Masivní kácení je v plánu na Ještědu, jehož svahy mají být v budoucnu bezpečnější a přívětivější zejména pro rodiny s dětmi. Aby se plán mohl naplnit, má lyžařům ustoupit na sedm hektarů lesa. Vyplývá to z dokumentace pro posouzení dopadů na životní prostředí.
V plánu nového provozovatele skiareálu, firmy Tatry Mountain Resorts (TMR), je výstavba osvětlené sjezdovky, rozšíření sjezdových tratí a odjezdové cesty z areálu. Celkově se v souladu s územním plánem počítá s odlesněním sedmi hektarů městských pozemků.
Další ještědská sjezdovka nese v plánech název Nová Skalka a má vést v blízkosti nynější lanovky Skalka. Napojovat se má na stávající sjezdovku Skalka.
Kvůli tomu je v plánu odlesnění ploch o rozloze přes 59 tisíc metrů čtverečních, tedy zhruba šesti hektarů. Součástí má být vybudování rozvodů pro umělé zasněžování a večerní osvětlení. Ve světle lamp mají lyžaři příště vytáčet obloučky tady a ne na dosud osvětleném úseku F10 Pod lany. Z Ještědu bude rodinné středisko
„Profil sjezdovek ve Skiareálu Ještěd je jeho největší slabinou. S postupným rozšiřováním stávajících sjezdovek a výstavbou nových chceme na Ještědu vybudovat rodinné středisko. Takový je trend a my ho vnímáme. Jde nám samozřejmě i o bezpečnost pro celé rodiny, čemuž mají napomoci široké, přehledné a modré sjezdovky. Skiareál Ještěd je v současné době spíše pro sportovního lyžaře, a není zcela vhodný pro děti," přiblížil plány ředitel skiareálu Jakub Hanuš.
Podle něj Ještědu chybí modrá páteřní sjezdovka dostupná z centrálního parkoviště nebo od tramvaje.
„Pro rodiče s dětmi je náročné se přesunout až na modré Pláně a po lyžování zpět přes červenou sjezdovku dolů. Nová Skalka o délce 1,6 kilometru s šířkou místy až 50 metrů tento problém vyřeší. Navíc bude osvětlená, takže návštěvníci se konečně dočkají i kvalitního večerního lyžování, od kterého si hodně slibujeme," uvedl Hanuš.
TMR věří, že lyžaře na nové sjezdovce přivítá už během zimní sezony 2019/2020. Plány počítají i s rozšiřováním sjezdových tratí Slalomák a Liberecká. Dokumentace v souhrnu na těchto sjezdovkách zmiňuje odlesnění 5 407 metrů čtverečních. Beranova cesta propojí obě části areálu
Více místa má být pro lyžaře i na Beranově cestě. Vede lesem a propojuje areál sjezdovky Skalka a Slalomák. Podle záměru se na ní má odlesnit 5 314 metrů čtverečních.
I tato cesta hraje v modernizaci areálu důležitou roli, protože kopec lépe propojí. A odjezd lyžařů z areálu na centrální parkoviště má být celkově komfortnější. V plánu je umělé zasněžování. V šachtách pod povrchem cesty se proto počítá s vybudováním vysouvacích hydrantů, aby bylo možné v zimě připojit zasněžovací děla a tyče.
„Beranova cesta by se měla stát důležitým spojem mezi horní a dolní částí areálu. Návštěvníci tak budou moci volně lyžovat po celém areálu a po lyžování se pohodlně vrátit na centrální parkoviště. Tento dojezd přes Beranovu cestu bude široký asi deset metrů," naznačil záměr Jakub Hanuš.
V souvislosti s odlesňováním v návaznosti na současnou podobu areálu se v záměru upozorňuje na to, že se zvýší fragmentace lesních porostů, tedy žezůstanou relativně malé izolované oblasti lesa. „S možným dopadem na jejich stabilitu, na faunu a flóru, případně krajinný ráz," uvádí se v záměru. Lesy by měly být rozmanitější, myslí si Korytář
Nový a druhově rozmanitý prales na Ještědském hřebeni Společnosti přátel přírody, na který prostřednictvím sbírky přispívají dárci, má zhruba 35 hektarů.
„Kácení kvůli sjezdovkám zásah do přírody samozřejmě je. I když sedm hektarů asi existenci druhů rostlin nebo živočichů neovlivní. Spíš mě mrzí, že se v Liberci aktuálně řeší takové věci a ne třeba lepší hospodaření s vodou, aby se ji dařilo víc držet v krajině," domnívá se Jan Korytář , zakladatel Společnosti přátel přírody – Čmelák.
Lesům na Ještědu podle něj nicméně nepomůže ani to, že se nerozběhnou práce na jejich obnovu. Odbor strategického rozvoje, jenž patřil pod Korytáře v době jeho působení na radnici, připravil sice žádost o dotaci, ale odbor hlavního architekta, který zase spadal pod bývalého primátora Tibora Batthyányho , nedal potřebné stanovisko. Údajně kvůli rozporu s územním plánem.
Projekt měl na Ještědu stabilizovat rozsáhlé smrkové monokultury a přeměnit je na druhově pestřejší a tím odolný les. Podle Korytáře se přitom plány na výsadbu nekřížily s místy, kde by se mělo kácet kvůli rozšiřování areálu.
„Působí to na mě tak, že to byl další z naschválů. Ale výsadba na Ještědu je do budoucna potřeba. Je tam hodně smrků a za pár let to tam kvůli suchu a kůrovci může vypadat jako v Jeseníkách, kde je obrovská kůrovcová kalamita. Pak to může být průšvih," domnívá se Korytář.
