutnost zajistit dostatečné množství insekticidu Vaztac (nebo jiného) a barevného smáčedla Scolycid (nebo jiného) pro rok 2019, dostatečné množství feromonových návnad, dostatečné množství lapačů na kůrovce. Zároveň i dostatečné množství dalších pracovních prostředků a pomůcek.

- Nábor lesníků (revírníků) tak, aby výměra svěřeného úseku lesa nepřesahovala 1000 ha – nejlépe kolem 700 ha.

- Na všech lesních úsecích v republice zavést a vrátit povinnou grafickou a písemnou evidenci kůrovcem napadených stromů v r. 2018 s naplánovaným dostatečným obranným opatřením v r. 2019 na hranici zeleného lesa.

- Dodržování sanitárního minima a čistoty v lese – těžební zbytky, zlomy, vývraty, otepi svázaného klestu po těžbě.

- Zvážit dotaci od státu na mzdy kvalifikovaných dělníků v těžbě dřeva napadeného kůrovcem. Pokud nebudeme investovat včas a účelně, počítejme s miliardovými ztrátami v příštích pěti letech.

- Zakázat veškeré úmyslné mýtní těžby i těžby v probírkách nad 40 let, dočasně i v probírkách do 40 let – ubírá to těžební kapacity pro účelnou likvidaci kůrovcové katastrofy.

- Do konce roku 2018 uvést v platnost vyhlášku (nařízení, normu), která bude bezpodmínečne jednoznačně zakazovat a přikazovat:

- Zákaz ponechávat kůrovcové stromy v období aktivity kůrovců od doby zjištění déle než tři dny stát bez jejich pokácení, odvětvení a následné asanace odkorněním či insekticidem.

- Zákaz přibližování napadeného dřeva s živým broukem z místa výskytu kůrovcových stromů po jejich pokácení a odvětvení v období aktivity kůrovců. Přibližovat na skládky lze pouze zcela odkorněné dřevo nebo dřevo s kůrou, ve kterém se nevyskytuje po kontrole živý brouk.

- Zákaz těžby kůrovcových stromů a zpracování kůrovcem napadených stromů od stadia kukly pomocí harvestorů a jejich následné vyvážení z lesa na skládky. Harvestory značnou část kůry při odvětvení oloupou a dochází k dalšímu rozsevu brouka po lese. Při předpokladu, že se do začátku dubna 2019 nepodaří zajistit dostatečné množství kvalifikovaných těžebních zaměstnanců pro všechny lesní organizační jednotky, lze z důvodu nebezpečí prodlení povolit pomocí harvestorů během dne (nikdy v noci) napadené dřevo zpracovávat pod podmínkou, že bude stát za harvestorem proškolený pracovník s postřikovačem, který ihned po pojezdu harvestoru veškeré větve s oloupanou kůrou a vyrobené sortimenty asanuje insekticidem a obarveným smáčedlem.

- Zákaz ponechání míst s pokácenými kůrovcovými stromy z předchozího roku bez opatření k obraně – otráveným lapákem, lapačem, otrávenou trojnožkou s feromonovou návnadou. Doporučení: nejúčinnější je trojnožka z dostupného materiálu v okolí. Platí také prastaré lesnické pravidlo, které dodržovali naši lesničtí předchůdci. Ti říkali jednoznačně: „Co nepochytáš na jaře, tak při dalším rojení již moc nezachráníš!" Držme se rady našich zkušených předchůdců. Je v tom tuze pravdy.

- Zákaz ponechat stojící kůrovcové stromy ze zimy až do období aktivity kůrovce, kdy z nich vylétá brouk. Bezpodmínečně musí být tyto stromy včas pokácené a asanované - v nížinách do konce první poloviny dubna, na horách druhé poloviny dubna s následným obranným opatřením (trojnožkou).

- Zákaz chemicky neošetřeného (neodkorněného) dlouhodobého skládkování dřeva v lese v době aktivity kůrovců.

- Přísný zákaz převozu a skladování chemicky neošetřeného smrkového dřeva v rámci celé republiky a kdekoliv v České republice.

