Až 80 procent výsadby na místech po kůrovcové kalamitě mají tvořit listnaté stromy, požaduje ministerstvo životního prostředí. Majitelé lesů to ale považují za zásah do svých práv. Sepsali petici, aby dosáhli většího zastoupení smrku v porostech. Přidali se i hospodáři z Olomouckého kraje.
OLOMOUCKÝ KRAJ Výsadba nových stromů v místech postižených kůrovcovou kalamitou budí rozruch. Můžou za něj požadavky státu. Zatímco ministerstvo zemědělství navrhlo, aby se sázely listnaté stromy v 15 až 40 procentech, což je pro soukromé vlastníky akceptovatelné, ministerstvo životního prostředí požaduje listnaté dřeviny v některých lokalitách až z 80 procent. Majitele lesů to přimělo k sepsání petice. „Pěstování listnatých stromů je mnohem dražší a výtěžnost slabší," vysvětluje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v Česku (SVOL) Richard Podstatzký.
Podle něj hospodaření v lese stojí na třech faktorech – ekonomickém, ekologickém a sociálním. „Zrušení ekonomického pilíře nabourá i ty další dva. Zlepšování funkcí lesa hradí produkce dřeva, kterou je třeba zachovat. Změna se udála na nátlak ekologických hnutí, jenže my musíme mít z čeho zaplatit lidi pracující v lese. V případě, že budou z osmdesáti procent listnaté, na to nebudeme mít," tvrdí Podstatzký.
„Plán si umíme připravit sami"
Šéf Lesů města Olomouce David Janásek s kvótami na vysazování stromů nesouhlasí. „Jestli někdo od stolu začne diktovat, jak se má či nemá hospodařit v lesích, je to špatně. Myslím, že máme dost lesnicky vzdělaných odborníků, kteří jsou schopni reagovat na kůrovcovou kalamitu a připravit plán obnovy lesa," řekl Janásek.
Podle něj je takový zásah do vlastnických práv, který připravilo ministerstvo životního prostředí, už „za hranou". „Dá se říct, že dehonestuje práci lesníků a jejich vzdělání," míní. Autoři omezení podle něj neberou v potaz ekonomiku ani potřeby hospodářství.
„Pěstování listnatých stromů je dražší. A je třeba říct, že smrky potřebujeme. Bez smrkového dřeva se neobejde stavebnictví, protože za ně není rovnocenná náhrada, a pětina z celkově vysazených stromků je málo," dodal.
S omezením nesouhlasí ani správci církevních lesů nejen z Olomouckého kraje. Nezpochybňují klimatické změny a uvádějí, že je třeba na ně reagovat. „Nesmíme si ale nechat vnutit drastické omezování pěstování smrku na místech, kde jsou pro jeho pěstování vhodné podmínky," uvádějí církevní lesnické společnosti ve společném dopise ministru zemědělství.
Podle jejich vyjádření může jít ze strany ministerstva o doporučení, ke kterému stát může vlastníky ekonomicky stimulovat. „Nemůže však jít o direktivní povinnost. V mnoha případech je tato povinnost stejně prakticky nesplnitelná," doplňují správci církevních lesů.
Návod, jak správně postupovat při obnově porostů v kalamitních oblastech, připravilo nyní ministerstvo zemědělství za pomoci odborníků. Ten má vlastníky lesů při jejich renovaci jen vést a není závazný. „K němu vznikla i vyhláška a v ní došlo k omezení podílu smrků ve prospěch listnatých stromů. Ta bude sloužit pro závazné lesní hospodářské plány," sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Právě této vyhlášky se týká petice, kterou sepsali majitelé lesů. Podle Podstatzkého je situace kvůli rozsahu současné kůrovcové kalamity v lesích kritická už teď a 350 tisíc soukromníků si myslí, že mají právo i na finanční pomoc od státu stejně jako zemědělci místo toho, aby je stát nutil ve velkém sázet listnaté stromy, jejichž výtěžnost nepokryje náklady na péči o les.
Ovšem třeba podnik Lesy ČR tvrdí, že už nyní listnaté stromy sází častěji, než jsou doporučené hodnoty. „Samozřejmě to navýší náklady. Listnatých stromů se vysazuje na plochu dvakrát více než smrků. Je rozdíl ošetřovat na stejné ploše čtyři, nebo osm tisíc sazenic a chránit je proti okousání zvěří. Smrky jsou proti ní zajištěné asi po pěti letech, buky až po sedmi," zmiňuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
SVOL v petici žádá parlament nejen o změnu poměru zastoupení smrků v lesích, ale také o odpovídající finance a dotace pokrývající ztrátu, o změnu zákona daně z příjmu u prodeje kůrovcové dřevní hmoty, o snížení DPH u palivového dřeva, které se prodává za cenu výrobních nákladů, kvůli čemuž pak firmám nezbývají peníze na zalesňování. Ministerstvo zemědělství loni vyplatilo vlastníkům postižených lesů 360 milionů korun a pro příští rok chystá miliardu. „Stále je to málo, potřebovali bychom okolo tří miliard korun," tvrdí SVOL.
