Veronika JONÁŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nyní se podíváme na videa, která dělí deset let. Šumavská stěna nad Plešným jezerem se po napadení kůrovcem znovu zelená. Je to přitom jedna ze zón Národního parku, kde se nezasahuje. Obnova lesa tam trvá stejně dlouho jako v místech odkud se naopak napadané stromy odvážejí.
Barbora NĚMCOVÁ, redaktorka
--------------------
Před deseti lety vypadalo okolí Plešného jezera úplně jinak, než dnes. Po orkánu Kyrill byla tato bezzásahová oblast napadena kůrovcem. Lidově řešeno, byla celá sežraná. Dnes je místo znovu zelené. A podle národního parku je to jedinečná ukázka obnovy lesa.
Luděk ŠVEJDA, informační a strážní služba NP Šumava
--------------------
Dneska ten kar toho Plešného jezera, ta jezerní stěna už je úplně jiná. Ty suché stromy které tam trčely, samozřejmě ještě zbytky tam vidíme, ale není to v takové míře jako to bylo pod gradací potom uschnutí.
Barbora NĚMCOVÁ, redaktorka
--------------------
Plešné jezero se nachází v nadmořské výšce zhruba 1 100 metrů. Obnova je zde rychlejší než ve vyšších polohách. Kromě smrku tu totiž přirozeně rostou i jiné druhy dřevin. Třeba bříza či jeřáb. Bez zásahové území tvoří nyní 28% plochy Národního parku. Do budoucna by to mělo být 50%. Doba obnovy lesa v zásahovém a bezzásahovém území se podle Národního parku výrazně neliší.
Luděk ŠVEJDA, informační a strážní služba NP Šumava
--------------------
Příroda si prostě tam kde to zasadí, tak je velká pravděpodobnost že se ty stromky, když se uchytí, tak že to přežijou. U těch míst kde se to uměle sází, tak je dost velké množství těch sazenic, které zajdou.
Barbora NĚMCOVÁ, redaktorka
--------------------
Někteří návštěvníci Šumavy ale zmiňují jednu výraznou nevýhodu bez zásahovosti. Holiny vzniklé po kůrovcové kalamitě. Podle Švejdy je ale důležitějším faktorem druh lesa. Ve smíšeném lese výrazné škody kůrovec nenapáchá. U klimaxových smrčin je to jiné.
Luděk ŠVEJDA, informační a strážní služba NP Šumava
--------------------
To jsou vlastně monokultury, ale přirozené. Protože v těch vyšších polohách neroste nic jiného než ten smrk z důvodu drsných klimatických podmínek. No a tam to potom ale jde plošně, bohužel. Tam ten rozpad je velkoplošný.
