ŠUMAVA Téměř dvakrát tolik dřeva než v loňském roce vytěží letos šumavský národní park. Z lesů nákladní auta odvezla 251 tisíc kubíků. Největší podíl tvořily polomy způsobené bouří a orkánem Herwart, které se loni v srpnu a říjnu územím prohnaly.
Poškozené stromy těžaři odstraňovali zhruba do července, šlo o 203 tisíc metrů krychlových. Nejpostiženější bylo Stožecko. Potom přišla na řadu kůrovcová těžba. Tam oproti minulému roku čísla mírně klesla, z 50 na 48 tisíc kubíků dřeva.
„Příjemně nás to překvapilo, ale samozřejmě nejásáme. Pokud se počasí bude vyvíjet jako letos, vyhlídky nebudou dobré. Jednalo by se o další rok se srážkovým deficitem. I když Šumava je v tomto ohledu specifická. V zimě jsme tady měli hodně sněhu, třeba na Březníku dva metry. Příroda byla relativně nasycená vodou a stromy mohly bojovat s kůrovcem," nastínil mluvčí správy parku Jan Dvořák.
Razantní nárůst napadených stromů evidovali lesníci až koncem srpna. „Jestliže bude následující jaro a léto jako letošní, kůrovce bude víc," dodal.
Správa národního parku letos zřídila šest meziskladů, jejichž kapacita činí 50 tisíc kubíků. Do nich se navezlo 31 tisíc metrů krychlových smrkového dříví. Současný trh je podle Dvořáka přehlcený, takže park stromy více než v minulosti skladuje. Tím samozřejmě klesá jejich prodejní hodnota. Teď se pohybuje kolem 1 250 korun za metr krychlový, což je o několik set korun méně než loni. Průměrná cena se skládá ze všech složek, počínaje sortimentem používaným pro výrobu papíru a konče zbožím pro stavebnictví. S poklesem cen se logicky sníží roční výnosy. Potíže nemají jen v tuzemsku, ale také v Rakousku či Německu. Nejžádanější jsou kusy z plánovaných těžeb, protože stromy mají dobrou kvalitu. Kůrovcem napadané dříví častěji končí už ve zmiňovaných meziskladech, nebo zůstane na takzvaných skládkách. Stromy se ovšem musí zbavit co nejdříve kůry, aby se v ní brouk nemnožil. „Kvůli těmto opatřením ještě klesají výnosy už tak z nízkých výkupních cen," popsal Dvořák.
Třetím rokem je správa šumavského parku zapojená do projektu, který podporuje vysazené nebo obnovené některé druhy dřevin. „Zvýšili jsme plochu prořezávek, uvolnili tak listnáče a jedle od konkurence smrkových náletů a zlepšili druhovou pestrost," konstatoval náměstek ředitele Jan Kozel.
Klára Mrázová
