Přihlásit

Lesy k sežrání (ČT 2)

Nedej se
 
Milan KOŠULIČ, emeritní zaměstnanec Lesů ČR
Okus terminálních výhonů, tady máme, kdy před dvěma lety voják, tady máme z loňska, kdy se nám /nesrozumitelné/, z tohohle stromu nikdy nebude nějaký dříví, který by bylo použitelný na stavebnictví, to bude v nejlepším případě palivo a to půjde ještě hodně špatně naštípat. Na tomhle stromě vidíme loupání, tady do tohohle si kousnul jelen a do, do toho se dostane houba dovnitř a ten strom zevnitř vyhnívá. Každý rok vyhnije víc než nahoře přiroste, takže opět nikdy z toho nebude stavební dříví, dříví maximálně na papír nebo na topení. Tato oplocenka je stará možná 20 roků, opakující je nálet semen tady z těch jedlí dospělých okolo, po vyklíčení byla okamžitě žraná zvěří, takže v podstatě ta zvěř je zničila, protože to revírník opakovaně viděl, tak tady kousek oplotil a tady můžete vidět po 20 letech v té oplocence, jak by to vypadalo, kdyby ta zvěř byla v přiměřených stavech, které odpovídají tomu prostředí, tak jak to zákon ukládá, kdežto tady, tady 30 let se tady pohybujeme a 30 let tady nic není, akorát ty malý ožraný, 30 let ožíraný jedle. Ten stav takhle je dlouhodobý prostě, protože zákon sice obecně deklaruje, že uživatelé honiteb, čili myslivci mají povinnost udržovat početní stavy zvěře v rovnováze s přírodním prostředím, jenomže ta formulace, ta povinnost uživatelům honiteb i vlastníkům i státní správě, je daná sice zákonem, ale v tom zákoně nejsou nástroje, kterými by mohla účinně státní správa tu povinnost vymáhat, jenomže ty normované stavy zvěře se zjišťují sčítáním podle zákona, to sčítání nelze objektivně zkontrolovat, takže se švindluje, švindluje 20, 30 let se švindluje, na papírech jsou normované stavy, ve skutečnosti jsou ty stavy několikanásobně větší. Odstřely rok od roku rostou, tak ten zvyšující se otřel po mnoho let po sobě, ten naznačuje, že zvěře je pochopitelně čím dál více.

Jan LUBOJACKÝ, Výzkumný ústav lesního hospodářství myslivosti
Na tomto grafu je možná vidět odstřely, odstřely spárkaté zvěře, konkrétně muflona a Jelena siky, Daňka skvrnitého Jelena evropského, v podstatě od padesátých let do roku 2016, v těch posledních letech se střílí zhruba 26 000 kusů jelení zvěře ročně.

Karel PICURA, lesní správce
Tak tady vidíme vliv zvěře na les, támhle na tý straně vede tudy frekventovaná turistická trasa, takže zvěř je tam vyrušována a nezdržuje se a vidíme, jak vedle smrků odrůstá jeřáb, jsou tam dvoumetrový jeřáby a čím jdeme dál od cesty, tady jsme nějakých 70 metrů od cesty, ty jeřáby už jsou menší a tady hle ve vzdálenosti zhruba 100 metrů od cesty už jsou sporadicky a dál už nenajdeme žádný, všechny jeřáby ta zvěř sežrala, takže tady máme naprosto jasný důkaz vlivu zvěře na les na podrost.

Jiří JANOTA, předseda Českomoravské myslivecké jednoty
V rámci České republiky jsou oblasti, kde je zvěř v normálu, ale jsou oblasti, kde jsou lokálně zvýšené stavy zvěře.

mluvčí
Lesy České republiky tvrdí teď poslední vyjádření, že je to nad úroveň snesitelnosti na celém území.

Jiří JANOTA, předseda Českomoravské myslivecké jednoty
Ano jsou oblasti v rámci hospodaření Lesy České republiky, kde jsou zvýšené stavy zvěře, ale známe takové oblasti, kde je zvěř v normálu, nedá se to brát jako dogma.

Jiří MICHALISKO, sedlák
Mysliveckou jednotu jsem opustil v době, kdy pana profesora Hromase nahradil pan ex ministr Palas z důvodu, že myslivost se odklonila od profesně cechovní organizace a zaměřila se směrem k politicko mocenským. Dnešní směřování myslivosti ztratilo punc společenské činnosti, péče o zvěř a krajinu a změnilo se v čistokrevný způsob produkce loveckých trofejí, loveckých zážitků a zvěřiny. Když si pronajmou drahou státní honitbu od Lesů České republiky a platí tam mnohdy statisícové nájmy, tak samozřejmě na ty nájmy vydělávají tím prodejem těch loveckých příležitosti a do prázdného revíru nikdo lovit a střílet nepůjde, všichni jdou lovit do dobře zazvěřené honitby plné zvěře a to si ti držitelé těch honiteb uvědomují, a proto tu regulaci těch početních stavu dělají velice omezeně.

Jiří BENEŠ, Hnutí Duha
Můžeme se podívat na vztahy k myslivosti u největšího správce lesů u nás u státního podniku Lesy České republiky. Ten v současnosti značnou část svých honiteb pronajímá a ty nejhodnotnější honitby si pronajímají movití, movití podnikatelé, znamená to v praxi, že chtějí mít té zvěře co nejvíc, s co nejhodnotnější trofejemi, aby pro své obchodní partnery byla návštěva tohohle území za účelem lovu atraktivní a vůbec neberou v potaz hledisko dalších složek ekosystému, jako jsou stromy, jako jsou bezobratlí, jako jsou ptáci a tak dále. Jsou zatím prachy a zkostnatělost nejenom, nejenom státního aparátu, ale i celé, celé řady lidí v myslivecké branži, kterým myslivost vykonávají přímo v terénu, ačkoliv bych nerad, nerad nějakým způsobem paušalizoval, ale toto je největší problém.

Jiří MICHALISKO, sedlák
Hned v pozadí za mnou tak jsou škody, které vznikají přetlakem přemnožené populace, tady v tomto případě černé zvěře. Tady v území Opavská má jediná honitba městských lesů Skřípov normovaný stav černé zvěře ve výši 23 kusů a ročně se v tomto území loví téměř 2000 kusů, nad touto produktivitou by se leckterý Sedlák olízl všech 10, protože mít 2000 kusů přírůstku z 23 kusů normovaného stavu pro celé území, to, to je nemyslitelné, když bylo na území České republiky lovenou cirka 2,5 tisíce kusů černé zvěře někde v roce 60, v roce 2017 jsme ulovili 230 000 kusů černé zvěře na území České republiky, když jsem začínal s myslivostí před 25 lety, tak na jedno ulovené prase jsem musel strávit na čekané 37 hodin času. Dneska, když strávím v lese 3 hodiny, tak přijedu domů s divočákem.

mluvčí
Tady vidíme náklady navíc, které vlastník lesa musí vynaložit, pokud má zvýšené stavy zvěře v lese. Zasazení jedné sazenice, včetně materiálu 20 korun, řádově ochrana, včetně práce řádově 300 korun, ekonomicky totální nesmysl. Tady vidíme extrémní případ, k čemu vede současná česká myslivecká politika, na týhle ploše je lesník už úplně zbytečnej a ten důvod je, že myslivec tady neplní svoji roli regulátora stavu zvěře. Tenhle ten les nemá šanci ani za perfektní klimatických podmínek.

Aleš ERBER, lesní hospodář
Si musíme uvědomit, že se pohybujeme opravdu na hranici ekologické katastrofy, kdy je předpoklad, že veškeré smrkové porosty nám uschnou, kdy se vytěží postupně, vzniknou obrovské holiny a já si dokážu představit to, že pokud budeme chtít vytvářet druhově pestrou a věkově strukturovanou skladbu lesa, že to půjde bez oplocení. Jsou obrovský náklady pro vlastníky lesů, už teďka vlastníci lesů, jak jsem já spočítal, vynakládají přibližně jednu miliardu korun na to, aby ochránili jedlebuky před poškozením. Je potřeba vědět vlastně, do jaké výše ta zvěř škodí, pokud by to bylo 30 000 000 ročně podle Českého statistického úřadu, tak bych byl proto, aby se vlastně nic neměnilo, protože to je, to jsou pro mě přijatelné škody. Podle inventarizace lesů ty škody jsou obrovské a jsou daleko vyšší než jsou vedené podle Českého statistického úřadu. Odhaduje se kolem 7 miliard a to je jenom na lesních pozemcích, takže pokud chceme nějakou změnu, tak musíme vystavit tu účtenku české myslivosti, jaké škody způsobuje zvěř lesní.

Jiří BENEŠ, Hnutí Duha
Mám, mám poslední hodnocení za celou republiku z roku 2015, vidíte, že ta mapka je vesměs až na nějaké, nějaké oblasti Polabí a a a jižních částí od Prahy, takřka červená, to znamená, že nadpoloviční většina lesů je nějakým způsobem poškozená zvěří, kdybysme šli do detailů tady v téhle statistice, tak bychom zjistili, že u mladých stromků je to poškození ještě větší, a dokonce na čtvrtině území lesního území u nás v republice, jsou zničené úplně všechny stromky, mladé stromky, listnáčelistnáče a jedle přesněji. Tady tahle inventarizace probíhala doposud každých 5 let 2010, 2015, měla proběhnout letos, bohužel ministerstvo zemědělství z nějakých nám neznámých příčin zpracování nové inventarizace nezadalo, můžeme se jen dohadovat, co za tím stojí, zda se bojí veřejnosti ukázat skutečný dopad současného systému hospodaření se zvěří a lesích a nebo zda by se ty čísla nehodily zájmovým skupinám, který si nechtějí mluvit do toho, jakým způsobem budou plánovat lov zvěře.

Jan LUBOJACKÝ, Výzkumný ústav lesního hospodářství myslivosti
Pokud ale abychom do škod zvěří započítali například taky opatření lesníků v rámci ochrany před zvěří, ať už je to stavba oplocenek, ať to jsou nátěry, ať to je pakovaná obnova v důsledku poškození zvěří, tak se pak dostáváme, dostáváme úplně na jiná čísla, a pak se můžeme bavit i o cifrách v řádech miliard.

Tomáš POSPÍŠIL, Mendelova univerzita v Brně
Škody odhadujeme způsobem, který nám stanovuje vyhláška, když budeme mít zkousnutý tenhle habr, pokud ho vykážeme ve škodách, tak získáme třeba 80 haléřů až korunu jako náhradu za to, že byl poškozen, nicméně vysazení tohohle jednoho stromku, včetně práce nás může stát mezi 20 25 korunami, to znamená ten výpočet absolutně neodpovídá té skutečnosti.

mluvčí
Vyhláškové škody v rámci České republiky pokud je budeme počítat a vykazovat, tak se pohybují někde kolem 50 milionů korun, osobně si myslím, že pokud bychom do toho započítali veškeré náklady, tak se pohybujeme v řádu několika stovek milionů, možná miliard korun.

mluvčí
Vyhláška nepostihuje zejména ty škody, které zvěř působí tím, že zničí ty malé semenáčky, které nestačí odrůst, aby na ně vůbec ta škoda mohla být zjištěna, zvěře je zničí a do těch škod zvěře se nedostanou, takže my bychom měli ty škody, ty skutečné škody zvěří odvíjet od toho, co nás stojí umělé zalesňování, a to stojí miliardy, jeden hektar zalesnění to je nic, a to stojí 100 000, takže dovedete do nějakého stavu, aby ho nepřerostla tráva, takže když to pronásobíte tím množstvím holin, které teďka vznikají, tak to budou obrovské náklady, které vlastníci teďka pochtívají po státu, ale přiměřený stavy zvěře by ty náklady byly malé, protože by stačilo uměle vysázet jenom to, co tam se nemůže nasemenit z dospělých stromů. Základní problém, který já tam vidím, tak je to, že my jsme oddělili jednu část ekosystému, což je péče o /nesrozumitelné/, to znamená péče o les a pokud my budeme mít 2 hospodáře na jednom stanovišti, tak nikdy nemůžeme dojít ke společnému stanovisku, protože každý z nich je logicky veden jiným i jinou motivací, pokud my budeme chtít ten stav narovnat, tak bychom měli to nechat na jednom hospodáři, který bude rozhodovat o tom, kolik té zvěře tam být, aby to bylo únosné pro to prostředí.

Karel PICURA, lesní správce
Stát draží honitby, dává je nejvyšším nabídkám a myslivci jsou, jsou natlačený do ekonomického systému, oni musí hodně lovit, aby mohli zaplatit nájem, samozřejmě to je koníček, financujou ho, dávají do toho svoje peníze, hodně peněz, nechtějí koukat do prázdného lesa, to, to je naprosto legitimní a ten systém je velmi, velmi jednoduše změnitelný, pokud stát umožní lov lidovým myslivců ve svých režijních honitbách, za symbolický poplatek a bude nějaká finanční motivace pro ty myslivce, aby se jim peníze buď vracely nebo případně dostávali nějaké zástřelné, tak oni budou plnit tu službu lovu, službu regulace a je to služba, stát za tu službu může platit, může platit formou naturálií, formou odstřelu trofejové zvěře, finanční formou, jako teď možností je spoustu.

Jiří JANOTA, předseda Českomoravské myslivecké jednoty
Současně platný zákon o myslivosti vždycky dává tomu vlastníkovi, ať jsou to i Lesy České republiky nebo dával možnost požádat o zvýšený odlov, já tvrdím, myslivcům je podsouváno, že můžou zastavit zvěře, ale já na druhou stranu tvrdím, ne myslivci, ale vlastníci, vlastníci o ně jde, to dlouhodobě přehlížejí.

Milan KOŠULIČ, emeritní zaměstnanec Lesů ČR
Moje zkušenost je taková, že i když jsme požadovali používateli honiteb zvýšení plánu lovu, tak nikdy jsme nedokázali to dotáhnout do konce ten tlak těch uživatelů honiteb, se kterými ti revírníci žijou, jak oni mají je donutit, když oni tvrdí, že nejsou schopni víc ulovit. Oni tvrdí, co já jsem u toho byl, když se projednával, projednávaly roční plány lovu, tak jsem slyšel na chodbě ten řev prostě tam, tam jsme se neustále snažili, aby ten plán lovu zvýšili, ale to by snad znamenalo, že se pozabíjíme na té dědině a pokud tady nebude, nebude v zákoně jednoznačně povinnost a možnost taky, aby státní správa tyto věci dokázala vynutit, tak my prostě jsme příliš slabý jako ti revírníci natož pak vlastníci, malí vlastníci lesa, ti vůbec nemají velkou šanci jo.

Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru sněmovny
Je to naše povinnost tam, kde se to vykácí, to rychle znovu zasadit a udělat všechno pro to, aby ty sazenice jedlílistnáčů a dalších dřevin přežily a jestli má smysl vyhazovat státní peníze v řádu stovek milionů možná miliard na tyto výsadby, když nám to spárkatá zvěř, zvěř hned sežere. Vím, že je to do určité míry revoluční změna, že otvíráme zákon o myslivosti, novelu zákona o lesích, ale myslím si, že teďka je šance, ten les obnovit pro naše budoucí generace.

Jiří BENEŠ, Hnutí Duha
Na podzim loňského roku po dlouhé debatě a s podporou ministerstva zemědělství prošla změna systému plánování lovu zvěře Parlamentem České republiky, kdy se nově má stanovovat plán lovu na základě celkového stavu ekosystému, který zhodnotí nezávislý subjekt, na základě tohohle hodnocení se stanoví, kolik a jakých druhů zvěře je třeba odlovit a tady tenhle nově zavedený princip se nelíbí určité skupině lidí, která si na ministerstvu zemědělství vzápětí objednala novelu téhle novely, v praxi pak tahle objednávka, která byla představena před Vánoci v podobě novely zákona o myslivosti, vrací systém plánování lovu zvěře, zase na začátek to znamená před tu na podzim schválenou novelu a udržuje systém, který tady 20 let nefunguje a způsobuje ty rozsáhlé škody na lesích, který, který, které způsobí.

Tomáš POSPÍŠIL, Mendelova univerzita v Brně
Ten systém, který je navrhován, tak vychází, řekněme, se z nějakého modelu, který byl vyzkoušený v zahraničí s tím, že vlastně v podstatě je jedno, kolik té zvěře v tom prostředí je, ale nesmí nám působí škody a nesmí být tím limitním faktorem pro obnovu lesa, ta novela nám to pomáhala stanovovat tím, že se udělá nezávislý posudek a následně ten uživatel té honitby, který loví, se musí domluvit vlastně s tím vlastníkem toho pozemku a následně jakoby zvýšit nebo, zvýšit nebo snížit odlov podle toho, jak se vyvíjí stav toho prostředí.

mluvčí
To řešení podle mého přesvědčení za ty roky těch sporů s uživateli honiteb je, kdyby v zákoně opravdu se ocitl jednoznačný, jednoznačná definice parametrů té rovnováhy, například by to mohlo by tak, že se budou nějakými statistickými metodami periodicky zjišťovat vývoj ekosystému, například tedy počet okousaných jedinců zjednodušeně nebo počet jedinců oplocen třeba mimo oplocenky, že by se to statisticky zjišťovalo, čili nijak příliš nákladně. Německu ty pronájmy státních honiteb zrušily, pokud vím, teda aspoň já to vím o Sasku vítá a učinili z lovu součást pracovních povinností personálu, umí je také motivovat a kromě toho mohou lesní správci prodávat povolenky a prodej povolenek, to je něco jako prodej licence k lovu nebo jako u nás prodej rybářského lístku nebo takové věci v okolních státech fungují a prodej licencí, to je úplně jiný charakter motivace k lovu než, než pronájem honitby na 10 let.

mluvčí
Zásadní rozdíl mezi náma Saskem je v tom, že vlastník lesa, stát, si uvědomil, že chce přestavbu lesa, že má obrovský problém, obrovské riziko klimatické změny, naplánovali si, že během 60 let musí, aby ten les vůbec přežil, aby měl šanci přežít, tak musí totálně změnit dřevinnou skladbu. Vyhodnotil jako zásadní riziko zvěř, bez redukce zvěře, tohle prostě není možné.

mluvčí
Závidím německým kolegům, vysází jedli mimo oplocenku, ona jim roste, nic jí nesežere. Nádherný terminální výhony bomba, čirá závist. V Čechách tohle je jenom v oplocence a jenom do času, než vám do nich padne polom. Tenhle les je připravený na klimatickou změnu, tady se v podstatě nemá co stát, ve chvíli, i kdyby přišlo sucho, přišel nějaký polom, tak se rozpadne horní etáž, ale dole nám roste jedle, roste nám tady bukjeřábjavor.

Dirk Roger EISENHAUER, saské státní lesy
Regulace zvěře má sloužit v první řadě tomu, aby les mohl růst, aby malé stromečky mohly pod velkými stromy dorůst, aniž by byly okousány. Na tomto principu jsme organizovali myslivost jako regulaci zvěře a jako činnost pro životní prostředí. To znamená, že nic nepronajímáme, takže státní lesy loví samy a soukromí myslivci, kteří chtějí lovit, nám pomáhají. Za to platí malý příspěvek, abychom mohli stavět posedy, organizovat mysliveckou infrastrukturu a když úspěšně loví, dostanou tyto poplatky zpět. V šedesátých letech bylo na území Saska odstřeleno kolem 740 jelenů. Správně to mělo být asi třikrát tolik, tedy něco přes 2000 kusů. Tady vidíte, co dělali myslivci, neprováděli žádnou regulaci. Populace jelení zvěře rostla a nejvyšší odstřely jsme měli tady začátkem devadesátých let, kdy les byl tak sežraný, že se již vůbec nemohl vyvíjet a hrozila ekologická katastrofa. Pak nastala určitá redukce a teď vidíte, jak se pohybuje na úrovni 4000 kusů. Takže, když někdo říká, že jsme v Sasku vyhubili jelení zvěř, tak je to na základě těchto čísel úplný nesmysl.

Stefan SCHUSSER, lesní správce
Tady vidíme místo, kde jeleni oloupali kůru. To je místo vstupu, kudy se sem dostaly houby, které pak způsobily škodu. Již několik let nestavíme žádná oplocení, již nepokračujeme v ochraně, všechno regulujeme lovem. Začalo to v roce 1990, kdy jsme zahájili intenzivní odstřel. S velkým množstvím lidí a se psy jsme procházeli houští a mlází a tehdy došlo k drastickému snížení stavů zvěře. A přibližně od roku 1995 jsme mohli poprvé vysadit buk bez oplocení, protože stavy zvěře se snížily. Od roku 2000 jsme pak bez oplocení mohli vysázet jedli. Díky tomu máme pestrý strukturovaný les, což je velká riziková prevence.

mluvčí
Takže, jestli má u nás dojít k nějaký změně, tak si v první řadě stát musí uvědomit, že to chce opravdu regulovat, že opravdu chce změnit dřevinnou skladbu. Vyhodnotit si zvěř jako riziko. Ty příklady máme v Německu, to není ani věc změny zákon, to jenom věc rozhodnutí vlastníka státu.

mluvčí
Znova na těch velkých kalamitních plochách bude natolik drahá a natolik nákladná, že právě snížení stavu zvěře, nám může pomoci k tomu, abychom dostali les pestřejší, abychom dostali les stabilnější do budoucna a pokud nevyužijeme toho v tuto chvíli, tak samozřejmě naši potomci se budou potýkat s velmi podobnými problémy jako my.

 

 

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Lesům ČR se na práci v lesích hlásí stovky lidí

Lesům ČR se na práci v lesích hlásí stovky lidí

Lesnictví

Státnímu podniku Lesy České republiky se na práci v lesích zatím přihlásilo několik stovek lidí. Většinou jde o studenty a také o lidi, kteří kvůli...

Priliaty olej do ohňa sporu medzi lesníkmi a ochranármi na Slovensku

Priliaty olej do ohňa sporu medzi lesníkmi a ochranármi na Slovensku

Lesnictví

Skutočnosť, že v novej vláde na Slovensku sú obe ministerské kreslá (Pôda aj MŽP) obsadené nominantmi jednej strany (OĽaNO) vzbudzuje nádej, že v situácii dôjde...

Vláda schválila protikrizová opatření MZe kvůli koronaviru za šest mld. Kč

Vláda schválila protikrizová opatření MZe kvůli koronaviru za šest mld. Kč

Lesnictví

Více než miliardu korun pro vlastníky lesů, zvýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) o miliardu a 3,3 miliardy na doplňkové platby...

MZe: Další peníze pro vlastníky lesů bude muset odsouhlasit vláda

MZe: Další peníze pro vlastníky lesů bude muset odsouhlasit vláda

Lesnictví

Další 1,3 miliardy korun na kompenzace poklesu cen dříví budou k dispozici, až je schválí vláda. 23. 3. to v reakci na požadavek Sdružení vlastníků...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby