Přihlásit

Lesy bez budoucnosti? (ČT 2 )

Pořad: Nedej se

Václav LIDICKÝ, výrobně-technický ředitel Lesů ČR
--------------------
Na severní Moravě se někdy před 20 - 30 lety začala odehrávat klimatická změna spočívající ve zvýšeném suchu. To doléhá na smrkové porosty, zejména na smrkové porosty na svých nepůvodních stanovištích v nižších nadmořských výškách. Bruntálsko, Albrechticko jsou lokality, kde právě jde o ty nižší nadmořské výšky a kde smrk není ve svém přirozeném stanovišti, a proto jsou tam vidět ty důsledky odsychání porostů v důsledku, v důsledku snížené hladiny vody.

Petr POLÁCH, revírník Biskupských lesů
--------------------
Pamatuju si na naši návštěvu kdysi před dvaceti lety klášterních lesů v Aigen-Schläglu, kdy pan profesor Reiniger řekl, že pro něho je ekonomie ekologie. To znamená, jestli nám to ušetříme spoustu peněz za zalesňování a ten les roste tam tak přirozeně, a to je, takže nemusím zalesňovat a les roste přirozeně, jo. Čili to je, to je ten základ.

Martin MÍČEK, ekologický aktivista
--------------------
Nacházíme vlastně na úpatí hory Ostružná nedaleko osady Žďárský potok v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a směřujeme do oblasti do území, kde se dochovala lokalita podmáčené olšové smrčiny. Po dohodě vlastně se správou Chráněné oblasti a s lesy s Lesní správou Janovice se tady uchoval kousek takové pralesovité podmáčené smrčiny, kterou si právě jdeme ukázat jako možné opatření k té nápravě, respektive kompenzaci toho odvodňování lesů soustavou těch lesních cest, protože tak jako v té lokalitě předchozí i zde hora Ostružná je rozřezána řadou zářezů lesních cest a ovlivněná velkým počtem svážnic.

Ondřej BAČÍK, Společnost přátel Jeseníků
--------------------
To, co je, bych řekl, nejdůležitější, je pro nás i pro naše generace zachovat určitou část toho území, včetně těch listnatých a smíšených lesů na věky netknuté tak, abysme my i naše děti mohli pozorovat na některých místech to, jak vypadá opravdu divoký les, přirozený les, prales, protože o je něco fascinujícího, má to nádhernou atmosféru, obrovskou energii. Je to plné života a tam se můžeme učit a vnímat všemi smysly.

Martin MÍČEK, ekologický aktivista
--------------------
Bylo v určitých poměrech, v určitých situacích bylo možná poplatné tehdejší době a tehdejší, řekněme, makroekonomice, bylo možná vhodné pěstovat smrky velkých plochách jako monokultury. Dneska to rozhodně výhodné není ani ekonomicky, protože pokud se tyto porosty dostávají pak do vlivem třeba změna klimatu do problému, nastávají, dostáváme se do oblasti obrovských škod i hospodářských. Není to otázka jenom nějakých, řekněme, nějaké ekologizace z principu, ale je to ekologizace z nutnosti. My musíme vytvářet směsi dřevin, které jsou co nejpřirozenější, co nejvíce podobné přirozeným dřevinným skladbám na těch konkrétních stanovištích.

Václav LIDICKÝ, výrobně-technický ředitel Lesů ČR
--------------------
V loňském roce na Brunt... Na Lesní správě Bruntál jsme vytěžili přes 500 tisíc kubíků smrkového dříví. A je to dříví, které bylo zčásti suché a zčásti napadené kůrovci.

nejmenovaná osoba
--------------------
To, že dneska je tady kůrovec, je prostě záležitost, která se opakovala v minulosti, a není to jenom kůrovec, jsou to jiní škůdci. V minulosti častým škůdcem byla například bekyně mniška a byly to taky rozsáhlé kalamity, které zasahovaly vlastně celou Českou republiku. Takže je to, epizodicky se to opakuje. Záležitost je to víceméně, která k hospodářským lesům patří.

Václav LIDICKÝ, výrobně-technický ředitel Lesů ČR
--------------------
Dříví, které uschlo nebo které je napadené kůrovci, tak má nižší kvalitu a tím pádem má nižší zpeněžení. Zároveň pokud se uvede toho dříví v jednom časovém okamžiku na trh víc, než ten trh je schopen absorbovat, tak dochází k poklesu ceny toho dříví.

Petr POLÁCH, revírník Biskupských lesů
--------------------
Každý vlastník musí hospodařit podle nějakých osnov nebo podle hospodářského plánu a podle lesního zákona musíte dodržovat podíl /nesrozumitelné/ dřevin, takže těžko za ně mluvit, ale podle mě musíte dodržovat zákon a je to předmětem kontroly. Na další zpevňující dřeviny prostě vždycky musí být. A je to záležitost taková, že když uděláte holoseč, tak ten buk a ta jedle holt už tam moc neprospívá. Je to prostě, ten, ten porost je potom náchylný na různé houbové onemocnění a samozřejmě ve sto letech také na nějaké ty hmyzí škůdce, že.

Miroslav KUTAL, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc
--------------------
Ty škody, které potom vlastně působíme, tak už potom nikdo nevyhodnocuje. A kdyby se do toho započítaly právě problémy, které máme se suchem, které máme s povodněmi, tak myslím si, že ta ekonomická zdánlivá výhodnost toho smrku by se nemusela až tak vyplatit. Ono z krátkodobého hlediska je to vždycky nejvýhodnější, protože smrk rychle vyroste, rychle ho sklidíme, máme okamžitý zisk, ale problémy, které jsou právě s tou kalamitou třeba teďka, kdy vlastně sklízíme porosty, které nejsou úplně dospělé, nemají vlastně tu nejvyšší hodnotu, jakou by mohly mít, tak to je vlastně ztráta pro lesní podnik. Takže my jsme vlastně začali vsadit smrk proto, aby to bylo výhodné, ale teďka na obrovských plochách je ve velmi krátké době musíme sklidit velké množství dřeva, pro které není v podstatě odbyt, a prodává se pod cenou. Takže ten ekonomický zisk je vždycky jakoby závislý na mnoha faktorech. A my nevíme, jaká bude odbyt dřeva za sto let, kdy to budeme sklízet. Takže když teďka sázíme, tak bysme dělat vsadit s nějakou jakoby hlubší perspektivou, s nějakou širší perspektivou a znalostí toho, co by pro tu naši krajinu bylo, bylo dobré.

Michal SERVUS, ředitel olomouckého regionálního pracoviště AOPK ČR
--------------------
Hlavní dřevinou je smrk tou porostotvornou, toho máme asi 70 procent. Čili pokud bysme se měli dostat na nějaké do budoucna optimální čísla, tak předpokládáme, že zastoupení smrku někde kolem 30 procent by bylo, by bylo optimální. Velký podíl, a ten tam už je dneska, nárůst, nárůst buku například, to si myslíme, že by mohlo do budoucna mít jako příznivý vliv. No, a jaksi ta dlouhodobá péče ta naše spočívá v tom, že se snažíme podporovat právě vnášení různých jiných dřevin, jako jedle, buk, klen a podobně do lesů, a podporujeme je to jak z hlediska přímého financování, to znamená to, co jsme schopni z peněz ochrany přírody financovat přímo, tak se snažíme nástroji legislativními, to znamená využitím našich závazných stanovisek v lesním hospodářským plánům apelovat na lesní hospodáře a na vlastníky, aby tu dřevinou skladbu pozměnili.

Petr POLÁCH, revírník Biskupských lesů
--------------------
Ti lesníci vlastně sklízejí tu chybu minulých generací, jo. Ale takhle jako ihned přehodit prostě páku a na těchto lokalitách pěstovat jenom buk a jenom listnáče, to prostě z mého pohledu tak rychle nejde.

Miroslav KUTAL, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc
--------------------
Lesní zákon bohužel umožňuje to hospodaření, které tady probíhá. Ta těžba, to, že se vykácí jedlo-bukový prales klidně, nasadí se, nahradí se ze 70 procent smrkovým pralesem, je legální podle lesního zákona. Takže lesní zákon bohužel nedává v podstatě lesníkům oporu v tom, aby mohli hospodařit přirozeně, přírodě blízce. Oni pokud chtějí, tak najdou cestu v tom zákoně, ale bohužel nemají motivaci, oporu v zákoně a pokud nemají motivaci ani v podstatě od svých šéfů, pokud se hledí na ekonomický zisk, tak je to bohužel záležitost jenom čistě tak jako zájmová, nějaký lidé, kteří skutečně ... lesníci, znám jich několik, kteří to berou jako poctivě, tak se snaží tu, snaží to hospodaření provádět v souladu s přírodou, ale jsou to spíše výjimky.

Martin MÍČEK, ekologický aktivista
--------------------
Potřebujeme udržet v lese vodu, potřebujeme udržet stabilitu porostů, omezit kolísání vodních hladin a vlhkosti v lesích, řekněme, do co nejvíce přírodě blízkých podmínek. K tomu musíme vyloučit, aby na velkých plochách, jako je tomu tady, byl naprosto převažující dřevinou jen a pouze smrk, lépe řečeno mělce kořenící dřeviny, jak to tady vidíme zde tady nad tím příkopem. Pro stabilizaci zejména strmých svahů, suťových svahů a vytvoření těch zásakových pásů i nad lesními cestami potřebujeme hluboko kořenící dřeviny, což jsou zejména buk a javor.

Miroslav KUTAL, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc
--------------------
Věda o lese, lesní hospodářství, začala někdy v osmnáctém století, kdy lidé začali nějakým způsobem cíleně měnit druhovou skladbu, udržovat ty lesy, a to je dneska nějakých 200 - 300 let. Některé stromy se dožívají 400 - 500 let. Takže to naše poznání těch lesů zdaleka není takové, abysme sami věděli, co pro ten les je vlastně jakoby nejpřirozenější, nejlepší a od toho se taky odvíjí ta naše znalost, že my nějakou dobu pozorujeme ten les, jak se vyvíjí nějakých 20 - 30 let, možná více, ale ty naše znalosti nejsme schopni vlastně aplikovat do té praxe, protože pak přijdou zase jiní lidé, kteří začnou zase podle svého.

Michal SERVUS, ředitel olomouckého regionálního pracoviště AOPK ČR
--------------------
Sklízíme plody našich otců, a to co děláme my, tak to zase bude věc ani ne našich dětí, ale spíš vnuků, jo, protože obnova lesa 120 let až, že jo, tak víceméně nejste schopni pracovat s tím jako zemědělec, který je schopen plodinu vyměnit za rok. Je to dlouhodobá záležitost.

Martin MÍČEK, ekologický aktivista
--------------------
Nové poznatky o fungování lesů vlastně hovoří o tom, že stromy uvnitř toho porostu, řečeno lesnicky, ekosystému řečeno s ochranou přírody, komunikují, nějakým způsobem si vyměňují látky, informace, stromy jsou schopny si, dejme tomu, posílat určitým způsobem pomocí houbových vláken sloučeniny fosforu, naopak si vyměňovat asimiláty, například sloučeniny uhlíku, a tímto způsobem podporovat dokonce i dřeviny, které v té době třeba nemají listí.

Ondřej BAČÍK, Společnost přátel Jeseníků
--------------------
My žijeme přeci jenom v době vysoce konzumní a spotřebitelské. Založené na penězích, ekonomice, takže bohužel v dnešní době ochrana přírody, životní prostředí není úplně prioritou. Na druhou stranu vnímáme řadu pozitivních věcí i z hlediska Lesů ČR, kdy vidíme, že v těch posledních letech opravdu dochází jako ke změně k lepšímu, že ten přístup k lesům se na řadě místech zlepšuje, je vidět, že se více upřednostňuje přirozené zmlazení před umělou výsadbou. Je pravda, že se více upřednostňuje i výsadba listnáčů, že podíl buků a listnáčů dneska dosahuje zhruba kolem 40 - 45 procent. Ukázky toho, jak má vypadat přírodě blízký les nebo dokonce prales, mohou vidět návštěvníci Vlastivědného muzea Olomouc na naší výstavě Divoká krása Jeseníků, která tady bude v březnu a v dubnu, a právě na těch fotografiích můžou návštěvníci sledovat to, jak vypadá přirozený prales v Jeseníkách.

Michal SERVUS, ředitel olomouckého regionálního pracoviště AOPK ČR
--------------------
Ty hospodářské lesy samy o sobě tím, jak jsou, jak jsou vystavěny, tak zakládají to riziko těch škod, protože přirozené lesy by byly samozřejmě bohatší jednak druhově, kromě toho smrku jsou tam, by tam byla zastoupena celá řada jiných dřevin. No, a ta věková struktura, to znamená stejnověkost porostů, to je další podmiňující faktor, no, takže tyhle ty lesy obecně jsou k těm škodám například kůrovcem náchylnější. Pokud bysme v lese měli 5, 6, 7, 10 dřevin, no, tak vám ten škůdce zlikviduje většinu tu jednu a ten zbytek vám tam zůstane. Takže naší snahou obecně je mít pokud možno pestré lesy jak druhovým složením, tak samozřejmě tou strukturou.

Miroslav KUTAL, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc
--------------------
Přírodě blízké hospodaření by mělo mnohem víc respektovat tu přirozenou druhovou skladbu, mělo by se mnohem víc využívat takzvané přirozené obnovy, to znamená využívat stromů, které se zmlazují samy, především těch listnatých stromů, jedle, k tomu je potřeba radikálně snížit stavy zvěře, které bohužel znemožňují tu přirozenou obnovu, a měl by se preferovat spíš menší obnovní prvky, to znamená nedělat veliké holoseče, které jsou výhodné třeba pro smrk, ale už hůř pro právě některé listnaté dřeviny.

Pavel KOŽDOŇ, lesní správce Lesů ČR
--------------------
Přírodě blízké hospodaření můžem definovat odborně. Můžeme říct, že to je využívání přírodních procesů, můžeme říct, že to je biologická automatizace. Já to řeknu jednoduchými slovy, jde i o čas.

Miroslav KUTAL, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc
--------------------
V praxi by to mělo vypadat tak, že myslivci nebo uživatelé vlastně toho honebního revíru by mohli mít i víc zvěře, než třeba mají teďka, pokud ta zvěř nebude způsobovat škody. Takže je to i o chování té zvěře, jak se v tom lese chová. A taky se ví, že ta zvěř, pokud žije v oblastech, kde se třeba vyskytují velké šelmy, tak to chování má mnohem jiné, neshlukuje se v jednom místě, kde třeba působí velké škody na těch mladých porostech. A to, proč způsobuje tak velké škody, je zase na druhou stranu dáno právě tím nevhodným hospodařením, to, že se dělají velké holoseče, pak vznikají mlaziny, které jsou velmi atraktivní pro tu zvěř, a ona se pak do ní shlukuje a tam působí ty největší škody. A my musíme složitě tyhle místa bránit. Takže pokud by to hospodaření fungovalo mnohem víc přírodě blízce, strukturovali do menších plošek, potom by ty škody nebyly tak velké.

Ondřej BAČÍK, Společnost přátel Jeseníků
--------------------
Jak řešit přemnoženou zvěř, na to jsou dva hlavní recepty. V prvém případě je potřeba podporovat výskyt velkých šelem na území Jeseníků. To znamená podporovat výskyt rysa ostrovida a vlků, kteří se sem pozvolna vracejí. Ti jsou schopni jako vrcholoví predátoři rychle redukovat počet zvěře v tom daném území, redukovat tu přemnoženou zvěř, a také pomohou vlastně k tomu, aby ta zvěř byla zdravější, redukují ty slabší jedince, nemocné a podobně. Je to taková ta přírodní policie a zdravotní služba. A zároveň je to potom přístup těch samotných správců toho lesa a je to přístup majitelů těch honiteb.

Pavel KOŽDOŇ, lesní správce Lesů ČR
--------------------
Problém se zvěří je de facto problém množství. Když to řeknu, v porostních skupinách, které kde potravní nabídka není vůbec žádná, mi bude vadit jeden kus, v porostních skupinách, kde ta potravní nabídka je podstatně větší, mně nebude vadit deset kusů vysoké zvěře.

