logo Silvarium tisk
Název: O lesních oborách
Zdroj: Rakovnický deník
Datum: 05.01.2007
Podtitulek: Z historie Rakovnicka
Autor: František Krejčí
Rubrika: rakovnicko / servis



Dřevěné obory

V dřívějších dobách dnešní státní celek lesů se dělil podle šlechtických držitelů. A aby zvěř nepřebíhala z jednoho panství do druhého, stavěly se hlavně pro vysokou zvěř dřevěné obory. Bylo to zejména po roce 1708, když byl majitelem křivoklátského panství Jan Josef z Valdštejnů, který nemohl přenést přes srdce, že mu zvěř přebíhá z Lánské obory na sever k hraběti Martinicovi ve Smečně. Se stavbou dřevěného oborního plotu se započalo roku 1713. V severní části Křivoklátska vznikla obora o rozloze 9 600 hektarů, kterou obepínala hradba z dubových sloupků a vodorovných smrkových latí, dole hustších a nahoře řidších, v délce bezmála 47 kilometrů. V roce 1731 si Marie Anna z Valdštejnů vzala za manžela Josef Viléma z Fűrstenberků. Jejich syn Karel Egon I. se rozhodl, že postaví bytelnou oborní zeď kamennou.

Kamenná zeď

Její začátek byl u hájovny Pustá Dobrá, řečená Pustinka. Ležela asi 2 km jihovýchodně od lánského zámku a konec zdi v délce 28 kilometrů byl u lesní správy v Lužné nedaleko Čistého rybníka. Zeď byla stavěna z místních materiálů, to je z opuky a z břidlice. Stavěla se od roku 1777 do roku 1787. Zeď je vysoká dva metry a v pravidelných vzdálenostech byla zesilována masivními pilíři. Ačkoliv poddanské síly a povozy měla šlechta za roboty zadarmo a místo malty se používal jenom jíl nebo dokonce hlína, přišla stavba Fürstenberka na 5 742 zlatých. Zeď od Lužné pokračovala směrem severním ke Krušovicím, tady uhýbala východně k Řevničovu a k Novému Strašecí, pak mířila jižně k Rudě a Hořkovci.

Vstupní brány

Popisovaná stavební pamětihodnost měla i tři vstupní brány. Jednu v Lánech, druhou u Vašírovské lísy (vjezd silnice z Lán do lesa směrem na Křivoklát) a třetí brána byla u Myší díry. Brána u Vašírovské lísy byla rozbourána jako první už 8. 4. 1959. Pak přišla na řadu brána Lánská. V té byl nahoře ještě valdštejnský erbovní kámen s hraběcí korunkou. Kvádr z růžového mramoru je uložen v novostrašeckém muzeu. Dosud stojící bránu pod Brejlí vlastně "zachránila" povodeň v druhé světové válce. Podmáčená stráň ujela i se silnicí a při obnově byla trasa vedena příměji, byla vyvýšena, takže odpadl úzký a do nejnižšího místa k potoku upadající zákrut silnice.

Ozdoba brány

Tady vlastně vznikla rezervace původní silničky s patníky, která se ostrým zákrutem provlékala dosud stojící branou. Brána byla původně směrem k lesu ozdobena plastikou jelení hlavy s parožím. Tato hlava byla odlita v umělecké slévárně v Novém Jáchymově na Berounsku.

Zbytky zdi

Tuto poslední bránu u Myší díry je možno vidět i při jízdě automobilem.

Ostatní zbytky ohradní zdi, která zabraňovala přebíhání zvěře do lesů domoušických, mšeckých a smečenských, jsou vedeny dále od silnice a přístupny jen při pěší tůře. Celé úseky zdi byly již rozebrány a kámen použit k opravě lesních cest.

František Krejčí


Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě