Holiny mající i desítky hektarů, trčící pařezy jako němí svědci toho, že v místě ještě nedávno rostl les. Stroje do noci likvidující napadené stromy. A také nebezpečí pro návštěvníky lesa. Takové jsou následky kůrovcové kalamity na jihu Moravy, podle odborníků nejhorší v dějinách českých zemí.
"Například Lesy České republiky už přišly o desetitisíce hektarů lesa. „Mezi nejpostiženější patří oblast Černé Hory, Petrovic a Macochy na Blanensku, kde se jedná o přibližně 4100 hektarů. Druhou je okolí Náměště nad Oslavou a Zastávky u Brna, kde se jedná o přibližně 3500 hektarů. A třetí je západ Znojemska – Uherčice, Chvalatice, Dešov, zde jde o plochu do pěti tisíc hektarů," sdělila mluvčí podniku Eva Jouklová.
Celková kůrovcová těžba na lesních správách Lesů České republiky v Jihomoravském kraji byla k 31. říjnu 435 tisíc metrů krychlových. „Ve stejném období loňského roku to bylo 109 tisíc metrů krychlových," porovnala Jouklová. Populace všech známých druhů kůrovců už zasáhla i mladé smrkové porosty. „Není výjimkou, že nalézáme závrty brouků už i v mladých porostech douglasky tisolisté a modřínu opadavého," dodala.
Situace je špatná
Lesy výrazně prořídly i na Vyškovsku. Zejména na severu, kde je mají ve správě Vojenské lesy a statky. Obrovskou rychlostí mizí třeba kolem Studnic. „Jedná se o bezprostřední okolí obce, je to smutný pohled. Člověk byl celý život zvyklý na les. Situace je špatná," okomentoval starosta vesnice Jaroslav Fládr.
Podle mluvčího vojenských lesů Jana Sotony je zásadním problémem extrémní sucho a následné škody způsobené silným větrem. „Klimaticky extrémní rok 2015 způsobil značné oslabení smrkových porostů, které se v letech 2016 a 2017 dále prohlubovalo a rok 2018 je pro lesní hospodářství ještě nepříznivější.
Na Vyškovsku hospodaříme na přibližně 14 700 hektarech lesních pozemků. V období od ledna do října 2017 jsme v divizi Plumlov vytěžili přes 128 tisíc metrů krychlových nahodilých těžeb, za stejné období letošního roku je to už 370. A na rok 2019 plánujeme zpracování nahodilé těžby v obdobném objemu jako letos," přiblížil Sotona.
Jak dodal, aktuálně je u divize Plumlov, pod kterou spadají i lesy na severu Vyškovska, evidováno přibližně 780 hektarů holin, přitom v běžných letech je to asi jen čtvrtina této rozlohy. „Současné extrémní klimatické podmínky urychlí změnu dřevinné skladby. Tři čtvrtiny by v nové výsadbě bude tvořit tvořit buk, dub, borovice," dodal Sotona.
Riziko pro veřejnost
Nicméně jak poukázala Jouklová, na holinách se mění mikroklima i hydrický režim. A představují riziko pro veřejnost. Stromy, které dřív rostly v zapojeném lese, jsou slabší. Nyní jsou vystavené působení větru, zanedlouho i sněhu. Jsou tak náchylnější vyvrácení. „Ty, co do lesa vyrazí na procházku, vyzýváme ke zvýšené opatrnosti a používání selského rozumu," varovala Jouklová.
Podobně to vidí i ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan. „Jít do lesa je v současnosti nebezpečné zvlášť v době silnějších větrů," potvrdil. Také lesy ve správě znojemského podniku jsou postižené velmi vážně.
„Musíme zajistit rozsáhlou těžbu, vznikají několikahektarové holiny. Na celé jižní Moravě je situace jako přes kopírák. A pokud nezačne intenzivněji pršet, pak se dá stejný vývoj očekávat i v příštím roce," odhadl Trojan.
S tím souhlasí i Jouklová. „Každá kalamita však odezní. Rozpadlé porosty se těží a obnovují. Výsledky ale nejsou vidět hned, trvá to několik desetiletí. Lesy ale z české krajiny nezmizí," je přesvědčená. Z některých lokalit nicméně nadobro zmizí nepůvodní smrk. „Například na jihu Brněnska a na Znojemsku se s ním můžeme rozloučit," zmínila.
Násobná těžba· Lesy České republiky v Jihomoravském kraji vytěžily k 31. říjnu 435 tisíc m3 dřeva. · Ve stejném období loňského roku to bylo 109 tisíc m3. · Od října 2018 vytěžila divize Plumlov Vojenských lesů a statků 370 tisíc m3 nahodilých těžeb. · Do října loňského roku to bylo jen přes 128 tisíc m3."