- Přísný zákaz skladování chemicky neošetřeného dřeva na všech manipulačních, či dřevozpracujících skladech – i soukromých. Všechny tyto sklady musí být povinně po svém obvodu vybaveny lapači kůrovce s feromonovou návnadou podle daných pravidel. Neexistuje zde výjimka!

- Příkazem musí být dneska daná a postihovaná odpovědnost za správu jakéhokoli lesního majetku – i v národních parcích. Pokud chtějí např. v Národním parku Šumava mít nějaké bezzásahové zóny, budiž, ať je mají. Ale musí potom zabezpečit, že z jejich zón se nebude šířit kůrovec na ostatní vedlejší majetky, na lesní celky, kde také obhospodařují lesy. Působením jejich práce nesmí být ohroženy jiné majetky a likvidovaná historická příroda ponechaná nám našimi předchůdci – lesní pralesy, místa s výskytem reliktních stavů fauny a flóry, nesmí dojít k ničení historických území a stavů výskytu ojedinělých a nedotčených míst přírody lidskou rukou! Převážně fouká vítr ze Šumavy do vnitrozemí – nevíme vůbec, kam v republice jimi vypěstované stamilióny kůrovce zanese! Pokud může padat v Evropě písek donesený větrem z africké Sahary, pak šumavský brouk může žrát na Vysočině, v Jeseníkách, Beskydech a jinde!

- Zákaz výběrového řízení pro jakoukoliv nahodilou těžbu vzniklou kůrovcem, větrem, sněhem, námrazou a dalšími činiteli. Výběrová řízení ponechat pouze pro plánované úmyslné mýtní a předmýtní těžby.

- Přísný zákaz ponechání větrné kalamity, obvykle spadlé na podzim či na jaře, v takovém stavu, který by nebylo možné včas zpracovat do začátku června. Nejjistější preventivní ochrana je co nejvíce pochytat a vyvézt včas z lesa ven na místa, kde je snadná kontrola, nebo likvidace!

- Příkaz vedení pečlivé, pravdivé a zcela vypovídající grafické i písemné evidence o každém jednotlivém napadeném stromu, ohniscích, o místech výskytu kůrovců u všech organizací, které se starají o lesy; také o provedených opatření na těchto místech proti nadměrnému množení kůrovců. Nemít dostatečný přehled o stavu spravovaných lesů, je počátkem jejich zkázy!

Převážně to, co je uvedeno, patří mezi dávno známá prastará pravidla lesníků v ochraně lesa proti kůrovcům před rokem1989! Uvádím jenom nejdůležitější pravidla a opakuji je pouze proto, že se na ně v dnešní době naprosto zapomnělo a nedodržují se vůbec! Nikdo se nepozastaví nad kůrovcovým stromem, nad zlomem napadeným kůrovcem či nad vývratem, z kterého vylétá brouk. Dříve za to byly sankce, lesníci byli sesazováni ze svých funkcí! To není o žádném socialismu, o komunistech. Stejně tak totiž učinil za Rakouska-Uherska císař František Josef I., stejně tak kníže Schwarzenberk, stejně tak za nové republiky po r.1918 kapitalistický řád, stejně tak i po r.1948 socialistický režim. Dříve by vás každý předchozí režim za tak liknavý přístup nejméně vyhodil z práce !

Co potom chceme v dnešní době, kterou nazýváme „demokracií", kdy o lese a přírodě rozhodují laici? Kdy není nikdo za nic odpovědný? Prostý chaos!

Pokud není politická vůle k návratu k obhospodařování lesů, jak tomu bylo před r.1989,

kdy se o lesy starali odborníci v rámci obvodů lesních správ pod Odbornou správou lesa, je nutno vycházet ze současného stavu. Pak ale musí být určeno, kdo je odpovědný a kdo odpovídá za současný stav. Musíme si uvědomit, že i kousek lesa, který napadne kůrovec třeba na území malého soukromého vlastníka na území cca 0,2 ha, zapříčiní vývoj takový, že je v blízkém okolí likvidováno kůrovcem několik hektarů až desítek hektarů takto namnoženým broukem! Odborní lesní hospodáři (OLH) mají těžkou pozici, pokud soukromník řekne: „Je to můj les." Jenomže lze na vše pohlížet i takto: koupil jsem si nyní auto, je to moje auto! Ale pokud s ním způsobím někomu škodu, musím ji zaplatit! Tak tomu musí být i v lesnictví, kde není škoda ihned patrná – nutno ji předvídat. Stanovit jednoznačná pravidla hry, pro každého majitele lesa. OLH sice nemůže přikázat majiteli, ale může nahlásit majitele, který odmítl jím navržený okamžitý postup, aby nebyl postihovaným viníkem on, jako odborník. Pak je odpovědný majitel lesa, který jeho nařízení neuposlechl. Okamžitě jednat – asi podobně jako když jedeš na červenou, dostaneš pokutu ihned. Tak to musí platit i v lese. Každý den prodlení znamená tisíce, statisíce, milióny nově vylétaného brouka!

Stejně tak si nemůže např. Národní park Šumava osobovat právo na množení kůrovce, zatímco ostatní na celém území naší vlasti se budou snažit o navrácení stavu kůrovců do základních a málo nebezpečných stavů!

Za dobu jeho trvání zmizelo ze Šumavy úmyslnými těžbami, nahodilými těžbami a odumřením po kůrovcových kalamitách kolem 20 miliónů kubíků (spíše odhaduji, že to bylo více). Kdyby se na území Šumavy nevytvořil Národní park a hospodařilo se zde normálně podle Lesního zákona, zůstaly by zachované lesní porosty, horské smrčiny, nedošlo by nikdy k prořeďování lesů hloupými neodbornými zásahy, kdy přestávají být porosty stabilní, jsou rozvolněné v zápoji a podléhají ve velké míře větrným kalamitám. S Národním parkem sousedí srovnatelné lesy v horském masívu Boubín (1362 m) až Bobík (1267 m). Zhruba je to tak veliké území jako nynější holiny a uschlé porosty v Národním parku. Na tomto území se starají o lesy lesníci rozličných lesních správ. Provádějí zde těžby podle Lesního zákona – a vidíte nějaké rozsáhlé holiny nebo zničené lesy??? Jsou Boubín a Bobík (a jiné hory v sousedství parku) holé podobně jako Plechý, Třístoličník, Poledník, Luzný a další hraniční hory Šumavy? Ne, na obou hlavních vrcholech, na hřebenech, úbočích a stráních stojí staré zdravé lesní porosty a úmyslné těžby nejsou ani znát v celkovém prostředí lesa!!! Pro obelhávání, balamucení veřejnosti píší z NPŠ články, vyrábějí filmy, jak je to odumírání lesů prospěšné přírodě, jak přibývá ptáků, hmyzu a já nevím čeho ještě - na těch jejich stepích a lesostepích. Jejich publikovaným „vědeckým výzkumům a tvrzení", že bezlesí poskytuje útočiště více ptákům a jiným tvorům, že je zde více různého hmyzu – než poskytuje vysoký starý les! Mimo zaměstnanců parku a spolku DUHA tomu snad nemůže věřit ani dítě z mateřské školky!!!

A tohle má být ochrana přírody...?!!!

Transformaci lesního hospodářství a systém výběrových řízení v lesích trvající několik týdnů při zpracování lesních kalamit různého původu mohli vymyslet pouze lidé zcela neodborní - nebo pak již jedině blázni, jejichž jediným cílem je likvidace naší přírody!

Pokud nezačneme realizovat výše uvedená pravidla ihned od srpna 2018 – rozlučme se do pěti až deseti let s převážnou částí našich lesů, které pokrývají zhruba třetinu území naší vlasti! Také nutno počítat s obrovskou ekonomickou ztrátou.

První nezbytný krok je na naší vládě, na našich volených poslancích – oni, a nikdo jiný, způsobili tolik nepříznivý stav všech lesů v naší vlasti za posledních 29 let. Mají osm měsíců na to, aby mohli jednat a všem lesnickým složkám připravili půdu na zastavení této katastrofy! Aby všechny lesnické složky mohly a musely postupovat jednotným, účinným a efektivním způsobem. I všechny naše národní parky musí mít kůrovce na základním stavu a nemohou se omlouvat nějakým prostoduchým a laickým tvrzením, že kůrovec je součástí „zdravé přírody"!

Jan Štrobl

Komentáře  

+8 # *QUERCUS* 2018-08-09 15:02
Kde není voda nepomůže ani kdyby se toto vše aplikovalo, neb stromy hynou nastojato i po několika závrtech...taky nevím kde by se toliko perzonálu vyčarovalo - a i kdyby tak z čeho by se to platilo..?

Není to tak jednoduché...
+18 # pkarm 2018-08-09 12:29
Pod naprostou většinu výše napsaného bych se ihned podepsal!
Ještě bych doplnil nutnost vzniku samostatného Ministervsta lesů, nebo jako dříve MLVH. V dnešním molochu MZE je lesnictví na úrovni rohožky u dveří.
Dobrý článek Jendo!
+14 # Pavel Boucký 2018-08-09 13:19
Všechno hezké. Ale teď podle mne už nejde o to, jak zastavit kůrovce, ale spíš o to, jak bude vypadat další generace lesa po kůrovci. Kůrovec není příčina, ale důsledek. Les musí být schopný odolat hlavně změně klimatických podmínek. Pokud v tom bude les odpovídající, má šanci odolat i sekundárním a terciálním škůdcům a škodlivým činitelům, současná podoba většiny porostů nemá prostě šanci.
A dostatek dělníků? Jednoduché. Ať se vlastníci lesů podívají na platy v průmyslu, zajímavě je přeplatí a bude lidí dost. Jinak nevidím důvod, proč by se lidé z pohodlí fabrik měli vracet do lesa. Chci-li dostatek pracovníků, nesmím o tom mluvit, ale platit.
+8 # pkarm 2018-08-09 14:15
No, zas tak jednoduché to není! I lesnictví jede na principu ekonomických pravidel. Jestli znáte nějakého vlastníka lesa, který je schopný přeplatit průmyslovou sféru, tak sem s jeho adresou! Určitě potěšíte hromadu čtenářů Silvária. Také bych neházel flintu do žita! Tragická situace s kůrovcem není zdaleka v celé republice. Rozhodně stojí za to s ním bojovat, třeba podle pravidel popsaných v článku. Pomohl bych si slovy génia Cimrmana: "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko!"
+5 # Pavel Boucký 2018-08-10 08:02
Když se člověk podívá na minulé zisky LČR, tak ta rentabilita do kalamity tak špatná nebyla. A to asi ani u dalších vlastníků. Záleží, kdo si nadělal rezervy na horší časy a kdo prohnal peníze do jiných aktivit. Ano, něco proti kůrovci se dělat musí, ale zásadní je primární klimatický problém a další faktory, které dávají škůdcům ideální podmínky. To není jen kůrovec, ale třeba václavka na lokalitách s kolísáním spodní vody, která není tak mediálně viděl, ale napáchá škody nedozírné.
S lidmi a penězi je to bohužel jednoduché. Pro většinu z nás jsou peníze z hlediska životní nutnosti na vysoké úrovni zájmů. Vždycky bude skupina lidí, kterým z nějakého důvodu nevyhovuje tovární režim a dril a raději zvolí volnější režim práce v lese. Ale zdá se mi, že je jich čím dál míň hlavně mezi mladými. Ale většina slyší hlavně na vyšší částku, která pravidelně doběhne na účet.
+8 # pkarm 2018-08-10 10:01
Udělat rezervy a pak je "prožrat", není z mého pohledu správná cesta. Ten, kdo si rezervy vytvořil, je spíše použije na zvýšené náklady, jenž kalamitní situací vzniknou ( zalesnění, ochrana proti buřeni, zvěři, výchovné zásahy...). Pomoc od státu, bouhužel, čekat nemůžeme. Zemědělec má neustále nataženou ruku pro různé dotace nebo kompenzace ( ať je sucho nebo mokro). Lesnictví je pod správou MZE jen ušmudlanou Popelkou. Souhlasím, že primární problém je klimatický. To ale jako lesníci neovlivníme. Musíme se proto soustředit na opatření která jsme schopni udělat a nepodléhat beznaději i když to do nás masmédia hustí každý den.
0 # lesnar 2018-08-09 20:58
https://www.youtube.com/watch?v=QiYEcW_g-AY

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě