Šumavský národní park v současnosti neplní svou funkci, tvrdí jeho první ředitel Milan Skolek. Podle něj totiž v rezervaci chybí dostatečně velké bezzásahové zóny. Skolek, jenž funkci ředitele vykonával v roce 1991, si představoval, že park zajistí pro území mnohem větší ochranu přírody, řekl ČTK.
„Vznik parku byl můj dlouholetý sen a toužil jsem, aby byl na Šumavě vyhlášen. Ale nemohu říci, že to naplnilo moje představy. Myslím si, že důležité je, aby v (národním) parku byly velké bezzásahové zóny,“ uvedl.
Dodal, že absence rozsáhlejší ploch, kde nesmí člověk jakkoliv působit, dělá z území jen chráněnou krajinnou oblast s malými ostrůvky přírody ponechaných samovolnému vývoji. "Nevidím, že by zde ochrana byla taková, jaká by měla být," uvedl.
Šumavský národní park vznikl 20. března 1991. Skolek jej vedl několik měsíců. I když funkci opustil, tak v parku zůstal pracovat i nadále a neopustil ho až do důchodu.
Podle něj situaci na Šumavě komplikuje mimo jiné fakt, že se jedná o velmi atraktivní území pro turistiku, nákup nemovitostí nebo těžbu dřeva. „Těch zájmů je ze všech možných sfér tolik, že se těžko dociluje toho, aby zde ochrana přírody byla jasnou prioritou,“ uvedl Skolek, jenž letos oslaví 73. narozeniny. „Ale podobné problémy se netýkají jen Šumavy. Dá se říci, že to je záležitost celého světa. Stačí se zaměřit na těžbu lesů třeba v Brazílii nebo Indonésii, kdy se kácí na úkor zvěře, životního prostředí a kvality biotopů,“ řekl Skolek.
Od narození žije ve Vimperku nebo v jeho okolí. Šumavu velmi dobře zná a považuje ji za unikátní. „Jsou zde výjimečné lesní ekosystémy. Navíc Šumava je rozsáhlé území s velkým potenciálem vodní kapacity. A s tím vším souvisí značná biodiverzita,“ řekl Skolek.
ČTK
