Vysočina – Kůrovcová kalamita, která začala před pár lety v Jeseníkách, se velmi rychle stěhuje i na Vysočinu. Nebezpečí v podobě malého nenápadného broučka děsí lesníky i majitele lesních porostů.
V Jeseníkách se kalamitní těžba dřeva od roku 2014 zvedla téměř pětinásobně.
A jak je na tom Vysočina?
„Obdobně. Rozvoj kalamity však považuji za velmi agresivní a rychlejší než v Moravskoslezském kraji. Pokud si chcete udělat představu o rozsahu kalamity v Kraji Vysočina nebo celé České republice, podívejte se na webové stránky kurovcovamapa.
cz, kde jsou zobrazeny uschlé a vytěžené porosty v období mezi 2017 září až 2018 září. Barvy řeknou více než čísla a pohled to není pěkný," upozorňuje na katastrofický stav našich lesů lesní správce a zároveň člen expertní skupiny lesníků CZECH FOREST think tank Miloš Kučera ze Sněžného.
* Koho tato katastrofa nejvíce postihuje?
Jednoznačně platí – čím menší vlastník, tím větší problém. Státní lesy si s kalamitou poradí, zkrachovat snad ani z podstaty nemohou, prostě budou ve ztrátě a ta by se měla pokrýt ze státního rozpočtu. Za posledních pět let Lesy ČR odvedly státu 30 miliard korun a na dani z příjmu právnických osob odvedly dalších 5 miliard korun, tak se prostě zase vrátí zpátky. Ještě tento rok odvedly myslím dalších 2,5 miliardy korun do státního rozpočtu, což je pro mě v této situaci zcela nepochopitelné. Obecní a městské majetky mají za sebou zázemí obecních a městských rozpočtů, takže také mají kam sáhnout. Problémy patrně nastanou u soukromých majetků, kde je dříví jediným příjmem. Provoz bude do jisté doby dotován z rezerv a úvěrů, pak to může skončit propouštěním zaměstnanců, omezením činnosti, prodejem firmy. Největší problém však budou mít malí soukromí vlastníci lesa do 50 hektarů. Ti většinou nemají kam sáhnout. U nich je obrovský problém už nyní. Dřevo vytěží, ale neprodají. Zafinacovat výsadbu a následnou péči o porosty je mimo jejich možnosti. V praxi jsem se potkal s desítkami těchto případů. Co bude následovat? Své lesy nezalesní, nebo je prodají za pár korun pochybným společnostem se sídlem v daňovém ráji. To opravdu chceme?
* O kolik poklesla za uplynulý rok cena dřeva?
Podle mých analýz došlo v období mezi lednem 2018 a listopadem 2018 k poklesu cen dříví o 50 procent oproti dlouhodobému průměru. Celkový odhad škod způsobených kůrovcem v České republice podle analýzy expertů Czech forest think tanku činí 18,1 miliardy korun. Tato částka zahrnuje ztrátu způsobenou poklesem cen a kvality dříví a ztrátu z předčasného smýcení. Pro rok 2019 jsou škody odhadovány na 29,1 miliardy.
* Dá se dřevo ze stromů napadených kůrovcem použít na cokoliv, nebo už jde pouze o dřevo na otop?
V žádném případě se nejedná o palivové dříví. Pokud dojde k vytěžení a prodeji dříví do jednoho roku od napadení kůrovcem, stále se jedná o kulatinu, která je běžně zpracovávána na pilách na stavební dříví, klidně i na truhlářské přířezy atd. Ceny řeziva a výrobků ze dřeva nepoklesly, pily a dřevozpracující podniky rozhodně na kalamitě neprodělají. Veškerá ztráta jde na vrub majitelů lesa.
* Je možné se proti kůrovci bránit jinak než kácením?
Kácení stromů a následná asanace není jediné opatření, ale samozřejmě účinné. Důležitá je především důsledná hygiena lesa, tedy okamžité odstraňování stromů napadených kůrovcem, čerstvých zlomů, vývratů, prostě jakéhokoliv dříví, které může být potravou kůrovce a jejich asanace. Samozřejmě existuje řada dalších opatření proti kůrovci, jako loupání kůry, chemické postřiky, feromonové lapače, pokácené lapáky, které lze použít pro zamezení šíření kůrovce. Tady musím bohužel konstatovat, že fáze, kdy bylo proti kůrovci možné bojovat standardními metodami, je pryč. Nyní nám už může pomoci pouze svatý Petr nebo obrovské nasazení lesníků podpořené reálnou finanční podporou státu.
* Lesy na Vysočině jsou většinou monokulturní, převládá v nich smrkový porost. Proč byl právě tento strom v minulosti upřednostňován?
Ano, podle údajů Národní inventarizace lesů má Kraj Vysočina nejvyšší zastoupení smrku ztepilého mezi všemi kraji (65,4 procenta). Co se týče monokultur, tak jejich podíl činí v kraji Vysočina pouze 24,8 procenta. Termín monokultura je velmi často špatně interpretován. Dvě třetiny porostů v Kraji Vysočina jsou věkově a druhově rozrůzněné, to znamená, že porosty mají podíl dalších dřevin, který je vyšší než 10 procent – nelze tedy hovořit o monokultuře. A proč byl smrk upřednostňován? Jednoznačně kvůli jeho vlastnostem – dobře a rychle odrůstá, a to i na kalamitních plochách nebo zalesňovaných zemědělských půdách. Je tedy levný a jednoduchý na pěstování. Jeho kmen je rovný a například oproti buku rychleji přirůstá – tloustne. Dříví je velmi žádané ve stavebnictví, je tedy dobře prodejný. To jsou hlavní důvody, proč byl našimi předky vysazován v takové míře.
* Počítá se u nové výsadby s rozmanitou skladbou dřevin?
Samozřejmě, rozmanitější výsadba probíhá již zhruba 30 let. To potvrzují i výsledky Národní inventarizace lesů, kdy za období deseti let (2004-2014) došlo v České republice k poklesu zastoupení jehličnanů (pouze stromy tlustší než 7 cm) o 2,4 procenta, v Kraji Vysočina to bylo méně – pokles 1,5 procenta. To se může zdát malé číslo, ale musíme vzít v úvahu, že les roste přibližně sto let. Tempo poklesu zastoupení jehličnanů za sto let by tedy bylo 24 procent v České republice a na Vysočině 15 procent. To jsou však údaje před rozvojem kalamity. Pokles zastoupení jehličnanů je patrně mnohem vyšší, a nyní spíše odpovídá poklesu v kraji Moravskoslezském (minus 6 procent), kde již kalamita probíhá déle. Během sta let tedy podíl jehličnanů může poklesnout o 60 procent, ale to je již pouze moje prognóza. Druhý údaj, který potvrzuje změnu přístupu k výsadbě, je podíl listnáčů na obnově lesa, který podle inventarizace činí v České republice 61,7 procenta. V Kraji Vysočina je však zastoupení listnáčů nejnižší ze všech krajů – 42,7 procenta.
* Jak dlouho potrvá, než se lesy na Vysočině zase obnoví?
Lesy se obnoví ať už přirozeně, nebo výsadbou, ale budou jiné, než je známe dnes. Pokud půjdeme cestou výsadby, tak to budou roky, pokud cestou ponechání osudu, tak desítky až stovky let.
* Mají majitelé vůbec povinnost na místě vykáceného lesa opět zasázet stromky a obnovit lesní porosty, nebo se může stát, že tam, kde se kdysi zelenal les, bude po několik příštích desetiletí holá planina?
Majitelé lesa mají desítky povinností a víceméně žádná práva. Jednou ze zákonných povinností je do dvou let od vykácení paseky zalesnit. Ale budou na to majitelé mít? Budou ochotni znovu investovat do lesa jako velmi nejistého, dlouhodobého majetku? Chudáka soukromníka to donutíme udělat pod hrozbou pokut, ale co společnosti se sídlem na Kajmanských ostrovech? Společnost si musí uvědomit, že lesy poskytují nespočet prospěšných funkcí a jejich obnova je v zájmu všech, nejen konkrétního vlastníka, který nemůže nést veškeré náklady a ztráty na svých bedrech. Pokud společnost lesy využívá (turistika, rekreace, houbaření, produkce kyslíku, ochrana proti erozi, akumulace vody, snižování rychlosti větru, lov zvěře, vázání uhlíku, zdroj obnovitelné suroviny atd.), pak se také musí určitou měrou podílet na nákladech souvisejících s péčí o les. To doposud bohužel není a les je vnímán jako prostředí, které může užívat každý zadarmo, ale náklady bude platit jen majitel.
* Kůrovec není jediným nebezpečím pro lesy na Vysočině. Co dalšího je ohrožuje?
Jak nás učili na lesnické fakultě, kůrovec je vždy ten poslední na řadě, který dílo zkázy pouze dokoná. Ohrožení lesů, a to nejen těch smrkových, je mnoho a jsou dlouhodobé. A o některých podle mě ani ještě nevíme. Za zásadní ohrožení lesů, které způsobuje jejich oslabení, považuji sucho, kyselé deště z minulosti, nevhodnou dřevinnou skladbu, zvýšenou koncentraci ozonu a dalších škodlivých látek, solení silnic,odnímání veškeré biomasy z lesa (větví), celkově špatný stav krajiny a mnoho dalších.
* Jak by měl vypadat ukázkový les? A existuje vůbec nějaký takový u nás na Vysočině?
Zkusím být stručný – druhově rozmanitý, věkově rozrůzněný, přirozeně obnovovaný, ekonomicky soběstačný. Jen takový les bude stabilní a bude schopen odolat všem nepříjemnostem, které na něj člověk a příroda nachystali. A kam se na něj zajet podívat? Tak tady narazím na velice smysluplnou ochranu osobních údajů GDPR – ale vlastníkem je „Pan Hrabě" ze Žďáru na Sázavou, je to u Herálce, o les se stará „Pan Hajný", jehož jméno začíná na B a končí na A a říká se tam tomu Kocanda. A je to tam velmi pěkné, a hlavně poučné.
HELENA ZELENÁ KŘÍŽOVÁ