Ondřej BAČÍK, Společnost přátel Jeseníků
--------------------
Teď právě jsme svědky v Jeseníkách velké kůrovcové kalamity, která probíhá v letech 2015 - 2016, uvidíme, jaký bude vývoj v letošním roce. To, že to je kalamita, o tom bezesporu svědčí ta čísla, která jsou zatím k dispozici. V roce 2015 vlastně bylo vytěženo zhruba 250 tisíc kubíků dřeva, a to pouze na Bruntálsku a v roce 2016 dokonce více než 500 tisíc kubíků dřeva na Bruntálsku. Pro zajímavost. Vlastně roční limit těžební na Lesní správě Bruntál je zhruba 120 tisíc kubíků. Takže tento limit byl překročen více než čtyřnásobně, a to asi svědčí teda o tom, že ta, ta měřítka jsou skutečně kalamitní.

Václav LIDICKÝ, výrobně-technický ředitel Lesů ČR
--------------------
Ta situace schnutí, masového schnutí smrkových porostů na Nízkém Jeseníku je přirozenou reakcí na stav těch stanovišť, je přirozenou reakcí na změněnou dřevinnou skladbu a jako s takovou s ní musíme pracovat. Naším cílem je co nejdéle zachovat lesní prostředí, co nejdéle rozložit to, to hynutí těch lesů a nahrazovat je nějakým stabilnější, druhově pestřejším, vhodnějším lesem pro tuto situaci. Ty zájmy na lesích jsou velmi pestré. Každý má ty zájmy trošičku jiný. Někdo se zajímá o motýly, někdo se zajímá o brouky, někdo, někoho zajímají škeble v potoce, někdo sportuje v lese, někdo tam prohání psí spřežení, někdo tam běhá na běžkách. A většina z nás má ráda dřevěný nábytek a dřevo okolo sebe při svém životě, a to jsou právě ty zájmy, které by všechny měl vybalancovat lesník.

Ondřej BAČÍK, Společnost přátel Jeseníků
--------------------
Ta samotná kůrovcová kalamita je v současnosti v oblasti Nízkého Jeseníku, takže mimo území CHKO Jeseníky. Nicméně pokud to počasí se bude i nadále vyvíjet podobným způsobem, tak velmi reálně hrozí přeskočení té kůrovcové laviny i do oblasti CHKO Jeseníky. Vlastně v současnosti už se ten kůrovec rozmnožil až někde k Vrbno pod Pradědem, a právě tam začíná CHKO Jeseníky. Takže pokud počasí bude i nadále takové, tak je velmi pravděpodobné, že kůrovec přeskočí do CHKO, kde bohužel opět na většině plochy dominují smrkové monokultury. Takže ten problém se může opakovat i na území Hrubého Jeseníku.

Záznam pořadu najdete zde.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Záměr Lesů ČR nakupovat lesy v zahraničí vzala na vědomí vláda

Záměr Lesů ČR nakupovat lesy v zahraničí vzala na vědomí vláda

Lesnictví

Záměr nákupu lesů v zahraničí až za 1,5 miliardy korun, o kterém uvažují Lesy ČR, vzala podle informací generálního ředitele LČR Daniela Szóráda na vědomí...

Čti dál
LČR navyšují počty obranných opatření proti kůrovcům

LČR navyšují počty obranných opatření proti kůrovcům

Lesnictví

Státní podnik Lesy ČR do obranných opatření proti kůrovcům letos investuje meziročně o pětinu více, celkem zhruba 172 milionů korun. Generální ředitel podniku Daniel Szórád...

Čti dál
Obce na severní Moravě chtějí řešit škody na cestách poničených dopravou dříví

Obce na severní Moravě chtějí řešit škody na cestách poničených dopravou dříví

Lesnictví

V okolí Města Albrechtice, Bruntálu, Vítkova a Šternberku vrcholí kůrovcová kalamita. V roce 2016 vytěženo celkem 1,7 mil. kubíků dříví, z toho 1,3 mil. kůrovcového...

Čti dál
Poslední místa na zájezd na Elmia Wood, sleva pro studenty!

Poslední místa na zájezd na Elmia Wood, sleva pro studenty!

Lesnictví

Již za tři týdny - ve dnech 7. až 10. června 2017 - začíná jeden z největších lesnických veletrhů na světě Elmia Wood - v...

Čti dál

11°C

ČR - aktuální počasí

Jasno

Vlhkost: 79%

Vítr: 11.27 km/h

  • 28 Kvě 2017 25°C 8°C
  • 29 Kvě 2017 27°C 11°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC