Přihlásit

Nejvyšší kontrolní úřad si posvítil na účetnictví národních parků (ČRo Radiožurnál)

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Národní kontrolní úřad si posvítil na účetnictví národních parků, totiž Nejvyšší kontrolní úřad. Kromě několika dílčích, dalo by se říct provozních nedostatků, poukázala závěrečná zpráva kontrolorů na chybu, která se jeví jako zásadnější. Financování parků a přírodních rezervací je podle kontrolorů až příliš závislé na výnosech, které se utrží při prodeji dřeva. Předloni pokryl prodej dřeva 44 % rozpočtu parků. A protože ceny dřeva kvůli kalamitám a škůdcům klesají, není do budoucna jisté, jestli budou mít národní parky na svou činnost dostatek zdrojů. Ve spojení jsme s Jaromírem Bláhou, expertem na ochranu lesů z Hnutí Duha. Dobrý den.

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Dobrý den.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Je podle vás přílišná závislost na výnosech z těžby dřeva pro národní parky do budoucna rizikem?

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Jednoznačně ano. To je prostě obrovský systémový problém, na který upozorňujeme nejen my, ale i třeba Světového svazu ochrany přírody. A i třeba na Šumavě místní starostové, ministerstvo životního prostředí dlouho, prostě národní park nemůže být finančně závislý na těžbě dřeva nebo na jakékoliv jiné exploatační činnosti na přírodě, kterou by měl chránit.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Ministerstvo životního prostředí pracuje na koncepci vícezdrojového financování národních parků, hotová by měla být, nebo měla být už v roce 2017, ale nově se její termín posunul na příští rok. Tušíte, proč se to odsouvá?

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Já nevím. Já se přiznám, že nevím, proč se to posouvá, já mám informace o tom, že na tom ministerstvo pracuje a měl jsem i v podstatě v loňském roce na tom pracovalo a pokud vím, tak se to mělo v loňském roce schvalovat na vládě a já nevím ten důvod, proč se tomu tak nestalo.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
A co si pod pojmem vícezdrojové financování vlastně můžeme představit? Prozradilo ministerstvo životního prostředí už nějaké podrobnosti?

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Tam je hlavní závislost na státním rozpočtu. To je prostě instituce, jejíž příjmy prostě musí hradit stát a ono je to instituce, která pak v podstatě nepřímo ty efekty i finanční vrací do toho regionu tím, že tam turisté jezdí za divokou přírodou, že tam utrácí peníze, takže se to vrátí v podstatě tomu státu jinak, ale do toho musí investovat stát, tak jako v jiných národních parcích. A více zdrojů vlastně je myšleno tím, že tam doplňkově se můžou uplatnit mechanismy, jako je třeba nějaký vlastní prodej drobnějších materiálů, ale to jsou drobné výdaje. Lze uvažovat o zavedení vstupného do některých částí Národního parku, ale to jsou změny, které asi budou, by vyžadovaly delší dobu a stejně si nemyslím, že by pokryly hlavní v podstatě část rozpočtu národních parků.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Já navážu na to, co jste říkal. Turistický ruch v národních parcích generuje zajímavá čísla, návštěvníci v nich ročně utratí stovky milionů korun. Dá se nějak systémově řešit, aby z turistů plynuly příjmy i přímo parkům? Řešilo by něco třeba vstupné do parku nebo do jeho částí?

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
To jsem zmínil. To je jedna z možností, v některých zemích jsou vstupy do národních parků zpoplatněné, třeba v Polsku kompletně téměř, jinde můžou být zpoplatněné jejich části, v Národním parku Šumava například je takto zpoplatněno splouvání řeky Vltava a /nesrozumitelné/ zavést v podstatě zpoplatnění některých dalších velmi frekventovaných míst. Je to i v podstatě způsob regulace turismu, protože některé části národních parků jsou přetížené turisty. Ti návštěvníci tam ani nemají potřebný komfort a netýká se to jenom národních parků, ale i některých dalších přírodně cenných míst v republice, v národních přírodních rezervacích a zpoplatnění v době, řekněme, turistické sezóny, by bylo řešení nejen jako pro, řekněme, nějaký menší finanční přínos v rozpočtu ochrany přírody, ale i třeba pro regulaci návštěvnosti. A mimo sezónu by mohl být vstup nulový. To je jedna možnost, nad kterou určitě je potřeba se zamyslet.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tolik Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí duha. Děkuji vám, na shledanou.

Jaromír BLÁHA, odborník na ochranu lesů, Hnutí DUHA
Děkuji, na shledanou.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Do Dne za obnovu lesa se zapojilo 31 tisíc dobrovolníků

Do Dne za obnovu lesa se zapojilo 31 tisíc dobrovolníků

Lesnictví

Hlasujte v anketě! Fotogalerie v článku. Zhruba 31 000 lidí přilákala 19. 10. akce Den za obnovu lesa. Dobrovolníci při ní po celém Česku pomáhali s...

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Lesnictví

V článku naleznete aktuální letecké záběry lesů v ČR. Dopady dlouhodobého sucha a následný rozvoj kůrovcové kalamity jsou již pozorovatelné prakticky na celém území České...

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Lesnictví

Do kampaně Lesů ČR s názvem „Sázíme lesy nové generace", která vyvrcholí již 19. října akcí „Den za obnovu lesa", se zapojí mnoho zajímavých osobností...

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby