Přihlásit

Marek Mejstřík – fotograf lesníkem nebo lesník fotografem? (Listy Prahy 1)

Od mala se toulá rád po lese. Nejprve sám, později s foťákem. Někdy také s maskovací sítí. Láska k lesu ho vedla jasným směrem už od maturity. Výsledkem byla Česká zemědělská univerzita v Praze v Suchdole, obor Lesní inženýrství na Fakultě lesnické a dřevařské. Teď pokračuje na doktorandském studiu v oboru Biologie lesa a uvažuje co dál. Jít do lesnické praxe nebo zůstat u vědy? U čeho ale zůstane zcela jistě, je jasné. Fotografování volně žijících zvířat v českých lesích a také jinde v přírodě. A tou je i ta pražská, ze které také vyzískal už pěknou řádku unikátních fotografií. Bleskurychlí ledňáčci v letu nebo čerstvě vylíhlá soví mláďata budí úsměv a zájem snad u každého. S fotografiemi Marka Mejstříka se můžete setkat v časopisech Svět myslivosti, Lesnická práce, Naše příroda, Příroda. Také na několika naučných tabulích kolem Labe, objevily se už i na řadě soutěží či výstav, byly z nich sestaveny krásné kalendáře, mohou být součástí interiéru jako obrazy. Co za tou vášní vězí a proč je dobré mapovat přírodu nejen vědecky, ale i fotograficky?

* Marku, vzpomeneš si ještě, jak se u tebe vášeň fotit les a všechno, co v něm žije a roste, probudila?

K přírodě jsem měl blízko už od malička. Svým prvním kompaktním foťákem jsem začínal fotit na chatě na Křivoklátsku, kam i dnes stále jezdím. Na začátku mě nejvíc bavilo fotit rostliny a motýly. Pamatuju si, že jednou jsem našel housenku, která se mi doma pak zakuklila. Na gymnáziu jsme měli na biologii učitele, nadšence do motýlů, který ji určil jako bourovce ostružiníkového a já z toho byl úplně nadšený. Začal jsem si postupně dělat fotosbírku hmyzu i rostlin, určoval jsem je a učil se poznávat. Příroda mě začala fascinovat a její poznávání mě bavilo čím dál víc. Snažil jsem se zachycovat momenty ze života volně žijících zvířat, ale zezačátku to nebylo lehké. Dodnes si pamatuju své první setkání s muflony, bylo mi asi deset a ještě jsem ani neměl foťák. Šel jsem po zarostlé lesní cestě a přede mnou z tmavé houštiny vyběhla muflonka s muflončetem. Pokračoval jsem dál, ale v houštině se najednou zvedlo asi padesátihlavé stádo muflonů. Úplně se třásla zem a s ní se roztřásla i moje kolena. Další den jsem se znovu vydal k té houštině a trochu se bál, tak jsem pro jistotu vylezl na strom a bečel jsem na ně, jestli zase nevylezou.

* Fotíš nepřetržitě od svých 14 let. To musí být tisíce hodin strávených v lese. Tuším, že na takové záběry, jako jsou ty tvoje – jezevci u nory, jelení nebo mufloní říje, krmení mladých datlů se někdy i dlouho čeká?

Na focení ve volné přírodě je trochu ošemetné a zároveň krásné, že člověk nikdy nemá jistotu, že něco vyfotí. Nefotím v oborách, ani ochočená zvířata, takže když se mi něco povede, je za tím často spousta hodin a dní strávených hledáním, čekáním a neúspěšnými pokusy. U focení méně běžných druhů je vždycky nejtěžší najít lokalitu, kde žijí, případně přímo jejich hnízdo, dutinu, noru. Pak už jen stačí mít dostatek trpělivosti, zamaskovat se a čekat na správný moment. Často chodím několik týdnů po lesích a nepřinesu si jedinou pořádnou fotku a jindy se toho během jednoho dne seběhne tolik, že člověk neví, co dřív. Třeba loni jsem se na Slovensku několikrát snažil nafotit volně žijící medvědy, ale pořád jsem neměl štěstí. Pak jsem v červenci vyrazil na pár dní do dolin Velké Fatry a medvěda jsem potkal každý den. Spal jsem pod širákem, ze spacáku pozoroval jeleny vycházející na pastvu a měl jsem krásný pocit, že jsem toho všeho součástí. Jednou mi při čekání na horní hranici lesa přišel dokonce i vlk, a to jsou pak setkání, na která se nezapomene. Zkrátka, když člověk vydrží a nenechá se odradit prvotními neúspěchy, příroda mu poodhalí svá tajemství. Tyto zážitky jsou ve finále mnohem cennější než jakákoliv fotka.

* Kromě focení jsi ale strávil další tisíce hodin v lesích po celé Evropě, a dokonce i v A frice a Asii, při plnění úkolů v rámci různých mezinárodních projektů. Na ty tě vysílá tvoje fakulta. Které země a jaké lesy to byly a co ty projekty mají splnit?

Studuji na katedře ekologie lesa, se kterou jezdíme každý rok sbírat data do evropských primárních horských lesů, tedy do míst, která po staletí nejsou ovlivněna činností člověka. Jedná se o velký mezinárodní projekt REMOTE Primary Forests. Jeho cílem je získat informace o dynamice vývoje a struktuře přirozených horských lesů bez lidských zásahů. Jsou to často těžko dostupně horské doliny, daleko od cest. Máme tam založené zkusné plochy, které pravidelně přeměřujeme. Získané informace umožní lépe pochopit, jak pralesovité lesní ekosystémy fungují a získané poznatky se pak dají využít i v praxi, při hospodaření v lesích přírodě blízkým způsobem, který podporuje biodiverzitu i řadu ekologických funkcí. Mimo Evropu jsem byl i na výjezdu ve východním Rusku, což byl projekt ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR. Tam jsme odebírali ze stromů vývrty pro zjištění vlivu tajfunů na tamní porosty. V roce 2018 jsme pak s jedním kamarádem byli na měsíc v Kamerunu. V oblasti aktivní sopky Mount Cameroon (4095 m. n. m) ve stejnojmenném národním parku jsme instalovali dendrometry (zaznamenávají přírůsty stromů) a stahovali data z dříve nainstalovaných čidel měřících srážky, vlhkost a teplotu půdy i porostu nebo přírůsty jednotlivých dřevin.

* Máš tedy možnost srovnat péči o lesy a jejich stav u nás a v těchto různých zemích? A kromě nich taky ve Švédsku, kde jsi strávil rok na univerzitě v U mea v rámci programu Erasmus?

To je asi na delší povídání. Každá země má svá specifika a své problémy. U nás je ve většině hospodářských lesů upřednostněna produkční funkce, takže se často na nevhodných stanovištích pěstují monokultury dřevin jako je smrk či borovice, s cílem dosažení co největší produkce. V posledních letech jsme tak svědky velkoplošných rozpadů těchto porostů, které jsou na rozdíl od strukturně a druhově pestrých lesů velmi náchylné vůči klimatickým výkyvům a dalším biotickým činitelům. Ve spojitosti s Afrikou i Asií se často mluví o kácení pralesů a jejich nahrazování plantážemi, což má devastační účinky pro celý ekosystém. Ale i v Evropě dochází k ilegálním těžbám lesů. Příkladem může být Rumunsko, které má hned po Rusku největší zásobou panenských lesů v Evropě. Strukturně i druhově bohaté přirozené lesy se tam vyvíjí stovky let. Je v nich plno mrtvého dřeva, zadržují velké množství uhlíku i vody. Ale kvůli ilegální těžbě na místě takto vzácných lesů vznikají rozsáhlé holoseče. I kdyby byly opět zalesněny, bude trvat velmi dlouho, než se les vrátí do původního stavu. S ohledem na stále častější sucha v posledních letech je otázka zadržování vody v krajině opravdu aktuální. Vzhledem k tomu, že hospodářské monokultury zdaleka nemají takovou schopnost zadržovat vodu jako lesy přirozené, měl by se začít klást mnohem větší důraz na mimoprodukční funkce lesa a podporovat druhově i strukturně pestré nestejnověké lesy.

* Přeskočme ale z těch „velkých", až globálních parametrů zpátky do české přírody a k našemu nejbližšímu okolí. Nedávná koronavirová pauza přiměla spoustu lidí včetně tebe odreagovat se v městské přírodě. A mnozí s překvapením zjistili, jak je zajímavá a pestrá. Co jsi zjistil ty?

V Praze studuji už spoustu let, takže když není čas jet někam dál, občas zajdu s foťákem jen po pražské „divočině". Letos jsem se jí věnoval kvůli téhle pauze ještě častěji a samotného mě často překvapí, jaké pěkné lokality a druhy se dají v Praze najít. Zvlášť na jaře, kdy příroda ožívá a všude se rodí nová generace potomků, jsem pomalu nevěděl kam dřív. Fotil jsem krmení datlů, strakapoudů, morčáky velké s čerstvě narozenými potomky, mláďata lysek, kalouse ušaté, puštíky, na několika lokalitách jsem našel hnízdící ledňáčky. A to všechno v různých parcích či menších lesících, kde chodí každý den spousta lidí. Tyto druhy se naučily žít v bezprostřední blízkosti člověka, a jak jsem vypozoroval, tak se jim bez problémů daří vyvádět mladé. Žije zde i řada druhů, které by možná mnoho lidí považovalo za vzácné. Stačí se jen pořádně dívat kolem sebe.

* Co bys chtěl svým fotoaparátem „ulovit" v nejbližší době? A plány na léto?

Mým největším snem je vyfotit ve volné přírodě rysa. Ale to se nedá plánovat. Budu se snažit co nejčastěji jezdit na místa, kde rysi žijí, a pak už nezbývá než doufat, že se mi ten tajemný duch lesa jednou ukáže. A v létě bych rád opět vyrazil na Slovensko fotit medvědy, tak uvidíme, jestli se podaří nějaké pěkné setkání jako loni. Nejvíc plánů jsem měl hlavně na jaro a musím říct, že většina se mi jich povedla uskutečnit. Kromě těch druhů, které jsem fotil v Praze, se mi konečně povedlo nafotit malá liščata, jezevce, tok tetřívků v Krušných horách, slavíky modráčky, jeřáby, několik druhů sov a řadu dalších druhů ptáků. Takže letos si zatím nemůžu stěžovat.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Nestátní majitelé lesů žádají o kompenzaci škod po kůrovci 5,3 mld. Kč

Nestátní majitelé lesů žádají o kompenzaci škod po kůrovci 5,3 mld. Kč

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytuje finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích. Za rok 2019 měla činit sazba finančního příspěvku 398 Kč/m3. Přijato bylo...

Firma Lescus Cetkovice otevřela novou lesní školku Mišinská

Firma Lescus Cetkovice otevřela novou lesní školku Mišinská

Lesnictví

Pouhý rok od počátku výstavby byla 10. září 2020 v obci Cetkovice v Jihomoravském kraji slavnostně otevřena nová lesní školka Mišinská firmy Lescus Cetkovice, s.r.o...

V  tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

V tendru Lesů ČR podala nejvíce nejvýhodnějších nabídek firma Uniles

Lesnictví

V tendru na provádění lesnických prací ve státních lesích spravovaných podnikem Lesy ČR předložilo 36 firem 190 nabídek. Lesy ČR je začaly hodnotit 16. září...

Videozáběry kalamity ve středních a jižních Čechách, na Vysočině a v Podkrkonoší

Videozáběry kalamity ve středních a jižních Čechách, na Vysočině a v Podkrkonoší

Lesnictví

Podívejte se na aktuální letecké záběry českých lesů ze dne 22. srpna 2020 nad středními, částečně i jižními Čechami, Vysočinou a Podkrkonoším.

Populární zprávy

Lesy ČR připravují reorganizaci a zřizují Závod lesní techniky

Lesy ČR připravují reorganizaci a zřizují Závod lesní techniky

Lesnictví

Zobrazeno:11376

Aktualizováno 21. 8. Vedení Lesů ČR připravuje významné organizační změny. Hlavním důvodem zamýšlených změn je snižování nákladů, zvyšování efektivity administrativních procesů a posílení vlastních kapacit Lesů...

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Opětovné propojení znalostí zemědělství a lesnictví může prospět oběma oborům

Lesnictví

Zobrazeno:7466

O agrolesnictví v našich podmínkách, hlavních benefitech, ale i rizicích, reálných možnostech zavádění agrolesnických systémů na lesní půdě či ekonomice tohoto způsobu hospodaření si redaktorka...

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

MZe aktualizovalo červenou zónu lesů zasažených kůrovcem

Lesnictví

Zobrazeno:5307

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, které je kůrovcem zasaženo...

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Kůrovcová kalamita a české lesy byly tématem Otázek Václava Moravce

Lesnictví

Zobrazeno:4022

Je příliš pomalá proměna smrkových monokultur hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem? Hlavními hosty diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce na toto téma...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby