logo Silvarium tisk
Lesník Jiří Netík: Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“
V různem tisku se objevilo několik článků, které napsal entomolog z Českých Budějovic Mgr. Lukáš Čížek.  Především v nich velmi nevybíravým a neprofesionálním přístupem napadl lesníky v největším polesí v ČR, Soutoku u Lanžhota. Doslova je obvinil z devastace přírody, ke které údajně dochází jejich vinou. Veřejnost by si mohla říct, že je to pravda, když lesáci na ně nereagují, protože se říká: „Mlčet znamená souhlasit“, a to já jako lesník, který se celý život stará o ochranu přírody a zvěře, nebudu!!
V roce 2002 jsem navštívil některá místa v jižních Čechách, která byla prezentována jako pýcha českého lesnictví. V některých lokalitách mně  přišla na mysl písnička …ale teď dlouhý čas neslyšel jsem ptáčka hlas….. a bodejť ano, vždyť by neměl na co usednout, protože stromy sežral kůrovec.Kde byl entomolog – ochrance přírody Čížek, když se tak dělo? Daleko ne, protože je zaměstnán v Entomologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Ochranáři nepracují, protože pracovník dostane vzniklou škodu za špatný výrobek, nebo špatné rozhodnutí obvykle k úhradě. Nikdy jsem neslyšel, že by ochranáři dostali pokutu za rozhodnutí, kterým napáchali miliónové škody. (Co se týče Břeclavska, jsem zvědav, jak to bude s Nesytem). Soutok, komplex lužních lesů  pod Lanžhotem mezi řekami Moravou a Dyjí, je dalším cílem zkázy, který si vzal na mušku Mgr. Čížek. Chtěl by zastavit těžbu dřeva a celoplošné přípravy půdy pro jeho nový vznik. Ale i malé dítě ze základní školy ví, že obilí, když dozraje, je nutné ho sklidit a poorat pro další úrodu. A tak je to i s lesem. Už císařský patent z roku 1852 ustanovuje povinnost hospodařit v lese tak, aby jej bylo možno obnovit. Zakonzervovat Soutok je představa,  která může napadnout pouze „ochranáře“ Čížka. Dub letní se totiž přirozeně nezmladí, protože rychleji rostoucí javor babyka a habr ho udusí. Poslední Mohykáni na Soutoku – staroduby – se rozpadnou a vzniknou neprostupné babykové džungle. Kde pak budou hnízdit orli královští, orli mořští, kde se pak bude vyvíjet tesařík obrovský a roháč obecný? Lanžhotské děti budou vědět, jak vypadá dubový žalud jen ze znaku svého města. Roháč obecný, náš největší brouk, jehož larvy se vyvíjejí v dubových pařezech, je důvodem podle „ochranáře“ Čížka, proč nefrézovat pařezy. Na Soutoku je tolik starých dubových pařezů po výchovných a nahodilých těžbách, že kdyby je všechny roháči obsadili, tak bude na Soutoku přeroháčováno. Ale když jsme u toho Proč je kvůli ochranářům na Novomlýnském díle  držena nesmyslná kóta hladiny? Novomlýnské nádrže tím pádem nemají žádnou retenční schopnost a při každé sebemenší bouřce a nebo sněhové nadílce, jako byla v loňském roce, je pak nárazově puštěno do Dyje několik set vteřinových kubíku vody. Aby nedošlo k miliónovým škodám na majetku a na životech občanů, je puštěna voda do Soutockého poldru. A zase se ptám „ ochranáře“ Čížka, „Koupil jste šnorchly roháčím larvám, které se kvůli vám ochranářům ocitly na několik týdnů pod vodou?“
Jasoň dymnivkový, vzácný motýl, je dalším druhem, který na Soutoku podle biologa Martina Konvičky „vyhynul“ z důvodu frézování pařezů po mýtních těžbách dřeva. Tomuto biologovi bych doporučil, aby si nastudoval bionomii jasoně dymnivkového, třeba ze svých prací. Tento motýl na Soutoku nevyhynul, je tu stále a jeho nejlepší ochrana spočívá v tom, když o něm ochranáři-entomologové neví!!! Jinak by skončil na špendlíku jako mnoho vzácných krasců, kvůli kterým entomologové nařezávají větve posledních jilmů, aby je oslabili. Po nalétnutí krasci pak končí tyto větve v jejich insektáriích.
Co říct na závěr? „Co ochranáři dokázali?!  Odstranili kozu bezoárovou z Pálavy, kde se teď pase koza domácí, a to za peníze nás – daňových poplatníků. O rybníku Nesyt ani nemluvím a teď se chystají na zkázu Soutoku – práci  lesníků za několik staletí. Co jedna generace ochranářů  pokazí, pak nenapraví ani čtyři generace lesníků.
Jiří Netík, polesí Soutok Lanžhot

 

 
Reakce entomologa: Zbytečná válka o lužní les
Minulý týden se na tomto místě Ing. Jiří Netík, zaměstnanec lesního závodu Židlochovice, vyznal z  nenávisti k ochraně přírody a v titulku sám sebe nejspíš prohlásil za zloděje (Jiří Netík: Zloděj křičí: Chyťte zloděje!). Nechápu, co autora k veřejné samohaně vedlo. V textu padlo mé jméno, rád hozenou rukavici zvedám. Pan Netík bohužel využívá pěti triků, které do konstruktivní diskuse nepatří. Nejprve sníží váhu protivníka (1- z doktora přírodních věd se stává „magistr“ či „ochranář“) a sám se pasuje na jediného zasvěcence, který věci rozumí (2-„zasvětil jsem život ochraně přírody a zvěře“). Poté protivníkovi podsune nesmysl, který nikdy netvrdil (3- „zakonzervovat Soutok“). Tento nesmysl vzápětí vyvrací (4) a posílen vítězstvím, nakonec oponenta obviní z toho, co je vytýkáno jemu samotnému (5), tedy podílu na likvidaci ohrožených druhů.
    Pojďme ale k věci. Lužní lesy Břeclavska jsou unikátní, alespoň na tom se lesníci i ochranáři shodnou. Klíčové jsou mohutné staré stromy, neboť na nich přežívají stovky kriticky ohrožených druhů živočichů. Mnohé z nich už jinde v ČR nenajdeme. Více než polovina těchto stromů je ale po smrti, zbytek rychle odumírá a neexistují mladší, jenž by je nahradily. Zelených velikánů tak brzy zbude pár desítek a unikátní tvorové na nich závislí vyhynou. Chceme-li vymírání zabránit, musíme co nejrychleji zajistit dostatek vhodných starších stromů. Toho lze dosáhnout ponecháváním jednotlivých stromů tzv. výstavků na pasekách. A zde je kámen úrazu. Lesníci odmítají výstavky na pasekách nechávat a holosečemi likvidují šance na záchranu ohrožených druhů. A to přesto, že pracují na území biosférické rezervace UNESCO, evropsky významných lokalit a ptačí oblasti. Mimochodem, lesy v oboře Soutok patří do kategorie lesů zvláštního určení, kde zachování biodiverzity je nadřazeno produkční funkci lesa. Ponechávání výstavků přitom patří mezi základní pravidla přírodě blízkého lesnictví, které je v mnoha zemích běžně praktikováno i v hospodářských porostech. Pan Netík přiznává, že les je pro něj něco jako pole. Zasít, postříkat proti škůdcům, sklidit, poorat. Nejcennější partie lužních lesů jsou ovšem spíše jako orchidejové louky, než lán pšenice, a vyžadují podobně citlivý přístup. Je velmi smutné, že uším pana Netíka znějí pojmy jako „šetrné“ a „přírodě blízké lesnictví“ nejspíše jako hudba z Marsu. Jsou to uši správce nejcennějších nížinných porostů v naší republice.
    Ohrožený motýl jasoň dymnivkový býval na Soutoku donedávna hojný, dnes prakticky zmizel. Vymřel nebo vymírá a může za to lesní hospodaření. To není útok, ale fakt. Pan Netík tvrdí, že jasoň je v „bezpečí“, protože o něm ochranáři nevědí a nemohou ho napíchnout na špendlík. Podobné „bezpečí“ už lesníci zajistili, mezi jinými, také hnědáskovi osikovému. Tento krásný motýl nedávno vymřel v lesích pod Pálavou, a tím i na celé Moravě. Důkazy, že tu kdy žil, zůstaly pouze v muzeích. Akutně hrozí, že stávající lesní hospodaření takové „bezpečí“ dopřeje mnoha dalším ohroženým druhům. Mechanizace a chemizace v posledním století proměnila lesnictví podobně, jako proměnila zemědělství. Seznamy ohrožených druhů ukazují, že ne všichni obyvatelé našich lesů se s touto proměnou dokáží vyrovnat. Mají-li přežít, je třeba skloubit lesnictví a ochranu přírody. Někteří lesníci však neradi vidí, když do jejich zeleného hájemství vstupuje někdo další. Cítí se jediní povolaní o lese rozhodovat, na zveřejnění faktů reagují podrážděně, kritiku berou jako osobní útok. Zbytečně. Do lužních lesů na jihu Moravy se vejde tvrdé produkční i šetrné hospodaření. Jenom chtít. Lesníci ani ochranáři nemají na vybranou. Zodpovědnost na jejich bedrech je příliš veliká, než aby si mohli dovolit se nedohodnout.
Mgr. Lukáš Čížek, PhD.
Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Domníváte se, že lesnictví potřebuje nové přístupy založené na šlechtění lesních dřevin pro vyrovnání se se současnými problémy?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě