Přihlásit

Na holiny vysadí malé duby (5plus2)

Lidé začali ve vybraných lokalitách sbírat žaludy. TŘEBÍČ / První velký hromadný sběr žaludů se uskutečnil v neděli na Třebíčsku. Během odpoledne lidé nasbírali neuvěřitelných 400 kilogramů těchto plodů dubu.
Co se s nimi bude dít dál?
Lesní správa v Třebíči má jasno díky nápadu, jak přispět k obnově lesů zasažených kůrovcem.
Oslovila veřejnost a dobrovolnické organizace, aby se ve vybraných lokalitách pustily do sběru žaludů. Z nich pak lesníci vypěstují malé semenáčky, které za rok vysadí na holiny, zbylé po stromech napadených kůrovcem.

První společné sbírání se uskutečnilo u Slavětic. A dopadlo nad očekávání dobře. „Sešlo se nás kolem padesáti. Tak vysokou účast jsme nečekali a to, že nasbíráme takové množství žaludů, nás také překvapilo. Jsme spokojeni," říká Jan Burda, předseda Rady dětí a mládeže Kraje Vysočina.

Podle lesníků by takové množství žaludů po odečtených ztrátách mělo vystačit na osazení 10 hektarů lesa.
Lesníci totiž předpokládají, že o semenáčky listnáčů bude obrovský zájem – právě vzhledem ke kůrovcové kalamitě, která lesy v Česku souží.

„Je celospolečenský požadavek, aby se sázelo méně smrků. Zároveň se připravuje vyhláška, která jejich výsadbu omezí. Navíc oblastí postižených suchem a kůrovcem je opravdu hodně a bude potřeba většího množství sadebního materiálu," domnívá se Aleš Rusek, vedoucí Lesní správy Třebíč.

Žaludy, z nichž se potom vypěstují semenáčky, není možné sbírat jen tak kdekoli. Lesní správa má proto určené speciální oblasti. Kdo by chtěl přiložit ruku k dílu, stačí oslovit příslušnou lesní správu.
„Máme porosty, které mají genetický předpoklad pro budoucí zdárný růst. Sesbírané žaludy musí pocházet právě z těchto míst. Sběrače do těchto oblastí cíleně směrujeme," doplnil Rusek.

Komentáře   

0 # Vladimír Pelíšek 2018-10-22 10:44
Jak se zdá, právě od takovýchto "malých hráčů", jako jsou třebíčské lesy, vzejde skutečná změna. Od lidí, kteří skutečně v těch lesích jsou, znají je, všímají si postupných změn, které tam z důvodu změn klimatu probíhají.
Minulý týden jsem procházel lesy v Nízkých Tatrách. Jsou tam místy obrovské holiny, několik set hektarů není problém - a co hůř, často pod horní hranicí lesa. Katolická církev pro jejich vytvoření a své obohacení ve stylu po nás potopa mistrně využila faktů kůrovcové kalamity a větrné smršti. Veřejnost z větší části mlčí - a kdo nemlčí, je paušálně onálepkován jako aktivistický levičácký snílek, jehož jediným zájmem je překážet v práci skutečným "lesním odborníkům".
Nicméně příroda kašle na lidská měřítka. Kašle na Nožičky a další "experty", kteří by nejraději nacpali smrk i na Pálavu, kdyby to jen trochu šlo, kašle na "odborníky" dělající z marginalit pravidla, jen proto, aby si "někdo" usnadnil práci a vydělal na tučné odměny - a když mu to nevyjde, stál jako žebrák s rukou nataženou, se škemráním, aby jeho chyby a krádeže zaplatila celá společnost.
O skutečném růstovém potenciálu například jedle v dnešních klimatických podmínkách si lze dobře udělat představu například při výletu ze sedla Čertovica (1220 metrů) na hlavní hřeben, který začíná na 1600 metrech a postupně stoupá až ke 2000 metrů nad mořem, nejvyššími vrcholy Chopok (2024 metrů), Ďumbier (2043 metrů) a dále se nacházejícím Chabencem.
Ještě ve 1300-1350 metrech nad mořem dnes dochází (dokonce i na severozápadním svahu!) k plošnému zmlazování buku! Totéž, pouze v menším měřítku, jak je ostatně pro ni typické, se týká jedle, kterou leze nalézt ve formě náletu do výše 1,5 - 3 metry, a to i v nadmořské výšce 1410 metrů! Jde o nálet opět plošný, s hustotou několika set jedinců na hektar.
Mezi tím vyrůstají mladé smrčky, ale pouze jako jedna ze tří hlavních dřevin, nikoliv dřevina dominantní. Jejich vitalita přitom - soudě podle habitu a výšky terminálu - nijak nepřekračuje vitalitu jedle, spíše za ní mírně zaostává.
Poté zbývá už jen cca 100 výškových metrů k horní hranici lesa, a pouze toto pásmo je pásmem čistě smrkovým.
Podobně to vypadá s dubem a habrem, kdy lze nalézt vitální a dobře plodící (aspoň tedy letos) porosty i ve výšce 1000 - 1050 metrů, a nemusí jít nutně o teplý svah, ale i o polohu neutrální (hřeben v podhůří).
Co tím chci říct? Jen to, že se dnes naříká nad masivním hynutím smrkových plantáží, ale přitom nechápeme to hlavní: příroda se tím očišťuje od cizorodého prvku a nám dává na vědomí, že bychom měli radikálně změnit myšlení a přístup k pěstování lesů. Ukazuje nám, že nikoliv my, pracující s poznatky desítek či v krajním případě jedné či dvou stovek let, ale ona, pracující se zkušeností desítek a stovek tisíců let, je tím "chytřejším". Že sice můžeme své dobové představy o tom, co by kde mělo a co nemělo růst, životnímu prostředí vnucovat, ale ať se nám to líbí nebo ne, bude to ona, kdo bude mít nakonec poslední slovo.
Pokud bude současné oteplování pokračovat, pak za podmínky nezměněného množství srážek dojde k posunu lesních vegetačních stupňů do vyšších poloh. K tomuto už ostatně nyní dochází. Pro přírodu to nebude žádná tragédie - neublíží to dokonce ani smrku, který se jen posune do vysokých hor, kam jedině patří a kde opět vytvoří své nejcennější ekotypy. Některé rostliny u nás vyhynou - respektive ustoupí na sever, naopak jiné se k nám dostanou.
A lidé? Někteří to pochopí a skloní se před tímto "vyšším faktem", jiní budou zoufalecky kopat nožičkama a ručičkama a žebronit o dotace na realizaci svých stále nesmyslnějších představ, dokud nebudou veřejností umlčeni. Ale i toto tady už mockrát v dějinách bylo a bude.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

Lesnictví

Téměř pět milionů sazenic dřevin plánují letos na svých polesích vysadit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL). Reagují tak na následky kůrovcové kalamity, která postihla...

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Lesnictví

Souhra mnoha nepříznivých faktorů, zejména pak dlouhodobého sucha a vysokých teplot ve vegetačním období, přispěla k dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity na našem území. Rok 2018 změnil...

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dosud z osmimiliardového lesnického tendru 2019+ podepsal smlouvy na 32 ze 47 soutěžených jednotek. Příští týden by měl podepsat...

M. Toman: Boj s kůrovcem je jednou z priorit pro rok 2019

M. Toman: Boj s kůrovcem je jednou z priorit pro rok 2019

Lesnictví

Aktualizováno. Prioritami ministra zemědělství Miroslava Tomana pro nadcházející rok bude kromě řešení situace se suchem a dojednání nové evropské zemědělské politiky především pokračování v boji s...

-4°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 84%

Vítr: 20.92 km/h

  • 03 Led 2019 -1°C -5°C
  • 04 Led 2019 0°C -5°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby